Líbí se Vám naše práce? Chcete nás podpořit? Chcete s námi soutěžit o hry? Podpořte nás na Hero Hero a získejte exkluzivní obsah!

Recenze: Jishaku – síla magnetů

Znáte sílu magnetů? Jejich neviditelnou schopnost pohybovat předměty a manipulovat se vším, co vnímáme jako jisté a pevné? Přibližte jeden z těchto kamínků k některé moderní technice a podepíšete jí rozsudek smrti.

Magnety jsou silou, kterou se snažíme zkrotit, ale která má potenciál omotat si nás kolem prstu jako spirálu cívky. Právě tahle magická síla nás všechny fascinuje už od mala. Všichni jsme si hráli s magnetkami, odpuzovali je navzájem a posouvali s nimi předměty. A právě téhle fascinace něčím, co není v podstatě vidět, se pokusilo využít už několik deskových her. Jednu z nich jsme dostali do redakce a teď se s vámi podělíme o dojmy z jejího hraní.

Nejedná se o průkopníka žánru, za kterého je v moderní době považováno Polarity. Tahle hra však pochází přímo z Japonska, kde slůvko Jishaku znamená právě jednoduše „magnet“. A protože dávná historie tvrdí, že samurajové a bojovníci ninja dokázali změnit magnetické pole věcí okolo sebe, je právě tato hra skvělou tréninkovou pomůckou pro všechny, kdo mají doma katanu a hledají duševní mír.

Hra pochází z produkce společnosti RSV Productions, jejichž licenci zakoupila společnost Piatnik. Ta je také dovozcem Jishaku do České republiky. Z toho jasně plyne také předpoklad, že uvnitř krabice najdete česká pravidla a na jejím obalu popisky v našem rodném jazyce. Nikde v pravidlech nenajdeme žádného konkrétního autora, ale za počáteční myšlenkou stojí SteveVelte. První verze Jishaku přišla na svět v roce 2008.

Protože už při nákupu budete vědět, že se jedná o magentickou hru, budou vás při rozbalování zajímat nejvíce právě tyto údajně extra silné kamínky. Když tedy otevřete balení, na jehož titulním obrázku se dva takové magnety setkávají v jiskřivé explozi, zašátráte rovnou po pytlíku s kameny.

V tuto chvíli přerušíme popis obsahu, protože zajímavé historické informace však nekončí u samurajů a ninjů, přeskočíme totiž deset tisíc kilometrů přímo do starověkého Egypta. Tam totiž používali hematit k léčbě úzkosti, zatímco Římanům přinášel tento materiál štěstí v přívěscích. A právě hematit je základním kamenem, ze kterého jsou vytvořeny magnety ve hře Jishaku.

Magických kamenů je dohromady osmnáct a sedí si tam tiše, ani nešeptají. O svojí síle vám však dají jasně vědět ve chvíli, kdy je vezmete do ruky. Jejich herní pozice však je jiná než ve skupince. K hraní totiž budete potřebovat také základnu s pěnovým vnitřkem. Ten je úmyslně asymetrický a jeho verze se liší podle verze hry. V české najdete celkem dvaadvacet otvorů, ale existuje i verze s jedním otvorem navíc.

Je zřejmé, že kromě těchto dvou základních součástí nebudete potřebovat nic zásadního. Samozřejmě na začátku určitě využijete jeden list s jednoduchými pravidly. Ty však zároveň nabízí hned tři varianty hry, u jedné z nich zaměstnáte ještě tužku a papír na poznamenávání bodových zisků.

Ale vezmeme to pěkně popořadě, protože s Jishaku se jako správný vyrovnaný bojovník zabavíte i osamotě. Není nic lepšího, než si každý den svoji pevnou vůli a magnetickou dominanci vyzkoušet tím, že rozložíte všech osmnáct kamenů do důlků v pěnové základně bez jediné chyby. Pokud se vám magnetická síla vzepře a některé magnety se spojí, nezbývá než začít opět od začátku.

Vás ale určitě zajímají možnosti, které se v této hře nabízejí k měření sil. Ty jsou hned tři, ale nejjednodušší varianta tvoří zároveň tu nejoblíbenější, kterou si popíšeme jako první. Jmenuje se Mám to! (I’m out!) a skládá se pouze ze dvou jednoduchých pravidel.

Na začátku partie si hráči rozdělí mezi sebe magnety – při duelu dostane každý devět, při třech pak šest kamenů, které má umístit na hrací plán. Pro začátečníky se doporučuje v souboji pro dva jeden magnet ubrat, sníží se tím obtížnost ukončení partie i hrací doba. Úkol zní jednoduše: prostě se zbavit všech kamenů, které jste na začátku dostali a zahlásit „Mám to!“.

Jenže úkol samozřejmě není zdaleka tak jednoduchý, jak se zdá. Na hracím plánu naleznete spoustu důlků, ale těch prázdných postupně ubývá. A protože všechny magnety mají svůj sever a jih, nejsou výjimkou ani kamínky v Jishaku. U každého kamene tak záleží nejen, kam ho položíte, ale také jak, jestli na bříško nebo na záda. Protože ale na kameni samotném nejsou směry působení síly nijak naznačené, musíte si je odvodit sami podle jeho chování.

Pokud máte hodně vyrovnaného ducha, můžete se po vzoru ninjů a samurajů pokusit ovlivnit jeho magnetickou sílu. Ale v pozdějších fázích partie se spíš dostanete do situace, kdy se k vašemu magnetu po položení přicucne nějaký jiný ze sousedního důlku.

To samozřejmě jako hráči vidíte neradi, protože si musíte vzít zpět nejen kámen, který jste položili, ale celou spojenou skupinku. Tím se vám vítězství obvykle hodně vzdálí a nahrajete soupeři, který najednou má více prostoru k pokládání svých kamenů. Po jedné větší chybě tak hra často rychle končí.

Varianta vděčí za svoji oblíbenost pravděpodobně především napětí při pokládání každého kamene. Musíte neustále zůstat soustředění a ani na chvilku nepolevit. V nevýhodě jsou i lidé, kterým se klepou ruce. Každý milimetr stranou se počítá a může být rozhodujícím pohybem.

Obě zbylé verze vás naopak nechají hrát si s magnetickou silou v plné ráži. Vaším úkolem totiž je v obou variantách dokázat co nejvíce pospojovat již ležící kameny. Za to dostáváte body, ať už začínáte s pokládáním pěkně od začátku (verze Eliminace) nebo s již poctivě zaplněnou pěnovou podložkou (verze Roundup, česky Kola).

Jishaku je zážitek každým tahem, ve kterém pokládáte nějaký magnet na hrací plochu. Jak se jím přibližujete k pěnové podložce, hledáte v již vyložených kamenech jakýkoliv náznak zachvění, abyste poznali na svém magnetu, kde chce spočinout. Musíte se sžít s každým z kamenů a pokusit se nasát jeho energii.

Možná to zní jako nějaké oblbováky z telemarketingových šotů, ale je to tak. Netvrdíme, že vás uzdraví, že jejich dotykem zhubente, ani že vám zázračně vyleští lak karoserie vašeho auta. Ale určitě vám dají pocítit svoji sílu.

Každý milimetr, o který magnet přiblížíte pěnové podložce, vyvolává silnější a mohutnější reakci u již ležících válečků. Musíte nejen pečlivě plánovat, ale také být trpěliví při jejich pokládání. Pokud to uspíšíte nebo dokonce kámen upustíte příliš brzy, může veškeré vaše dosavadní snažení přijít nazmar.

Bohužel Jishaku trpí takzvaným novátorským syndromem. Když hru vytáhnete poprvé, je z ní každý unešený, všichni ji chtějí hrát. Jenže s několika partiemi efekt zmizí a zůstane jen fascinace magnetickými silami. A to někomu nemusí stačit.

Při pročítání pravidel jsme narazili ještě na jednu zajímavost, která tentokrát nezapadá do historie. Zatímco u nás je hra doporučena pro hráče až od věku patnácti let, v USA byla představena a je prodávána jako rodinná s omezením od osmi let. Pravděpodobně za toto omezení vděčíme nějaké legislativní normě, ale můžeme všechny rodiče ujistit, že pokud si budou děti hrát s magnety pod dozorem, žádné nebezpečí nehrozí.

Samozřejmě nesmí dojít ke spolknutí magnetů nebo jejich přibližování k elektrickým spotřebičům, ale to platí pro zacházení i s obyčejnými magnety, které máme doma. Ačkoliv magnety Jishaku jsou o trochu silnější.

Už samotná pravidla upozorňují na skutečnost, že v průběhu času mohou magnetické kameny ztrácet na síle. V takovém případě si můžete objednat náhradní kameny přímo na oficiálních stránkách této hry: http://www.playjishaku.com. Ale už samotný fakt, že se to může stát, je určitě nepříjemnou zprávou.

Zpracování ovšem je zajímavé. Stojánek, ve kterém je zasunuta pěnová hrací podložka, je sice z plastu, ale ničemu to nevadí a neposouvá se po stole. Ovšem úplně jiný příběh jsou samotné magnety, které jsou elegantní a příjemné na dotek. Pravidla pak jasně a stručně vysvětlí všechno potřebné, ale to je také díky tomu, že hra je v podstatě velice jednoduchá.

Největší naše výtka v případě Jishaku tedy patří směrem k opakované hratelnosti. Pokud vám nevadí, že takový ten „wow“ efekt poměrně rychle mizí a bude vám stačit i jednoduše cítit mocnou sílu magnetů, pak vás tato netradiční hra může bavit. Tedy za předpokladu, že dokážete zachovat klid, rozvahu a stačí vám místo logické hry dovednostní soutěž. Ovšem napínavá a neokoukaná. A to je právě největší předností Jishaku.

Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam)
AutorSteve Velte
VydavatelHobby Japan, Identity Games International B.V., Piatnik, RSV Productions Inc., Tactic, Trefl, Winning Moves France
Rok vydání2008
Počet hráčů2 - 2
Herní doba15
Minimální věk8 and up
Jazyková závislostNo necessary in-game text
(3 voters)
KategorieAbstract Strategy, Action / Dexterity
RodinaComponents: Magnets, Players: Two-Player Only Games
Alternativní názvy侍石

Více o hře.

Recenze: Jishaku – síla magnetů
Klady:

+ cena
+ magnetická hra
+ zpracování magnetů
+ tři hry
+ skvělý zážitek při pokládání magnetů
+ trénuje trpělivost a vyrovnanost
Zápory:

- magnety po čase zeslábnou
- hra postrádá strategii a je pouze dovednostní soutěží
- u české verze věkové omezení na krabici od 15 let
3.5
Prozkoumávejte dál
Recenze: AZ Kvíz Junior – soutěž České televize tentokrát pro mladé