Recenze: Vzhůru na palubu, dálky volají!

Není to častá situace, kdy by se na moři utkaly dvě pirátské lodě. Jenže tohle je výjimečný moment, kdy touha po zlatě je mnohem větší než úcta k černé vlajce s lebkami. Děla jsou připravena, muži stojí na palubě v pozoru a chybí už jen pár okamžiků, než se plavidla ocitnou jedno druhému na dostřel. A pak vypukne ta pravá bitva.

Piráti se plaví i na naše stoly v deskové hře Vzhůru na palubu, kterou vytvořil designér Fréderic Moyersoen. O to zajímavější je, že hru vyvinul pod hlavičkou české společnosti Albi, která ji vyváží i do světa pod názvem Ship Ahoy. Pak asi nepřekvapí, že grafiku připravil Čech, Petr Štefek. Obsahem krabice je hromada jazyků a mezi nimi nechybí ani čeština. Hra je navíc součástí speciální edice Albi Exclusive.

Krabice je překvapivě vysoká a na jejím víku vidíme loď v boji s mořskou příšerou, se kterou se musí hráči také utkat. Lodě prostě potřebují hromadu prostoru, když se mají plavit uvnitř boxu, ale hlavním důvodem je dřevěné dělo. Herním plánem se hráčům stane stůl, pokud nemají dostatečně velký, mohou použít podlahu. Při tom ideální plocha je metr krát metr, což je na obvyklých stolech docela nemožné dosáhnout.

Jakmile je plocha vybrána, do jejích rohů umístí hráči čtveřici přístavů a do středu pak velkou horu. Ty malé budou nabízet svá lákadla a nástrahy rovnou na deskách přístavů. V jejich stínu se pak ukryjí kartonové figurky věží. Právě jeden z nich si musí vybrat každý z účastníků a podle své volby dostane tři lodě v odpovídající barvě.

Hráči se v partii střídají na tahu, ve kterém projdou trojici akcí v předepsaném pořadí. V první řadě jde samozřejmě o manévrování lodí, tedy o plavbu. V základu rozhodne vždy kostka, která určí, o kolik uzlů se může loď posunout. Uzly to jsou opravdu fyzické a hráči mají k dispozici provázek, kterým propojí startovní a cílovou pozici svojí lodi.

Pokud by se tím dostala loď opravdu blízko k jinému plavidlu, může hráč ihned zaútočit nablízko. Napadení proběhne s pomocí kostky, kde může padnout symbol vlajky, která znamená, že se podařilo vybojovat kapitulaci protivníka. Křížek pak znamená, že se útok nezdařil a bitva pokračuje.

Ještě předtím, úplně na začátku tahu, ale má hráč možnost vystřelit z kanónu. K tomu využije dřevěný kanón, postaví ho vedle své lodi, vloží do něj munici (žeton), zamíří, natáhne úderník a poté vystřelí. Pokusí se tak zasáhnout soupeřovu loď nebo věž v jeho přístavu a převrhnout ji. V případě zásahu získá svoji oběť jako trofej.

Hráči manévrují a snaží se přechytračit své soupeře. Postupně se trefují, potápí lodě a přepadávají nepřátelské přístavy. Ten, kdo jako poslední udrží alespoň jednu svoji loď na hladině, se okamžitě stává vítězem.

Vzhůru na palubu je hra, která poutá svými myšlenkami. Nabízí poměrně jedinečné téma lodních soubojů, kde nejde o nic jiného, než přežít a potopit všechny ostatní. Stůl se promění v oceán a hráči v ostřílené mořské vlky.

A navíc to dělá hra všechno velmi originálně. Z hlediska taktických možností je jednoznačně nejzajímavější řešení pohybu lodí. Využívá totiž provázek s uzly, které není třeba napínat rovně, ale lze jej zatáčet a dostávat se tak do výhodnějších pozic. A to k bitvám lodí nerozlučně patří, protože je třeba dostat loď nepřítele do linie se svými děly.

Pro většinu hráčů bude ale středobodem zájmu velké dřevěné dělo, ze kterého létají projektily na soupeřovy lodě. To znamená, že hra se posouvá okamžitě k akčnějšímu pojetí, kde záleží na šikovnosti a přesné ruce. Zajímavé je, že po čase na seznámení se s dělem dá opravdu mířit a zasahovat. Máme jen trochu obavu o mechanickou životnost při intenzivním použití. Navíc jeho natahování není vůbec snadné a děti s ním mají problém a potřebují trénink. Přesto ale platí, že zážitky z úspěšné střely to vše přebíjí (alespoň u dětí).

Jenže pak se ty zářnější momenty vystřídají za ty horší a tím nejproblematičtějším je náhoda. Hráči mohou plánovat, taktizovat, ale pokud nehodí kostkou dostatečné výsledky, nemají šanci. Štěstí ve střelbě samotné snad ani zmiňovat nemusíme, takže jen doplníme, že kostka rozhoduje nejen o pohybu, ale i o boji na blízko.

Někdy při hraní vyvstanou problémy a otázky, na které v pravidlech budete marně hledat odpovědi. A to je dost nepříjemné, protože se může stát, že budete hrát jinak, než je správně. A někdy si budete muset podmínky prostě domyslet.

Ať už hrajete na stole nebo na zemi, je pravděpodobné, že se vám projektily (černé válečky) rozkutálejí všude možně a vy je pak budete muset hledat. Je možné si samozřejmě herní plochu ohraničit tak, aby se tohle nebezpečí omezilo. Ale i tak tyto situace nepříjemně zdržují a narušují jinak zajímavý průběh.

V pravidlech a v boxu najdou hráči i nějaké další varianty, kdy do hry vstoupí například mořská příšera. Zážitek se sice mírně mění, ale celkově zůstávají všechny klady i mínusy, které jsme popsali.

Souboje lodí se většinou bez problémů vejdou do půl hodiny, ale hodně vše závisí na schopnostech hráčů a na tom, jak se umí trefit do lodě soupeře. Čím je herní plán plnější (každý hráč má tři lodě, takže ve čtyřech jich je na vodě dvanáct), tím je partie zajímavější.

Vliv štěstí nemusí ve hře Vzhůru na palubu mnoha hráčům vadit. Protože je hra cílená na mladší publikum, je pro ně myšlenka a pojetí celé hry opravdu lákavé. Díky tomu si Vzhůru na palubu zaslouží, abyste jí dali šanci, a to i přes mnoho potíží.

Recenze: Vzhůru na palubu, dálky volají!
Vzhůru na palubu je soubojem lodí, při kterém bude u vás na stole šplouchat voda a hřmět děla. Kromě zábavy se budete ale muset poprat i s náhodou, drobnými nedorazy v pravidlech a fungováním děla. Jenže pak přijde první zásah a všechno je zapomenuto. Děti jsou nadšené, i když hra Vzhůru na palubu mohla být ještě o pořádný kus lepší.
Klady:
+ dělo
+ pohyb lodí
+ velká plocha
+ výborné ve více hráčích
+ lákavé pro děti
+ drobné úpravy (varianty)
Zápory:
= náhoda
= dělo mechanicky nefunguje úplně ideálně
= nedorazy v pravidlech
3.6
Prozkoumávejte dál
Recenze: Hobiti Dlouhé svátky – pitky a žranice na druhou