Zvířátka jsou nejistá a nervózní. Někde kolem se potlouká lovec s nabitou zbraní. Jenže já jim nemohu pomoci, protože je neznám. Jednou na mě vykoukne chlupatá hlava ze křoví, jindy se mi o rameno otře hladký ocas ze stromu. Já ale nevím, kterého zvířete bych se měl bát a se kterým se kamarádit. Potřebuji pomoc!
Společnost Granna a autor Filip Miluński si pro nás připravili hru Planeta zvířat, kde právě my budeme tou pomocí. Box patří do řady IQ Granna a její obsah doporučuje profesor Granstein. Na český trh pak krabičku s lovcem a ekologem na víku přinesla firma Pygmalino.
Na dně krabice hráči najdou sadu 110 karet. Každá nabízí obrázek zvířátka, jeho české (a slovenské) jméno a také latinský název. Na zadní straně karty pak najdeme délku těla, maximální rychlost a věk, kterého se zvíře dožívá. Nechybí pak ani mapka a označenou oblastí, kde se vyskytuje. Spolu s kartami je v krabici také sada padesáti bodovacích žetonů různých hodnot, šest žetonů kontinentů, tři hlavní znaky a dvě figurky se stojánky.
Na začátku partie hráči rozlosují žetony kontinentů do dvojic a každé z nich přiřadí dílek hlavního znaku (rychlosti, velikost, věk). Figurku ekologa přiřadí na libovolný kontinent a lovce umístí do Evropy. Do začátku dostane každý z účastníků pět bodů, zatímco všechny ostatní žetony vytvoří zásobu stranou. Balíček karet zvířat je třeba zamíchat a rozdat každému z účastníků čtyři až deset karet podle počtu účastníků v partii. Tyto lístky ale musí držet tak, aby neviděl číselné hodnoty, ale pouze obrázek a jméno.
Hráč se ve svém tahu nejdříve pokusí umístit zvířátko na správný kontinent a poté také mezi již vyložené karty do postupné linie podle specifikované vlastnosti. To znamená, že na dvou kontinentech bude hráče zajímat velikost, jinde rychlost a u posledních dvou pak stáří. Než kartu položí, svůj kompletní úmysl popíše spoluhráčům, kteří jeho odhad porovnají se skutečností. V důsledku tak hráč může zahrát kartu nebo ne.
Pokud karta přibývá do řady na stole, může ji nyní hráč otočit, aby byly hodnoty viditelné pro následující kola. V případě omylu pak karta zůstává hráči v ruce a ten se ji musí pokusit umístit znovu. Neví ale, ve kterém prvku udělal chybu, takže musí zkoušet a snažit se to vymyslet. Na závěr tahu pak může hráč přemístit figurky ekologa a lovce. A zatímco ten druhý blokuje přiložení nového zvířátka, ekolog naopak při úspěchu umožní zahodit jeden žeton trestného bodu.
Jak může hráč takový trestný bod získat? V kole se všichni střídají do okamžiku, kdy některý z hráčů vyloží poslední kartu. V tu chvíli všichni ostatní soupeři dostanou jeden trestný bod za každou kartu, která mu zůstala v ruce. Díky ekologovi pak může jeden takový žeton vrátit zpět do banku.
Zajímavým prvkem ale je druhé kolo, pro které se zamíchají všechny odehrané karty s těmi z ruky a znovu se náhodně rozdají. Soupeři tedy budou bojovat se stejnými zvířátky, ale dostane jejich odlišnou sadu.
Partie probíhá druhé kolo úplně stejně až do vyčerpání karet v ruce. Vítězem se stává ten z účastníků, kdo má bod nejméně. Jsou totiž nepříjemné, protože se jedná o body trestné, které nikdo nechce získat.
Planeta zvířat je znalostní hrou pro děti. Těm by podle krabice mělo být alespoň osm let, což odpovídá požadavkům na znalosti. Potřebují umět porovnávat hodnoty a mít nějakou představu o velikosti či věku zvířat. Hra je to velmi jednoduchá a díky náhodným kombinacím kontinentů a žetonů vlastností je zaručeno, že u jednotlivých zvířat si vyzkoušíte hledat postupně všechny vlastnosti.
Hra využívá v první řadě geografickou informaci. Bez ní se dál nedostane. Poté ale musí zvíře správně zařadit do řady karet tak, aby byla zachovaná vzestupná tendence. Pokud tedy na kontinentu je více karet, musí být ta nově nalevo nižší a ta napravo vyšší než právě zahraná karta a její vlastnost. Ale tento mechanismus není ničím novým a vypůjčuje si zcela bezostyšně od naší oblíbené karetní hra Timeline (Cardline).
Naštěstí Planeta zvířat přichází se zajímavým zvratem. Do druhého (a případně i třetího v případě vyšší obtížnosti) kola jsou zamíchané zpět pouze karty, které proběhly rukama soupeřů v kole prvním. Díky tomu je vždy omezený počet zvířat, která mohou hráči potkat v rámci této návštěvy. Stačí jen doběhnout k východu a slavit vítězství.
Je dobře, že se hraje na trestné body a dokonce figurky umožňují si navzájem trochu kazit své snažení. Ale ani body nejsou konečná a je možné se jich zbavit, pokud budete dobře hrát druhé kolo. Průběh partie je zajímavý a přináší i trochu taktiky.
Náplní je výuka a díky tomu jsou jednotlivá kola mírně pomalejší. Především s vyšším počtem, který může dosáhnout až šesti hráčů, se problém s čekáním výrazně protáhne. A to je snad jediným prvkem, který může zájemcům o hry s originálním tématem vadit.
Planeta zvířat je dětská hra, ve které se naučí poznávat zvířata. Ale ne pouze podle fotky. Navíc totiž zjistí jejich délku, věk či rychlost. Hráči musí karty zařazovat do řad, bojovat s ostatními na rychlost i co nejnižší počet chyb. Planet zvířat se nám líbí, ačkoliv jde trochu proti myšlence originality.
+ variabilita kombinací země a vlastnosti
+ dostatek zvířat
+ jednoduchost
+ je možné si hru mírně ztížit
+ výborná pro děti
- originalita
- ve vyšších počtech delší
Docela by mě zajímalo, jestli autor tuto hru doopravdy hrál? Jelikož jsem v recenzi nenašel zmíněný jeden zásadní „problém“ na který jsme při hraní narazili: a to, že hráč který začíná může určit pouze kontinent a tím se zbavit VŠECH KARET v první minutě hry, což nám přišlo trochu divné, ale nikde jsme v návodu nenašli jak to vyřešit, tak jsme si upravili pravidla a vždy rozdáme jednu kartu ke každému kontinentu, aby nebyl začínající hráč zvýhodněn oprati dalším.
Možná budete překvapený, ale hrál. Vámi zmíněná situace se nám nestala, ale díky za doplnění.
0