Líbí se Vám naše práce? Chcete nás podpořit? Chcete s námi soutěžit o hry? Podpořte nás na Hero Hero a získejte exkluzivní obsah!

Recenze: Soubor her Pohádkový Soubor – večerníčky na stole

Každý z nás bez rozdílu je zná. Postavičky z večerníčků České televize, se kterými jsme vyrůstali a trávili desítky hodin ve fantazii, ať už se jedná o Křemílka a Vochomůrku, Štaflíka a Špagetku, Malou čarodějnici nebo Rákosníčka. Těch necelých deset minut televizní pohádky označovalo čas jít do postýlky, ale přesto jsme se na něj vždycky těšili.

Firma Bonaparte udělala skvělou věc, když zakoupila licenci na tyto kreslená dílka a především ve chvíli, kdy se na jejich motivy rozhodla vytvořit deskové hry pro malé i nejmenší děti. A nezůstala pouze u tradiční strategie „co jedna krabice, to jedna hra“, ale vytvořila hned dva balíčky her, kterým se říká soubor her. Dnes se podíváme na první z nich.

Podobně jako v případě předchozího souboru her s tématem dinosaurů (Soubor her Prehistoric) se i tady ponoří děti hned do několika her v obrovské krabici a na oboustranných hracích plánech, ale množství není u her to nejdůležitější, protože zde záleží na dojmu a kvalitě jednotlivých principů.

V rozměrné krabici (stejné rozměry jako u Prehistoricu) najdete nahoře tři oboustranné rozkládací hrací plány s vynikajícími ilustracemi, k nimž se ještě určitě vrátíme. Na začátku vás bude čekat trocha toho vycvakávání kartonových komponent, především figurek a různých žetonků. V přihrádce najdete také krabičku s balíčkem karet, šestnáct klasických člověčovských figurek (od každé barvy čtyři) a pochopitelně pravidla.

Na začátku si můžete se Štaflíkem a Špagetkou zahrát klasické Člověče, nezlob se. Proti obvyklému pobíhání honění figurek po okruhu najdete na hře pouze dva rozdíly. Tím hlavním je, že všechna políčka mají barevný podklad a k jejímu hraní tedy děti ještě nemusí umět vůbec počítat. Druhou novinkou je originální grafické pojetí hracího plánu, protože tratí nejsou stavěny do klasického pravoúhlého U, ale do tvaru písmene V.

Na podobném člověčovském principu je vystavěno také Rákosníčkovo putování za hvězdou (Jak se Rákosníček vydal za hvězdou), v němž hráči musí oběhnout studánku a vystoupat vzhůru na oblohu. Figurky se pohybují také podle hodu kostkou a mohou se vyhazovat, ale neběhají dokolečka. Jejich domečky jsou totiž umístěny na konci jedné dlouhé cesty.

Třetí jednodušší hrou je pohádka o tom „Jak Křemílek a Vochomůrka putovali k chaloupce“, což jsou pro změnu klasičtí „hadi a žebříky“. Na cestě k vítězství vám tedy mohou pomoci listy, a nebo uškodit skluzavky. Opět velkým bonusem je možnost využití barevné kostky pro postup figurek.

Všechny tyto hry jsou vystaveny na jednoduchém (a známém) principu a jsou určeny především těm nejmenším hráčům. Jejich hrací plány si zachovávají důležitou přehlednost a nezesložiťují hru žádnými zbytečnými pravidly navíc, nad obyčejnými krabicovými verzemi však vyhrávají pěknými ilustracemi a možností zahrát si za známou postavičku.

Nyní však již k složitějším hrám, v nichž se setkají děti znovu s Rákosníčkem i Křemílkem a Vochomůrkou, ale Štaflíka se Špagetkou nahradí Malá čarodějnice v nejsložitější z šestice deskových her obsažených v tomto souboru.

Nejdříve se podíváme za Rákosníčkem a vyprávěním o tom „Jak Rákosníček skočil doprostřed rybníčku“. K tomu, aby se mu tento skok podařil, však musí hráči dovést do středu všechny svoje svěřené figurky. Hrací plán je tvořen z vnějšího okruhu, po němž budou děti běhat s pohádkovými postavičkami a rybníčku, který má tři soustředné kruhy, jako by do jeho středu spadl kamínek. Při přípravě partie hráči navíc na okraj rybníčku postaví každý trojici plastových figurek a právě jimi musí dohopsat jako první do středu.

Na vnějším okruhu se děti snaží se svými figurkami vyhýbat všudypřítomné mlze a skákat na políčka s kolečkem, díky nimž mohou svoji figurku posunout o jeden kruh blíže středu rybníčku. Ten, komu se to jako první podaří se celou svojí trojicí.

Princip je jednoduchý a založený na velkém podílu náhody. Děti nemohou nijak ovlivnit, když se na vnějším okruhu ztratí v mlze nebo neustále přeskakují vytoužená políčka s kolečkem. Třeba i takové člověče umožňuje vybrat si mezi nasazenými figurkami, tady však hráči musí slepě následovat číslo (barvu), která padne na kostce.

Pohádka o tom „Jak Křemílek a Vochomůrka sázeli květiny“ připomíná svým principem tak trochu domino, ale přitom chytře využívá hodu kostkou. Právě ten totiž dětem určí, jakou barvu má mít následující pokládaná kostička. Protože se jedná o dominové žetony, druhá strana pak musí navazovat na již položenou řadu květin.

V podstatě se jedná o jednoduché kladení žetonů odpovídajícími stranami a je tréninkem postřehu a schopnosti kombinovat barvy do správných vzorů. Hra vyžaduje lehký náznak strategie, protože je lepší vybrat si kostičku s barvou, kterých v nabídce zbývá pokud možno nejvíce.

Jak partie postupuje, snižuje se počet žetonů, které jsou k dispozici a také pravděpodobnost, že padne žeton s oběma správnými barvami. V takovém případě pak může kostička obsahovat pouze tu barvu, která padla na kostce a nemusí navazovat na již položenou dráhu květin. Toto pravidlo může některé menší děti zpočátku mást, ale bez něj nelze v podstatě tuto hru dohrát.

Stejně jako Soubor her Prehistoric obsahoval vynikající propracovanou hru Evoluce, i Pohádkový soubor má svoji složitější hru. V hlavní roli se objeví oblíbená postavička Malé čarodějnice. Hra se jmenuje „Kterak Malá čarodějnice objevila kouzelnou knihu“ a umožní dětem opravdu kouzlit.

Základním cíl hry je jednoduché – jako první oběhnout jeden okruh na hracím plánu. Nebude to však tak jednoduché, protože v průběhu partie mohou děti získávat (vstoupením na konkrétní políčko) karty kouzel, které mohou pak používat ve svůj prospěch nebo k tomu, aby uškodili soupeřům. Celkem ve hře najdete jedenáct různých typů karet od takových, které pouze zdvojnásobují hod kostkou až po ty, které nutí soupeře jít následující tři kola pozpátku.

Pro takovéto karty navíc hrací plán obsahuje výborné zjednodušení. Na každé straně desky totiž najdete políčka nadepsaná 1, 2 a 3. V prvním kole, kdy některý hráč je začarován takovou kartou, si ji dá na pole s číslem 1. Při každém svém dalším tahu ji posouvá o políčko vpravo, dokud neopustí trojku. V tu chvíli ji teprve může zahodit a zbavit se tak jejího účinku.

Kromě samotného principu je na hře kouzelné také zpracování karet i hrací desky. Ta se skládá jako puzzle a má díky tomu největší rozměry ze zmiňovaných her (spolu s hrou Jak Rákosníček skočil doprostřed rybníčku, kterou najdete na druhé straně).

Jedná se zároveň o jedinou hru, která je doporučena až od šesti let. S tímto omezením naprosto souhlasíme, protože skloubení kouzel, karet a pohybu figurkami by pro menší děti bylo asi příliš. Všechny ostatní hry jsou shodně doporučovány výrobci od čtyř let, čemuž odpovídá i možnost hrát je s barevnou kostkou.

Délka jednotlivých partií se zde může velmi lišit v závislosti na tom, jaké budou chodit dětem karty. Může se tak stát, že některé hry budou opravdu rychlé, zatímco další se mohou snadno protáhnout, pokud budou využívány neustále karty s negativními účinky.

Výčet jednotlivých her zakončíme konstatováním, že šestici doplňují žetonky domina a balíček pro partii Černého petra. Jedná se o příjemnou přidanou hodnotu, která se dnes již tak často nevidí, na druhou stranu takovéto základní hry (stejně jako Člověče) by neměly chybět v žádném takovém balíčku určeném pro děti.

Tentokrát se sice nedočkáme žádných plastových reálných figurek, jako v případě dinosaurů, ale kupodivu i kartonové figurky dávají hře kvalitní vzhled. Pravděpodobně na tom bude mít pozitivní podíl krásné zpracování jednotlivých hracích plánů, jejichž grafiku má na svědomí Zdeněk Smetana. Stačí se podívat na obyčejné Člověče nezlob se Štaflíkem a Špagetkou a hned je jasné, jak samotné zpracování dokáže pozdvihnout celkový dojem ze hry. Všechny plány prostě působí opravdu pohádkově a děti se k nim budou určitě rády vracet.

Musíme uznat, že tento soubor her se povedl na výbornou. V sestavě nenalezneme žádnou výraznou slabinu, každá hra má svoje opodstatnění a především pěkný a zábavný princip. Navíc, jak už jsme zmínili dříve, k šesti deskovým hrám získáte jako bonus i pěkně graficky zpracované domino a dokonce i balíček, s nímž si můžete zahrát Černého petra. Se stejným balíčkem karet si kupodivu navíc můžete zahrát i pexeso, což je velmi netradiční varianta s klasickými kartami.

Pouze na hře „Jak se Rákosníček vydal za hvězdou“ je na první pohled znát, že se jedná o totožnou hru jako Noční souboj v Prehistoricu, což je možná škoda. Zde se autoři mohli pokusit alespoň trochu pozměnit hrací plán nebo přidat nějaké nové pravidlo, které by celkový dojem ze hry pozměnilo. Ale v podstatě se jedná o drobnou výtku, která vám může vadit jen v případě, pokud budete vlastnit oba zmiňované soubory her.

Soubor her Pohádkový soubor s tématem večerníčků je skvělým dárkem pro děti, především samozřejmě pro ty menší. Díky barevné kostce, pohádkovým ilustracím a jednoduchým hrám bude určitě vítaným zpestřením společných rodinných podvečerů před tím, než se vrátí oblíbení hrdinové přímo na televizní obrazovku.

Recenze na dětskou hru jsou specifické. V závislosti zachování srovnatelných hodnocení je v tabulce uvedeno hodnocení podle totožných kritérií, jako u jiných her. Pokud o této hře uvažujete pro svoje děti, můžete bez obav k hodnocení přičíst 20% za dětský pohled.

Recenze: Soubor her Pohádkový Soubor – večerníčky na stole
Klady:

+ devět her v jednom balení
+ krásné ilustrace
+ známá předloha
+ jednoduché hry
+ zajímavé principy
+ kvalitní zpracování
+ cena
+ barevná kostka
Zápory:

- jedna hra stejná jako v Prehistoricovi
3.5
Prozkoumávejte dál
Recenze: Maiak – každý krok má svoji cenu