Recenze: Artline Hermitage – na výstavě umění

Obraz není jen tak dobrý, jak je jeho autor. Ale současně také dojem z něj závisí na konkurenci, která visí kolem. Proto v těch opravdu velkých muzeích mají velká díla kolem sebe tolik volného místa. Abyste je dokázali docenit. To obyčejní vystavovatelé mají situaci mnohem těžší, protože mají výrazně menší prostor.  Snaží se tedy alespoň obrazy rozmisťovat tak, aby spolu měly vždy něco společného.

A stejný postup budou muset s uměleckými díly aplikovat i hráči, kteří na svém stole rozbalí deskovou hru Artline. Hru vytvořil designér Till F. Teenck, ale o ilustrace se postarala mnohem slavnější jména. Na kartách jsou totiž umělecká díla spousty autorů. Celé dílo vyšlo v produkci společnosti Hobby World v roce 2019 v Rusku.

Obsahem krabice (s koláží ze slavných obrazů na víku) jsou pouze karty. Tedy pokud pomineme příručku pravidel. Kompletní sadu karet je třeba zamíchat, jeden obraz vyloží do středu stolu jako startovní souřadnici. Dalších pět dostane každý z účastníků do ruky, kde si je pečlivě schová před zrakem ostatních. Zbytek karet vytvoří dobírací hromádku.

Ve svém tahu má hráč vždy na výběr z pěti karet v ruce a pokusí se jednu z nich přiložit na stůl k již odhaleným obrazům.  Jenže to není tak jednoduché. O obrazech je vždy třeba myslet v souvislostech řad a sloupců.

Když hráč přiložením karty vytváří novou linii, ať už horizontální nebo vertikální, musí mezi ní a jejím sousedem najít obrazovou spojitost. Může jít o nějakou barevnou část nebo objekt, ale vždy to musí být něco konkrétního., například oheň, dům nebo pták. Čím konkrétnější popis je, tím těžší bude sem v příštích kolech hrát karty. To ovlivňuje hlavně soupeře a jejich snahu. Kdykoliv pak hráči přikládají do stejné série karet, musí toto téma dodržet.

Na konci kola si pak hráč dobere novou kartu za vyloženou do ruky. Není ale reálné, aby v každém tahu bylo možné nějaký obraz přiložit. Hráč tak může jednu kartu zahodit a místo ní si dobrat náhradu. V každém případě, ať už tedy účastník udělá cokoliv, bude mít na konci každého kola jednu novou kartu.

Cílem celého snažení je zbavovat se karet z ruky. K tomu ale nestačí přiložit obraz jen tak libovolně. Hráč se vyhne povinnosti dobrat novou kartu na konci tahu (a tedy se přiblíží o krok vítězství) pouze v případě, že jeho nová karta obohatí současně řadu i sloupec a dokáže ji tedy zařadit rovnou do dvou různých kategorií. Ale pouze ten, který se zbaví i páté karty a žádná mu v ruce nezůstane, se stane vítězem.

Artline je netradiční asociační hrou, která ale vůbec není o vyprávění! Místo toho musíte hledat spojení mezi obrázky čistě kvůli sobě a svému úspěchu. Ostatní ovlivňujete pouze tím, že čím těžší asociace do hry nadhodíte, tím těžší bude v příštích kolech tyto řady a sloupce rozšířit. Protivníci to tedy budou mít mnohem obtížnější ve snaze zbavit se svých karet.

Jenže ať už máte dobrou fantazii nebo ne, ať už máte správnou taktiku, všechno se to stejně zúží na test vašeho štěstí. Bez těch správných obrazů v ruce můžete jen zoufale koukat na stůl. Tedy alespoň v první fázi, kdy opravdu není příliš z čeho vybírat. Později už je míst na stole víc, ale zase hra klade výrazně vyšší nároky na pozorovací schopnosti. A tyto dopady štěstí jsou bohužel opravdu výrazné. Bez náhody prostě nelze vyhrát.

Druhým problémem je pamatování si jednotlivých témat. Na začátku to takový problém není, ale později (i když někteří z nás mají vizuální paměť) je řad a sloupců více. To, že hráč přiloží novou kartu na stůl, totiž současně nemusí vůbec znamenat, že partii posunul blíž k finiši. To vůbec není jisté.  A proto si nikdy nemůžete být jistí, jestli hra bude trvat inzerovaných třicet minut nebo klidně pětačtyřicet.

Mohlo by Vás zajímat

1

dětskárecenzerodinná

Recenze: Strašidláci – nemrtví skauti a medvídci

V hráčích průběh jednoznačně podporuje představivost a schopnost hledat v kartách stále něco nového. Každé téma totiž přinutí hráče koukat na své karty trochu jinak. A obrazy samotné jsou zvolené dobře tak, aby na nich bylo opravdu z čeho vybírat.

Nejvýraznějším kladem této hry je její obsah samotný. Téměř stovka slavných obrazů má na zadní straně natištěný název i autora, což je skvělé nejen pro znalce, ale i pro obyčejné objevování klasických malířů.

Artline je zajímavou karetní hrou, která kouzlí hlavně chytře vymyšleným a při tom opravdu jednoduchým mechanismem. Ten si s sebou nese ale současně i nějaké problémy, které dohromady neumožní hře Artline získat vyšší než mírně nadprůměrné hodnocení.

Recenze: Artline Hermitage – na výstavě umění

Artline není hrou, která by vás nadchla. Tedy ona to na začátku umí svým unikátním obsahem. Ale později vás zklame náhodou a tím, že některé partie prostě trvají až příliš dlouho. Hráči se sice navzájem ovlivňují, ale hlavně jde o to, jakou mají představivost a jak si dobře pamatují témata na stole. Artline je zajímavou zábavou plnou přikládání karet.

Klady:

+ spousta uměleckých děl
+ u každého autor
+ důraz na hledání spojitostí
+ každý tah se hráči mění karty v ruce

Zápory:

- neodhadnutelná herní doba
- velký vliv náhody
- témata si musíte pamatovat

3