Recenze: Stezky tukanů – ptačí průvodci

Po zemi se vine spousta cestiček. Věřili byste tomu, že mezi nimi je jedna naprosto jedinečná, protože ji vyšlapaly malé tlapky tukanů. Proč by ale létající stvoření ťapkaly po zemi? To proto, že jejich nepsaná smlouva s místními obyvateli jim předepisuje jeden důležitý úkol. Ze vzduchu znají pevninu jako nikdo jiný, takže kdo by měl připravit ty nejvhodnější stezky? Za odměnu je každý večer čeká nálož lahodných ořechů.

A právě za těmito ptáky s velkými zobáky nás zve designérská dvojice Eilif Svensson a Kristian A. Östby. Právě oni jsou podepsaní pod novou psací hrou Stezky tukanů, kterou si pro všechny hravé připravila Aporta Games. V češtině ji přináší MindOK.

Na víku malé krabičky vítá hráče tukan sedící na mapě, kterou pomáhá tvořit. A hráči se na jejím vzniku budou také podílet, jakmile odklopí víko a najdou tlustý blok se spoustou listů. Po jednom kusu si vezme každý z hráčů a nepopsanou mapu ostrova si položí před sebe. K tomu dostanou hráči základní výbavu, tedy tužku (která nechybí uvnitř boxu).

Zbytek prostoru ve dně krabice zabírá balíček karet. Většinu prostoru zabírají karty terénu, které je třeba zamíchat a připravit z nich balíček. Vedle vznikne budou potřeba ještě karty rozložení, z nichž hráči už nyní odhalí jeden exemplář. A podle jeho kruhu písmen si hráči označí vesnice na svých mapách. Písmenky se řídí i rozložení karet bonusů, které hráči vyloží do středu stolu jako společnou nabídku.

Každé kolo začne otočením dvojice horních karet z balíčku terénu. Ty určí další průběh tahu, a to pro všechny hráče, protože každý může nyní podle pokynů karet spojit dvě sousedící políčka na mapě čárou. Terény těchto políček samozřejmě musí odpovídat taženým kartám, ale lze zvolit libovolné místo.

Ale čáry nejsou vše. Na mapě se nachází vesnice a atrakce, které se právě snaží hráči svými cestičkami propojit. Může se jednat o libovolné lákadlo pro exkurze, třeba o yettiho, nestvůru nebo obelisk. Za její připojení k libovolné vesnici získá hráč ihned body a to tak, že si zakroužkuje odpovídající hodnotu na své kartě. Připojení druhého exempláře stejného druhu znamená další body a k tomu ještě navíc bonusový tah, a to propojením libovolné dvojice terénů.

Druhou propojovací snahou budou pro hráče samotné vesnice. Konkrétně se budou snažit spárovat cestičkami vesnice označené stejnými písmeny. Kdykoliv se hráči takové spojení podaří vytvořit, může si u dané pozice na své kartě zakroužkovat další bodový zisk. Navíc u vesnic mezi sebou hráči soupeří v rychlosti, protože za spojení konkrétních dvojic písmen dostanou hráči odměnu v podobě bodů z modré karty se stejným zadáním.

Jakmile se hráči propracují balíčkem terénu až k poslední kartě, první kolo končí, aniž by se tato poslední karta odhalila. Hráči získají poprvé body za atrakce. Nekončí ale celá partie. Začíná druhé kolo, které opět odstartuje zamíchání balíčku karet terénu. Hráči si vše zopakují, ale zakreslují do své již rozpracované mapy. Po odehrání druhého kola a vyčerpání balíčku je na čase podruhé obodovat atrakce, přičíst k nim propojené vesnice a bonusy. Výslednou hodnotu si pak zapíšou, porovnají a ten, kdo má bodů nejvíce, se stává pánem tukanů a nejlepším kresličem map.

Stezky tukanů jsou parádní ukázkou toho, jak je stále v kreslicích hrách spousta prostoru pro nápady, inovace a zajímavé možnosti. Tentokrát to není hra hoď kostkou a zapiš (roll and write), ale odhal kartu a nakresli (draw and write).

Propojování na mapě není nic komplikovaného. Hráči obvykle mají docela jasno, co udělají. To sice začátečníkům nebude vadit, ale pokročilí už zde objeví zádrhel. Na jedno zahrání je to asi pobaví, ale později už hra nebude představovat žádnou výzvu.

Druhá strana mapy nabízí hutnější a delší hru, která přes tři kola přinese více bodů. Je to proto, že ve hře jsou nově tři, a ne dvě atrakce. Ve variantě Isla Grande si tak mohou všichni, koho hra opravdu od srdce baví, užít vše do sytosti.

Partie ale velmi pěkně plyne, protože její průběh je chytře upravený a trochu jiný. Hráči tak všichni značí své čárky současně. Jejich startovní rozložení vesnic je navíc trochu odlišné, takže nikdo nemůže opisovat od souseda.

V základní verzi hra skončí dřív, než se stačíte rozkoukat. Za patnáct minut není o čem debatovat. Proto je dobře, že existuje i pokročilá hra, která je o deset minut delší. Díky těmto volbám se hráči sami mohou rozhodnout, na jaký typ partie mají zrovna náladu. Při tom na počtu soupeřů nijak nezáleží, protože všichni hrají současně. Jen boj o společné karty úkolů je složitější s vyšším množstvím protivníků.

Stezky tukanů jsou krásnou rodinnou hrou, která má zábavný průběh a nabízí funkční pohodovou hratelnost. Zvládnou ji bez problémů i děti, aniž by měly nějaké pokročilé předchozí zkušenosti z her. Hodí se tak skvěle, i když například přivítáte nějakou návštěvu. Stezky tukanů jsou jinou a zajímavou zábavou, pokud máte chuť si trochu začmárat.

Recenze: Stezky tukanů – ptačí průvodci
Stezky tukanů nabízí partii pro začátečníky, ve které všichni hráči musí do ruky vzít tužku a začít kreslit cestičky na ostrově. Propojování míst je docela jasné a jednoduché, přesto jsou mezi hráči rozdíly. Ale pravidla jsou velmi přístupná a hra je krásně dynamická. Nikdo na nic nečeká. Při tom je pěkné sledovat, jak se Stezky tukanů snaží být jiné, než dnes už velmi populární kategorie hoď a zapiš her.
Klady:
+ chytré a trochu jiné
+ složitější varianta na druhé straně
+ hráči kreslí současně
+ herní doba
+ dobré ve všech počtech
+ skvělé pro začátečníky a děti
Zápory:
= pro pokročilé není dostatečnou výzvou
4.3
Prozkoumávejte dál
Recenze: Cubingos – jsou táááák heboučcí!