Líbí se Vám naše práce? Chcete nás podpořit? Chcete s námi soutěžit o hry? Podpořte nás na Hero Hero a získejte exkluzivní obsah!

Recenze: Hexeto – sněhové vločky na stole

Když padají sněhové vločky z nebe, je to vždycky krásná podívaná. Ale málokdo si všimnul, jak se ukládají k odpočinku na prochladlé zemi. Pokud se během několika vteřin nerozpustí a nestane se z nich nezajímavá průhledná tekutina, můžeme si na nich všimnout pravidelných tvarů. A těmi zapadají jedna do druhé, některý tvar je ke skombinování vhodnější než jiný.

Proto na sebe vločky ve sněhové vánici pokřikují, aby se neztratily a věděly, kde najdou nejlepší partnerku ke společnému spočinutí. A jak se tak ukládají jedna vedle druhé, vznikají větší a ještě překvapivější tvary.

Tohoto přírodního úkazu se chybil autor hry Honza Vodička a pokusil se ji přetvořit do logické deskové hry s názvem Hexeto. Stejně jako sněhová vločka, mají i jeho dílky šest stran, kterými je lze přikládat. Pro lidské oko však nahradil autor nepřeberné tvary pouze šesticí barev – bílou, červenou, modrou, černou, žlutou a zelenou. Všechny pak uprostřed spojuje právě naznačená sněhová vločka. Autorem grafiky hry je David Mareček.

Jedná se již o druhou hru Honzy Vodičky, který je také autorem dobrodružných Mágů z Hexanu. Zatímco jejich distribuce se chopila společnost Dino Toys, pak Hexeto vzala pod svá ochranná křídla firma Albi. Ta zaštiťuje nejen její výrobu, ale i distribuci v ČR a na Slovensku.

Na uchování hry není třeba velké krabice, takže Hexeto najdete v nízké a poměrně malé čtvercové krabici modré barvy. Uvnitř samozřejmě naleznete především šedesát vloček, které mají na svých křídlech poskládány barvy v nejrůznějším pořadí. Na začátku jsou všechny vločky uvězněné v pevném objetí kartonového archu a je jen na vás, jak rychle je vysvobodíte. Spolu s nimi vycvakáte také šest bodovacích žetonů – tři s šedesátkou a tři se stodvacítkou.

Sestavu v krabici pak doplňuje deska s počítadlem bodů, na které se bude procházet šest figurek různých barev. Ty mají klasický člověčovský tvar. Doplňují je ještě přesýpací hodiny, které vám budou tikat na nervy, když budete přemýšlet nad umístěním dílku. Tím je výčet herních součástek uzavřen, krabice je vybalená a hráči mohou začít hrát.

Soupeři dostanou do začátku pouze jednu barevnou figurku, kterou umístí na startovní nulovou pozici na bodovací stupnici. Šest bodovacích dílků s čísly 60 a 120 položíte nedaleko na stůl, na začátku je nebudete potřebovat. Všech zbylých šedesát dílků rozdělte do několika hromádek vločkami dolů a jeden otočte obrázkem nahoru do středu hrací plochy. Tento dílek představuje výchozí pozici.

Hráči se teď budou střídat v lízání jednoho dílku z dostupných hromádek. Jejich úkolem v tahu je umístit jej co nejlépe k již vyloženým šestihranům. Na začátku v prvním tahu lze tedy nový dílek přiložit pouze tak, že sousedí jednou stranou s již vyloženým dílkem, tedy přesně šest způsobů, jak lze dílkem navázat.

Samozřejmě snahou není šestihran jen položit jakkoliv na stůl, ale konkrétně tak, aby co nejvíce jeho stran souhlasilo barevně s dílky, ke kterému jste jej přiložili. Za každou souhlasící barvu dostanete hned dva body, za každou výseč, která sousedí nesprávně, si jeden bod odečtete. Součet všech získaných bodů v rámci jednoho přiložení pak zaznamenáte figurkou svojí barvy na stupnici.

Body později začnou přibývat rychleji, jak je více možností pro přikládání dílků. Částo tak budete přikládat dílky, které sousedí například čtyřmi výsečemi. Pokud budete mít štěstí, tak tři z nich budou souhlasit a jen jeden ne, takže si přičtete rovnou pět bodů.

Skoky po stupnici jsou tak docela velké a už brzy budete potřebovat některý z bodovacích žetonů +60 nebo +120, který si k sobě vezmete, jakmile dosáhnete konec stupnice. Začnete samozřejmě znovu, ale žeton na vaší straně stolu označuje, že obíháte již druhé (potažmo třetí) kolečko.

Jak čas utíká, tak neúprosně ubývá dílků a jakmile doberete a přiložíte poslední, pak je samozřejmě konec partie. Vítězí ten z hráčů, který se svojí barevnou figurkou urazil největší vzdálenost na bodovací stupnici.

Teď jsme však popsali pouze základní jednoduchou variantu. Pokročilým hráčům nabízí pravidla ještě jednu, kterou autor nazval „adrenalinová“. V čem spočívá její kouzlo a odlišnost od té původní?

Oproti základní variantě se využijí také přesýpací hodiny. Jeden z hráčů otočí tolik dílků, kolik je hráčů. Nyní se všichni současně snaží najít vhodné pozice pro kterýkoliv z otočených šestihranů. Pokud jej vidí, vezme si dílek do ruky a umístí jej. Ostatní pokračují dále v umisťování, dokud se jim nepodaří nebo neuplyne písek v přesýpacích hodinách. Adrenalinová varianta se boduje stejným způsobem, jako klasická.

Napětí zde přináší skutečnost, že hráč může přijít o svůj tah, pokud se mu nepodaří umístit dílek do uplynutí limitu. Samozřejmě zde je spíše prostor pro taktiku – najdete si jednoduchou kombinaci, kam lze dílek přiložit tak, aby souhlasil jednou stranou, a pak zbytek času hledáte variantu složitější. Jenže riskujete, že vám někdo ze soupeřů dílek vezme.

Hexeto na několik prvních pohledů připomene Kniziovskou perlu s názvem Ingenious (recenze). U nás tato hra vyšla nejdříve pod křídly Piatniku jako Genial a letos její reedici vydal MindOK s názvem Kaleidoskop. Hexeto se sice snaží o vlastní invenci s bodováním, ovšem celé partii nějak chybí to hlavní – napětí.

Při všech našich partiích se nepodařilo základní variantě Hexeta nás pohltit. Možná je to dané tím, že je určená opravdu pro začátečníky nebo pro hráče, kteří mají rozdílné úrovně schopností (třeba rodiče s dětmi). Přikládání je zde stále stejné a hráč si musí pouze hlídat pořadí barev, které je na novém dílku. Varianta pro nás byla příliš pomalá.

Adrenalinová verze už je výrazně zajímavější a konečně se v ní objevil nádech nejistoty. Můžete taktizovat, ale všechno závisí čistě na rychlosti a samozřejmě i na štěstí. A vše mnohem rychleji utíká, což je rozhodně dobře.

Hexeto můžete hrát také v jednom hráči a to hned dvěma variantami. Buď klasicky podle základních pravidel se snahou získat co nejvyšší počet bodů, nebo jako hlavolam. Tentokrát je vaším úkolem složit zadaný obrazec tak, aby všechny dílky souhlasily správnými barvami. V základním balení dostanete hned dva listy s připravenými zadáními a je na vás, abyste je vyřešili. Z dílků lze také, podobně jako třeba u Tantrixu, sestavovat pěkné vzory.

Partie Hexeta není v první řadě logickou záležitostí, ale spíše otázkou postřehu. V průběhu několika kol se rozroste prostor položených dílků natolik, že se budete jen těžko orientovat. Pořadí barev na dílku je pak náročné na soustředění, protože se snadno plete.

S postupující hrou pak bohužel narůstá také doba potřebná na provedení jednoho tahu (což odstraňují přesýpací hodiny v adrenalinové variantě). Ve dvou tento problém ještě není tak snadno identifikovatelný, ale pokud hrají partii hned čtyři hráči, pak se můžete na svůj tah načekat dost dlouho.

Vymysleli jsme si u hry Hexeto zábavnější variantu, než jsou všechny oficiální, kterou jsme tak trochu převzali ze Želvího závodu. Hráč si na začátku na lístek papíru napíše jednu barvu, za kterou bude hrát. Nikomu ji neprozrazuje a jeho volba je tajná až do konce partie. Pak hrajete Hexeto podle klasických pravidel přikládání, ale bodově posouváte vždy odpovídající figurku – tedy za sousedící zelené plochy posouváte vpřed zelenou, atd.

Dále je možné využít volitelné pravidlo, že ty strany, které přesně nesousedí, znamenají posun vzad pro obě tyto barvy. Tím je partie ještě náročnější, protože se budete snažit umisťovat pouze co nejlépe odpovídající dílky. Samozřejmě to bude také znamenat, že se hrací plán trochu více „rozleze“ po stole. Ovšem ze Želvích závodů máme zkušenost, že vracení figurek je oblíbené.

Samotná varianta do hry přidává mnohem větší napětí. Hráči jsou stále nuceni hledat nejvhodnější umístění pro dílky, ale přitom musí bedlivě sledovat barvy, které posunou vpřed. Samozřejmě je zajímavé, že tímto způsobem se nikdy nemůže jedna figurka posunout v rámci tahu o více než jedno pole. Ovšem ve většině případů se posouvá více než jedna. Tím se ze hry stává opravdový taktický souboj, jaký to měl být už v základní verzi.

Hexeto vyrazilo do světa přibližně před dvěma lety, tedy v září 2009, kdy se také firma Albi rozhodla podporovat prodej nejrůznějšími soutěžemi. Protože se jedná o hlavolamovou hru, která lze použít i pro trénování závitů jednoho hráče, tak právě hlavolamy měly být základním stavebním kamenem těchto soutěží o hodnotné ceny. Bohužel na jejich oficiálních stránkách http://www.albi.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=181&Itemid=208 najdete pouze jeden úkol, jehož lhůta vypršela v únoru 2010.

Přes všechny výtky je Hexeto českým pokusem o logickou hru, který si zaslouží uznání, jako jakákoliv jiná hra, jejíž kořeny jsou v České republice. Je pěkně zpracované a snaží se být navíc i hlavolamem. V poslední jmenované kategorii by mohl i uspět, ale bohužel mu chybí podpora od vydavatele. Přesto pokud máte rádi pěkné vzory a logické hry, můžete o Hexetu uvažovat jako o zajímavém a českém doplnění sbírky.

Pokud budete hru hrát s variantou redakce DeskoveHry.com, kterou najdete v textu, můžete si přičíst k hodnocení 10 % v řádku hratelnost.

Recenze: Hexeto – sněhové vločky na stole
Klady:

+ česká hra
+ hra a hlavolam v jednom
+ více variant
+ hezky zpracované žetony
Zápory:

- slibované hlavolamy na webu nenajdete
- v partii chybí napětí a spád
- ve více hráčích pomalé tahy
3
Prozkoumávejte dál
Recenze: Flaška – roztočte ji a uvidíte!