Je to tři dny, co mě hodili do vody. Zvědavé oči mě marně hledají. Celou dobu jsem ukrytý pod skálou uprostřed. Koho mohlo napadnout mě vypustit do vody, kterou brázdí hladový tlamovec? I zdálky slyším cvakat jeho zuby, a představuju si, jak by to dopadlo, kdyby mě našel. Zatím mi můj úkryt dostačuje, ale nemůže to být navždy.
Hráči se mohou z těchto chyb poučit a postavit tu nejlepší a ideální vodní nádrž v karetní hře Akvárko. Ta je dílem českého designéra Michala Peichla a má i zajímavou historii, která je popsaná v pravidlech. Nakonec se přes nečekané zvraty hra dostává na naše stoly a věří jí společnost Albi, která ji vydala.
Malá krabička nabízí víko ponořené pod vodou a na něm pózující rybky. Uvnitř krabice najdete více než stovku karet, které je třeba zamíchat. Bodovací bloček zatím zůstane ležet stranou. Z hromádky si každý ze soupeřů vezme osm náhodných karet do ruky a partie začíná.
Každý z hráčů si nyní současně vyberou jednu z karet, které drží v ruce a chtěli by ji přidat do svého akvárka. To má omezené rozměry čtyři krát čtyři karty. Zatím kartu položí obrázkem dolů, aby ostatní netušili, jakou rybku si vybrali. Jakmile mají všichni vyloženo, odhalí svoji volbu a připojí kartu do mřížky.
První z osmi karet je ale pouze začátek vašeho vlastního akvárka. Zbytek karet totiž hráč vezme a předá je hráči po levé ruce, zatímco jiné rybičky dostane od soupeře napravo. Postupně tak hráči přikládají kartu za kartou, posouvají zbytek dál a jejich výběr se tenčí. Až umístí i poslední osmou kartu, je u konce první fáze partie.
Právě jak se kolo chýlí ke konci, může nastat situace, kdy hráč dostane rybičky, které se mu do jeho uměleckého díla nehodí. Může tak přiložit kartu zadní stranou s obrázkem rostliny a mít tak naději alespoň na nějaký bodový zisk.
Nyní si všichni doberou nových osm karet a stavba akvária pokračuje druhým kolem. Teprve po něm mají všichni zaplněná svá akvária o šestnácti exemplářích. V tu chvíli je na čase sečíst body za rybičky a určit vítěze.
Každá z plovoucích ozdob podvodní říše má jednu nebo dvě specifické bodovací podmínky. Pouze při jejich splnění přinese svému majiteli body, protože pouze tak vynikne její krása. Může jít o konkrétní tvar, zaplněnou oblast, počet nebo třeba konkrétní sousedy. Jednotlivé zisky si hráči zapíšou do připravené tabulky, sečtou a vítězem se stane ten, kdo získal nejvíce bodů. Jeho akvárko je nejkrásnější z těch, které leží na stole.
Akvárko je draftovací karetní hra, která podle popisu autora vznikla tak nějak omylem. A přesto je skvělé, že je tu s námi, protože je výborná! V základu je již zmiňované podávání karet poté, co si jednu ponecháte.
Ale ani tohle není zdaleka určující. Každý hráč má prostor čtyř řad a čtyř sloupců, do kterých může postupně tyto ponechané karty vyskládat, a to do požadovaných sestav. A díky tomu mají všichni obrovskou volnost, jak své rybičky nakombinovat tak, aby přinesly co nejvíce bodů. Možností je opravdu nespočet. Každou partii vám přijdou jiné karty v jinou chvíli, takže vždy vznikne také zcela odlišné akvárium.
Rybičky jsou opravdu zajímavé, ale to nejcennější jsou druhé strany s rostlinou. Díky tomu žádná karta nepřijde vniveč, a dokonce lze chytře tyto podmořské květiny položit a kombinovat s rybičkami, které vyžadují sousedství.
Ačkoliv se jedná o pravidly a průběhem extrémně jednoduchou hru, hloubkou překvapí. A také časem, protože i když je na krabici potřebná hodina, ve skutečnosti se dá celá stavba stihnout výrazně rychleji. Celkem šestnáct předání karet, kdy některé mohou trvat, než si hráči prohlédnou všechny karty a rozmyslí si to. I tak je ale nějakých čtyřicet minut reálnou metou. Počet hráčů pak ovlivní, jak často se k vám vrátí stejná sada rybiček. Při tom pro dva pravidla obsahují úpravu, aby draftování bylo zajímavé.
Ze stejného důvodu ale hru zvládnou také malí školáci klidně už od sedmi let. Díky tomu je Akvárko nejen fillerem pro starší hráče, ale také zábavou pro rodiny. Děti s ní postupně rostou, jak se učí vidět v kartách jejich možné pozice a uspořádání.
Vyhodnocení je pak jediný moment, kdy něco trvá. Jednotliví hráči si mohou věřit a spočítat každý své vlastní skóre nebo si projdou svá akvária společně. V druhém případě ale musíte počítat s tím, že počítání a kontrola je zdlouhavé. To je asi také jediný stesk, který na hru můžeme mít.
Akvárko dokázalo překvapit. Po položení prvních pár karet se vám začne vařit mozek ze všech možností a míst, kam lze rybičky přiložit. Někdy budete hrdí na svoji volbu, jindy budete proklínat rozmístění. Jak už na jednom místě plavou, nelze je přesouvat. Ale snad přinesou alespoň nějaké body, aby nakonec to nejlepší Akvárko bylo zrovna to vaše! A že bude vypadat pěkně, o to se postarají také super ilustrace.
+ variabilita partií
+ spousta rozhodování
+ všichni hrají současně (draft)
+ zábavné v různých počtech
+ pěkné zpracování
