Líbí se Vám naše práce? Chcete nás podpořit? Chcete s námi soutěžit o hry? Podpořte nás na Hero Hero a získejte exkluzivní obsah!

Recenze: Zahrada – víte co je fundraising?

Představme si nyní společně situaci, která může vzniknout snad v každém městě a obci. Máte svoje oblíbená místa, kam se chodíte procházet, ať už je to s kočárkem, pejskem, babičkou nebo jen tak sami pročistit si hlavu. Kolem vás krásně šumí listí na stromech, kolem se vlní poklidně tráva. Představa docela vzdálená v současných zimních dnech, ale určitě ji všichni velice dobře známe.

Jenže stačí jedno jednání zastupitelstva a do města zavítá nová firma, která pozemek od města odkoupila. Sice slíbila, že přispěje na renovaci zeleně, ale váš oblíbený park musí jít. Obyčejní lidé budou nadávat v hospodě, pořvávat z okna na dělníky, ale málokdo něco udělá. Jen hrstka odvážných a odhodlaných se rozhodne zvrátit situaci. Dohoda ještě nebyla úplně podepsaná, co takhle sehnat peníze a přeplatit developera, vybudovat dětské hřiště a prozářit již tak krásnou zeleň ještě dětským smíchem? Všechno je možné, pokud je vůle… Tedy téměř všechno…

Právě takovéhle odvaze má děti naučit nová společenská hra určená pro děti s názvem Zahrada. V loňském roce jsme tu měli projekt Ekopolis (recenze), který vyprodukoval vynikající deskovou hru. Letos představuje pokračování Multipolis a nyní je tu Zahrada. Zdá se, že se blýská s naučnými hrami na lepší časy.

Zahrada je projektem společnosti Generation Europe. Jako její tvůrci se podepsali Jan Vodička a Lenka Petýrková. Hru můžete v současnosti získat pouze na oficiálních stránkách společnosti.

Když se vám podaří hru získat, pak na vás hned z krabice bude svítit záplava zelené barvy. Po jejím otevření na dětské hráče čeká další zeleň, tentokrát vyplňující celý rozkládací herní plán. Najdete na něm několik míst na rozložení herních karet. Jejich hromádku najdete ležet na dně krabice a můžete ji rozdělit na čtyři druhy – příležitosti, brigády, události a nabídky.

Kromě záplavy karet zde leží ještě pětice větších karet, které představují ve hře ty uvědomělé rodiny. Do jejich kůže se můžete vžít a pokusit se zachránit jednu ohroženou zahradu. K tomu budete ještě potřebovat osm slonovinově barevných kostek a hromadu dřevěných figurek, které jako by vypadly ze hry Carcassonne (recenze). Balíček představují také bankovky tří hodnot – 10.000, 5.000 a 1.000 korun. Výčet pak uzavírají pravidla rozkládající se na dvou A4 listech. Už z toho je zřejmé, že se v případě Zahrady nejedná o žádnou hypersložitou strategickou hru.

Na začátku hry do středu stolu položíte hrací plán a na předem určená místa hromádky karet příležitostí, brigád a událostí. Každý z hráčů si k sobě vezme jednu kartičku rodiny a k ní patřící barevné figurky v počtu stanoveném pravidly. Kostky zůstanou na dosah a poslední hromádka karet aukcí zatím může klidně odpočívat v krabici. Potřebovat ji budete až úplně na konci partie.

Zatím jsme se tak zabrali do popisu hry, že jsme zapomněli upozornit na jeden důležitý fakt – jako některé další hry s naučným posláním, i Zahrada vsadila na kooperativní styl hraní. Hráči tak vítězí a prohrávají společně a nikdo nemůže být tím nejlepším. Ale to je podstata i samotného jevu, který tato desková hra simuluje – fundraisingu. Vaším cílem tedy v souladu s tématem je vydělat co nejvíce peněz a přeplatit nabídku konkurenčních firem. Jen tak bude moci zahrada zůstat zelená a vaše mise bude úspěšná.

Hráči do začátku nedostanou vůbec žádné peníze. Na začátku každého kola otočíte dvě karty – příležitost a událost. Zatímco první z nich využít můžete, druhou provést musíte. Obvykle se jedná o nějakou kulišárnu, jako zaplatit nějaké neočekávané výdaje. Oproti tomu příležitost závisí pouze na vašem rozhodnutí, přináší nějaký zisk za určitou cenu, ať už se jedná o poslání několika dělníků na kolo nebo hod kostkou a vidinu vydělaných peněz. Prostě takový náznak hazardu.

Hlavní náplní každého ze šesti kol Zahrady je ale vydělávání peněz na brigádách. Na každé kolo dostanete náhodně nalosované karty z balíčku brigád a otočíte je do nabídkových polí po stranách herního plánu.

Karty brigád na sobě mají kromě finanční odměny také dvoumístné číslo, které představuje váš cíl. Právě tohle číslo musíte přehodit v součtu několika kostek. Jejich počet si pak sami určíte tím, kolik svých figurek na tuto konkrétní práci pošlete. Brigádníky je možné kombinovat dohromady z různých rodin, takže si hráči mohou navzájem vypomáhat.

Jakmile rozmístíte všechny figurky na karty, postupně vyhodnotíte úspěšnost brigád. Za každou z nich si hodíte tolika kostkami, kolik jste na ni vyslali pracantů a pokud se vám v součtu podaří přehodit cílové číslo, získáte za svoji práci peněžní odměnu. Pokud se vám to nepodaří, pak se nic neděje, jen jste na brigádě zklamali a toto kolo budou vaši dělníci bez mzdy.

Postupně takto vyberete peníze za všechny brigády, kam jste nějaké své figurky poslali. Tak pokračujete celých šest kol – na začátku odhalíte příležitost a událost spolu se šesti novými brigádami. Každé kolo je tak nabídka odlišná a hráči se musí společně domlouvat, kam se jim vyplatí poslat kolik figurek. Jejich rozdělení je někdy těžké a jindy vám ještě zbudou. Závisí samozřejmě na požadovaných hodnotách – zatímco třeba na číslo 12 si můžete troufnout se třemi brigádníky (= kostkami) na dvacítku už je pět kostek v podstatě příliš málo.

Na konci šestého kola nastává rozhodnutí o tom, jak jste byli úspěšní. Nyní se musíte pokusit přeplatit dvě náhodné nabídky z balíčku aukcí. Nejdříve spočítáte svoji hotovost a pak otočíte dvě náhodné částky z aukcí. Pokud se vám podařilo obě nastavené laťky přeskočit, byli jste úspěšní. V opačném případě jste hru i boj o zahradu prohráli. V případě, že chcete trochu více napětí, můžete vyhodnocení obrátit, tedy nejdříve se podívat na potřebné částky, pak teprve počítat peníze.

Zahrada má být v podstatě kooperativní hrou, která naučí děti a mládež základům fundraisingu. Určitě se jedná o ušlechtilý záměr, pokud je použitý pro správné účely. Hry, které zábavnou formou vyučují, vždy v nabídce deskových her pro český trh vítáme.

Jenže bohužel Zahrada má celou řadu nedostatků, které z ní činí spíše zajímavou hříčku než hru jako takovou. Největším a nejzásadnějším problémem celé hry je náhoda. Zatímco losování karet událostí i vybírání brigád v náhodném pořadí je prospěšné pro variabilitu hry, celý zbytek herního principu je založený pouze na házení kostkou. A to není nic zábavného.

Pokud za každé kolo hodíte přibližně osmkrát kostkou, znamená to celkem padesát hodů na hru. Sice náhodu můžete kompenzovat počtem brigádníků, které na práci pošlete, přesto se občas neubráníte neúspěchům. Někdy se nepodaří i ty úkoly, o kterých jste si jistí. Stačí, když se prostě ty šestistěnné potvůrky postaví proti vám.

Navíc v tomto principu tak trochu chybí logika a správnost reálného světa. Nevím, jak by se tvářil někdo z brigádníků, kdyby za svoji odvedenou práci nedostal vůbec zaplaceno, ať už pracoval jakkoliv. Hra spíše mohla odměny ponižovat podle pracovního nasazení – o kolik bodů hráči přehodí, o tolik by dostali víc, v opačném případě by jim bylo stržené penále. Vzhledem k nastavené obtížnosti tuto úpravu již nyní není možné provést na hotové hře.

Je vidět, že autoři si náhody byli vědomi a snažili se ji právě rozmisťováním figurek trochu kompenzovat. Bohužel to nestačí a často se dostavuje u menších hráčů frustrace z nepovedených hodů. A pokud pak máte smůlu při losování, pak těžko přebijete nabídku třeba 260.000,- – tuto částku se nám za testování podařilo překročit pouze jedenkrát.

V Zahradě nezávisí na počtu hráčů, ti si jen rozdělí figurky vždy podobným dílem a k dispozici je tedy stále stejný počet nabídek. Hra tak vypadá v podstatě stejně, jen se domlouváte buď ve dvou, třech nebo čtyřech.

Zpracování samotné začneme u toho nejlepšího, čímž jsou figurky. Ty si odskočily ze středověkého Carcassonne (recenze), takže jsou líbivé. Většina ostatních komponent má zelenou barvu, což asi není úplně dobrá volba. Navíc kartička aukcí a brigád jsou od sebe hůře odlišitelné.

Další zásadní problémy jsou, že ve hře dvou hráčů si každý z účastníků musí vzít figurky hned dvou barev. V kooperativní hře to sice není tak velký zádrhel. Mnohem větší nedostatek však je na kartách. Některé z příležitostí totiž počítají s hodnotami 500 korun, které pak násobí hodem kostkou. Nejnižší bankovka ve hře však je 1.000, takže pokud hráčům vyjde třeba 2.500, pak těžko říct, jestli si mají vzít 2.000 nebo 3.000. Jedná se o chybu, která se objeví téměř v každé partii.

Zahrada bohužel není desková hra. Je to naučná pomůcka, které se bohužel nepodařilo vytvořit zábavný herní systém. Neustálé házení kostkou velmi rychle omrzí a hráči o partii ztrácí zájem. Navíc úspěch je pouze částečně závislý na strategii a hodně jej ovlivňuje náhoda z kostek. Hra by si určitě zasloužila ještě několik úprav a domyšlení herního systému, aby byla zajímavější a zábavnější.

Recenze: Zahrada – víte co je fundraising?
Na začátku deskové hry Zahrada stál dobrý úmysl naučit děti zábavnou formou finanční uvědomělost a touhu pomáhat. Hra však není koncipována tak, že by vás mohla čemukoli naučit. Navíc sousloví "zábavnou formou" zde není na správném místě - hra se skládá pouze z bezcílného házení kostkami. Hráči nemají téměř žádnou možnost, jak ovlivnit výsledek hry. Nemluvě o samotném závěru, kdy o jejich úspěchu rozhodne losování karet. Zpracování karet je přehledné, ale ze všeho září zelená barva. Možná až příliš. Kooperativní záměr Zahrady se tak ztrácí v opakujícím se vysílání dělníků a házení kostkou, mezi nimiž se kamsi do neznáma ztratila slečna zábava.
Klady:

+ počáteční myšlenka
+ přehledná grafika karet
+ společné plánování práce
Zápory:

- náhodné řešení každé brigády
- z brigády nemusíte dostat peníze, což neodpovídá realitě
- příliš zelený herní plán
- závěr hry a úspěch je rozhodován náhodným tažením karet
- jen 5 figurek v každé barvě
- neodladěné texty karet
- počítají s nesprávnými hodnotami bankovek
0
Prozkoumávejte dál
Recenze: 70 retroher od 4 kavek – sada klasik na černých křídlech