Recenze: Desková hra Loděnice vás přenese do kůže stavitele lodí

Plavební kanál obklopovaly desetitisíce lidí. Vodní had se vinul údolími hned vlevo, hned vpravo, lemován velkými lesy, ale i loukami. A právě na nich seděly početné skupinky příznivců, někteří drželi nad hlavami transparenty se jmény svých favorizovaných lodí.

Slunce už se pomalu šplhalo k nejvyšší příčce na žebříku dnešního dne a tak se zdálo, že je všechno připravené k plavbě. Alespoň tady mezi lidmi všechno vypadalo v pořádku. Někteří už nervózně začali pokukovat po hodinkách, protože klidné říční vody jim přišly už příliš prázdné a monotónní.

To v přístavu, na startu slavnostních plaveb, vládl vzruch a zmatek. Zjistilo se totiž, že Blesk, první a mnoha lidmi favorizovaný šestistěžňový kolos, nemá kapitána. Jeho kajuta zela prázdnotou a rozhodčí netrpělivě poklepával špičkou boty u lávky.

„Ještě minutu a jste diskvalifikováni,“ prohlásil nemilosrdně směrem k prvnímu důstojníkovi.

Ten nervózně upíral oči k nedaleké uličce, odkud očekával, že se kapitán musí každou chvíli vynořit. Jenže minuta utekla a nic.

„Tak bohužel, slavnostní kanál váš letošní výtvor neuvidí,“ zavrtěl hlavou rozhodčí, a pak mnohem silnějším hlasem pokračoval. „Pánové z Jednorožce, připravte se na plavbu!“

Mezi lidmi se šířil šum, jak klidnou hladinu začaly brázdit první vlnky. Bylo jasné, že se něco děje. Transparenty zavlály s novou energií, když se ze zatáčky vynořila hněda příď, hrdě nesoucí velký obrázek jednorožce.

„Tahle vypadá bojeschopně, vidím tři, čtyři děla. Podle papírů mezi posádkou mají čtyři vojáky, určitě doporučím dál,“ ozýval se hlas nějakého staršího muže do vysílačky, ale málokdo jej slyšel. Všichni teď měli oči jen pro průvod lodí, které postupně vyplouvaly, aby se vystavily na slunci, zazářily svojí krásou a potěšily oko obyčejného suchozemce.

Majestátní plavidla jsou odjakživa koníčkem mnoha kluků, a tak se Vladimír Suchý, autor Šestiměstí, rozhodl, že vytvoří deskovou hru, která bude simulovat jejich stavbu, a vydal ji ve spolupráci s firmou Czech Games Edition.

Hra je ještě stále žhavou novinkou, protože byla poprvé představena na veletrhu v Essenu 2009 a na český trh se dostala kolem Vánoc loňského roku.

Množstvím komponent lze Loděnici přirovnat k zemědělské Agricole. Krabice má stejný formát a je také po okraj nacpaná především herními plány. Každý hráč totiž má svůj přístav, v němž si staví loď a společný herní plán a zásobárnu v jednom tvoří další dva velké plány. U nich je velkým plusem, že je můžete spojit vodorovně i svisle, jak vám to zrovna vyhovuje.

Zpracování všech součástí je na velmi vysoké úrovni, kartonové desky s vycvakávacími žetony jsou možná až příliš tuhé, protože při jejich oddělování se vám občas stane, že odtrhnete i kousek potištěného papírku. Je škoda si takhle poničit některé kousky, ale bohužel ani při sebevětší opatrnosti se tomu nevyhnete, protože vycvakávání je opravdu pořádná porce, celkem osm stran A4!

V krabici kromě toho naleznete i velké množství dřevěných figurek a ukazatelů. Po vycvakání vám zbude na stole hromada kartiček pro stavění lodí, kanálů, ale také zaměstnance, vagónky se zbožím, platební mince nebo velké karty státních zakázek.

Pravidla jsou vysvětlena na poměrně rozsáhlém prostoru dvanácti stran, ale nejsou tak složitá, jak se na první pohled zdá. Vše probíhá smysluplně a intuitivně a není tedy třeba sáhodlouhé zkoumání principů, protože po několika minutách už budete mít ve všem jasno.

Ke hře dostanete do ruky svoji loděnici, figurku k určování akce, několik zlaťáků do začátku, tři kartičky státních zakázek, za které můžete na konci hry získat body, lodičku pro slavnostní plavbu a ukazatel bodového zisku. Hráči se střídají v provádění tahů a využité akce si obsazují, podobně jako například v již zmiňované Agricole. Na výběr je celkem osm akcí, z nichž hned pět slouží pro nákup lodí, jejich posádky a vybavení.

Samotnou loď stavíte ze tří částí – z přídi, zádi a libovolného množství středových dílů. Tedy můžete jich mít maximálně tolik, aby se vám hotová loď vešla do loděnice, která má celkem devět políček. Nabídku tvoří vždy pět dílků, které jsou různě drahé. Platí princip, že nově příchozí doplňované kartičky jsou vždy nejdražší.

Kromě lodi musíte také stavět svůj kanál, na kterém budete slavnostně předvádět loď po jejím postavení, stejně jako plula v úvodu posádka Jednorožce. Řeku musíte mít dostatečně dlouhou, ale především musíte dílky volit podle předností své lodi, protože v průběhu platby bude probíhat bodování. Ale k tomu se dostaneme až později. Nákup probíhá stejně, jako u dílků lodi, tedy vždy ze čtyř dostupných kartiček.

Ovšem využití akce je řešeno velmi elegantně, protože nábor zaměstnanců i nákup vylepšení lodí, je zobrazen na kruhu rozděleném do několika výsečí. Pokud se rozhodnete akci využít, posunete ukazatel o jednu výseč dále a právě tyto zaměstnance nebo díly můžete nabrat či nakoupit. V případě, že máte zájem o lidi či zboží z jiné výseče, můžete ukazatelem posunout, ale každý krok navíc vás bude stát jeden zlatý.

Zaměstnance a vybavení nemusíte nakupovat přímo, ale můžete také využít směny za vagónky se zbožím. I ty si můžete nakoupit z aktuální nabídky, podobně jako kanály nebo lodní části. Na každém dílku najdete tři vagóny se zbožím, jako je uhlí nebo zlato. V rámci akce burza můžete každý jednotlivý vozík směnit aktuálním kurzem za kapitána, peníze nebo třeba za komín. Směnná hodnota a také konkrétní nabídka se určuje také pomocí výsečí na začátku využití akce.

Po dostavění lodi vyrazíte na kanál ukázat lidem, jak krásnou loď jste postavili. K vyplutí musíte mít na lodi alespoň jednoho kapitána. Nejdříve vypočítáte rychlost lodi na základě počtu komínů, plachet a lodních šroubů a zjistíte, o kolik políček se po kanálu s lodičkou posunete.

Na jednotlivých úsecích plavby jsou rozestaveni státní zaměstnanci zastoupení grafickými symboly, kteří hodnotí různé aspekty vaší lodi. U některého pána dostanete body za počet záchranných kruhů, u jiného pak za počet děl a vojáků. Na základě získaného počtu bodů si okamžitě posouváte ukazatel bodů na příslušné stupnici.

Mohlo by Vás zajímat

3

dětskárecenzerodinnástrategická

Recenze: Godzilla Kaiju World Wars – souboj gigantů

A kdy hra vlastně končí? To je další elegantní řešení Vladimíra Suchého. Využívané akce totiž nemají své pevné místo, ale reprezentují je malé žetonky, které obíhají na čtvercové dráze. Hráč po využití akce tuto vždy umístí na první místo dráhy. Herní kolo tvoří jedno oběhnutí 23 políček a počet kol pak odpovídá množství hráčů. Hrací čas se pohybuje ve velmi příjemných hodnotách kolem jedné hodiny.

Hra se liší podle počtu hráčů, stejně jako se tím odlišuje i zážitek z ní. Pokud budete hrát ve dvojici, asi vás zpočátku zmate výběr akcí, protože hráči využívají dokonce tří figurek svojí barvy a blokují současně dvě akce, které nemohou být využity. Jedna postavička označuje aktuálně provedenou, zatímco dvojice říká, kterou akci hráč provedl o jeden tah dříve.

Jedná se o důležitou změnu, protože zužuje hráčům možnosti výběru akcí a zároveň znemožňuje provádět donekonečna stejnou akci. Ve třech a čtyřech je ve hře od každé barvy již jen jedna figurka, protože akce jsou blokované dostatečně.

Loděnice je velmi komplexní a složitá. Hráči mají nespočet různých možností a neexistuje jedna optimální cesta k vítězství. Vše záleží na náhodě přísunu nových dílků lodi, ale také na taktice správného využívání akcí a mnoha peněžních bonifikací, například za využívání akcí, které již dlouho nikdo nevyužil, a zůstaly na dráze ukazatele kola pozadu.

Je zřejmé, že všechny akce a principy jsou do detailu promyšleny a dokonale do sebe zapadají, ovšem pouze do okamžiku, nežli vypluje první loď na slavnostní plavbu, protože hráč musí vyplout ihned, jakmile dostaví loď, tedy v průběhu hry. V tu chvíli se kompletně hroutí tempo hry a je naprosto narušena hráčská koncentrace, což se samozřejmě umocňuje s počtem soupeřů a tedy i lodí, které na plavby kanálem vyrážejí.

Přitom nebyl problém, aby se veškeré plavby odehrávaly až na samém konci hry, protože lodě si stejně hráči ponechávají ve hře a nemohou z nich při dalším stavění nic využívat. Pochopitelně není problém toto hráčské pravidlo uvést v platnost.

Hra vyžaduje velkou dávku přemýšlení a taktiky, protože je pouze na vás, jestli postavíte více lodí, nebo si budete celou hru piplat pouze tu jednu vyvolenou, které třeba v duchu dáte i nějaké noblesní jméno. Každá strategie má svoje výhody a nevýhody, které se časem projeví. Široké spektrum voleb je jednou z největších předností Loděnice.

Cena hry je vzhledem k počtu materiálu velmi příznivá, vydavatelé ušetřili na tisku české krabice a místo ní vkládají na zadní stranu balení česky potištěný list. Jedná se o zajímavý tah, který by mohl usnadnit i lokalizaci jiných složitějších her, u kterých není v naší republice dostatečná kupní síla pro kompletní převedení do našeho rodného jazyka.

Loděnice je hráčská hra a rozhodně, podobně jako spříznění Vládci podzemí, není vhodná pro začátečníky. Jedná se o hru založenou na správném využívání akcí, ale zároveň obsahuje i svůj podíl náhody. Škoda ztráty tempa, ke kterému dochází při probíhajících slavnostních plavbách, jinak by hodnocení vyšplhalo určitě ještě o pár desetinek víc. I přesto se stále jedná o vynikající a navíc českou hru, která si najde mnoho spokojených fanoušků a nadchne nejen fanoušky vodních velikánů.

Recenze: Desková hra Loděnice vás přenese do kůže stavitele lodí

Klady:

+ hra o lodičkách
+ velký podíl taktiky
+ provedení
+ cena
+ jen tak se neohraje
+ krátká hrací doba

Zápory:

- některé kartičky natrhnete
- slavnostní plavba narušuje plynulost hry

4