Přidejte se k nám na FACEBOOKu
|
Recenze: Tabu – slova, která se neříkají
Pořádáte rádi párty, ale zábava vždycky začne váznout? Pozvaní kamarádi začnou vytvářet skupinky a bavit se jen mezi sebou? Pravý čas vytáhnout Tabu! Týmová hra, ve které si to mohou rozdat dvě skupinky proti sobě je pravou zábavou pro takovou příležitost.
Určitě znáte spoustu slov, která není slušné nebo správné vyslovit ve společnosti. Taková slova se nazývají "tabu" a je lepší o nich pomlčet. Právě na jejich základě je však vystavěná hra od firmy Hasbro, která tím popírá všechna společenská pravidla. Je totiž dokonale společenská a i když některé z nich v přítomnosti přátel vyslovíte, budete se skvěle bavit. Tato párty hra má jednoduchý a jediný logicky správný název: Tabu.
Podobně jako spousta dalších her od firmy Hasbro (například Monopoly, Cluedo nebo Risk) má i ona dlouhou historii plnou drobných vychytávek a změn. V originále, který existuje už od roku 1989, se jmenuje roztomile Taboo a jeho systém vymyslel Brian Hersch. Desková hra se dokonce prosadila na televizní obrazovky v podobě herní show na americké stanici TNN (The Nashville Network, nyní Spike, ve vlastnictví MTV).
Krabice je obrazně řečeno po vrch plná karet. Tedy ne doslova, ale balíčky karet opravdu na první pohled zaujmou a také tvoří tu nejdůležitější součást celé hry. Až druhý part zde hrají červená pískačka, přesýpací hodiny a dvě figurky, jedna v tmavě modré a druhá v oranžové barvě. Závěrečnou roli v této hře zastupuje malý, rozkládací hrací plán.
Pravidla jsou popsaná jednoduchým způsobem na jednom oboustranném listu formátu A4. Už z toho je jasné, že Tabu nebude nijak náročné na pochopení nebo vysvětlení. Nejdůležitější je u této hry, aby se mohli všichni co nejdříve začít bavit.
Příprava samotné hry spočívá pouze ve výběru barvy, jejíž slova se budou z karty číst. Pak už jen stačí seřadit karty tak, aby byly natočeny stejnou stranou a položit je do připraveného zásobníku (přihrádky) v krabici.
To naopak hráči se musí připravit jiným způsobem, musí se totiž rozdělit do dvou stejně silných týmů, které nemusí mít nutně stejný počet hráčů. Soupeři se posadí proti sobě, vyberou si figurku své barvy a umístí ji na startovní políčko.
Nyní může hra začít. V průběhu časového limitu odměřovaného přesýpacími hodinami musíte svým kolegům v týmu vysvětlovat slova z připravené hromádky karet. Můžete jich stihnout vysvětlit i několik. V závislosti na úspěchu či neúspěchu je odkládá do přihrádek v krabici.
Hráči v týmu se na tahu střídají, většina hádá, zatímco jeden vždy vysvětluje slova. Právě vypravěč si na průběh jednoho kola sedne mezi soupeře, protože ti budou jeho počínání bedlivě sledovat a kontrolovat.
A co by na tom vlastně měli kontrolovat? Zde právě do hry vstupuje tolikrát skloňované slůvko "tabu". Na každé kartičce totiž není pouze čtveřice jinak podbarvených slov, ale pod každým výrazem je ještě dalších pět pojmů, které jsou právě tím "tabu". Hráč je při vysvětlování cílového slova nesmí použít a to ani jejich odvozeniny (tedy slova se stejným kořenem, pro nápovědu slova lstivý nelze použít ani slovo lest). Zakázána jsou také veškerá gesta, zvuky, posunky či ukazování, ani používat rýmy ani zkratky.
Pokud kontrolní tým zaznamená porušení pravidel, použije pískačku k tomu, aby hráče při vysvětlování zastavil. Karta se odloží do neuhodnutých, a pokud ještě zbývá v přesýpacích hodinách nějaký písek, může hádání pokračovat.
Některé karty vám nemusí sednout a můžete je tak vynechat, ale nezapomeňte, že se tím připravujete o drahocenný čas. Na konci každého hádání, až se písek dosype, sečtete karty odložené v přihrádkách a každý z týmů si přičte body. Hádající tým za každé správně tipnuté slovo, zatímco kontrolující tým za každé odhalení porušení pravidel.
Cílem je dorazit týmovou figurkou do cíle, tedy na konec trati vyznačené na hracím plánu. Po cestě stojí speciální políčka, která přidají více času nebo přinutí tým vybrat ze svých řad pouze jednoho hadače. Nejnapínavější pak je hra v závěru, kdy je třeba k posunu figurkou uhodnout alespoň tři slova za tah.
Kouzlo celé hry je nejen v její rychlosti a důrazu na komunikaci, ale také v tom, že můžete získat body, ačkoliv nejste právě na tahu. Důležité je být pořád na pozoru. Právě toto pravidlo pak zajišťuje, že není hráč, který by se v libovolný okamžik nudil. Pro zvýšení napětí doporučujeme využít pravidlo, že soupeřící tým získá bod i za každé slovo, které přeskočíte.
Ve hře pochopitelně záleží na štěstí, jaké slovíčko vám zrovna přijde, ale ve většině případů je výsledek závislý čistě na slovní zásobě. Variabilita slov je obrovská a 1008 hádaných výrazů znamená v podstatě nekonečnou zábavu.
Klobouk dolů je nutné smeknout, když si představíme, že každé slovo na kartičce obsahuje ještě pět svých synonym. V konečném součtu se tak dostaneme na neuvěřitelných 6048 slovíček skrytých v celé hře. O to větší je pak nutno využít chválu, když se nám za naše odehrané partie nepodařilo na kartičkách nalézt chybu.
Největší slabinou hry Tabu je její věkové omezení ze spodní strany. Na krabici je napsáno doporučení 12+. Ani splnění tohoto věku však nemusí zajistit pro hráče plnohodnotnou zábavu, protože významy některých cizích slov, jako jsou monzun, blob, hypotéka, kompliment či kofein ještě nemusí dokázat vysvětlit. Problémy mohou znamenat třeba i slova páže, hattrick, fušerství, derniéra nebo zeměpisný Gerlachovský štít. Hádaná jména jsou pak volena ze všech oblastí, narazíte na Annu Geislerovou, Billa Gatese, Harryho Pottera i kocoura Mikeše.
Samozřejmě vždy může hráč na tahu využít možnosti přeskočení slova, ale i tak to znamená ztrátu času a nevýhodu pro jeho tým. Vše lze snadno vyrovnat tím, že do každého týmu obsadíte jednoho mladšího hráče a tím se případné ztráty bodů dotknou obou stran podobným způsobem.
Druhým důvodem věkového limitu je slovní zásoba obecně (dokázat opsat věc jinými než tabu slovy) a zároveň také schopnost hlídat se a nepoužívat pokaždé tabu slova. Mladší hráči častěji pod tlakem časomíry dělají chyby, proto ji doporučujeme po dobu jejich vysvětlování nevyužívat.
Ze slov lze také snadno poznat dobu, ve které byla česká verze vydávána, protože zde nalezneme například sousloví Big Brother. Ale autoři pamatovali i na pamětníky, kteří se zde dočkají i oblíbeného MDŽ. Lokalizace je prostě na výbornou, podobně jako u nedávno recenzovaného kvízového Trivial Pursuit.
Zpracování je na vysoké úrovni (pískačka dle našeho dojmu vydrží vše) a při hře využijete nejen komponenty, ale i samotnou krabici, která slouží jako místo pro rozdělování karet na úspěšně a neúspěšně zodpovězené, zatímco do třetí přihrádky se dávají ty přeskočené. Hře by se dalo vytknout využití žluté barvy jako podklad jedné části karty. Slova jsou na ní vytištěna bíle a v umělém osvětlení mají tendenci splývat s okolním zbarvením. A také zvláštní grafika hracího plánu, která nezaujme každého.
Tabu má za sebou více než patnáct verzí a ačkoliv je většina z nich takzvaně výročních reedicí, najdeme mezi nimi i zajímavé varianty jako Taboo Junior (tato verze poprvé přinesla také pištící plastové pískátko místo tvrdého elektrického zvonku), Celebrity Taboo (všechny slova obsažená v této hře jsou jména slavných osobností) nebo Taboo Body Talk (zde je jeden z hráčů týmu využíván jako marioneta, na které ostatní členové ukazují nápovědy).
Tabu je velice povedená párty hra pro dospělejší obecenstvo a skrývá se v ní velký zábavní potenciál. U nás bohužel není Tabu tak známé jako jiné párty hry (například Activity), přesto si rozhodně zaslouží vaši pozornost, pokud hledáte nějakou zajímavou novou zábavu na párty.
|
Zpracování (0-30): 25 %
