Rozhovor s Pavlem Tomcsányim nejen o jeho hře Muníci

Desková hra Muníci je zajímavým mixem strategie a hry s patřičnou dávkou nadhledu, jak se můžete dočíst v naší recenzi Muníků. Pod firmou T.M. Games z Hlinska v Čechách se skrývá jeden jediný muž, který má tuto hru na svědomí – Pavel Tomcsányi. Položili jsme mu tedy pár otázek o Munících, vývoji deskových her i plánech do budoucna.

Kdy jste poprvé vstoupil do světa deskových her, a která hra byla ta Vaše první?

Kolik mi bylo, to vám přesně neřeknu, ale ta vzpomínka sahá do dalekého dětství. První hry, které jsem měl a dlouho mi vydržely byly Maršál a Špión, Lovci pokladů, Námořní bitvy, a pak takové ty klasiky, jako Dáma, Člověče nezlob se a Mlýn.

A kdy jste se rozhodnul vytvořit nějakou opravdovou hru podle svého nápadu?

Toto mne postihlo velice záhy, protože jestli jsem kdy měl a stále mám něčeho nadbyt, tak je to fantazie. Často se přistihnu, jak jsem uzavřen v nějakém vnitřním světě a sním si. Hodně mne inspirovalo hraní na československém počítači Didaktik Gama, na který jistě se slzou v oku vzpomene mnoho mých vrstevníků :o). Koketoval jsem s programováním vlastních textových her v jazyku Basic, ale chtěl jsem za každou cenu tvořit ve všech směrech. Začal jsem vyrábět svou hru z hraček a kostku ze hry Dlouhý, široký a bystrozraký jsem polepil vlastními symboly a desku pod matrací své postele jsem pomaloval fixami herním plánem. Mladší sestra to pak vše musela absolvovat :o).

Jak probíhal vývoj samotné hry? Kolika dílčími verzemi si prošla, než dosáhla finálního stádia? A na kom jste ji testoval?

Jelikož jsem na hře pracoval současně při zaměstnání, od první myšlenky po její realizaci uběhlo asi půl roku. Po práci jsem sedl k počítači a do deseti do večera jsem ladil a ladil. Ráno zase do práce. Zároveň jsem musel cestovat do tiskárny, kde jsem se teprve dozvídal, co vše to obnáší. Dále zajištění čárového kódu, certifikace CE a harmonizované normy EU. No prostě jsem na počátku neměl tušení, co vše to obnáší. Touha po výrobě vlastní hry byla ale silnější a já byl za každou cenu odhodlán dotáhnout vše do konce. V minulosti jsem tuto touhu již několikrát odložil a nechtěl jsem to udělat znovu. V té době jsem ještě neměl tušení, kde na vše vezmu peníze, ale věřil jsem, že se to vyřeší.

Testování proběhlo v několika variantách a také na setkání hráčů stolních her ve Štokách, za co bych chtěl také touto cestou poděkovat. Hlavně těm dvěma trpělivým lidičkám, kteří tam se mnou několik hodin hráli :o).

Jak složité bylo zajistit publikování hry a její distribuci?

No, zde bych spíše použil přítomný čas. Složité je to stále a to z několika důvodů. Jak všichni víme, na trhu je dneska přebytek her. Mnoho z nich se jich opakuje a jsou tak říkajíc „na jedno brdo“. Doufal jsem, že Muníci nabídnou něco neobvyklého a neokoukaného. Po tom co vyšlo několik recenzí na internetu se ozvalo několik eshopů i kamenných obchodů, které hru koupili na sklad. Dále se mi podařilo dostat do několika dalších obchodů na komisní prodej, ale to není úplně ideální. Obchodníkům v tom pak neleží peníze a nemají moc velký zájem na prodeji a zákazníkům tlačí něco jiného.

Proto se i cenu snažím držet na lákavé úrovni, abych mohl vůbec nějak konkurovat.

Proč zrovna název Muníci? Jedná se o nějakou slovní hříčku, variaci na Lumíky, a nebo něco zcela jiného?

Nad názvem jsem přemýšlel docela intenzivně, ale nic mne stále nenapadalo. Chtěl jsem se vyhnout nějakým trpaslíkům a permoníkům. Jednou jsem se prostě zeptal manželky, jak by se měli jmenovat roztomilé bytosti, co žijí v podzemí, kutají chodby a hledají poklady. Bez jakéhokoli přemýšlení z ní vypadlo „Muníci“. Zalíbilo se mi to, už kvůli té spontánnosti. Spíš mi to připomíná „maníky“ :o).

Nejdůležitější na celé hře je inventář, který má každý hráč u sebe. Jak se ten v průběhu času vyvíjel?

Chtěl jsem, aby byl menší. Jelikož se na něj ukládají čtverečky přímo ze hry, které mají 2x2cm a musejí se vejít do inventáře i do skladu, musel jsem přikročit k velikosti A4. Věděl jsem, že se prostor inventáře při hraní bude zvětšovat, a proto jsem hledal způsob, jak to přehledně vyjádřit. Každý díl prošel několika úpravami. Když mám myšlenku, začnu zvažovat, co jak by mělo fungovat, co je vhodné a co naopak nepraktické. Při vývoji hry navíc u všeho hned musíte uvažovat o aspektu nákladů. Co to přinese za náklady při výrobě, jak se to bude vyrábět, vejde se to do krabice, atd. Musí se myslet na vše už při prvním nápadu.

Po rozložení dílků Muníci připomínají trochu počítačové hry Boulder Dash nebo třeba Dyna Blaster. Ale Vaše inspirace k samotnému hernímu principu leží určitě někde jinde…

Pokud se mi při úvahách o této hře vybavovaly nějaké hry, tak zde to je spíše Diggers, které jsem jeden čas docela hltal na Amize 32CD. Byla tam krásná atmosféra zasazená do prostředí na vzdálené planetě.

Existovaly ještě nějaké jiné varianty k rozkládání čtverečků? Přecejen hře předchází docela dlouhá příprava, která je asi největší slabinou celé hry…

Ano, původně těch čtverečků bylo ještě více, takže jsem to zredukoval. I samotnou přípravu hry jsem chtěl pojat jako společenskou událost, při které se sejdou hráči a jsou prostě spolu. Naštěstí je tu fakt, že když jsou jen dva hráči, skládají polička jen na dva díly herní desky. Když se vlivem počtem hráčů zvětšuje herní deska, je jich na rovnání zase více.

Zásadním faktorem při rozhodování, jestli si zahrát zrovna partii Muníků je herní doba. Máte nějakou variantu, která souboj zkrátí třeba na hodinku?

Udávaný čas se může zdát příliš dlouhý. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že hra ve 4 lidech, kteří ji hráli prvně trvala skoro 4 hodiny, ovšem hned druhá hra ve stejném počtu se stejnými lidmi trvala 90 minut! Když hráči chytí tempo a ví co chtějí dělat, tak to opravdu rychle odsýpá. Věřím, že na hodinku by se dva hráči, kteří ji už hráli, určitě dostali.

Je na hře něco, co byste po jejím vydání nejradši změnil?

Je, jelikož jsem vydavatel, který se musí hodně ohlížet na finanční možnosti. Člověk získává stále zkušenosti, ne jen v RPG :o), platí to samozřejmě i v reálném životě. Pokud bych někdy vydával druhou sérii, některé věci budou jinak. Hlavně design hrací desky. Bez nutných prostředků už bych do toho nešel. Dále „člověčové“ figurky nahradím kartonovými postavičkami muníků v plastovém podstavci a možná bych trochu zjednodušil manuál. Stále říkám, že udělat pěkně vypadající hru umí každý, stojí-li za ním bohatý investor. Udělat kvalitní hru s minimálním množství financí je umění.

Jak se Vám líbí popularizace deskových her a to, kam v posledních letech směřují (tedy k masovému publiku)?

Jsem rád, že hry nabírají na populárnosti. Na druhou stranu se nemohu ubránit dojmu, že ne všichni k nim mají takový ten romantický vztah. Hlavně větší společnosti bez vlastních nápadů. Překládají zahraniční hry, hrnou je do sítě a slušně na tom vydělávají.

Jaká hra vás v poslední době zaujala z těch dostupných v češtině?

Age of Mythology, Galaxy Trucker

A co zahraniční novinky? Byl jste letos v Essenu?

Nebyl :o)

Na závěr pak otázka, která nemůže chybět v žádném takovémto rozhovoru a která zajímá většinu čtenářů: Chystáte nějakou novinku?

Ano chystám. Kromě vývoje online her, mám již otestovanou jednu takovou originální karetní hru s novým herním systémem. Pak je tu ještě pár her na zakázku, které se dělají přímo na míru a podle požadavků zákazníků.

Budou tyto hry také veřejně dostupné?

Dvě hry na zakázku, na kterých právě pracuji, jsou ve výběrovém řízení a zadavatelé čekají na kalkulace. Pak se rozhodnou, kdo je nakonec bude vydávat. Dle jejich slov by se hry mohly dostat do komerčního odbytu.

Děkujeme za Váš čas.
Tým serveru DeskoveHry.com

Rozhovor s Pavlem Tomcsányim nejen o jeho hře Muníci
Klady:
Zápory:
Prozkoumávejte dál
Recenze: Twilight Struggle Deluxe Edition – vyhrajte studenou válku