Château de Chateauneuf-en-Auxois, Château d’Entre Deux Monts a Château de Corton-André. Víte, co mají tyto názvy společného? Samozřejmě jsou to hrady, jak jste mohli vydedukovat z titulku naší dnešní recenze. Všechny tyto pevnosti mají zároveň také společnou lokalitu – nacházejí se v Burgundsku, což je oblast Francie v jeho severovýchodní části.
Hlavním městem oblasti je Dijon a je obklopeno dalšími známými městy, jako je Auxerre, Besançon nebo Mâcon. Jedná se o kraj zasvěcený vínu a hořčici, ale pochopitelně také hradům. V této oblasti o rozloze přes 31 tisíc kilometrů čtverečních s 1.5 milionem obyvatel totiž najdete přes stovku nejrůznějších hradů, což je v přepočtu na rozlohu nejvíce z celé Francie. A protože je tato země protkána historií, nemusíme nijak poznamenávat, že z tohoto kraje dýchá romantika.
Do této lokality se rozhodnul zasadit svoji nejnovější hru skvělý německý autor Stefan Feld, tvůrce Notre Dame (recenze), In the Year of the Dragon, Římu (recenze) nebo Luny. Burgundské hrady se pak řadí mezi jeho aktuální novinky spolu se strategickým Trajanem a Strasbourgem, z čehož je jasné, že se na svět vyklubaly v roce 2011. Ilustrátory grafiky, která se zdá být tak trochu na pozadí této hry, jsou Harald Lieske a Julien Delval.
A protože vyšla hra pod hlavičkou velkého vydavatelství Ravensburger, bylo jasné, že se české lokalizace nedočká, protože DinoToys (jako oficiální distributor Ravensburgeru v ČR) nejeví o dospělé hry tohoto vydavatelství zájem. Právě proto se prodejci v HRASu rozhodli a přinesli svým zákazníkům česká pravidla. Právě v internetovém obchodě HRAS tak můžete pořídit tuto hru do svojí sbírky.
Hra se nachází v krabici podobné, jako Notre Dame nebo Agricola (recenze), tedy mírně podlouhlé a poměrně vysoké balení. Ovšem rozměry jsou vynahrazeny zájemcům samotným obsahem, který uvnitř příliš prostoru pro vzduch nenechává.
Nejdříve vás určitě zaujme hromada hráčských plánů, kterých je celkem šest a jsou oboustranné. Nejsou sice vyrobeny z tvrdého neohebného materiálu, ale již brzy zjistíte, že to není třeba. Naopak se takto podařilo hru zlevnit a desky nezabírají v krabici tolik místa. Ovšem jednu klasickou rozkládací hrací plochu uvnitř přesto objevíte a jedná se o společný tržní prostor pro všechny hráče.
Mnohem zajímavější na pohled jsou však archy pro vycvakání. Těch je totiž čtveřice a obsahují spoustu různobarevných čtverečků, šesti- a osmihranů. Na první pohled vám z jejich různorodosti půjde hlava kolem a dostanete strach, že hra bude příliš složitá.
Kromě všeho toho kartonového drobotiska najdete v krabici kromě pravidel ještě jednu důležitou komponentu, která ve hře má větší než malou roli. Jsou jí kostky v pěti barvách, po dvou od čtyř základních barev a jedna bílá navíc. Právě ony vás budou provázet vašimi strategickými rozhodnutími.
Co by to bylo za moderní strategickou hru, kdyby v sobě neměla obsaženou alespoň trošku dřeva. A to je i případ Burgundských hradů, jejichž dřevěná kolečka slouží k sledování bodového stavu a také pořadí hráčů v rámci kola.
V krabici pochopitelně nechybí také obrázková pravidla ve třech světových jazycích – angličtině, němčině a francouzštině. Jak jsme již zmínili na začátku, při objednávce od HRASu dostanete jako bonus vytištěná pravidla v češtině, takže je jednodušší se hru naučit.
Samotné vysvobození komponent z archů vám nějakou chvilku zabere. Asi si na začátku netroufnete na jejich třídění, to doporučujeme udělat až po první hře, kdy budete vědět, jak hra funguje.
Na začátku partie si hráči vyberou barvu a od ní dostanou pochopitelně kostky i dřevěná kolečka. V základní verzi hry si vezmou k sobě také jeden hráčský list s číslem jedna v dolní části. Tyto listy jsou ve hře právě čtyři, zatímco ostatní druhy jsou vždy pouze v jednom exempláři. Každý z nich obsahuje odlišné rozložení ploch kolem vašeho hradu, které čekají na zastavění. Pouze výchozí listy jsou všechny totožné.
Všechny šestistěnné dílky rozdělíte podle barvy na zadní straně, na další hromádku připravíte čtvercové zboží a všechno zakončíte hromádkami stříbrňáků a dělníků. Společný hrací plán zatím zůstává téměř prázdný a zaplníte jej až v rámci přípravy kola. Zatím pouze určíte pořadí hráčů a umístíte svůj žeton na nulové políčko na počítadle bodů.
Na začátku partie ještě zamícháte žetony zboží a vytvoříte z nich pět hromádek po pěti a umístíte je na hrací plán. Budou představovat vaše možnosti skórování bodů, ale také odpočítávat čas do konce partie. Ze zbylého zboží si každý hráč vezme náhodné tři a umístí je skladu na svém listu. Do středu hrací plochy pak umístí jeden šestistěnný žeton hradu. To je jeho panství, které bude dále rozšiřovat. V začátcích pomohou hráči také dva kartonové žetonky pracovníků, které umožňují v průběhu partie měnit výsledky hodu kostkou.
Samotná partie se skládá z pěti kol, na jejichž začátku se vždy obnovuje nabídka všech komponent na společné hrací desce. Každé kolo je rozděleno na pět fází. Na začátku každého kola rozmístíte na hrací desku nabídku staveb, o které lze rozšířit svoje panství. Jejich počet je určený elegantně číslem v šestihranu, který určuje počet hráčů, při nichž se políčko použije. Ve dvou tedy zaplníte pouze dvojky, ve třech dvojky a trojky, a tak dále. Kolo je zahájeno také rozložením pěti kartiček zboží do sloupečku pod ukazatelem kol. Z tohoto sloupečku je budete postupně na začátku každé fáze přemisťovat.
Nabídka je rozdělená do šesti sekcí, každá z nich má v záhlaví jedno číslo kostky. U každé z těchto sekcí je také sklad, kam se bude ukládat zboží do té doby, než si jej někdo vyzvedne za pomoci lodi.
Na začátku tahu hráči hodí dvěma kostkami, začínající hráč má privilegium házet i bílou kostkou. Ta však pouze určí, kam se přesune jedno z připravených zboží ze sloupečku fází.
Pak je na hráči, jak naloží se svým výsledkem hodu. Každá kostka znamená jednu akci, kterou může využít k nejrůznějším činnostem. Zásadní je vyzvednutí jedné stavby z hracího plánu, ale pouze ze sekce, která odpovídá číslu na použité kostce. Stavbu však ihned nepostavíte, ale musí nejdříve projít vaším skladem. Zastavení jedné plochy panství vás tak stojí obvykle dvě akce.
Stavba budovy na panství však není tak jednoduchá jak se zdá. Za prvé máte pouze omezenou skladovací plochu v přestupní stanici mezi nákupem a stavbou (tři destičky) a za druhé musíte mít na kostce správné číslo, abyste mohli konkrétní pole panství zastavět.
Každá budova má své speciální, obvykle jednorázové, využití. Dostáváte vítězné body, nebo třeba možnost vybrat si zdarma ještě další stavbu z nabídky bez hodu kostkou. Velmi důležité pro vývoj celé hry jsou žetony lodí a zvířat. Zatímco lodě vám umožní sbírat z hracího plánu nastřádané zboží, tak za umístění zvířat na pastviny panství dostáváte rovnou hromady bodů.
Na konci každé páté fáze začne nové kolo a hráči znovu doplní všechna políčka na hracím plánu ze zásoby. Každá nabídka jim tedy musí vystačit na pět fází, což je tak akorát. V posledních kolech se spíše staráte o panství, protože většina zajímavých destiček už je vybraná.
Hra končí dohráním pátého kola. Vítězem se stává hráč s nejvyšším množstvím získaných bodů. Ty lze ve hře i na jejím konci sbírat mnoha různými způsoby, například prodejem zboží, zaplňováním ploch na panství nebo sbíráním stříbrňáků a dělníků. Za ty zbylé totiž dostanete na konci body. A co by to bylo za strategickou deskovku, kdyby i některé ty budovy nepřinášely zisk až na konci hry v případě, že splníte danou podmínku.
Stefan Feld si pro hráče v podobě Burgundských hradů připravil pokročilou strategii s nádechem náhody. Šířka rozhodnutí v každém kole je obrovská. Postavíte budovu, kterou máte v zásobě? Vyberete si některou z dostupných destiček na hracím plánu? Nebo si koupíte za stříbrňáky nějaké další stavby ze středové zásoby dostupné pro všechny bez ohledu na hod kostkou? Můžete ale kostku použít i bez ohledu na číslo k nákupu dělníků. A právě jejich schopnosti měnit výsledky na kostce ještě umocňují vaše rozhodovací dilema.
Bohužel obrovská nabídka možností, kterou Burgundské hrady v každém kole poskytují, podporuje neustálé přemýšlení. Proto se doporučuje, aby všichni soupeři hodili kostkami hned na začátku kola a mohli tak uvažovat o svém tahu dopředu, ještě než na ně ve skutečnosti přijde řada. Přesto se často stává, že musíte déle čekat, než se k vám hra vrátí.
Na Burgundských hradech je samozřejmě nejzajímavější strategické využití hodu kostkou. Ačkoliv se nejedná o novinku na poli deskových her, čeká vás velká šíře možností, jak výsledky na straně kostky využít. Právě variabilní využití výsledku se nám na Burgundských hradech velice líbí, ať už je to na nákup věcí, na pokládání pozemků nebo stavbu budov. Za to vše je lze utratit, ale podle jejich výsledku musíte neustále upravovat svoje plány. Tedy pokud zrovna nemáte některé ze žlutých vylepšení, které umožňuje výsledky kostek měnit.
Nejlépe partie odsýpá ve dvou, kdy si také hráči tolik nepřekáží a zároveň je zachována zamýšlená interaktivita partie. V maximálním počtu se hra hodně protahuje v závislosti na širokých strategických možnostech, jak výsledky hodu kostkou využít. Ovšem tyto prodlevy mohou vznikat i při partii ve dvou.
Svojí náročností by se hra dala přirovnat k pokročilejším strategickým hrám, ve kterých není prostor pro náhodu, například Kuba (recenze) nebo Mořeplavci (recenze). A právě tento princip je obvykle vhodný pouze pro někoho a další hráče odradí. Jenže Hrady Burgundska jsou jiné právě zařazením kostek. Ty i striktním odmítačům strategických her přináší tu jejich trochu náhodna.
Vzhledem k pokročilosti celé hry je přes její jazykovou nezávislost a obsažený český návod hra rozumně hratelná dětmi až zhruba od dvanáctého roku. Je to zaviněné především množstvím různých věcí, které je neustále třeba si na hracím plánu hlídat a také náročností rozhodování mezi všemi dostupnými volbami.
Za tu krátkou chvíli svojí existence stihly Burgundské hrady získat již několik ocenění, ať už se jedná o nominaci na International Gamers Awards, tak především razítka doporučená hra od odborníků z poroty Spiel des Jahres. Druhé místo pak obsadila v anketě Hra německé veřejnosti (Deutscher SpielePreis) za famózními a letos neporazitelnými 7 divy světa (recenze).
Variabilita této hry je opravdu velice bohatá. Spousta nabídek je řízena náhodným losováním, ale přitom je vždy tato štěstěna nějakým způsobem řízena, abyste neztráceli pocit kontroly. Ke všemu přispívají mohutně také variabilní hráčské plány. Navíc v posledním Spielboxu 5/2011 (viz naše představení časopisu) najdete další rozšiřující desky pro hráče.
Můžeme pak jen trochu povzdechnout nad grafikou plánu, která nepůsobí dojmem, že byla vytvořena v roce 2011. Na pozadí hracích plánů sice najdeme velké ilustrace, ale ty z větší části zakrývají plochy pro dílky. Ještě více však zamrzí špatná volba barev dílků, které se vám mohou pod umělým osvětlením plést, nemluvě o tom, že žlutá není ve skutečnosti na šestihranech žlutou, ale jakousi béžovou barvou. Navíc je spousta ikonek hodně titěrných a nemají úplně intuitivní významy, takže budete občas luštit v pravidlech, co která žlutá vědomost vlastně znamená.
Když ale pod vším napsaným uděláme pomyslnou čáru, pak jsou Burgundské hrady vynikající strategickou hrou. Nezařadí se asi nikdy na vrcholek pyramidy, ale najdou si mnoho svých vyznavačů, ať už to bude díky využití hodu kostkou nebo elegantnímu skloubení mechanismu nákupu a stavění. A rozhodně se právem zařadí k tomu nejzajímavějšímu, co v roce 2011 ve světě deskových her vzniklo.
Hru k recenzi věnovala společnost HRAS.
Více o hře.
+ komplet v češtině
+ kostky se strategií
+ hodně přemýšlivé
+ spousta možností
+ kopa různých hracích plánů
+ znovuhratelnost
+ pěkné grafické zpracování
- dlouhé čekání na tahy soupeřů
- interakce spočívá jen v braní dílků
- pro začátečníky složité
