Recenze: Jízdenky, prosím Londýn – Británie v České republice

Londýn je obrovské město, takže pokud se chcete někam dostat, pak musíte používat některý druh veřejného transportu. Nabízí se samozřejmě metro, ale mnohem lepší a romantičtější jsou klasické červené autobusy a tmavé starodávně vyhlížející taxíky. Nasedněte s nám na nádraží King’s Cross a nevystupujte dřív, než na Trafalgar Square!

A deskoherní pohádka pokračuje! Série Jízdenky, prosím se dočkala nového přírůstku a tentokrát se jedná o překvapivě menší krabičku a inkarnaci. Ve hře nebudeme jezdit po kolejích, ale podíváme do ulic Londýna. Za hrou nemůže stát nikdo jiný, než Alan R. Moon, jehož novinku ozdobil ilustracemi Julien Delval. Zábava začíná v roce 2019, kdy se hra dostává na trh s logem Days of Wonder a v distribuci společnosti ADC Blackfire.

Na malé krabičce vidíme všechno, co je tradičně britské, od královny, detektiva až po oba tradiční transporty. Uvnitř na hráče čeká docela velký herní plán, který nabízí hromadu známých jmen londýnských stanic. Ty jsou postupně propojené barevnými trasami. Každá zastávka má na sobě ale také číslici. Kolem celé mapy se kroutí bodovací stupnice.

Právě sem každý z hráčů umístí svůj dřevěný kulatý ukazatel, jakmile si vyberou svoji barvu. Jednotliví soupeři pak na základě svojí volby dostanou také figurky autobusů. Poté je třeba zamíchat oba balíčky karet, ze kterých čeká na účastníky dvě karty transportu s obrázky různých dopravních prostředků a stejný počet karet propojení (destination). Z dobírací hromádky vyloží pak stranou nabídku pěti karet dopravních prostředků.

V akci se hráči střídají a vždy mohou ve svém tahu provést pouze jednu ze tří možností. Tou základní je dobrání karty. Vybrat si může nejen z otevřené nabídky pěti karet dopravních prostředků, ale také si místo toho vzít naslepo dvě karty z dobírací hromádky.

Druhou možností je udělat něco s výběrem karet propojení a dobrat si jich ještě víc. Hráč si vezme dvě a z nich si musí nechat alespoň jednu, ale může i obě. Všechny tyto karty hráči předepisují, jaké dvě stanice v Londýně musí propojit. Na kartě je současně uvedená bodová hodnota za to, když její zadání splní.

Nejdůležitější je ale zapojit všechny ty karty nastřádané v ruce a propojit konečně některé stanice na plánu. Hráč musí s tím cílem vyložit karty stejné barvy, jako je trasa, kterou chce obsadit. A navíc jich musí být tolik, kolik je mezi dvěma místy políček. Pak jednoduše vyskládá na volná políčka své figurky autobusů a tím si spojení zabral pro sebe. V jednom tahu je při tom možné propojit jen dvě sousední zastávky a při tom může využít také žolíky, které mají na kartách tentokrát ilustraci autobusu.

Partie končí ve chvíli, kdy některý z hráčů využije většinu svých autobusů, konkrétně když mu zbývá dva nebo méně transportů. V tu chvíli všichni účastníci dohrají aktuální kolo a začnou počítat svoje body. Ty střádají za splněné úkoly a přičítají je k odměnám za jednotlivé tratě. Ty podle délky jsou bodově ohodnocené už v průběhu partie.

Do finálního bodování ale zasáhnou také části města, k jejichž označení právě slouží barvy a čísla na jednotlivých zastávkách. Pokud hráč dokázal propojit všechny stanice dané oblasti, získá za ni body uvedené v kroužku. Na závěr se ale hráč musí potrestat za přílišnou sebedůvěru. Pokud tedy v ruce někomu zbyla nesplněná karta úkolu, pak si její hodnotu musí od svého skóre naopak odečíst. Nakonec tedy majitel největšího součtu vítězí.

Jízdenky, prosím Londýn je skvělou malou variací na klasiku. Krabice nám ukazuje, že to opravdu jde a funguje i v tomto zmenšeném měřítku. Naopak bychom chtěli pochválit menší plán a s ním spojený větší pocit klaustrofobie. Hráči jsou v neustálém kontaktu, protože těch cest mezi stanicemi metra není příliš.

Mohlo by Vás zajímat

4

dětskápro začátečníkyrecenzerodinnáslovní

Recenze: Kostkové hry AMOS – nejen čeština a matematika

Na druhou stranu se zde právě nachází více možností, jak provádět paralelní vícebarevné spojení. Těch jste se ve velkých klasických vláčcích dočkali až v případě partie vyššího počtu hráčů. Tady je několik tras kolejí vedle sebe zcela obvyklou věcí.

Partie jsou pochopitelně díky menšímu plánu i nižšímu počtu figurek rychlejší a trvají nějakých třicet minut. O vlivu počtu hráčů už jsme psali. Celá hratelnost plyne klasicky, a tak nějak samozřejmě. Jenže kromě plnění úkolů a stavby tratí tu je nový prvek městských částí. Ty jsou krásně barevně odlišené a přináší nový taktický prvek při volbě, kterým směrem by se vaše koleje měly vydat. Samozřejmě tu stále zůstává nejvyšší důležitosti na karty úkolů, které hráč drží tajně v ruce.

Hra je tradičně krásně zpracovaná. Je vidět, že autoři věnovali velkou pozornost všem komponentám. Na druhou stranu je to zřejmé, protože z herního hlediska bylo už předem výrazně hotovo. Nejvíc ale potěší figurky autobusů, které prostě jsou jasnou lahůdkou pro každého milovníka britského hlavního města.

Jízdenky, prosím Londýn je novým živočišným druhem, ačkoliv stále patří do rodiny vláčků. Tentokrát to jsou ale vlaky pod zemí., Nejedná jen o tvorbu nového boxu přes kopírák. Dostáváme překvapivě malou mapu, pěkné figurky, ale především drobné pravidlo s distrikty, které průběh upravuje zase trochu jinak. Jízdenky, prosím Londýn je tak obecně výtečnou zábavou, tentokrát navíc velmi rychlou.

Recenze: Jízdenky, prosím Londýn – Británie v České republice

Jízdenky, prosím Londýn je hrou, která zaujme všechny, komu se klasické velké vláčky zdají příliš dlouhé a hledají rychlejší a ještě o kapku jednodušší variantu. Herně je všechno podobné. Zpracování, téma a nová úpravy změna v pravidlech jsou tu. Pokud tedy chcete byste dynamičtější a rychlejší Jízdenky, pak svoji pozornost můžete upřít na červené doubledeckery. Jinak je v partii Jízdenky, prosím Londýn všechno přesně tam, kde má být a to znamená super zábavu.

Klady:

+ umístění v Londýně
+ zpracování
+ pravidlo s městskými částmi
+ rychlá herní doba
+ zaručená zábava

Zápory:

- hodně podobné předchozím hrám

4