Nuda je nepřítelem nejen dětí, ale i dospělých. Takže pokud někdo nazve svoji knihu 200 her proti nudě, moc dobře ví, co dělá. Je totiž velmi pravděpodobné, že název přitáhne oči mnoha zájemců. A jak je známo, zájem prodává.
200 her proti nudě se zároveň obalem jasně hlásí ke své cílové kategorii, kterou jsou děti. Na jejím obalu najdete hned čtyři veselé školáky, kteří hrají blíže nespecifikovanou deskovou hru. Ta však není námětem dnešního článku.
Kniha pochází z Francie, kde vyšla pod názvem 100 jeux pocket. Autor Jorge Santillan, který sesbíral příklady, pochází z Argentiny a jedná se hlavně o ilustrátora a komiksového kreslíře pro děti. Do češtiny všechny legrácky přeložila Kateřina Čuřínová. První české vydání publikovalo nakladatelství Fragment v roce 2008 a vzhledem k úspěchu knihy držíme v redakci v rukou její první dotisk z roku 2010.
Velmi dobře splňuje své zařazení do oblasti Bystrá hlava v rámci nabídky nakladatelství Fragment. Na svých 210 stranách nabídne hromadu úkolů, které splní pouze a jen pořádně bystré hlavičky. Na začátku knihy není žádný úvod od autora Jorge Santillana, ale jde se hned na věc a už na třetí straně se luští o sto šest.
V knize najdeme spoustu různých druhů úkolů, které se sice pravidelně opakují, ale vždy s jinými obrázky nebo trochu pozměněné, takže luštitelé nikdy nebudou mít šanci zažít nudu.
200 her proti nudě dětem nabízí nenápadně od každého trochu. Například hned první spojovačka písmen v šestiúhelníkovém úlu je nutí opakování abecedy, ale také postřehu a logickému úsudku. Každá trasa od písmene A až k písmenu Z totiž není správná.
Konkrétně bludiště pak patří k jednomu z nejoblíbenějších témat celé knihy, ať už v něm spojují děti písmena abecedy, číslice od jedné do padesáti, nebo pouze hledají tužkou správnou trasu mezi zdmi. Ať už se ale snaží dovést žáčka k jeho paní učitelce nebo dítě s plavacím kruhem do napuštěného bazénku, vždy je to zábava a pokaždé je to trochu něco jiného.
Druhou velice důležitou součástí celé knihy jsou dokreslovačky a obkreslovačky, které zde naleznete hned v několika variantách. Nejjednodušší je ta, kterou známe asi všichni nejlépe – spoj body a vybarvi obrázek podle svého uvážení. Jindy naopak jsou barvy definovány čísly. Občas je dokonce obrázek celý nachystán a stačí jej pouze vybarvit dle dětské fantazie.
Nejobtížnější úkol pak čeká na malé luštitele při překreslování objektů v mřížce. Ty jsou buď z poloviny hotové a na dítěti je důležitý úkol vytvořit jejich symetrickou druhou část, nebo je podle vzoru obkreslit do spodní strany. Mřížka slouží k snazšímu dodržení stejné velikosti a proporcí jako u předlohy. Tyto úkoly jsou podle nás pro děti velice přínosné.
Poslední významnou kategorii tvoří hledání rozdílů, které je opět reprezentováno hned několika různými přístupy. Kromě klasických rozdílových obrázků se musí děti naučit také zorientovat mezi velkým množstvím obrázků, z nichž pouze dva jsou naprosto stejné. Takové hledání je pak mnohem obtížnější než pouhé porovnávání dvou sousedních kreseb. Závěrečnou variací na toto téma je hledání správného stínu k vyobrazenému obrázku.
Knihu obsahově doplňuje mnoho dalších úkolů, které prověří správný pravopis (ze dvou variant slova vybrat to správně napsané) nebo postřeh v několika netradičních osmisměrkách. Na matematické schopnosti dávají důraz nejen některé početní úkoly, ale také číselné křížovky nebo numerické řady. Děti si užijí i doplňování samohlásek, rozlišování skupin obrázků nebo poznávání objektů podle jejich stínů.
Každý příklad naleznete v knize více než jednou a přesto je jejich druhů víc než dost na to, aby děti jen tak neomrzela a úkoly se nezačaly rychle opakovat. Navíc vždy před nimi bude lákadlo dalších obrázků čekajících na pospojování a vybarvení.
Na knize je zajímavé, že je přímo určená k tomu, aby se do ní čmáralo. To není u knih zrovna obvyklé, zvlášť v kontrastu s tím, co nás vždycky učili doma i ve škole, že do knížek se nepíše ani nekreslí. Tady je ovšem situace naprosto odlišná.
Většina příkladů je založená právě na interakci s knihou, ať už se jedná o spojovačky, doplňovačky nebo třeba bludiště, ze kterého musíte najít cestu ven za pomoci tužky. Samozřejmě je pak pouze na rodičích, jestli dětem dají do ruky obyčejnou tužku, jejíž stopy lze vygumovat, nebo propisku.
Na zadní straně knihy je uvedeno doporučení od vydavatele, které zmiňuje děti od sedmi let. I my můžeme knihu doporučit dětem, které právě začínají školní docházku, protože většina úkolů je zadána jednou jednoduchou větou. Tu si sami nebo s pomocí rodičů snadno přeluští, a pak se mohou věnovat celé stránce úkolů.
Jejich obtížnost se pak liší, ačkoliv nejsou podle této obtížnosti uspořádané. Ovšem stránky, které nezvládnou, mohou děti klidně nechat nevyplněné a vrátit se k nim později. V tom spočívá výhoda knihy.
Celková grafika knihy je pěkná, všechny kresby jsou jednoduché, ale veselé. Smysl pro detail autorů pak jasně naznačuje líbivé lemování horní částí listů, ale i číslování stránek v symbolech čtyřlístku v první polovině knihy, který se nenápadně změní v siluetu rybky v druhé polovině.
200 her proti nudě je pěkná kniha pro malé děti, které začínají psát, počítat a učí se zacházet přesnými pohyby s tužkou. Všechny tyto činnosti a mnohé další si v knize mnohokrát procvičí a přitom si užijí spoustu legrace s pěknými kresbami, které úkoly doprovází. Nechybí ani mnohé vybarvovačky, které knihu výrazně oživují. Za osmdesát korun, které kniha stojí, se pak jedná prakticky o jistou koupi, kterou by měl zvážit každý rodič.
Cena: 87 korun
ISBN: 987-80-253-0677-2
Hodnocení knihy: 90%
