Přidejte se k nám na FACEBOOKu
|
Recenze: Repello - magnety bez pólů
Logické pokládání magnetů většinou bývá zábava už o sobě. A někdy vám ani nebude vadit, že magnety ve skutečnosti neoplývají žádnou přitažlivou či odpudivou silou. Ke štěstí vám bude stačit, když se kameny budou navzájem odpuzovat jen "na oko". Hlavně, že budete moci za cizích tajemných sil vytvářet řetězové reakce. A právě o těch je Repello.
Kdybyste se podívali teď o dvacet let kupředu na to, jak se budou lidé bavit, asi se budete hodně divit. Společně zkusíme teď na chvilku naladit jeden takový program z budoucnosti.
Sedačky kolem ringu praskají ve švech, když konečně soupeři zahajují svůj nástup. Za křiku fanynek, praskání rachejtlí a divokých světelných efektů se postupně představí oba muži. První je menší obtloustlý chlápek v tričku s ekvalizérem. Ten má všech svých osm stupnic až v červené oblasti, jaký je kolem rámus. Jeho soupeř naproti tomu připomíná spíš vytáhlého pavouka, kterému na očích omylem přistály tlusté brýle. Vlasy má dlouhé, ale mastné a minimálně dva týdny nemyté.
Obecenstvo šílí nadšením, když se oba protivníci konečně postaví tváří v tvář. Teprve teď kamera zabere uprostřed haly velký zapuštěný čtvercový ring rozdělený na 169 polí. Každé z nich má na sobě nějaké číslo.
Další otázky pro dnešního diváka vyvstávají, když se konečně dočkáme pořádného detailu na hráče. Soupeři pod paží drží jakýsi barevný kruh a v druhé něco, co vzdáleně připomíná dálkové ovládání, jen těch tlačítek má mnohem víc. A konečně nás vysvobozuje z nejistoty titulek v anglickém jazyce: Toto totiž nejsou jen tak ledajaké souboje. Vítejte na nelegálních repulsivních programátorských závodech!
Oba nesmiřitelní drsoni za křiku obrýlených fanynek zapínají svoje stroje a podle dnešního rozložení ringu je rychle programují dálkovým ovladačem. Mají na to pouhou minutu. Pak zazní gong. Každý z mužů vloží svůj stroj do libovolného rohu ringu. Nelítostný souboj programátorských mozků začíná!
Možná jste se při našem dnešním příběhu trochu zalekli. Svět programátorů se zdá totiž trochu cizí a tajemný, když si žijí v těch svých zatemněných kancelářích a neustále ťukají nějaké příkazy do počítače. Pro většinu lidí to hraničí s čarodějnictvím. Kdyby byl středověk, nejspíš by skončili na hranici. Ale dnes máme moderní dobu. A do té programátoři patří.
Stejně tak do ní patří od loňského roku 2011 hra Repello, kterou k nám dováží společnost Piatnik až ze vzdáleného Švédska. Hra totiž vznikla v produkci firmy Mindtwister AB a pod jejím principem je podepsán Arne Holmström. Spolu s žabím Ponderem, Frescem a Hobitem (recenze) se hra řadí do seznamu podzimních novinek se žlutým trojúhelníkem firmy Piatnik na českém trhu.
Krabice sice nemá na rozdíl od svého druhého bratříčka ze Švédska Ponder žabí tématiku, přesto je krabice tmavě zelená jako listy leknínů. Tentokrát se nedočkáme žádného grafického roubování, hra v sobě prostě obsahuje čtverečky s čísly, žádná zvířátka, ani nic podobného. Rozměry balení jsou tradiční čtvercová krabice dominionovského typu.
Jenže v Repellu budete marně hledat karty. Vlastně většina součástek, na které jsme jinak zvyklí, nám zde bude chybět. S čím si musíte vystačit, bude rozkládací hrací plán, který má již v příběhu zmíněný rozměr 13×13 polí, tedy celkem 169. Políčka mají uvnitř různá čísla napsaná odlišnými barvami v mnohocípých hvězdičkách. Deska je složena podivně asymetricky, což ale usnadňuje její rozkládání. Nejspíš je tomu tak pouze proto, aby rozměrově odpovídala samotné krabici.
Hrou vás budou provázet tmavě zelené návody, které jsou popsané bílým písmem. Obsahují hromadu obrázkových příkladů, abyste netradiční herní systém Repella pochopili. Ale pokud si pečlivě pročtete naši recenzi, ani tuto krátkou dvoustránkovou příručku nebudete potřebovat.
Jenže pravé překvapení zažijete až ve chvíli, kdy plán a pravidla nadzdvihnete a podíváte se na zbytek součástek. Ty jsou totiž luxusně uloženy v opravdu pohledném dně krabice. V každém z rohů najdete malou pyramidku patnácti černých kroužků nastrčených na jakési plastové tyčince. V kruhových přihrádkách kolem nich si jen tak polehávají stříbrné a zlaté mince a s nimi čtyři šedivé. A to je všechno. Žádné karty, žetony, ani jiné dílky.
Příprava hry je velice jednoduchá a zvládnete ji za dvě minutky. Každý z hráčů si k sobě vezme jeden ze zásobníků - tedy tyčinku a na ní navlečené černé kroužky. Jejich množství závisí na počtu soupeřů, kteří se partie účastní - ve čtyřech to je pouze deset kulatých kamenů, ve dvou pak maximálních patnáct. Nyní je ještě třeba rozmístit na rozložený hrací plán mince - do středu přijde zlaté kolečko, do rohových pozic šedé kameny a do středu každé strany pak stříbrné. Na hracím plánu jsou tyto pozice vyznačeny barevnými rámečky, takže byste v podstatě hru připravili i bez znalosti pravidel.
Kolem středového bodu se táhne ve čtvercovém tvaru zelená trasa, která představuje startovní pole. Hráči si mohou vybrat jedno ze čtyřiadvaceti políček, které nabízí, ovšem žádný ze zásobníků nesmí přímo sousedit. Drobnou výhodu tedy má začínající hráč, který má být zároveň tím nejmladším.
V každém tahu budete muset zásobníkem pohnout někam do strany. Jenže nejdříve musíte po sobě na místě své pozice zanechat stopu v podobě jednoho černého kamene. Respektive už na konci předchozího tahu (nebo při položení zásobníku na hrací plán při přípravě), zatlačíte kameny na tyčince tak, aby stála pevně na podložce. Když v příštím kole své kameny chytíte (poznáte je podle barevné čepičky vaší barvy), zůstane po vás na tom místě rovnou ležet jeden kámen.
Pohyb zásobníkem můžete provést v libovolném směru od současného pole, máte tedy vždy na výběr z osmi možností. Posun však nebude vždy stejný. Počet polí, o které popojdete, totiž určuje právě první číslo ležící v tom směru, jímž se vydáte. Můžete se tak posunout o jedno, ale také o celých šest políček. Pokud dosáhnete se zásobníkem okraje hracího plánu, pak se odrazíte buď kolmo zpátky, nebo v úhlu 90 stupňů, pokud jste ke kraji dorazili šikmo.
Zatím však vůbec není jasné, čeho se pohybem zásobníku budete snažit dosáhnout. Představte si, že máte na hracím plánu hromadu černých magnetů, které se navzájem odpuzují. Vaším úkolem je vytvářet promyšlené řetězové reakce, které vyvrcholí ve vytlačení kamenů ven z desky.
Na plánu nikdy nesmí na konci tahu zůstat dva sousedící kameny. Takovým situacím se říká konflikt a vy je musíte vždy okamžitě vyřešit. Těchto okolnosti se snažíte se svým zásobníkem dosáhnout tak chytře, aby se od vás odrazil některý z kamenů požadovaným směrem. Odraz je určen vždy vzájemnou polohou obou kamenů v konfliktu a nelze jej tedy posunout jiným směrem. Pohyb pak vždy nastává jen o jedno políčko.
Za každý vytlačený černý "magnet" získává hráč na konci partie jeden bod. Zde do hry významně vstupují stříbrné a zlatý kámen, které mají vyšší bodovou hodnotu, konkrétně tři a pět bodů. Konec hry nastane ve chvíli, kdy v zásobnících hráčům dojdou kameny. Pak si sečtou svoji kořist, kterou se jim podařilo v průběhu partie získat a hráč s nejvyšším bodovým ziskem se stává vítězem.
Hra Repello je ve své podstatě hrou s magnety, které ovšem nemají žádnou magnetickou sílu (na rozdíl od hry Jishaku (recenze)). Tu si musíte pouze představit a dodat jim jejich schopnosti vlastní rukou. To ovšem nijak nevadí, naopak využití opravdových kamenů by výrazně zesložitilo manipulaci s kameny.
Využitím pravidla, že nemohou vedle sebe na konci tahu ležet nikde na plánu žádné dva kameny, lze využít k důmyslným řetězovým reakcím. Většina situací má hned několik řešení a každé je zajímavé z jiného důvodu. Vždy je pouze na vás, kterou z možností zvolíte.
Ve hře neexistuje žádná náhoda a celý výsledek závisí pouze na strategii a schopnostech protivníků. Velký vliv však rozhodně má počáteční rozestavení. Ale ve všech počtech hráčů mají soupeři rovné možnosti, protože stříbrňáky jsou čtyři stejně jako maximální počet účastníků.
Partie je rozhodně strategičtější ve dvou. S tím, jak roste počet soupeřů, snižují se také vaše možnosti, jak se připravit na situace, které mohou nastat, než se znovu dostanete k tahu. Takže i když si v jednom kole připravíte perfektní pozici, na začátku svého příštího tahu můžete být se zásobníkem úplně jinde.
Komba baví nejen dospělé, ale i děti už od doporučovaného osmého roku věku. Samozřejmě tito menší hráči nebudou schopni tak dobře předvídat a plánovat řetězová reakce, ale právě proto Repello skvěle procvičí jejich představivost.
Jak se postupem partie zaplňuje hrací plocha, je třeba velmi pečlivě plánovat svůj pohyb. Protože počet polí, o které se zásobník posune, určují sousední čísla, lze plánovat i několik tahů dopředu. Jen musíte počítat s tím, že protivník vám může s plány pořádně zamíchat. Často dojde k zajímavým přetlačováním.
Nezmínili jsme třeba pravidlo, díky kterému se mohou navzájem přetlačovat nejen kameny nebo zásobník s kamenem, ale dokonce dva zásobníky. Samozřejmě vlastník zásobníku, který není na tahu, je pouze pasivním účastníkem. Pokud se vám podaří vytlačit soupeřův zásobník ven z plochy (což je husarský kousek!), pak musí protivníkovi odevzdat jeden ze svých kamenů na tyčince.
Co je bez jakýchkoliv diskuzí perfektní, je zpracování. Všechno začíná již uložením komponent, ale vrchol všeho jsou právě tyčinky. Důmyslný princip, díky kterému stačí prostě na konci svého pohybu zatlačit na zbývající kameny, je prostě perfektní. Hru tak neznepříjemňuje nějaká složitá manipulace s kameny a nic hráčům nezabraňuje se plně soustředit na svoji strategii a její dodržování.
Díky odlišným počátečním rozložením a pohybům zásobníků do osmi směrů si můžete být jistí, že žádná partie nebude stejná. Rozmístění všech magnetických kamenů bude vždy unikátní a tak budete neustále stavěni před nové a nové výzvy, jak promyslet svůj následující tah. Ten je často navíc omezen různě kolem ležícími kameny, které nelze přeskakovat.
Hra tak nemusí vyhovovat snad jen zarytým odpůrcům taktických abstraktních her. Pokud totiž k hraní potřebujete nějaké téma nebo se vám prostě nechce u her přemýšlet, tak vám určitě Repello radost neudělá.
Všichni ostatní však z něj budou nadšeni. Nabízí neuvěřitelnou komplexnost hratelnosti. Zážitek z opravdu dobře naplánovaného komba, při němž se řetězová reakce táhne přes polovinu hrací desky, je prostě k nezaplacení. Všechno se to navíc hraje úplně samo a strašně rychle a to je u logické hry vynikající vlastnost.
|
Zpracování (0-30): 28 %
