Recenze: Der Schatz von Castellina – bloudění po hradě

der-schatz-von-castellina-01

Elektřina? Co si to tu vymýšlíte? Nic takového neexistuje! Když chceme mít na hradě světlo, musíme rozsvítit všude louče, lucerny a svíce. A polovina sloužících chodí sem a tam a udržuje plamen při životě. Jenže čas od času jich prostě není dost nebo zapomenou a to se pak velká síň ocitne ve tmě. Jako nedávno, zrovna když jsme večeřeli. Zbytek jídla jsme pak strávili hledání jídla po hmatu. Byl to úplně jiný zážitek.

Do potemnělého hradu nás zve i autor Carlo A. Rossi ve svojí nové hře Der Schatz von Castellina, kterou si především pro německý trh připravila společnost Moses Spiele. Hra byla publikovaná v roce 2013 s ilustracemi Michaela Menzela.

Hra se ukrývá za zářícím otvorem do hradu. Ten je vyobrazen na víku čtvercové krabice klasického většího rozměru. Hráči box sice otevřou, ale dno rovnou využijí pro sestavení svého plánu. Do dna položí desku představující hradní komnatu a kolem postaví velkou rozkládací zeď s podobným otvorem vepředu. Právě sem nasadí ještě další kartonovou část, která vytvoří tunel. Ještě před samotným skládáním by ale hráči měli z nitra krabice osvobodit padesátku dřevěných kostiček různých barev. Ty nyní položí do nitra hradu a každý z hráčů si vezme jednu kartonovou truhlici na poklady.

der-schatz-von-castellina-05

Když na hráče přijde řada, nejdříve si má šanci na deset vteřin pečlivě prohlédnout rozložení kamenů v hradě. Poté celou stavbu otočí tak, aby měl před sebou vchod. Jeho úkol je poté jasný – pokusí se z hradu vylovit kostičku svojí barvy. Každá sada obsahuje malé i velké kostičky, stejně jako kulaté žetony.

Aktivní hráč tak chvilku ohmatává kameny a porovnává jejich pozici s tím, jak si je pamatuje uvnitř hradu. Jakmile je s úlovkem spokojený, vytáhne kámen z nitra a může si jej prohlédnout. Pokud se nezmýlil, pak si může drahokam položit do své truhly. Za odměnu se může do hradu vrátit a zkusit najít další kámen v pořadí. To může opakovat tak dlouho, dokud vytahuje správné kostičky svojí barvy.

Když ale kámen svojí barvou nepatří hráči, který je na tahu, začnou se teprve dít věci. Cenná kostička putuje rovnou do držení jejího pravého majitele., tedy hráče stejné barvy. Může se ale stát, že takovou barvu nikdo nemá. V tom případě musí hráč kostičku vrátit zpět hozením přes čelní hranu hradu.

der-schatz-von-castellina-03

Ovšem pokud vytažený kámen má barvu bílou, pak to znamená ještě úplně jiný výsledek. Bílá totiž nikomu nepatří, ale přesto si kostku nechá ten, kdo ji z hradu zachránil. To proto, že zisk takové třetí kostičky znamená automatické vyřazení hráče z partie!

Všichni ostatní, kdo si dají pozor při lovu drahých kamenů, se pak utkají o první místo. Jakmile se někomu podaří nasbírat všech deset kamenů v jeho barvě, odehraje se zbytek kola a partie je u konce. Pokud nedokázal dosáhnout na kompletní sadu i další hráč, pak se okamžitě stává vítězem. V případě, že to dokázalo v jednom kole rovnou více soupeřů, má i hra více vítězů.

Der Schatz von Castellina je jednoduchou hrou zaměřenou na děti, jejich paměť a schopnost hmatového rozpoznávání. Když se tyto prvky spojí s krásným velkým kartonovým hradem, dostaneme zajímavou a velmi lákavou zábavu.

der-schatz-von-castellina-06

Už v té podobě, jak jsme vám ji představili, představuje hra pořádnou výzvu především pro ty úplně nejmenší. I když hráči mají možnost se podívat na kompletní rozestavení kostiček a vybrat si tu, kterou chtějí ulovit, není vůbec jednoduché se po otočení hradu zorientovat a ještě svoji kostičku poslepu najít přes otvor vepředu.

Partie je pochopitelně velmi rychlá. Úspěch znamená další možnost tahání, takže pokud je někdo výrazně lepší, může souboj dovést do konce ještě rychleji. Tak či tak jsou ale jednotlivé souboje záležitostí nějakých patnácti minut. To je dobře vzhledem k cílovému publiku, které se v počátku bude určitě rekrutovat z těch menších předškoláků od pěti let.

der-schatz-von-castellina-07

Naštěstí ale krabice nabízí i složitější variantu, ve které hráč dopředu musí říct, jaký tvar bude vytažený kámen mít. Pouze takový se počítá jako platný úlovek. Ve hře tak zůstává ještě důležitější použití hmatu, ale samotný průběh není až tak obtížnější.

Na počtu účastníků v partii vlastně vůbec nezáleží. Všichni si hledí svého, ale současně mohou za oponou sledovat i snažení ostatních. Zatímco aktivní hráč má zeď přímo před sebou, většina zbývajících účastníků partie na kostičky má výhled a mohou tak zvědavě sledovat, jestli vytáhne správný kámen nebo ne. Neměli by ale žádným způsobem dát najevo, jestli se hráč mýlí nebo ne, dokud svůj úlovek nevytáhne.

der-schatz-von-castellina-13

Der Schatz von Castellina je hra, kterou zdobí její zpracování. Děti si tak připadají, jako by opravdu lovily poklady poslepu. Hra je rychlá a pro děti velmi zábavná. Současně jim také nenásilnou formou trénuje paměť a odhad. Der Schatz von Castellina je fajn dětskou zábavou, která rozhodně nezklame.

Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam)
AutorCarlo A. Rossi
IlustraceSandra Freudenreich, Michael Menzel
VydavatelG3, Gen-X Games, Kikigagne?, moses. Verlag GmbH
Rok vydání2013
Počet hráčů2 - 4
Herní doba15
Minimální věk5 and up
Jazyková závislostNo necessary in-game text
(1 voters)
KategorieAction / Dexterity, Children's Game
MechanismyMemory, Set Collection
Alternativní názvyLos Tesoros de Castellina, Les Trésors du Château, Zamek Kasteliny

Více o hře.

Recenze: Der Schatz von Castellina – bloudění po hradě
Der Schatz von Castellina je hrou, která umí výborně pobavit malé děti. Ty si uvnitř velkého kartonového hradu rozmístí kostičky a snaží si jejich pozici zapamatovat. Jejich úkolem je vylovit kostičku ve své barvě a díky tomu hrát znovu. Ovšem ve hře jsou i jiné kostičky, dokonce i bílé, které mohou hráče z boje vyřadit. Partie je pro děti ideálně rychlá. Der Schatz von Castellina nabízí ideální poměr zábavy a tréninku.
Klady:

+ moc pěkné zpracování
+ trénuje paměť i odhad
+ jednoduchá a rychlá hra
+ varianta obtížnosti
+ špatný úlovek jde soupeřům
Zápory:

- hlavně pro nejmenší
0
Prozkoumávejte dál
Recenze: Slepičí kvoč – nikdo neví proč