Líbí se Vám naše práce? Chcete nás podpořit? Chcete s námi soutěžit o hry? Podpořte nás na Hero Hero a získejte exkluzivní obsah!

Recenze: Klub dobrodruhů – jen pro ty nejodvážnější

Být dobrodruhem, to není jen tak. Vždycky nemáte po ruce všechny ty vymoženosti, o kterých slyšíte v hrdinských baladách. Někdy vás nepřátelé zaskočí nepřipravené, bez štítu a meče. A pak je třeba vzít do ruky to, co je zrovna poblíž a umět to použít ke své výhodě. Právě tyto schopnosti improvizace dělají z aspirantů opravdové hrdiny.

Všechna ta pořádná dobrodružství čekají na hráče v deskové hře Klub dobrodruhů, která sama sebe prezentuje jako kooperativní asociační hru. Jejími autory je dvojice Mathias Spaan a Henrik Havighorst a jedná se o novinku pro rok 2022 z dílny firmy Piatnik.

Vstupenka do této exkluzivní společnosti se ukrývá v malé krabičce, které vévodí více než stovka karet s předměty. Je tu ale také herní deska, kterou právě hráči položí do středu stolu a uvidí tak stupnici. Její pozici s číslovkou jedna označí figurkou a potom položí na desku také trojici trestných kamenů. Jednotliví hráči dostanou každý deset karet předmětů ze zamíchaného balíčku, aniž by jejich majetek viděli ostatní. Potřebovat k hraní budou ale také knihu dobrodružství, ve které si musí nalistovat libovolný z tuctu příběhů. Vezme si ji jeden z hráčů společně s tabulkou a fixou.

V každé partii hráči postupně projdou pětici kapitol. Každá část dobrodružství je uvedena odstavcem textu a příběhem, který hrdiny uvede do situace. Musí si představit sebe na tomto místě a vyřešit pak s pomocí karet v ruce úkol, který před ně kniha dobrodružství postaví.

Není to ale tak jednoduché. Další hráč v pořadí po směru hodinových ručiček vybere z ruky celkem pět karet – dvě s předměty, které se podle něj nejlépe hodí na splnění úkolu (jejich názvy navíc zapíše na tabulku fixou) a tři, které jsou naopak nejméně vhodné a nemohou dle jeho názoru při řešení potíže pomoci. Těchto pět karet pak zamíchá a ostatní spoluhráči se mezi pěticí snaží najít právě ty dvě, které jsou správné. Pokud se jim je podaří správně identifikovat, mohou se jako tým posunout figurkou na herním plánu vpřed.

V opačném případě musí odevzdat jeden trestný kámen a navíc se musí pokusit o splnění úkolu znovu, tentokrát ale přijde na řadu zase další člen týmu v pořadí. Pokud hráčům dojdou trestné kameny, jako tým prohráli a nedokázali se stát dobrodruhy. V opačném případě dorazí na konec příběhu a mohou slavit nejen vítězství a členství v klubu, ale také výborně prožité dobrodružství.

Klub dobrodruhů je hra, která vám dá hodně volnosti. Vymyslet kombinace karet tak, aby to dávalo smysl a spoluhráči opravdu poznali, jak se je snažíte zkombinovat, není nic jednoduchého. Ale je to výzva zábavná.

Na výběr má hráč z poměrně velkého počtu karet, takže je opravdu dost prostoru, jak přijít s originálními přístupy. Předměty na kartách jsou podpora, ale hlavně samotné úkoly jdou tak trochu naproti a nechávají jednotlivé hráče vyniknout.

Chytrý nápad, jak zcela volné vyprávění propojit s příběhy na určité téma, se nám opravdu líbí a dává hře zajímavou atmosféru. Navíc toto pojetí významně povzbuzuje představivost a na vlně fantazie se pak nese celá partie. Děti jsou z této situace naprosto nadšené, protože mohou řešit problémy jako MacGyver. Dobře, ne MacGyver, protože toho neznají, ale třeba podobný superhrdina moderní doby.

Příběhů je docela dost na to, abyste si užili i opakované hraní. Zpracování karet je jednoduché. Dokonce ani v brožuře není nějaká grafika, ale tam je to dobře, protože by mohla navádět a evokovat nějaké konkrétní myšlenky.

Partie jsou zábavné, ale při tom docela rychlé. Není problém, abyste si jedno dobrodružství užili během třicet minut. A je samozřejmě jen opravdu titěrný rozdíl mezi tím, jestli hrajete ve dvou, třech nebo třeba v maximálních pěti.

Klub dobrodruhů je originálním a zajímavým pojetím asociační zábavy, která v hráčích povzbuzuje jejich fantazii. Zavede je do známých kulis, ale se nečekanou výbavou. A to je asi také důvod, proč hra děti tolik baví.

Prozkoumávejte dál
Recenze: Equinox – zvířátka slaví rovnodennost