Představení: Spielbox 5/2011

Možná jste si mysleli, že tato chvíle už nenastane. Je to totiž už přes dva měsíce, co jsme se zabývali naposledy časopisem Spielbox a jeho stránkami. To bylo čtvrté, prázdninové číslo. Teď se nám ve schránce objevilo listy zapadané, podzimní vydání s číslem pět.

Tématem minulého čísla bylo vyhlášení hry Spiel des Jahres 2011, tedy jednoho z nejcennějších odznaků pro hru, kterým se může chlubit. Jenže podzimní vítr s sebou přináší ještě něco mnohem zásadnějšího. Událost, na které by neměl chybět žádný pravověrný fanoušek deskových her, ať je z jakéhokoliv koutu Evropy. Zasvěceným už je dávno jasné, že mluvím o každoroční německé akci, ti méně zběhlí pak potřebují napovědět: Essen.

Výstava, která se stala symbolem deskových her na starém kontinentě, otevřela brány letos znovu. Jenže tenhle Spielbox vyšel ještě před jejím zahájením, takže se samotnou výstavou nebudeme zabývat, spíše si povíme, co se honí v hlavách redaktorů Spielboxu, kteří se vydávají na výstavu. Myšlenka je jednoduchá: už to nejde stihnout! Jeden člověk už v podstatě za těch pět dnů (včetně novinářského) nemá šanci zachytit všechny ty novinky a zorientovat se tak v nabídce.

Na druhou stranu určitě můžeme být rádi, že každoročně narůstá počet vystavovatelů, o čemž svědčí i letošní využití dalšího pavilonu. Samozřejmě nemůžeme říct, jestli to je ve skutečnosti ve prospěch žánru, protože neexistuje žádné efektivní poměrové vyhodnocení kvalitních a nekvalitních deskových her, které se na výstavě objeví.

Tohle množství, které se obvykle vychrlí na hráčskou obec během pěti dnů, znamená pro novináře těžké sousto. Jak rozeznat dobrou a špatnou hru, jak vybrat ty, které budeme recenzovat, abychom nevynechali nějakou zásadní pecku? Nejde to. Z toho vyplývá také zpoždění některých článků v jejich časopise. Tolik Matthias Hardel a naše myšlenky nad jeho úvodníkem.

Zbytek Spielboxu má opět svoji klasickou strukturu, kterou se společně kráce prokoušeme. Nejdříve reportéři nabízí pohled na hru Fortuna od dvojice Rieneck / Stadler (Kuba – recenze), kterou však měli v pre-release verzi a kvůli několika problémovým bodům v nedodělaných pravidlech nás nemohou překvapit hodnocením. Ovšem i na obrázcích hra zaujme pěknou grafikou a myšlenkou o všech cestách, které vedou do Říma.

A přesto, že jsme psali, že se už k cenám nebudeme vracet, musíme ještě zabrouzdat na pole Deutscher Spielerpreis 2011. Ani u tohoto ocenění však nedošlo k žádnému velkému překvapení a všechny soupeře totálně deklasovala rozdílem třídy hra 7 Wonders s 4200 hlasy oproti 2800 u druhých Burgen von Burgund (jejichž recenzi mimochodem připravujeme na příští týden). Za zmínku stojí také třetí místo kostkového Troyes, šesté skončilo zvířátkové Mondo (recenze) a sedmý Pantheon (recenze). Z celé TOP 10 tak máme v České republice lokalizované tři hry, což není zase tak špatné číslo, jak by mohlo vypadat.

Skvěle v hodnocení dopadla hra Glory to Rome, která představuje netradiční herní mechaniku. Na kartách však najdeme velké množství textu, takže její lokalizace asi není příliš pravděpodobná a to i přesto, že ji vydali Lookout Games, oblíbení vydavatelé společnosti MindOK (Agricola – recenze, Le Havre – recenze). V Glory to Rome klade autor Carl Chudyk velký důraz na interakci a vybírání akcí za pomoci karet, jako je najdete třeba v Dobyvatelích vesmíru (recenze).

Po dvojici dalších recenzí přichází na řadu portrét zajímavého rodinného projektu Strothmann-Speile. Hra se jmenuje I9N a cesta autorů k jejímu vydání byla velice trnitá. Co však je zajímavé, je její zpracování, ve kterém se hráči opravdu stávají těžaři se vším, co k tomu patří. Musíte tak hledat na hracím plánu opravdové díry, ve kterých se nachází ropa!

A zatímco hra Khan nedostala žádné závratné hodnocení, na dalších čtyřech stránkách najdete portrét muže, jehož jméno vám asi na začátku nic neřekne: Reiner Müller. Ve skutečnosti však stojí za úspěchem Osadníků z Katanu (recenze) nebo hry Diplomacie a je i přes svůj věk stále cenným členem týmu v Kosmosu (dříve prošel také firmou Parker).

Na dalších stránkách se potvrzuje naše hodnocení hry Airlines Europe (recenze) jako velice povedené. Vzhledem k jejím předchůdcům od Alana R. Moona se sice recenze opravdovým hodnocením nepyšní, ale autor přiznává, že je nejlepší z řady a na jeho stupnici by získala devítku.

Zazní krátká pochvala pro Dominion: Prosperity a hned frčíme do historie her, které vznikly jako marketingový nástroj. Z našich recenzí sem patří třeba Finanční svoboda (recenze) nebo vynikající hra Jirky Mikoláše Čas dluhů (recenze).

Hodnocení hry King of Tokyo od pana návrháře Richarda Garfielda (RoboRally, Magic the Gathering) je velice rozporuplné. Závisí asi hodně na tom, jestli hráči jsou schopní přijmout tak velký vliv náhody, který do hry přináší kostka. A protože byli autoři viditelně v kritickém rozpoložení, dozvíme se, že nová kooperativní Living Card Game (viz vysvětlení pojmu) s názvem Lord of the Rings: The Cardgame, je pouze o překonávání vlastního skóre a že vlastně formát LCG je něco jako braní drog.

Z dětských her nás zaujal projekt dua Kramer+Kiesling, který se jmenuje jednoduše Artuš a používá otáčecí herní plán, kterým si nás tak získali Vikingové (recenze). Šikovným přesunem figurek a točením se stolem získávají hráči vítězné body.

Zajímavá a netradiční je také hra Uluru, která pochází z řady, do níž patří i Ubongo (recenze). I tato hra obsahuje africké motivy a kresby, které jí dodávají jakousi luxusní atmosféru. I tentokrát se jedná o logickou hru na rychlost, ve které hráči využívají sekvence karet k vyluštění hádanky. Připomíná nám to nedávno vydané pirátské Santy Anno (recenze).

Fakt, že jsme se tím prolistovali až na konec tohoto Spielboxu však neznamená, že jsme ještě skončili s výčtem zajímavostí. Na prostředním dvojlistu se totiž dočkáte třetího kousku z Wallacovské série. Tato hra se jmenuje Fall of the Roman Empire a završuje tak římské zaměření tohoto čísla Spielboxu. Mapa připomíná Great Western (recenze) a opět si hru můžete zahrát s využitím herních komponent z letošního prvního Spielboxu.

Druhý dodatek překvapí možná ještě víc. Ve Spielboxu totiž obdržíte vložené čtyři pevné listy, které představují nové hráčské mapy hradů do hry Burgen von Burgund! A protože jsme již zmiňovali, že připravujeme recenzi na tuto hru, asi si dokážete představit, jaké pozdvižení tato souhra náhod v naší redakci vyvolala.

Ale teď už jsme se za pomoci tisícího slova této recenze dostali na její závěr. Doufáme, že i s článkem k aktuálnímu Spielboxu jste si užili trochu zajímavostí, ačkoliv tentokrát jich nebylo v článcích tolik. Příště to rozhodně napravíme s reportáží s veletrhu Spiel v Essenu. Do té doby napřečtenou.

Představení: Spielbox 5/2011
Klady:
Zápory:
Prozkoumávejte dál
Recenze: Das Letzte Bankett – vražedná hostina