Je to tady. Snili o tom už naši praprapradědečkové, ale teprve nyní technologie dospěly do takové fáze, že můžeme přemýšlet o opuštění naší rodné planety. A už je opravdu na čase, protože tu začíná být pořádné vedro. Je tedy na čase otevřít hned několik bran na orbitě a vydat se k zvoleným planetám na průzkum a přípravu. Pouze jedna z nich nakonec bude ta vyvolená, a i když se všichni snaží tvářit tak, že jim jde o prospěch všech, ve skutečnosti chtějí, aby právě jejich svět zvítězil!
Do světa budoucnosti nás zve designér Cédric Lefebvre, který vytvořil novou hru s názvem Space Gate Odyssey. Hra na začátku roku 2019 vyšla pod hlavičkou společnosti Ludonaute s ilustracemi Vincenta Dutraita. Tento novotou zářící box se vydává na svoji pouť po Evropě zásluhou společnosti Esdevium Games.
Na víku se podíváme na jeden ze zvolených světů, kde na obloze v dálce přes vesmírnou bránu svítí planeta Země. Space Gate Odyssey je hra, ve které důležitou roli hrají prostorové kartonové prvky, které si musí hráči nejdříve po vybalení sestavit. Poskládají tak kaskádu představující pracovní prostředí (určené pro karty modulů, které sem hráči umístí rozdělené do devíti skupin) a celá konstrukce vytvoří nabídku na straně herní plochy. Dalším dílkem skládačky je titulní deska Odyssey, tedy vesmírné stanice. Ta nabízí celkem pět místností, každou vybavenou jedním akčním stojánkem. I deska stanice je umístěná po straně.
Místo uprostřed herní plochy je totiž vyhrazené pro desky exoplanet – ústřední Hawkingova planeta je využita pokaždé (obsahuje totiž stupnice), zatímco dalších pět je vybraných náhodně. Pouze tři z pěti jsou ale na úvod přístupné a právě na ně hráči umístí složené figurky hvězdných bran, zatímco další dvě leží mírně stranou, mimo dosah. Každý z hráčů si vybere jednu svoji barvu a dostane od ní figurky a některé z nich postaví do místností základny a jednu na kolo vlivu. Kromě obyčejných postaviček jsou ve hře i hlavní inženýři, kteří si musí obléct oblek (silueta, do které malá figurku zapadne). Na závěr přípravy dostanou hráči každý svůj jeden startovní modul zalidní jej zbylými figurkami a připojí několik náhodně vybraných modulů tak, aby navazovaly chodbami na startovní místnost.
Hráči ve svém tahu především manévrují svými inženýry na palubě Odyssey a vždy mají za úkol přesunout jednu postavičku mezi místnostmi (a jako aktivní hráč označí svoji startovní pozici postavením figurky na piedestal uprostřed). Tím se neustále přelévá převaha v místnostech, která ale rozhoduje pouze o počtu akcí. Lokace, do které se inženýr nově přesunul, je totiž aktivovaná pro všechny přítomné a to v závislosti na počtu (a úrovni) jejich figurek. Za obyčejné postavičky a roboty dostanou hráči jeden akční bod, za hlavní inženýry (ve skafandru) hned dva.
Kromě počtu akcí ale cílová místnost určí hráčům také jejich možnosti útraty těchto bodů. A tady už nastupuje do akce hráčova vlastní stavěná stanice. Za body po ní může posouvat své osadníky a to do místnosti, která odpovídá aktivovanému typu (barvě). Aby ale vůbec měl dostatek prostoru k pobíhání, v jiné místnosti Odyssey si může nakoupit nové stavební dílky a okamžitě je přiložit.
Trojice pozic pro inženýry současně odpovídá také jednotlivým branám, kterými se dá cestovat na vzdálené planety. Hráči v takové situaci musí zkontrolovat, jestli mají v některém svém přechodovém (airlock) modulu obsazené všechny pozice. Pouze a jen v takové situaci mohou své figurky přesunout na cílovou planetu odpovídající barvy a obsadit zde některé z volných obydlí. Jenže každá planeta má pouze určitou kapacitu, která je brzy dosažena. Brána se sice přesune na jednu z čekajících lokalit, ale současně hráči dostanou body vlivu za přítomnost svých kolonizátorů. Každá planeta pak nabízí svoje vlastní specifické podmínky.
Partie končí ve chvíli, kdy je uzavřena brána i směrem na pátou a tedy poslední lokalitu. Hráči dostanou poslední odměny za převahu v zaměření své stanice a ztratí jiné body za otevřené konce stanice. Potom už pouze porovnají výsledný součet a dozví se celkového vítěze.
Space Gate Odyssey je zajímavá stavěcí hra, ve které jde o kombinaci několika prvků. Právě ten první a výchozí je také tím nejoriginálnějším. Hráči totiž posunem figurek nerozhodují o akcích pouze pro sebe, ale také pro ostatní. Správným přesunem mohou velmi vydělat na akcích soupeře a naopak lze špatným rozhodnutím hodně ztratit – například se k tahu nedostat vůbec.
Ale přesun figurek je pouze plánováním a předehrou před samotnou akcí. Hráči jednoduše staví každý svoji vlastní stanici a snaží se správně plnit pozice, aby svoje kolonizátory vyslali na tu správnou planetu. Pouze tak nastřádají body. A to všechno je plné poziční hry – už od správného rozmístění jednotlivých místností stanice, které mají navíc svoje stavební pravidla. Chodby na sebe musí navazovat.
Při tom jsou jednotlivé partie odlišné, protože hráči vždy musí zvažovat rozdílné způsoby bodování jednotlivých planet. Ty nejenže přichází do hry v jiném pořadí, ale pokaždé jsou v partii jen některé z nich. Všichni se tak musí přizpůsobovat a i místnosti ve stanici mají pak různou důležitost.
Jinak ale hlavním prvkem zůstává od začátku do konce budování stanice a převaha na planetách, kam průzkumníci odchází. Určitě v partii rozeznáte i umisťování dělníků, ale při tom právě tyto figurky současně slouží jako zdroj, se kterým musíte manipulovat. Postupem času figurek ubývá a hráči si s tím musí poradit. Celkově z hlediska hratelnosti působí celý zážitek dost neotřele, i když v reálu je založený na známých principech. Je to nejspíš i tématem, které hře dodává opravdu příjemný sci-fi nádech.
Hra není přehnaně složitá a pravidla jsou dostatečně přehledná, abyste všechno pochopili a nasáli dřív, než se pustíte do hry. Samotná specifická pravidla je samozřejmě vhodné vždy dohledat, ale obecně je progres partií jasný i bez pomocných kartiček. Co se ale hráči budou muset učit, je správné využívání jednotlivých prvků v co nejefektivnější kombinaci.
Partie je vhodná pro různé počty hráčů, protože stejně už u takto zařazené hry budete počítat s přesáhnutím šedesáti minut. A raději (hlavně u prvních partií) očekávejte rovnou dvojnásobek. Hráči sice čekají jeden na druhého, ale neustále je o čem přemýšlet, takže ani ve čtyřech to není neúnosné. Pouze ve dvou není obsazení základny dostatečné, aby přesouvání figurek vyniklo.
Velkou pochvalu zasluhuje také zpracování, jehož jednotlivé části nebyly zanedbány a dohromady se skládají do smysluplného celku. Hra působí kompaktně a všechno vypadá opravdu výtečně. Především samozřejmě již zmiňované 3D kartonové součástky.
Space Gate Odyssey není jen o bráně, ale také o přípravě na vesmírné cestování a o samotném pobytu na cílové planetě. To všechno je zde zastoupeno v zajímavém mixu, který je zábavný, ale současně i prověří všechny hráče a jejich schopnosti. Space Gate Odyssey se nám líbí a nabízí opravdu hodně děje v podařeném kabátku.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Cédric Lefebvre |
| Ilustrace | Vincent Dutrait |
| Vydavatel | Ludonaute, 3 Emme Games, Asmodee, CMON Global Limited, Czacha Games, Furinkazan board game |
| Rok vydání | 2019 |
| Počet hráčů | 2 - 4 |
| Herní doba | 90 |
| Minimální věk | 12 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (7 voters) |
| Kategorie | Science Fiction, Space Exploration |
| Mechanismy | Follow, Network and Route Building, Tile Placement |
| Rozšíření | Space Gate Odyssey: Barrau |
| Alternativní názvy | 太空之门：奥德赛 |
Více o hře.
+ zajímavý způsob volby akcí
+ na každém kole se podílí všichni
+ chytrý mix mechanik
+ znovuhratelnost
+ kvalitní zpracování a 3D komponenty
+ rozumná náročnost pravidel
- delší herní doba
- předvídání není pro každého
