Líbí se Vám naše práce? Chcete nás podpořit? Chcete s námi soutěžit o hry? Podpořte nás na Hero Hero a získejte exkluzivní obsah!

Recenze: Střet civilizací Monumentální vydání

Každou civilizaci čeká vzestup a úpadek. Na začátku obvykle stojí touha a já jsem to neměl jinak. Domovem mi byla malá vesnička, ale moje touha šířit svoje ideály a podívat se daleko za hranice svých krajů, mne dovedla až sem. Měl jsem to štěstí, že jsem po svém boku už od začátku měl nepostradatelné rádce. Ale moje ušlechtilé cíle vzaly brzy za své, protože jsme za hranicemi narazili na odpor. A když proti vám někdo pozvedne zbraně, budete se bránit. Dnes mám za sebou nespočet krvelačných bitev a přemýšlím, kde moje cesta za budováním vlastní civilizace skončí.

Svoji civilizaci si chtěl určitě už od dětství vybudovat také Christian Marcussen, který si ale na rozdíl od většiny z nás splnil svůj sen. Alespoň prostřednictvím deskové hry Clash of Cultures, která pod tímto názvem vyšla poprvé už v roce 2012. Téměř o deset let později se hra dočkala reedice pod hlavičkou společnosti WizKids. Nová verze se dočkala i českého názvu – Souboj civilizací: Monumentální edice a svůj název si rozhodně zaslouží, protože se jedná o opravdu monstrózní civilizační hru. Naštěstí ale nezůstalo pouze u názvu, protože celá hra je dostupná v kompletní české lokalizaci a můžeme za to poděkovat firmě MindOK, která sebrala odvahu a toto monstrum přináší na pulty obchodů.

Na víku čtvercové, ale opravdu vysoké a pořádně těžké, krabice vidíme tuhou bitvu. Pouze s využitím mečů a dalších zbraní může civilizace dosáhnout opravdové velikosti. Box samotný je naplněný až po okraj hromadou kartonových desek, dílků krajiny, karet a obrovskou záplavou figurek a žetonů. V rámci přípravy budou hráči potřebovat právě dílky, které se skládají ze čtyř šestiúhelníků a dohromady tvoří velkou mapu složenou z pěti různých terénů (hory, les, pláně, pustina a moře). Vedle položí počítadlo kol, balíčky karet akcí, divů, událostí a úkolů. Šedé figurky patří barbarům a zůstanou také čekat na svoji šanci stranou stranou.  

Srdce Střetu civilizací je ale ve spoustě figurek představujících vaše města a jednotky. Šestnáct vojáků pro každou ze čtyř dostupných barev a také pro barbary v páté barvě dává dohromady osmdesát figurek se štítem a oštěpem v ruce. Nechybí ani šestnáct mírumilovných osadníků (čtyři pro každého), které potřebujete k založení města a stejný počet lodí. Váš svět totiž celý bude obklopovat voda a lodní přeprava je mnohem rychlejší než přesun pěšky.

Každý hráč si vybere svůj národ nebo jej dostane náhodně a k němu přiřadí také barvu. Získá tak stavby, vojska a ukazatele. Především si před sebe ale položí desku národa, která je plná okének a nahoře se nachází stupnice zdrojů (jídlo, dřevo, ruda, zlatko a nápady), na kterou rozloží odpovídající ukazateli zdrojů. Zbytek políček jsou technologie, z nichž si do začátku mohou hráči označit pouze hornictví a rolnictví s pomocí kostiček své barvy. Hráči získají také tři karty vůdců podle zvoleného národa, a navíc po jedné kartě z balíčku akcí a úkolů. Na mapě má každý z účastníků svůj startovní dílek, kde si vybuduje svoji první osadu a zabydlí ji osadníkem. K osadě položí žeton nálady, a to spokojenou stranou vzhůru.

Partie se dělí na kola, které každé obsahuje právě tři tahy. Během jednoho tahu může každý hráč provést přesně tři akce. Vybírat si může z šesti aktivit, které lze provést v libovolném pořadí a kterékoliv z nich lze dokonce opakovat víckrát, podle přání hráče. Výzkum, založení města, využití jeho zdrojů, přesun jednotek, zlepšení nálady vašich obyvatel nebo ovlivnění sousedních měst.

Ovšem úspěch ve hře je překvapivě založený na výzkumu. Na hráčské desce se nachází rovných 48 technologií, které lze objevit a od té doby používat. Některé položky odemknou přístup k pokročilejším technologiím, zatímco další jsou nezbytně nutné ke stavbě budov ve městě. Nechybí zde nic od boje, přes typy společnosti až po vylepšování zemědělství a obživy poddaných.

Každý výzkum stojí přesně dva žetony jídla, které musí hráč odevzdat na znamená toho, že k pokrokům vždy docházelo v situacích, kdy lidé měli čas se kromě získávání obživy věnovat také pokrokovým činnostem. Čím víc jídla měli, tím více lidí mohlo být vědci svojí doby a úroveň života šla rychleji kupředu. Technologie jsou rozřazené do dvanácti kategorií, ve kterých je třeba vždy odemknout základní vědomost, která poté zpřístupní všechny ostatní. Ale řada z nich pak může vyžadovat další podmínky, ale přinesou hráčům nejen dlouhodobé výhody, ale i jednorázové odměny.

Pro další rozvoj civilizace je třeba zakládat nová města. Jejím základem je figurka osadníka, se kterou hráč musí dojít na místo, na němž chce vybudovat novou osadu. To není nijak omezeno vzdáleností a pouze na poušti nelze vztyčit nová obydlí. Pro samotné založení hráči nahradí figurku osadníka, který rozbil na místě tábor, za figurku osady.

Každé takové město pak lze za akci využít k těžbě materiálů ze sousedních políček. Kvalita a rychlost těžby je určena velikostí města, tedy součtem všech budov. Nejmenší je osada, největší město se čtyřmi budovami. Získaná surovina závisí na lokalitě osady, protože z každého pole lze získat pouze jeden druh. Těžba nebo pěstování na některých je navíc podmíněná vynálezy. Zisk surovin může podpořit fakt, že je město šťastné. Naopak vesnice plná rozzlobených obyvatel dokáže získat jen a pouze jeden žeton.

Kromě těžby lze obyvatele v osadě využít k vytrénování nových jednotek (voják, osadník a v přístavu navíc loď). Za ty je třeba zaplatit patřičnými surovinami a ihned se objeví na stejném políčku, kde leží jejich rodná ves. Nebo lze celou akci strávit vylepšováním města, kdy za suroviny lze vzít jednu z budov a přiložit ji k osadě. Výběr je na hráči, ale každá z budov přidává vašemu městu jinou konkrétní schopnost. Nikdy nelze mít město o větší velikosti, než je celkový počet osad civilizace.

Jenže dřív nebo později každé mírumilovné snažení skončí, a nastoupí boj. Na každém poli mohou být maximálně čtyři jednotky, které lze přesunovat jednotlivě nebo jako skupiny. Celkem lze přesunout tři figurky za jednu akci, ale vždy pouze na sousední políčko. Pohyb ovlivňuje i terén, pokud vojáci skončí v lese nebo v horách.

Ve chvíli, kdy vstoupí hráč se svými jednotkami na políčko obsazené soupeřem, nastal čas k boji. Za každou svoji přítomnou jednotku hodí hráč kostkou, výsledky na všech sečte a vydělí pěti. Za každý výsledný zásah si obě strany svorně odstraní po jedné jednotce. I na straně útočníka tak dojde ke ztrátám. Pokud na poli zůstávají stále obě armády, ačkoliv oslabené, pokračuje boj dalším kolem. Samozřejmě má útočník možnost se stáhnout z boje. Tímto způsobem lze dobýt město, které si vymění za svoji barvu. Úspěšný dobyvatel dostane kořist ve zlatě. Poražený soupeř stihne utéct s jedním osadníkem, s nímž bude moci založit další osadu. Město, ve kterém se bojovalo, zachvátí rozzlobená nálada.

Náladu měst lze ovlivnit s pomocí páté dostupné akce. Zaplacením žetonů nálady z vlastní zásoby. Za posun o jeden krok zaplatí hráč tolik žetonů, kolik je velikost daného města. O čím větší město se jedná, tím horší je návrat ke spokojenosti. Žetony nálady lze získat v průběhu partie především za stavbu kulturních budov nebo za výzkum technologií.

Poslední způsob, jak utratit své tři akční body, a také napadnout soupeře bez nutnosti boje, je kulturní vliv. Každé město vyzařuje určitou spokojenost a kulturu do svého okolí. Ve svém kole se tak může hráč pokusit získat část vlivu v soupeřovém městě. Pokud se mu to podaří (hodem kostkou), může vyměnit libovolnou budovu v cílovém městě za svoji. Ta se počítá pro účely bodování jako jeho.

V průběhu se hráči setkají také s neutrálními barbary, kteří mohou zaútočit. Při pohybu po stupnici štěstí a kultury na hráče na pozicích číslo III, V nebo VII čeká jedna událost. Hráč si v tu chvíli vylosuje novou kartu, která jeho národ obvykle negativně ovlivní. Tím hra každého nutí, aby svoje žetony kultury a nálady utráceli a zbytečně nestřádali.

Jakmile se hráči vystřídají a každý provede své tři zvolené akce, je čas posunout vpřed ukazatel tahů. Na konci každého kola, tedy po každých třech tazích, dochází ke speciální části partie. V té získají hráči zdarma jeden vynález, mohou ohlásit svoje splněné úkoly na svých kartách a doberete doberou si nový úkol, stejně jako jednu akční kartu.

Partie končí, buď po uplynutí času pro ni vyhrazeného, tedy na konci šestého kola, nebo dříve pokud jeden z hráčů přijde o své poslední město. V obou situacích si všichni spočítají své vítězné body za městské budovy, vynálezy, zázraky a také splněné úkoly. Ten, kdo bodů nastřádal pro svoji civilizaci nejvíc, byl nejúspěšnější v jejím rozvoji a stává se vítězem.

Střet civilizací je úžasná hra o rozvoji několika civilizací na malém ostrůvku. Díky tomu jste v neustálém konfliktu se soupeři a musíte být neustále ve střehu. Partie je plná dramatických zvratů, ale přitom v ní není přítomná přílišná dávka náhody. Jen taková ta potřebná porce, která zaručí nejistotu v boji a odlišnost každé partie.

Samozřejmě je celá partie ještě komplexnější, něž jak jsme vše výše popsali. Mezi dalšími drobnými pravidly najdeme zázraky, speciální podmínky pro objevování, převážení jednotek nebo pohyb lodí, který má svoje vlastní omezení. Ovšem celá hra působí jako celek velice kompaktně, vše dává smysl a celkově se tak překvapivě nejedná až o tak složitou zábavu, jak byste podle krabice čekali. Všechny důležité věci najdete buď na svojí desce, nebo na nápovědní kartičce.

Technologický strom je přehledný a každý vynález vám v něčem opravdu pomůže, při tom ale nabízí zajímavé volby a rozhodování, kterým směrem svoji civilizaci chcete vést. Důležité je, abyste jej znali a měli přehled o závislostech, protože některé technologie nelze vyzkoumat, když nemáte předpoklady. Řada objevů nabízí zásadní přínosy, jako možnosti stavět konkrétní budovy nebo přístup k rybaření. Jiné lze zase používat jako nové akce na výběr k šesti základním.

Celá mapa může být (a bude) zasypána městy, protože jednotlivé civilizace mohou mít až sedm vesnic, respektive časem metropolí. Jenže aby všechno klapalo, musí být města spokojená a své obyvatele tak musí mít hráči neustále na mysli a podporovat jejich spokojenost s pomocí konkrétních staveb.

Hra skvěle řeší boj, ve kterém má silnější a větší armáda podstatnou výhodu, přitom ale stále i trpaslík má šanci porazit goliáše. Takové zvraty se dějí i ve skutečnosti, ačkoliv mohou někomu trochu vadit v rámci předvídatelnosti výsledků. To je proto, že hra stále využívá kostky. Na začátku ale hráči naplánují taktiku s pomocí akcí, ty odhalí a poté se obrátí na kostky, jejichž počet odpovídá množství zúčastněných jednotek.

Tajné úkoly a akční karty přidávají hře na další úrovni, s níž musíte plánovat. Tyto karty jsou totiž nejen způsobem, jak překvapit soupeře, ale především vám otevírají nové cesty a možnosti, jak si pro sebe urvat další vítězné body.

Cest k vítězství je totiž ve Střetu civilizací opravdu hodně. A nemusíte se specializovat. Všechny body se sčítají dohromady, takže můžete trochu válčit, trochu plnit úkoly, a ještě k tomu rozvíjet města. Žádné dveře se před vámi nezavřou rozhodnutím ze začátku partie. Díky tomu si můžete užívat opravdové budování civilizace a měnit taktiku až na základě vývoje hry.

Novinkou je to, že součástí Monumentálního vydání je také rozšíření Civilizace, které původně vyšlo jako samostatná krabice. S ní přichází do hry nový prvek a tím je asymetričnost, kde se národy od sebe odlišují a reprezentují je nové dodatečné desky národů. Ty přináší čtyři specifické technologie a to hned v neuvěřitelných patnácti variantách.

Milovníci nenadálých momentů a překvapení mohou do hry zařadit události. Těch je s rozšířením téměř dvojnásobek, což znamená ještě více variability. Ta je navýšena i v balíčku úkolů, jejichž počet také s rozšířením přibývá. Na hráče na moři čekají nově piráti, ale také jako posila vůdci, kteří mají svoje vlastní schopnosti.

Příprava hry je na civilizační téma překvapivě rychlá. Hráči mezi sebe postaví herní plán, který má tvar podle počtu soupeřů. Objevené jsou pouze startovní dílky, všechny ostatní jsou zahaleny mlhou a čekají na objevení. Nejvíce trvá samotné vybavení jednotlivých hráčů, ale to provádí všichni současně, takže obecně je vše překvapivě bez dlouhého čekání.

Na začátku partie pokrývá většinu mapy takzvaná mlha války (fog of war), takže hráči objevují, potkávají neutrální osady, a především objevují terény, které se jim hodí na založení nových měst nebo velká jezera, která jsou vhodná pro přístavy a lodě.

Při tom je hloubka zážitku opravdu neuvěřitelná, protože hráči budou dokonce volit si své státní zřízení. A v žádné civilizační hře nesmí chybět divy, kterých je tu kompletní sada a přináší svému úspěšnému staviteli velké výhody.

Pokud bychom měli hře něco vytknout, tak snad jen to, že musíte sledovat tolik drobných pravidel a dělat tolik věcí ve svém tahu, že často na něco zapomenete nebo musíte dohledávat v příručce. To zpomaluje partii, ale když se hráči vše opravdu naučí a začnou hrát pravidelně, hra se jim jednoznačně odmění.

Partie je docela agresivní a dává hráčům nejen prostor, ale i hodně prostředků k přímým konfrontacím vojsk. S tím se ale počítá u každé civilizační hry. Jen počítejte s herní dobou blížící se a přesahující tři hodiny, které jsou ale nabité dramatem a vývojem. Při tom je lepší ve vyšším počtu, kdy trvá sice déle, ale na mapě je více těsno, což hře svědčí.

Každý z vynálezů má u sebe napsaný text popisující, co přesně vám přinese. Celá deska pro hráče je skvěle zpracovaná a přehledná. Najdete na ní úplně všechny informace ke zkoumaným technologiím, které by vás mohly zajímat. Po celou dobu partie hráče provází trojka, díky které si vše dobře pamatují a nedochází ke zmatkům. Jsou tu tři akce, pohnout lze se třemi jednotkami a v každém kole jsou tři tahy.

Autor myslel na všechno. Pokud vám tedy třeba vadí náhoda v událostech, pak můžete hrát bez nich. Navíc i konec partie nemusí být pevně daný, ale místo toho si v posledních pěti tazích můžete házet kostkou, která rozhodne se zvyšující se pravděpodobností a ukončení všech bitev na plánu.

A pak je tu samotné zpracování komponent, které zcela ladí s názvem boxu „monumentální“. Střet civilizací v této rovině vyčnívá opravdu vysoko a krásné budovy, elegantní stavění divů světa i přehlednost všech komponent mají za výsledek parádní a ničím nerušený vizuální zážitek. Především je ale vše lahodné pro oko, protože jsou tu záplavy figurek, které podtrhují majestátní dojem z civilizační hry. V rozšířeném boxu jsou navíc další stavby, sloni a třeba i jezdectvo.

Střet civilizací: Monumentální vydání je perfektní civilizační hrou, která poráží veškerou nám známou konkurenci. Poskytne vám totiž vyvážený a úžasně vypadající zážitek, plný ohromujících momentů. Možnosti ovlivnění průběhu partie budou rájem pro každého stratéga. Navíc nová verze dostala řadu vylepšení, která ze hry dělají ještě lepší zážitek. Pokud by si bohové tam nahoře na obláčku hráli na válku, ta hra by vypadala dost podobně Střet civilizací.

Recenze: Střet civilizací Monumentální vydání
Střet civilizací je nejen asi naší nejdelší recenzí vůbec, ale také opravdu epickým zážitkem, ke kterému patří nejlépe přízvisko „ultimátní civilizační hra“. O to víc jsme rádi, že se dostává na pulty českých obchodů a že si je může každý vyzkoušet. To proto, že její obsah je opravdu monstrózní, partie jsou plné bojů, ale také zkoumání a hráči mají hromadu prostoru k realizaci a vývoji vlastní civilizace. Ve hře je obrovská spousta elementů, které vedou k delší herní době, ale zase dostanete za odměnu opravdu komplexní zážitek. Střet civilizací je hra, pro kterou už jsme použili snad všechny superlativy, takže vše uzavřeme jen tím, že tohle je hra, kterou by si chtěl zahrát Čingischán, Gaius Julius Caesar i Alexander Veliký.
Klady:
+ epický zážitek
+ úžasný obsah krabice
+ vše, co byste čekali od správy civilizace
+ hromada boje
+ krásně řešené technologie
+ asymetrické národy
+ každá partie je odlišná
+ vývoj nabitý událostmi
Zápory:
= snadno zapomenete na nějaká pravidla
= pro někoho dlouhá herní doba
= boj je částečně náhodný
4.9
Prozkoumávejte dál
Recenze: Tik tak Bum Pocket – kapesní bomba