Recenze: Pass the Pud – Vánoční bomba

Představte si, že vejdete do vyhřáté místnosti. Venku je vánice, ale vy se usmíváte, protože vám nemrznou konečky prstů ani na tváři necítíte chladivé sněhové vločky. Vaše rodina se na vás usmívá ze dveří kuchyně a na stole je podivná bílá věc.

Když k ní přijdete blíže, zjistíte, že kolem ní se šíří kaluž vody a chlad. A zaznamenáte ještě jednu podivnost – ta věc s větvičkou a jeřabinami na špičce tiká! Plni zvědavosti se nakloníte, když koule udělá tiché „pum“. Sníh uhnětený do malé kuličky se rozletí a vy ho máte všude – ve vlasech, na oblečení, ve tváři i na rukou. Už vám není takové teplo. Vaše rodina se směje, protože vás právě nachystala na vánoční bombu.

Slovní spojení Vánoční bomba nás obchodní řetězce naučily vnímat v trochu jiném významu, než byl ten původní zamýšlený. Tedy legrácka, kterou někoho překvapíte. Vybuchující koule sněhu, která vás v teple domova zaleje tou trochou zimy zvenku. A právě to nám připomene společnost Gibsons Games v nové tikající hře Pass the Pud.

Gibsons Games je britská společnost, kterou u nás úspěšně distribuuje paní Jitka Netušilová na svém výukovém e-shopu anglictina-hry.cz. V pohodlí domova jsme si díky tomu mohli zahrát na hádání historických událostí v Chronology (recenze) nebo na závod zajíce a želvy ve skvělém Hare and Tortoise (recenze).

Dnešní hra však na první pohled vybočuje z toho seriózního provedení. Čtvercová krabička totiž má papírový pouze stojan a zbylé tři stěny jsou z tenkého průhledného plastu. Uvnitř přesně uprostřed si hoví velká hnědá koule s bílou sněhovou špičkou. Nic víc na první pohled není vidět a přesně takhle si hru i přinesete domů.

Jenže ve skutečnosti to samozřejmě není zdaleka všechno, co v krabici dostanete. V nenápadném papírovém stojánku dole se schovává balíček karet, anglická pravidla a také jedno plato žetonků s šedými penízky k vycvakání. Ale než se k nim dostanete, musíte osvobodit kouli ze zajetí pevných drátů.

Teprve pak zjistíte, jak těžko se do spodní krabice dostává. Napoprvé v nadšení to ani nebude tolik vadit, ale když budete hru balit nebo rozbalovat příště, asi vás zamrzí, že kvůli tomu musíte rozmontovat celou krabici, vytáhnou z ní papírovou vložku a teprve z ní vytáhnout potřebné rekvizity.

Právě ten zmiňovaný balíček karet a pytlík se žetony totiž budete určitě ke hře potřebovat. Karty jsou tří druhů – zelené, modré a červené, každé pak obsahují jiný typ úkolu. Ve výčtu balení nesmíme zapomenout také na lístek s přiloženými českými pravidly od místního distributora.

Do tiché vánoční bomby musíte vložit dvě AAA baterie, abyste ji přivedli k životu. Pak stisknutím tlačítka na spodní straně spustíte melodii Rolničky, rolničky, kterou určitě všichni z vánočních časů známe. V Anglii je to samozřejmě Jingle Bells. Jenže písnička nedohraje do konce, ale místo toho skončí nenadále mezi třicátou a šedesátou vteřinou: říhnutím.

Na začátku partie postavíte bombu do středu stolu a k ní také několik karet. Můžete si buď vybrat pouze jednu barvu podle nálady a nebo zamíchat náhodné složení. Pro hru budete potřebovat tolik karet, jak chcete, aby hra dlouho trvala – doporučený počet se pohybuje mezi sedmi (krátká hra) a jednadvaceti (dlouhá hra). Střed stolu doplníte ještě zásobou žetonů šestipencí, které budou sloužit jako odměna.

První hráč na řadě si nyní vezme do ruky vánoční bombu a druhou si lízne první kartu z balíčku. Jakmile ji přečte, spustí časovač a pokusí se splnit co nejrychleji úkol z karty – obvykle tedy jmenovat nějaké slovo nebo slovní spojení. Protože se jedná o anglickou hru, jsou texty na kartách anglicky a i od hráčů se čekají reakce v cizím jazyce.

Úkoly se liší v závislosti na vytažené kartě. Neklasičtější jsou věci, tedy Things. Zde musíte vyjmenovávat věci z domácnosti, oblečení nebo dívčí jména. Jenže nestačí jen vyhrknout to, které vás napadne jako první. Musíte totiž postupovat podle abecedy, pokud soupeř před vámi řekl carpet, musíte vymyslet slovo na písmeno „d“. Začínající hráč může buď pokaždé začínat od začátku abecedy, nebo si vybrat libovolné písmeno.

V kategorii slova musíte odkazovat na knihy, filmy nebo třeba písničky, které toto slovo obsahují v názvu. Pokud tedy dostanete slovo „lost“, můžete vyhrknout třeba film Lost in Space (Ztraceni ve vesmíru). Zde jsme uznávali i české názvy, pokud hráči nevěděli původní a slovo v češtině také bylo obsaženo.

Filmové karty se jmenují connections a hráči musí jmenovat nějakou postavu nebo herce, který je ve spojení s daným filmem. Ze Star Wars děti určitě napadne Jar Jar Binks, z Willyho Wonky samozřejmě Umpalumpové.

Poslední kartou je karta týmová a jmenuje se vodítka. Hráči musí dokázat popsat jedno z nabídnutých slov bez využití všech, které jsou na kartě. Svým systémem tak tyto karty trochu připomínají hru Tabu (recenze).

Jakmile hráč jmenuje správnou odpověď, může podat hrající bombu svému sousedovi. Ten se snaží navázat na ten úspěch co nejrychleji, aby se mohl tikající hrozby také zbavit. Ten, komu v ruce písnička skončí, prohrál dané kolo. Všichni ostatní si vezmou za odměnu žetony. Hráč s bombou začíná nové kolo otočením další karty.

Takto se střídají soupeři ve vyjmenovávání anglických pojmů, dokud nedojdou karty. V tu chvíli si všichni sečtou nasbírané počty žetonů a nejlepší sběrač se stává vítězem partie. Pochopitelně je snadné dospět k remíze. Pass the Pud můžete navíc hrát také na počet získaných žetonů.

V pravidlech samotných je hra uváděna především jako týmová, tedy od čtyř hráčů. Ve skutečnosti ale bez problémů lze hrát i ve dvou či třech, jen musíte vyřadit karty clues, tedy nápověd. Nebo si pro ně můžete změnit pravidla, třeba říct slovo související nějak alespoň se dvěma, které na kartě jsou.

Poznali jste samozřejmě snadno, že princip hry je založený na osvědčené klasice od Piatniku s názvem Tik Tak Bum (recenze), která má v České republice velký úspěch. Pass the Pud je navíc tematicky zaměřená a hlavně se snaží nejen zabavit, ale i něco naučit.

Právě v tom je kouzlo anglických textů, protože uvažovat v jazyce, který není váš rodný, je mnohem obtížnější. Naštěstí není úkolem vyjmenovávat slova, která začínají na konkrétní slabiky jako u originálu, protože tak by byla hra ještě obtížnější.

Provedení odpovídá zaměření na mladší děti. Nejde ani tak o vánoční písničku, ale především to říhnutí na konci, které pobaví právě děti. Většina dospělých sice z takového zvuku hru nezavrhne, ale ani je nenadchne nebo v nich nebude vzbuzovat salvu smíchu.

Zaměření na mladší publikum však neodpovídá obsah karet. Nejvíce jsme při hraní měli problémy s názvy filmů. Samozřejmě třeba se Shrekem nebo Příběhem hraček nebyl žádný problém, ale pokud přišly na řadu Planeta opic, Pulp Fiction nebo Ryba jménem Wanda, pak děti samozřejmě tápaly.

Pravidla tyto situace neřeší a neumožňují hádajícímu vzít si novou kartu. Ostatně hráč se tím sice zdrží, ale zkracuje hru a zjednodušuje si svoji situaci, takže bomba, kterou dospělý bez problémů předal, často zůstane u bezradného dítěte.

Jinak samozřejmě zvuky bomby vyvolávají u dětí smích a rozproudí zábavu. Nikdo nechce, aby mu bomba říhnula v ruce, takže se opravdu snaží. Právě efekt toho hmatatelného nebezpečí je ve hře tím nejdůležitějším a nezábavnějším.

Je dobře, že se autoři odklonili od pouhých začátků slov k tématům. Můžete si tak vymýšlet barvy, zpěváky, povolání nebo ptáky. Nebo můžete hledat v názvech třeba slova morning, yellow či beautiful. Všechno samozřejmě striktně a pouze v angličtině.

Jako výukový nástroj nebo pomůcka k procvičování funguje Pass the Pud skvěle. Patří do všech anglicky se učících rodin a bez problémů pomůže také v kdejaké škole. Pod časovým presem totiž lidé těžko hledají slova, ale zároveň si rozšíří slovní zásobu od svých protivníků..

Bohužel jak jsme se radovali z přítomnosti českých pravidel u hry, musíme trochu svoje nadšení zmírnit. Z jednoho odstavečku se sice dozvíte princip, jakým se to celé hraje, ale bohužel nebudete vědět, jak se který typ karet používá. Pravidla se ani nezmiňují o týmech či dalších částech, která jsou v původní anglické verzi.

Pass the Pud je pěknou a zábavnou verzí klasické bombové hry. Přináší do hry nové úkoly, které vám rozšíří slovní zásobu. Právě ve výuce anglického jazyka je největší síla této hry. A přesně pro tento účel ji můžeme opravdu doporučit.

Recenze: Pass the Pud – Vánoční bomba
Klady:

+ hodně karet
+ žetony
+ čtyři druhy úkolů
+ zpracování bomby
+ výborná učební pomůcka
Zápory:

- složité rozbalování
- bomba v krabičce nedrží
- někomu může vadit krknutí nahrazující výbuch
- karty obsahují témata, se kterými si děti nebudou vědět rady
3.5
Prozkoumávejte dál
Recenze: Little Grey Rabbit – králíčci v oblecích