Recenze: Hurá na houby – houby všeho druhu

Téměř každý Čech chodí na houby a snaží se k tomu vychovávat i svoje děti. Ty to náramně baví, protože hledat ukryté kloboučky v mechu a kapradí je samo o sobě už tak trochu hra. Ten, kdo jich nasbírá nejvíc, se stává oprávněným vítězem soutěže.

Ale potíž u dětí je, že je třeba je vychovat v chování v lese a naučit rozeznávat správné hřiby od těch nedobrých nebo dokonce jedovatých. Někteří lidé trpí strachem z jedovatých hub a všechny hlavičky pečlivě porovnávají s atlasem. Na druhé straně barikády pak sedí ti, kteří do košíku sbírají úplně všechno a teprve doma a teprve doma svoje úlovky přeberou. To ale není příliš šetrné k lesu.

Jak se v lese správně chovat už dnes moc lidí neví, nebo ty prosté ponaučení prostě ignorují. Spousta jich jedná bezohledně, nejedlé houby rozkopávají do všech stran, místo aby je nechali v klidu růst. Lesy pak jsou holé, i když mohly hrát všemi barvami. A úplně nejhorší jsou ti, kteří houbu vytrhnou, a pak zahodí. Obvykle tak přijde k újmě i její podhoubí a trvá několik let, než se všechno spraví.

A právě naučení úcty k lesu a trochy toho sběračského umu, je úkolem nové hry od společnosti Efko s názvem Hurá na houby. Jedná se o jednoduchou hru pro malé děti, od které nemůžeme očekávat žádné převratné myšlenky. Přesto se těšíme, až si spolu se svými kamarády zasbíráme v lese nějakou tu houbu a staneme se tím nejlepším sběračem v lese.

Hurá na houby je novinka roku 2011 a patří do rodiny Baby. Jak jsme již zmínili, vyrábí a distribuuje ji firma Efko, která také navrhla celý její herní systém, podobně jako třeba u Starých pověstí českých (recenze) nebo u hry Roary: Stříbrná stopa (recenze) o závodním autíčku. Autora ilustrací celé hry budeme hledat marně.

Krabice má takové ty klasické placaté rozměry, které patřily k deskovým hrám v dobách, kdy všem stačilo ke štěstí pouze hodit kostkou a dojít do domečku. Na víku je nakreslený les s houbami a samozřejmě i nějaké ty postavičky, které se je snaží najít. Už na krabici samotné je oznamovaný také dárek, který obdržíte uvnitř.

Zvědavě tedy zvedáme víko a hledáme ho. A opravdu tady je – mrňavý kapesní atlas hub. Možná mohl být trošku větší a obsahovat víc hub, ale jako bonus na čtení pro děti není ani ve svojí stávající podobě špatný.

Kromě prťavého atlasu najdeme v krabici samozřejmě překládací hrací plán. Ve stylu společnosti Efko se otevírá plán jako okenice, tedy z obou stran. Vypadá to efektně, ale s sebou to nese riziko většího opotřebení na dvou místech a nevzhledných pruhů na hracím plánu, pokud jej budete otevírat příliš často.

Příjemné překvapení vám přinese hezká točna, na které se bude rozhodovat, co jste to vlastně v lese našli. Pak samozřejmě nemohou chybět ani figurky. I ty si zaslouží pochvalu, protože každá ze čtyř postaviček na kartonové placce představuje jednoho člena rodiny – mámu, tátu, holku a kluka. Každý z rodiny si tedy snadno vybere svého hrdinu.

Ale tím výpis komponent zdaleka nekončí – v krabici totiž najdete také několik stromů a keřů v placaté podobě. K nim najdete uvnitř také stojánky, které budete potřebovat i pro svoje figurky. A právě stromy budou tvořit prostředí, mezi kterými vaši hrdinové budou muset mít oči na šťopkách.

Zbývá nám už jen list s pravidly a jeden pytlík se součástmi. Uvnitř najdete 23 kousků hnědých hlaviček, které představují houby. V pytlíku jsou dokonce dvě náhradní pro případ, že by se vám některá z nich zatoulala. Právě tohle jsou hlavní hrdinky celé hry, hlavičky, které budou zdobit prostředí lesa. Kromě nich pak z pytlíku vytáhnete ještě jednu hrací kostku.

Příprava samotné partie vás na chvilku zabaví. Nejenže si totiž hráči musí rozebrat postavičky podle toho, komu jsou nejvíce podobní, ale čeká je také příprava hracího plánu. Na tom totiž na nakreslených cestičkách najdete připravené otvory. A právě do nich zasadíte hnědé houby, aby tam nedočkavě čekaly na svoje nálezce.

Po celém lese tak rozmístíte jednadvacet hub, které se na první pohled všechny tváří stejně. Ale některé ve skutečnosti nejsou jedlé a další dokonce jedovaté. Jenže hrací plán zatím moc jako les nevypadá, spíš jako louka. A proto je třeba na opuštěná místa mimo cestu rozmístit stromy ve stojáncích.

Teď už zbývá jen, aby si každý z hráčů vybral jeden roh lesa, odkud se vydá na sběr hub. Tam vstupuje stezka do lesa. Vedle hracího plánu připravíte točítko a hrací kostku. Sbírání hub je tímto zahájeno.

Hráči se v průběhu partie střídají v hodu kostkou a podle něj posouvají svoje figurky po lese. Jejich úkolem je dojít přesně na políčko, kde roste houba. V takovém případě si ji mohou utrhnout. Pokud jste už někdy chodili po lese, tak určitě budete souhlasit, že pohyb při hledání hub není nijak systematický. Právě proto i ve hře Hurá na houby můžete každé kolo měnit směr pohybu a můžete tedy po jedné cestě chodit sem a tam, dokud na houbu opravdu doslova nenarazíte.

Ve chvíli, kdy některý z houbařů konečně dorazí na vytoužené místo s houbou, tak ji utrhne. A teprve pak zjistí, co to vlastně našel. Musí si totiž zatočit kolem štěstí, podle kterého mu padne druh houby. Zatímco jedlé (se zeleným proužkem v horní části) si může nechat a odnést domů, nejedlé i jedovaté zahodí do krabice. Pokud navíc narazil na jedovatou houbu, musí jedno kolo počkat, než se z toho šoku jeho houbař vzpamatuje.

Ale teď přichází ke slovu stromy a keře, které v lese rostou. Pokud totiž některý z houbařů (= hráčů) bude neopatrný při svém pohybu a shodí některý ze stromů, pak musí za trest čekat jedno kolo. Tohle je také jediný opravdový výchovný efekt.

Protože všechny ostatní nejedlé houby hráči odkládají do krabice, končí hra ve chvíli, kdy už není v lese co sbírat. Vítězí ten hráč, kterému se podařilo nasbírat nejvíce jedlých hub. Chce to tedy hodně štěstí při točení, ale zároveň dobrou taktiku při cestách. Ke každé houbě se totiž lze dostat několika způsoby tak, abyste využili ideálně každý z hodů kostkou.

Hurá na houby je jednoduchá hra, ve které je základem všeho opět kostka. Příjemně však dojem rozšiřuje fakt, že do poslední chvíle nevíte, jestli se namáháte kvůli jedlé houbě, kterou si dáte do košíku, nebo naopak budete „za odměnu“ jedno kolo stát.

Zpracování je pěkné, ilustrace na hracím plánu se nám moc líbí. Máme trošku obavu, jestli se otvory pro houby, které jsou skrz hrací plán, časem neochodí. V takovém případě by pak houby nedržely a svém místě. Ovšem protože jsou díry skrz, neměl by to být takový problém.

Stromy jsou hodně náchylné k padání. Víme, že je to součástí herního systému, ale stačí opravdu mírné drcnutí nebo závan průvanu a může vám popadat třeba polovina lesa. Pak je problém, že to odnesou také figurky, kterým budete těžko hledat jejich původní pozice na cestičkách.

Škoda je, že přes výborné zpracování autoři nemysleli na způsob, jak hráči posbírané houby uskladní. Protože se jedná o mrňavé plastové houbičky, často se vám zatoulají. Přitom stačil třeba kartonový košík, ze kterého by byla skutečná jen venkovní linie. Dovnitř by si hráči dávali houby, které by jim tak nemohly utéct. Jedná se o drobnost, která by potěšila a zpříjemnila hraní.

Samozřejmě pokud si chcete partii prodloužit, stačí rozhodnout, že hráči nesmí nejedlé houby trhat. Pokud na houbu narazí hráč znovu, může znovu zatočit, jestli náhodou hned vedle neroste nějaká jedlá kamarádka.

S Hurá na houby si můžete zdárně potrénovat paměť, pokud úplně zakážete trhání hub, u kterých jste již jednou zjistili, že nejsou jedlé. Doporučujeme však mít po ruce tužku a papír, kam si budete poznačovat, které to opravdu byly, aby mezi hráči v průběhu partie nevznikly nějaké zbytečné dohady. Houby jsou totiž často blízko u sebe a lidé o nich při hře snadno ztratí přehled.

Ve hře chybí ten výchovný prvek, který bychom si ve hře o houbách představovali a o němž jsme mluvili na začátku. Je důležité naučit děti, že nejedlé houby se netrhají, ale nechávají se v lese, kde dělají parádu a zdobí les pro všechny ostatní. Nikdo se přece nechce koukat na vyvrácené houby a poházené hlavičky.

Kromě drobných výtek však plní dětská hra Hurá na houby všechno, co se od takové jednoduché dětské hry očekává. Je pěkná na pohled a děti zabaví. Bonusem jsou stromy, které z hracího plánu dělají i zajímavé pokoukání. Pokud jste vášniví houbaři a chcete k tomu vést i svoje děti, pak je tohle ta pravá hra pro vás.

Recenze: Hurá na houby – houby všeho druhu
Klady:

+ atlas hub
+ stromy na hracím plánu
+ figurky tvoří rodinu
+ lze chodit všemi směry
+ losování rozhodne, co jste našli
Zápory:

- stromy spadnou velmi snadno
- nerovnoměrné šance hráčů
3
Prozkoumávejte dál
Recenze: Gold! – kterak chtěl oslík být boháčem