Recenze: Útěk z blázince – dvoudílná cesta za děsivou pravdou

Pamatuju si hlavně ten všudypřítomný křik. Nebylo před ním úniku. Když jste v léčebně pro lidi s mentálními chorobami, je těžké zachovat chladnou hlavu. Pokud si myslíte, že jste zcela zdraví a jedná se o omyl (nebo vás sem někdo poslal úmyslně?), zkuste to říct strážným. S největší pravděpodobností se vám vysmějí, ale za pokus to stojí. Že vás nikdo neposlouchá? Pak musíte vzít své šance do vlastních rukou.

Útěk z blázince nabízí řadu jednotlivých příběhů, které se odehrávají v jednom místě a postupně se doplňují a propojují. Hru Útěk z blázince vytvořili Martin N. Andersen, Alexander Peshkov a Ekaterina Pluzhnikovová. Nejdříve vyšla pod hlavičkou společnosti Lifestyle Boardgames Ltd. a o chvíli později si ji pro lokalizaci do češtiny vyhlédli ve firmě MindOK.

K hráčům se dostanou dva kartonové boxy ukryté v papírovém šuplíku. Na něm je výjev ze setmělého blázince, který vypadá velmi dramaticky. Boxy jsou nadepsané jako část 1 a část 2, takže je jasné, že na sebe navazují a hráči by je měli hrát v doporučeném pořadí. V jednotlivých boxech se ukrývá celkem vždy pět samostatných příběhů, kterými hráči projdou s pomocí obrovského balíčku očíslovaných karet. Každá taková karta má na zadní straně natištěný čtyřmístný číselný kód.

Karty ale nejsou zdaleka vše, co na hráče uvnitř čeká. Mohou se těšit na různé mapy, záznamový arch a především tajné balíčky. Ty velké mají na sobě obrázky místností, rébusy a uvnitř se ukrývají předměty. Hráči by si samotné obálky neměli příliš prohlížet, k jejich zisku dostanou ve správnou chvíli pokyn.

Už jsme zmínili, že základem všeho je hledání čtyřmístných kódů. Základní výbavu hráčů ale tvoří tužka a papír, které nejsou součástí krabice. Před sebe si vyloží plánek blázince a nezamíchaný hlavní balíček s kartami, který zahajují číslice 0001. Další karty jdou v pořadí a každý příběh je uvozen svým pořadovým číslem.

Hráči postupně prozkoumávají místnosti, které se ukrývají právě ve zmiňovaných obálkách. Vzít s sebou z místnosti si mohou pouze předměty, které jsou označené speciální ikonou. Některé místnosti mají zámek nebo jiný mechanismus, který je zpřístupní až na základě důvtipu samotných účastníků. Může se jednat o libovolné hrátky, ale vždy na konci musíte získat nějaké čtyři číslice.

To je trochu omezující z hlediska herního mechanismu, ale hra v průběhu všech deseti příběhů dokáže vyzkoušet spoustu nápadů a pořádně hráčům zavařit. Samotné hádanky totiž sice na začátku vypadají snadno, ale postupně vše přitvrdí a hráči se nejednou zapotí. Některá řešení nepůsobí úplně logicky, ale v porovnání s klasickými únikovými hrami je stále ten poměr smysluplných solidní.

Dříve nebo později hráči narazí při čtení na kartu, která je dále nepobízí k otočení další. V tu chvíli je čeká hledání řešení nějakého rébusu. Ve speciálním balíčku jsou ukryté také nápovědy, jejichž využití si ale hráči značí a znamená postih na konci.

Některé rozhodnutí hráčů mají dopady na další děj. Funguje to tak, že hráči z doplňkového balíčku nahradí podle pokynu kartu v hlavním balíčku, takže až na toto místo v příběhu dorazí, čeká na ně jiná situace. Samotné volby nejsou jednoduché a hráči se nad nimi často budou složitě dohadovat a přemýšlet, co by pro ně mohlo být vhodnější. Na rozdíl od reality na to budou mít libovolné množství času. Ukončení aktuálně hraného scénáře hra oznámí přímo na kartě.

Je dobré, když je na hru více řešitelů, ale nemělo by jich být příliš. V našem případě se ukázal jako ideální počet dva. Jednotlivé scénáře by měly trvat zhruba hodinu, nám připadaly o něco kratší. Ale vzhledem ke skutečnosti, že v boxu dostanete celkem deset propojených příběhů se spoustou obálek a příběhu, to není žádná špatná zpráva.

Hráči samozřejmě čísla mohou tipovat. V takovém případě se mohou buď trefit a ani se nedozvědět o dalších možnostech, ale stejně tak pro ně takový nepřesný tip může znamenat postih. Hráči pak s jejich přičtením k stopnutému času celého řešení scénáře získají svůj celkový výsledek a úspěšnost v úniku.

Hra sice tematicky zní trochu strašidelně, ale věkové doporučení 12 let nám z tohoto pohledu připadá vhodné. Jen je třeba zdůraznit, že dvanáctiletí by měli být pouze doplněním týmu, protože sami asi některé rébusy nemají příliš šancí vyřešit.

Celkový dojem kazí nepříliš vysoký počet tiskových chyb, které ale bohužel mají nepříjemný dopad na řešení některých rébusů, nebo dokonce jejich vyřešení znemožňují. To je velká škoda, protože jinak jsou i tyto hádanky zajímavé, ačkoliv se často jedná o známé rébusy, které můžete znát.

Útěk z blázince je pořádná porce utíkání, hádanek a rébusů. Hráči jsou do partie pěkně zapojeni, protože čtení příběhu není zbytečně dlouhé a řešení rébusů se účastní všichni. Tady je pak samozřejmě omezením počet komponent, kde některé obálky obsahují jen dva kusy. Proto také vnímáme jako správný počet právě dva kooperující týmové hráče. Deset scénářů znamená vynikající poměr cena/výkon, který i přes nějaké výtky dělá z Útěku z blázince dobrou koupi.

Recenze: Útěk z blázince – dvoudílná cesta za děsivou pravdou
Útěk z blázince je příběhem na pokračováním. Ale ne jen tak ledajakým. V balíčku karet¬ i uvnitř zapečetěných obálek čeká na hráče spousta hádanek, které mají vždy jako řešení čtyři čísla. Hráči na ně musí přijít s pomocí indicií a svého důvtipu. Krabice nabízí velký počet scénářů a skvělou herní dobu asi deseti hodin, což je opravdu vynikající. O to větší škoda tiskových chyb. Někomu může vadit také neustálé používání čísel, které se časem stane trochu stereotypním, ačkoliv samotné rébusy jsou chytré a odlišné. Útěk z blázince je solidní únikovou zábavou, kterou si užijete díky super příběhu a rozhodnutím, které ho mění.
Klady:
+ variabilita hádanek
+ obálky pro jednotlivé místnosti
+ počet scénářů
+ propojení příběhů
+ rozhodnutí s důsledky
Zápory:
= tiskové chyby
= pouze číselné (a často známé) rébusy
4
Prozkoumávejte dál
Recenze: Louka jak vyšitá – proplétání květin