Recenze: Grand Slam – pořádný smeč!

Žlutý míček létá velkou rychlostí sem a tam a nenechá nikoho na pokoji. Jenže jeho výlety na jednu a druhou stranu jednou musí skončit. Kulatý nesmysl má svoji vlastní hlavu a nenechá se napořád využívat tvrdými výplety obou hráčů. Odskočí trochu stranou a najednou je z toho aut!

Tenisových her je jako šafránu. O to raději jsme, že jedna karetní si našla cestu nejen do naší redakce, ale především na pulty českých obchodů. Kompletně do češtiny byla přeložena hra Grand Slam. Jejím autorem je Ariel Seoane pod záštitou firem Dive Dice a Korea Boardgames a českou verzi má na svědomí společnost Albi.

Zelená krabička nezastírá ani téma, které je ztvárněné i prostředím kurtu, ani svoji karetní povahu. A přesto první, co z jejího nitra vytáhnete, bude arch žetonů s obrázkem míčku. Zbytek už jsou samozřejmě karty a to konkrétně čtyři balíčky – pro každého hráče jeden (umístění míčku na soupeřovu polovinu) a potom dvě velké karty z tvrdého papíru představující po složení tenisový kurt.

Na začátku partie hráči na stůl položí dvojici karet a sestaví tak plán. Na jeho obou krajích si pak představí sebe v roli Tomáše Berdycha nebo Rogera Federera. To si nevymýšlíme, ale pouze bereme inspiraci z krabičky. Hráč si pak pro dvouhru vybere jeden barevný balíček, zamíchá ho, položí před sebe a vezme si do ruky prvních šest karet. Vedle kurtu položí hráči všechny žetony míčků.

Podávající hráč pak otočí horní kartu z balíčku a tím zahájí hru podáním. Na herní plán položí žeton míčku tam, kde je na zahrané kartě naznačen jeho dopad. Na odvracejícím tenistovi je, aby využil jednu z karet z ruky. Musí ale mít takovou, kde se místo odehrání shoduje s polohou míčku. Pouze tak může míček zase přesunout na stranu protivníka.

Mnohem lepší možnost nastane ve chvíli, kdy má odvracející hráč hned dvě karty se stejným místem dopadu. V takovém případě je může vyložit obě a zahrát smeč. Na ten může protivník zareagovat také pouze s použitím dvou karet stejného dopadu. Smeč je možné odvrátit i s jednou kartou, ale tenista je tím vyveden z rovnováhy a nedobírá si kartu. Celý zbytek výměny odehraje s o jedna nižší zásobou.

Hráč si pokaždé hned po odehrání míčku doplní sadu karet v ruce zpět do šesti. Výměna končí ve chvíli, kdy hráč nemá na ruce žádnou kartu, kterou by mohl reagovat. Ovšem ještě předtím má jako poslední možnost zahrát rybičku, zahodit jednu kartu z ruky a místo ní otočit horní ze svého dobíracího balíčku.

Po každém vyhraném míčku si hráč svůj úspěch poznačí na svoji stranu hřiště, kde najde čtyři pozice pro body. Souboj pokračuje. Hráči se střídají na podání po dvou míčcích. V případě, že nastane shoda (3-3), nestačí získat pouze čtvrtý bod. K vítězství musí jeden ze soupeřů vyhrát dva míčky po sobě. Teprve pak je jasné, kdo se stal lepším tenistou.

Hra Grand Slam zvládá to, o co jí jde v první řadě – simulace tenisu – velmi dobře. Hráči si opravdu vyměňují míčky a snaží se je odehrát s pomocí karet. Musí mít vždy dobrou zásobu možností na ruce, jenže o tom rozhoduje náhoda. Naštěstí všichni mají stejný balíček a štěstí rozhoduje pouze o pořadí, v jakém odpovídající možnosti přijdou na ruku.

Mohlo by Vás zajímat

4

pro dvapro začátečníkyrecenzestrategická

Recenze: Pagoda – sloupy a střechy

K vítězství ale tak či tak hráč potřebuje mít trochu štěstí. To vlastně ani nevadí, protože tahle hra je v první řadě příjemná hříčka a zábava na několik minut. Do nějakých deseti je totiž vždy znám vítěz jedné partie. Díky tomu a jednoduchosti reagování na míčky mohou Grand Slam hrát i menší děti kolem šestého roku.

Na hře se nám nejvíc líbí koncepty vyvedení z rovnováhy a rybičky. Ty přidávají jednotlivým míčkům na další zajímavosti. Všechny výměny jsou ale napínavé, rychlé a také přehledné. Závěr každého zápasu je o převaze jednoho hráče, zvlášť pokud souboj dospěje do shody.

Jenže už v popisu balení jste si mohli všimnout, že balíčky jsou čtyři. To znamená, že je možné se utkat ve čtyřhře. Tam se hráči z týmu v odehrávání míčků střídají, ale mohou za sebe v nouzi zaskočit. Tento týmový prvek dělá ze hry ještě větší zábavu. Ale stále platí, že je to v rámci mezí náhodnosti a absolutní nenáročnosti celé hry.

Grand Slam je příjemná karetní hra, která si vzala za předlohu tenis a nedělá mu ostudu. Jedná se o jednoduchou zábavu, která není nijak taktická. Ale přesto zde nějaká rozhodnutí jsou. Celkově se nám Grand Slam líbí jako pohodová karetka, když zrovna chcete něčím vyplnit deset minut.

Recenze: Grand Slam – pořádný smeč!

Grand Slam je karetní hrou, ve které létá míček sem a tam přesně jako v tenise. Hráč musí pro odehrání mít na ruce ty správné karty. To s sebou pochopitelně nese velký vliv náhody. Ale to nevad, protože hra je jednoduchá a pobaví během deseti minut. Je vhodná především pro nenáročné hráče nebo ty, kteří hledají nějakou zábavu na vyplnění volné chvilky. Hra ale přesto nabízí několik zajímavých nápadů (hlavně rybičku), ale především zajímavou týmovou čtyřhru. To vše dělá z Grand Slamu příjemné překvapení a fajn karetní hru.

Klady:

+ rybičky
+ dobře vymyšlený systém odvracení smečů
+ čtyřhra
+ herní doba
+ i pro malé hráče

Zápory:

- náhoda má velký vliv

3.5