Recenze: Zajíci na louce – největší mrkev pro vítěze

zajici-na-louce-16

Nad zemí vypadají všechny mrkvičky stejně. Mají malé, zelené, střapaté ocásky a nijak nenaznačují, jak velká oranžová dobrota se ukrývá pod povrchem. Jenže mají ušáci mají moc dobrý nos, a protože je to jejich nejoblíbenější pochoutka, umí i na základě drobných náznaků určit, která z mrkví bude chutnější. A tak s sebou každá sklizeň přináší také řadu konfliktů o ty nejlepší oranžové kousky.

Mrkev má asi rád také Reiner Knizia, který ji vybral za ústředního hrdinu svojí nové hry Zajíci na louce. Ta vyšla pod nálepkou jeho vlastního loga Dr. Knizia a jeho výtvor vydává společnost Trefl. Novinka s názvem Zajíci na louce vyšla s ilustracemi Tomeka Lareka v roce 2015 a dostala se i na pulty českých obchodů.

Malou krabičku zdobí na víku roztomilí ušáci. V jejím nitru najdou hráči rozkládací herní plán s devíti postupnými vyšlapanými políčky a také třemi hromádkami mrkví úplně nahoře. Právě sem rozmístí hráči náhodné tři kousky mrkve hodnotami dolů, zbývajících pět položí stranou. Hned vedle položí ty menší dvoubodové a některé z nich rozloží i na políčka plánu. Každý z účastníků dostane náhodně čtvercovou destičku králíků. Každá zobrazuje barevnou dvojkombinaci. K tomu dostanou jednotliví účastníci také čtyři karty ze zamíchaného balíčku a poblíž položí také hromádku žetonů s body. Na startu trasy pak budou vždy čtyři zajíci bez ohledu na počet účastníků v partii.

zajici-na-louce-06

Partie se dělí na tři kola. V každém z nich se hráči střídají postupně na tahu, ve kterém nejdříve použijí jednu z karet v ruce. Její zásluhou mohou posouvat figurkami zajíců a to právě tím, který je na kartě vyobrazený. Hráči nejsou omezeni barvou, ale pouze nabídkou v ruce. Jednotlivé karty však na sobě nabízí symboly plus a mínus, které ukazují směr pohybu. Někdy může být ilustrace bezbarvá a tím nechává volbu zajíce na hráči. Speciální karta se šipkou pak umožňuje dohnat zaostalci (poslednímu v pořadí) jeho manko.

Všichni účastníci se ale volbou karet snaží sledovat svoje vlastní zájmy – sběr mrkví. Ty malé získá první hráč, který na políčku zastaví se zajícem. Ukořistěnou dobrotu si může položit před sebe. Poté si dobere kartu z hromádky a dá šanci svým protivníkům.

Kolo končí ve chvíli, kdy tři ze zajíců dojdou na pozice s mrkvičkami. V pořadí, jak dorazí do cíle, obsazují hromádky zleva doprava. To znamená, že ne vždy první zajíc získá nejhodnotnější baštu. Hráč se tedy snaží dobře časovat příchod toho svého zajíce. Jakmile kolo skončí, všichni odhalí svoje dva favority a skórují podle hodnot, které právě tito zajíci dokázali vybojovat na trati (plus případné malé mrkve získané v průběhu).

zajici-na-louce-01

Následuje doplnění velkých mrkviček a to znovu v náhodném rozložení. Tak se vystřídají tři kol a po odehrání toho posledního je na čase posčítat body. Ty si hráči po každém kole značí s využitím bodovacích žetonů, které si berou k sobě, aby mrkvičky bylo možné znovu použít. Po třech kolech se stane vítězem ten, kdo má bodů nejvíc.

Zajíci na louce je podařenou závodní hrou se skrytými favority. Využívá mechanismus, s nímž jsme závodili už se želvami, velbloudy a dalšími zvířátky. Tentokrát dostali svoji příležitost zajíci. A ačkoliv to vypadá všechno hodně podobně, tentokrát tu nejsou žádné sázky nebo volby, ale snaha umístit ušáka na správnou pozici s co nejvyšším bodovým ziskem. To nemusí být vždy ta první příčka, protože body jsou na umístěních rozmístěny dílem náhody.

zajici-na-louce-09

Každý z účastníků má svoje dva tajné favority ze čtyř dostupných závodníků. Soupeři ale jeho dvojici neznají a svoje zajíce napříč kolem mohou sdílet s někým jiným. To proto, že na každé kartě je kombinace dvou barev, což při šesti kartách a čtyřech zajících jasně napovídá, že se budou zajíci na kartách dost opakovat.

Možnosti hráče jsou ovšem velmi závislé na štěstí. Pouze čtyři karty v ruce někdy mohou znamenat, že vůbec nelze posouvat zajíce, které byste chtěli. Náhoda tedy je nutnou součástí úspěchu, což nevadí vzhledem k jednoduchosti a časové nenáročnosti celé zábavy. Partie vám totiž vezme nějakých patnáct minut při pěti minutách na každé kolo. Zajíci jsou prostě rychlí a přesprintují devět políček co by dup.

zajici-na-louce-12

Hra má vlastně velmi jednoduché ilustrace. Stačí dva obrázky v různých pozicích – jeden obrázek zajíčka a jeden mrkvičky. Různě natočené či upravené, ale vždy jsou to ony. A přesto hra nepůsobí nějak chudě nebo nepěkně. Právě naopak, vše je barevné a působí příjemně. Figurky samotných ušáků závodníků nemohou být snad ani jiné než dřevěné.

Partie se může zúčastnit až čtveřice hráčů. To ale současně znamená, že bitva začne být dost nepředvídatelná a výsledek ještě více náhodný. Není totiž možné tak dobře ovlivnit celkový výsledek. Ale zábava vás ani tak neopustí.

zajici-na-louce-14

Zajíci na louce jsou zatím nejlepší hrou ze série Dr Knizia. Sice ani tak nepřichází s ničím novým, ale jen se sázkou na jistotu, a přesto nás bavili stejně jako všechny rodiny, které ji vyzkoušely. Zajíci na louce jsou fajn relaxem, závodem a bodováním v jednom.

Recenze: Zajíci na louce – největší mrkev pro vítěze
Zajíci na louce jsou výbornou hrou pro děti a rodiny. Malí hráči se s její pomocí naučí počítat, ale ačkoliv ji zvládnou šestiletí, úspěšným cílem jsou i rodiny. Závodění napříč krátkou trasou je poháněné kartami pohybu, který je možný kupředu i vzad, a každý se snaží načasovat svého ušáka na tu nejhodnotnější příčku v cíli. Zajíci na louce jsou lehkou zábavou plnou legrace.
Klady:

+ zpracování působí moc pěkně
+ více kol vyrovnává vliv náhody
+ první pozice není nutně nejhodnotnější
+ mrkvičky v průběhu cesty
+ každý hráč má dva favority (= většinou každý získá body)
Zápory:

- chybí originalita
- smůla při rozdání karet může pokazit celé kolo
4
Prozkoumávejte dál
Recenze: Less – cesta napříč