Recenze: Cirkis je kruh a hvězda navěky spolu

Kružnici mnozí považují za nejelegantnější tvar, který v geometrii existuje. Spojení velkého množství bodů v tak hladkém a jednoduchém podání se prostě jen tak nevidí. Možná to bude mít co do činění s Měsícem, který vídáme každý den na obloze, s tvarem naší zornice nebo možná s něčím úplně jiným. Tak či tak je pravda, že do jeho velkého bílého kruhu se pak elegantně vejde každá pravidelná pěticípá hvězda, které by se zachtělo.

A právě na téhle symbióze mezi kulatými a hvězdicovytími tvary si zakládá i zajímavá logická hra od firmy Hasbro, která už svým jménem CirKis odkazuje na kruhový tvar. Jejím autorem je Philip Orbanes, který ji přestavil veřejnosti v roce 2009 a pracoval na ní od Vánoc 2008.

Jeho primárním cílem bylo odlišit se od podobných logických her typu Blokus, k čemuž využil právě kruhové tvary. Zároveň se mu podařilo dosáhnout vzhledu, který vzdáleně připomíná logo původní vydavatelské firmy Winning Moves. Hra se původně měla jmenovat CirKus, což se postupem času změnilo na CirKis s hvězdičkou uprostřed, tedy Cir*Kis.

Samotná krabice nevypadá příliš lákavě, protože na jejím víku se vyjímá hromada nápisů v pěti různých jazycích. Člověk aby pod nimi téměř hledal ukrytý titulní obrázek, který představuje CirKis jako veselou a barevnou legrácku.

Naštěstí po odklopení víka se dojem výrazně zlepší. Barevný čtvercový list papíru obsahuje pravidla, ale ty při prvním rozbalování nehrají až tak důležitou roli. Když jej odložíte stranou, objevíte fialový hrací plán plný bláznivých tvarů a propojených úseček. Ale kde jsou hrací dílky? No přece schované pod ním a rozdělené do čtyř pytlíků podle barev. Mají nejrůznější bláznivé tvary, u kterých se na první pohled zdá, že snad ani nemohou do hracího plánu zapadnout. Celkem jich je v každé barvě dvacet deseti druhů. Spolu s nimi se pod plánem ukrývá také čtveřice mrňavých „čudlíků“, které budou sloužit pro sledování bodového zisku.

Z malého počtu herních komponent vyplývá rychlá příprava hry. Stačí, aby si hráči vybrali barvu svých dílků, mezi sebe položili hrací plán a na pozici nula na své straně umístili počítadlo bodů. Tím je vše připraveno k začátku. Tedy až na určení začínajícího hráče, který položí svůj dílek jako první do středu hracího plánu.

Pro umístění prvního tvaru platí omezení, že se musí nacházet ve středovém kruhu. Následující kola pak se řídí pravidlem následování vůdce, díky němuž se nově položený kámen musí vždy dotýkat alespoň rohem předchozího položeného dílku.

Zásadním problémem však je, že dílky nesedí zdaleka všude. Často tak budete muset svoji strategii podřídit nečekaným změnám a výběru dílků, obzvlášť v pokročilejších fázích hry. Pokud tvary na hrací plán sedí, tak do něj pěkně „zacvaknou“ a drží.

Jak hráči pokládají další dílky, vytváří nejen bláznivé tvary, ale především uzavírají kružnice, které se po celém plánu nacházejí. Právě za to dostávají body, ale zisk mohou mít za jedno dokončené kolečko dokonce i dva hráči. Pět bodů totiž získává ten, komu se podařilo tvar uzavřít, zatímco celých deset bodů obdrží hráč, jehož barva má v kružnici převahu.

Za umístění kamene do místa, které je jinak ze všech stran obklopeno tvary získá hráč tah navíc, je tedy vhodné si všímat všech možností. Bonusové položení získáte i v případě, že dokončíte středovou hvězdu, nebo pokud umístíte svůj první nejmenší dílek, kterému se v CirKisu říká „plátek“. Tento fakt má hráče motivovat, aby si nejmenší dílky nenechávali až na úplný konec partie.

Tah navíc však skýtá ještě jedno mnohem silnější kouzlo. V tuto chvíli totiž nemusíte dodržet pravidlo následování vůdce a kámen můžete položit na libovolné místo na hracím plánu, kde se dotýká alespoň jednoho dalšího tvaru. Tím můžete zcela změnit průběh hry a často se tohoto tahu využívá k dokončení jiného kruhu a zisku dalších bodů.

Fakt, že můžete získat tah navíc a tím změnit místo na plánu, kde bude partie pokračovat, je velice důležitý. Právě tyto tahy a narušování plynulého kompletování kružnic totiž v CirKisu dělají tu hlavní zábavu a vytvářejí zajímavé a nové situace.

Partie končí ve chvíli, kdy získá některý z hráčů na stupnici maximum, tedy čtyřicet bodů. Než se to stane, mohou hráčům teoreticky dojít kameny, což samozřejmě také znamená konec souboje.

Na první pohled připomíná CirKis tak trochu logický Blokus, ale ve skutečnosti je hodně odlišný. Hry tak spojuje spíše pocit hráče a fakt, že na hrací plán pokládáte dílky různých tvarů. Nutnost navazovat na poslední položený dílek dělá ze hry odlišný zážitek.

První partie na vás budou působit trochu chaoticky, což je způsobené nejen barevností, ale především různorodostí tvarů, které musíte sledovat a hledat. Složité je pro hráče hledání jejich místa k položení a to u některých i po více partiích. U takovéto logické hry je to škoda, protože zasazení dílku by mělo být zcela automatické. Na druhou stranu tvary drží hráče neustále v pozornosti a v průběhu dalších partii se je naučíte vnímat správně.

Testováním na dalších hráčích jsme zjistili, že obtížnost vnímání tvarů je pouze individuální záležitost, někteří si netradičně tvarované dílky pochvalují a jiné členitost hracího plánu ruší v přemýšlení.

Mohlo by Vás zajímat

4

pro pokročilérecenze

Recenze: Vengeance – touha po odplatě

Tohle váhání a nejistota pak samotnou partii zdržuje. Nejde ani o samotný čas partie, který je poměrně nízký, ale o dojem hráčů, kteří nemají pocit, že hra plyne správným a ustáleným tempem.

Se zmíněným tématem ztížené orientace na hrací desce je velmi úzce spojený i věk, ve kterém jsou hráči schopni CirKis zvládat. Bohužel děti se často ve tvarech ztrácí a nejsou si jistá, který dílek by právě nyní měla použít, obzvláště v nižším věku. Přesto se jim líbí různorodost a barvy tvarů, takže je i tak hra často baví, jen je s nimi partie trochu pomalejší, když zkouší a hledají místa, kam jejich dílky zapadnou.

Nejrychlejší a nejméně interaktivní je hra ve dvou soupeřích. V tomto počtu máte nad vývojem hry také největší kontrolu, protože soupeř může přidat jen jeden dílek, než se průběh partie dostane zpět k vám. Plán v duelu nestačíte zaplnit.

Ovšem ve hře tří a čtyř nastává teprve ten správný chaos. Partie pak je ovšem spíše o chybách ostatních, kteří vám nechají otevřenou šanci k bodování. Zvyšuje se zde také role štěstí, díky němuž se vám podaří obsadit výhodně část kružnice. Jenže na obsazování nadpoloviční většiny kolečka máte v zásobě pouze tři dílky, takže zbylé body budete muset nalovit taktickou hrou. A to vám navíc nikdo neslíbí, že zrovna tu vaši nadpoloviční kružnici někdo uzavře.

Zároveň při hře můžete narazit na situaci, kdy se dostanete ke kraji hracího plánu a takzvaně se zavřete. Pak musíte spolupracovat na vytvoření cesty zpět do otevřeného prostoru, kde mohou souboje pokračovat.

Samotné provedení je opravdu kvalitní. Hrací plán je vysoký a pevný, plastové dílky neutrpí ani při hrubším zacházení a kontaktu s ostatními. A sledování bodového stavu je přehledně umístěno kolem hrací plochy. Možná jen ty barvy budou pro někoho moc křiklavé, ovšem zase je snadné je od sebe odlišit na první pohled.

Převahový systém v dokončování koleček je zajímavý a nutí hráče myslet strategicky a navazovat dílky na neobvyklých místech a možnost skákat z jedné strany na druhou ještě navyšuje napětí. Partie jsou rychlé a obvykle si stihnete dát i odvetu.

Na CirKisu je nejlákavější jeho provedení a barevné vzory, které vám vznikají pod rukama. Bohužel samotná hratelnost nemusí být pro některé zájemce ideální kvůli těžké orientaci na plánu.

CirKis nabízí bláznivou hratelnost a to především ve více hráčích. Hra se vyvíjí neustále a nekontrolovatelně kupředu a přitom neustále máte pocit, že nad tím máte tak nějak kontrolu. A pokud vám nevadí drobné nedostatky a máte rádi trochu chaosu a logiky, pak si partičku CirKisu nejspíš dobře užijete.

Recenze: Cirkis je kruh a hvězda navěky spolu

Klady:

+ kvalitní zpracování
+ bláznivý vývoj hry
+ pokaždé jiná partie
+ krátká hrací doba
+ vznikají pěkné barevné vzory

Zápory:

- pro někoho matoucí tvary
- pro menší děti moc náročné
- ve vyšším počtu hodně o štěstí

3.5