Recenze: Kanagawa –studentem japonského umění na doživotí

kanagawa-01

Stromy, zvířata i tajemně oblečené ženy. Všechno mne láká a pohledy ve mně vzbuzují umělce. Jenže bez zkušeného oka, které by vedlo moji ruku, se na pláně objevují vždy jen prapodivné čmáranice. Ať se snažím sebevíc, nedokážu v sobě najít umělce, kterým se cítím být. Právě proto jsem se rozhodl vydat do Kanagawy, kde žije proslulý mistr Hokusai.

Jenže hrdina našeho příběhu nedostal ten nápad sám. Spolu s ním se na prahu mistra sešlo hned několik dalších adeptů. Naštěstí starý vousatý pán je v dobré náladě a přijme všechny do učení. A vy budete ve hře Kanagawa jedním z nich. Tuhle štětcem vymazlenou záležitost si pro nás připravila dvojice Bruno Cathala a Charles Chevallier. O ilustrace pak požádali Jade Mosch a celé vydání svěřili do rukou zkušené firmy IELLO. A výsledek si mohli v roce 2016 po veletrhu Spiel v Essenu zahrát všichni a celém světě. Včetně nás.

Už malá krabička s jelenem nad japonským údolím naznačí špičkou štětce, co nás tak uvnitř může čekat. Ale ani nic z barvami naplněné krabičky nás nemůže připravit na bambusové prostírání, které se ukrývá uvnitř a slouží hráčům jako jejich společný herní plán. Nejdříve jej stačí rozrolovat a tím se před všemi soupeři naskytne pohled na dvanáct herních políček rozdělených do tří řad. Plán položí do středu stolu.

kanagawa-07

Nad něj rozloží společnými silami destičky diplomů. Každá barva představuje jiné téma a je uvnitř seřazena podle úrovně na různé bodové hodnocení. A hned vedle těchto devatenácti protáhlých dílků položí také zamíchaný balíček karet lekcí. Tyto karty jsou dvoudílné a zatímco levá strana slouží k rozšiřování studia, levá část může být použita jako část hotové malby. Každý z učedníků pak dostane jednu svoji startovní destičku, která znázorňuje úvodní část kresby (a jasně odkazuje na typ krajiny, jejíž kresbu už hráč ovládá – každý má jinou) a také dvě dřevěné figurky štětce. Začínající hráč dostane dvojici figurek – mistra a asistenta.

Hra se dělí na kola, která všechny začínají výukou. Hráč v roli mistra si dobere z balíčku lekcí tolik karet, kolik je hráčů a rozloží je do horní řady na plán. Většina jich je otočena veřejně obrázkem nahoru, ale karta na tmavém políčku zůstane otočena obrázkem dolů. Nikdo tedy pro danou chvíli nezná obsah této lekce.

Poté se každý z hráčů (a to včetně mistra) postupně rozhoduje, jestli ještě chtějí zůstat ve škole a počkat si na další lekce nebo už mají pocit, že znají dost, a chtějí se vrhnout na další část svojí malby. Aby měl hráč rozhodování o kapku jednodušší, může kdykoliv nakouknout do dobírací hromádky a podívat se na zadní strany karet. Podle těch rozezná alespoň, o jaký typ karty se jedná, ačkoliv nebude znát její konkrétní hodnoty.

kanagawa-03

Pokud se hráč rozhodne odejít, může si vzít všechny karty z jednoho sloupce. Naopak žáci, kteří ve škole zůstanou, doloží nové karty lekcí do sloupců, kde ještě karty zůstaly. Když se i předposlední rozhodne pro některou sadu, musí si i ten poslední na řadě vzít karty ze zbývajícího sloupce a všichni (hráči, kteří školu opustili už dříve, tuto fázi už mají hotovou, protože ji musí provést okamžitě) mohou postoupit do druhé fáze kola.

Získané karty mohou nyní přiložit k horní nebo dolní části svých kartonových startovacích dílků a tím buď pokračovat v kreslení, nebo rozšířit svoje studio. Karty pokládají tak, aby z nich byla viditelná vždy pouze ta správná část. Vždy je tak zastrčí zprava, jen je vždy musí pootočit o 180 stupňů. Rozdělit takto musí všechny karty s výjimkou několika, které jim úroveň studia povolí přenést do dalšího kola bez okamžitého využití. Za symboly vyloženého studia získají nové žetony štětce, případně mohou získat malou figurku asistenta. Ta naznačuje, který ze soupeřů se stane začínajícím hráčem pro dané kolo. Právě proto je důležité, aby hráči dodržovali pořadí a karty přikládali ihned, když ze školy odejdou.

Místo toho se hráč může rozhodnout kartu použít k rozšíření obrazu. Jenže každá karta vyžaduje určité typy štětců. Tady hráči využijí svoje získané štětce, které mohou kdykoliv položit na libovolné volné políčko. Další je možné přesunout z jiných pozic ve studiu. K tomu ale hráč potřebuje mít ve studiu ikonu šipky, kterou lze použít jedenkrát v kole k přemístění štětce. Teprve v případě, že má hráč dostatek políček daného prostředí (například oceán) a štětce přemístěné na tato místa, může nakreslit kartu a přiložit ji k hotovému obrazu.

kanagawa-10

Za svoji kresbu si mohou hráči vzít odměnu v podobě diplomu, pokud splnil požadavky některého, který je k dispozici. Diplomy jsou udělovány za jednotlivé typy prostředí na obrazu a to v hodnotě odpovídající počtu dílků daného typu v obrazu hráče. Pokud si takový diplom vezme, vzdává se šance svůj výkon v tomto typu vylepšit. Naopak si hráč dílek vzít nemusí, ale pak potřebuje vylepšit svoji úroveň malby, přidat další dílek a tak získat diplom lepší.

Jakmile všichni projdou školou i uměleckou fází, nastává konec kola. Hráč, který jako poslední zahrál dílek s asistentem a má tedy tuto menší figurku v držení, se stane začínajícím hráčem pro následující kolo. Partie končí ve chvíli, kdy hráči přidají do školy poslední kartu výuky (nebo vytvořením obrazu o délce jedenácti částí). Všichni hráči si naposledy vyberou svůj sloupec lekcí a je čas na závěrečné bodování. Každý ze soupeřů je oceněn za všechny nasbírané karty lekcí, k tomu navíc další body za nejdelší nepřerušenou řadu stejných ročních období (tolik bodů, kolik karet linii tvoří), body přímo z destiček, za diplomy a dva bonusové za figurku mistra.

Kanagawa je fantastická hra, která dělá snad všechno správně. Jediné body tak ztrácí na kolbišti originality, protože mechanismy nenabízí vlastně nic nového. Unikátní je ovšem především tím, jak to všechno dává dohromady. Tentokrát zpracování i mechanismy nádherně ladí dohromady s tématem a taková hra pak přináší radost.

kanagawa-14

Pro hráče je tu spousta míst, se kterými se musí takticky poprat. Tím prvním důležitým krokem je dobré načasování sebrání karet lekcí. Někdy se vyplatí po důležité kartě sáhnout ihned do první řady i za cenu toho, že hráč získá pouze jednu kartu. Jindy zase hráči čekají, co se ve výběru objeví i v druhé nebo dokonce třetí linii. Každým čekáním ale riskují, že jim jejich kartu vyfoukne jiný hráč. Tady hraje velmi důležitou roli pozice v pořadí kola.

Jenže každá karta má různé prvky, na které musí hráči při výběru brát ohled. Lze ji použít hned dvěma způsoby. Při zařazení do výbavy studia pak hráči musí brát ohled na políčka pro roční období, aby mohli do obrazu přidávat hodnotné karty různých typů, ovšem i na vylepšující ikony šipek, štětců a také vítězných bodů. Bez všech těchto ingrediencí není možné si představit nějaký výraznější úspěch.

Hra je ohromný hit především u nehráčů a rodin, kde ohromné zpracování v kombinaci s elegantní hratelností zapůsobí jako óda na radost. Samozřejmě je to hra lehká, ale hráči musí vždy vybírat mezi stejnými kartami, takže nikdo není znevýhodněn. Náhoda zde jinou roli nehraje.

kanagawa-16

Učedníci musí ale umět riskovat a to nejen při načasování sebrání karet, ale také při sbírání diplomů. Čím více částí obrazu daného ročního období hráč má, tím lepší kartu může získat. Jenže současně riskuje, že už takovou kartu do konce hry nezíská nebo mu to nepovolí ostatní. Hráči se navzájem poctivě hlídají a vědí, co který z nich potřebuje a chce. A pokud někdo odmítne diplom, pak na sebe maluje červený křížek pro ostatní. Tady se často v partii láme chleba, protože body z diplomů tvoří podstatnou část celkového součtu.

Ve hře není vlastně vůbec žádný konflikt a to může být prvek, který někomu bude chybět. Hráči si v klidu staví každý svoji řadu karet a do kontaktu se dostanou pouze na společném plánu, když si mohou navzájem ukrást sloupeček karet.

Partie je o kapku lepší ve vyšších počtech, ovšem i ve dvou si udržuje napětí. Nabídka je pouze ze dvou sloupečků, což se mírně podepisuje na dojmu. Současně hra ve dvou působí subjektivně delší, protože hráči mají možnost plnit více úkolů a namalovat mnohem větší obrazy. Celkem hra obvykle trvá kolem nějakých třiceti až čtyřiceti minut.

kanagawa-18

Zpracování si zaslouží svůj vlastní odstavec, protože je ohromné. Grafice i kvalitě komponent byla tentokrát věnovaná maximální pozornost a to se podepisuje i na celkovém zážitku. Ten je umocněn opravdu parádním celkovým dojmem.

Kanagawa je hra, která si zaslouží velkou pochvalu a to především, pokud sháníte hru pro rodinu a takové to lehké pohodové hraní. Sice nabízí hromadu možností a rozhodování, ale dělá to všechno v duchu jednoduchých pravidel a efektního zážitku. Pokud tedy neočekáváte od hry nějaký hluboký taktický zážitek, pak vám Kanagawa může udělat jen a jen radost.

Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam)
AutorBruno Cathala, Charles Chevallier
IlustraceJade Mosch
VydavatelIELLO, 2 Pionki, Albi, Bureau de Juegos, Devir, GoKids 玩樂小子, Korea Boardgames Co., Ltd., Lavka Games, Mancalamaro, Portal Games, Redbox Editora (Redbox), Reflexshop
Rok vydání2016
Počet hráčů2 - 4
Herní doba45
Minimální věk10 and up
Jazyková závislostNo necessary in-game text
(16 voters)
KategorieAnimals, Card Game
MechanismyCard Drafting, Hand Management, Pattern Building, Push Your Luck, Set Collection, Turn Order: Claim Action, Worker Placement
RozšířeníKanagawa: Yokai
RodinaAdmin: Better Description Needed!, Country: Japan, Mechanism: Tableau Building, Theme: Art, Theme: Painting / Paintings
Alternativní názvyКанагава, 神奈川學苑, 카나가와

Více o hře.

Recenze: Kanagawa –studentem japonského umění na doživotí
Kanagawa je parádní volbou pro všechny hráče, kteří mají rádi méně náročné hry, jež ale současně mají hlavu a patu a nabízí zajímavé téma. Ten závěrečný krok směrem k hráčům dělá ovšem tato hra svým unikátním zpracováním, které vám prostě musí vykouzlit úsměv na tváři. Kanagawa nám i přes svoje drobné nedostatky ukazuje, jak se dělají hry pro zábavu.
Klady:

+ ohromné zpracování
+ jednoduchá a logická pravidla
+ provázání tématu s průběhem
+ hromada možností a rozhodování
+ hráči musí umět riskovat
Zápory:

- žádné nové nápady
- ve dvou slabší
- žádný výrazný konflikt
4.5
Prozkoumávejte dál
Recenze: The Zont Deck – balíček karet z vesmíru