Líbí se Vám naše práce? Chcete nás podpořit? Chcete s námi soutěžit o hry? Podpořte nás na Hero Hero a získejte exkluzivní obsah!

Recenze: Seven – sedm hříchů pro fanoušky fantasy

Počet fanoušků fantasy žánru se rozšířil za posledních deset let možná až exponenciálně, vyrojily se mnohé její odrůdy a na svět si prorazil svoji cestu World of Warcraft nejdříve v počítačové a později i v deskové formě. Právě toto prostředí by mělo svědčit i nové hře, kterou se rozhodla u nás distribuovat firma Fantasyobchod.

Hra pochází z dílny hlavního partnera ostravského obchodu, polské firmy Wolf Fang a jejich autora Marcina Podsiadła. Ten má na kontě dva roky starou hru Saigo No Kane, která hráče zavede do světa japonské střední školy, v níž se snažíte získat co největší vliv. Už tato hra zaujala mnohé hráče svým grafickým ztvárněním a také sexy pojetím. Hra Seven jde v tomto ještě dál.

Milovníci velkých zaplněných krabic a hromady komponentů si budou při rozbalování této hry opravdu užívat. Seznam různých balíčků karet a kartonových komponent je totiž opravdu úctyhodný. Když jej sečtete, zjistíte, že ve hře je celkem 322 karet dvou velikostí (rozdělených do sedmnácti balíčků různých karet), 79 dřevěných kostiček a dalších 60 kulatých dřevěných žetonů.

Tyto malinké součástky jsou překryty pěti speciálními kartonovými deskami, na kterých se bude odehrávat veškeré dobrodružství. Zbývá zmínit pravidla (samozřejmě Fantasyobchod dodává česká) a sedm referenčních A4 listů, které detailně popisují efekty jednotlivých karet. Hra jako taková je jazykově nezávislá a kartičky obsahují pouze ikonky, ze kterých je obvykle všechno naprosto jasné.

Naopak pravidla občas nevyjasní všechny detaily mechanismů a jejich propojení a v úvodních partiích můžete narazit na několik nejasností. Navíc nejsou dobře zorganizovaná, takže než všechno pochopíte, budete se jimi muset prokousat více než jednou a skákat v nich. To vše má tak trochu na svědomí obrovské množství komponent a formulací, v nichž se v úvodu snadno ztratíte. Český překlad pravidel je kvalitní a drží se originálu i po grafické stránce, ačkoliv občas používá méně obvyklá slova. Autorem české verze návodu je Petr Chlebec.

Celý svět této hry žije číslem sedm, jak již je zřejmé z názvu hry. I vy, noví hrdinové světa sedmi, budete muset nalézt sedm roztroušených částí brnění, které se ztratilo po pradávné bitvě s Bezejmenným. Tyran byl tenkrát zahnán do nicoty, ale nyní se začínají pečetě hroutit a jeho temné síly začínají zahalovat svět. A jen několik odvážných se mu pokusí postavit a zastavit jej dříve, než získá svoji bývalou moc.

Už z výpisu komponent vám asi musí být jasné, že příprava hry nebude procházkou růžovou zahradou. K partii budete potřebovat opravdu velký stůl, na který rozmístíte všech pět hracích plánů a do jejich určených pozic po zamíchání položíte karty jako nabídku (hrdiny, budovy, lektvary, úkoly, odměny). Každý z hráčů si vybere jednoho hrdinu (oboustranně ilustrované karty), dostane kostičky v odpovídající barvě a základní množství dvou platidel ve hře – peněz a slávy.

Jedna barevná kostička hráče bude určovat pořadí tahů v daném kole, druhá pak ukáže na počítadle sílu hráče (na začátku nula). Všichni dostanou do výbavy také jednu násobící kartu (žeton, který na ní leží, má hodnotu pěti žetonů a zjednodušuje složité operace s platidly), tři karty hříchů a karty dárků, které patří zrovna k jejich vybranému hrdinovi.

Průběh hry se dělí na dva velké oddíly, které se neustále opakují: fáze výpravy (Quest Phase) a fáze přeskupení (Regroup Phase). Druhá jmenovaná má své pevné pořadí akcí, které se týkají všech hráčů, zato v první je výběr akcí pouze na hráčích. Ti mají na výběr z neuvěřitelných dvanácti možností.

Jako první jmenujeme klasické nákupy – za peníze si můžete postavit budovy a koupit elixíry. Statky vám na oplátku na konci každé fáze výpravy přinesou nějaké žetonky peněz, zatímco karty zámků potřebnou slávu. Právě za ni si můžete vybrat z nabídky tří hrdinů, kteří se zrovna potulují v hospodě a jednoho získat do svých řad.

Každý z nich má za svými zády nakreslenou barevnou zástavu, která znázorňuje frakci, ke které patří. Správná kombinace barev vám může výrazně zvýšit zisky z budov, ale také zvýhodnit proměňování nakoupených karet lektvarů za karty dárků. Ty jsou totiž potřeba k tomu, abyste se mohli podílet na splnění některého z dobrodružství (to je další akce).

Musíte odevzdat tolik dárků odpovídající barvy, kolik je jich napsáno na kartičce s úkolem. Těch mají před sebou hráči v jednu chvíli celkem šest, ale pouze dva ze spodní řady mohou splnit v současné fázi. Hráči, kteří se podíleli na jeho splnění, získají za to odměnu obvykle v hotovosti (zlato, sláva), ale pokud mají štěstí, mohou najít i jeden ze sedmi vzácných artefaktů!

Ve chvíli, kdy jsou obě dobrodružství z dolní řady splněny, nastává protiútok Bezejmenného, který nese název kataklysmus (Cataclysm). Pro hráče to znamená otočení horní karty z balíčku s ohnivými lebkami a příchod velice nepříjemných událostí. Obvykle dojde ke zboření nějaké budovy, zablokování jednoho místa v obchodu až do konce hry nebo dočasné odstranění jedné barvy dárků ze hry.

Kromě všech výše zmíněných možností mohou hráči zavírat portály, kterými proniká síla Bezejmenného do světa, využívat ještě speciálních dovedností svých hrdinů nebo postavených budov a tím výrazně škodit svým soupeřům (nebo získávat prospěch pro sebe). Přímo k tomuto účelu navíc hra obsahuje ještě takzvané karty hříchů, které mají speciální funkce. Jejich využívání však stojí hráče nejen tah, ale především riziko dalšího kataklysmu. Ten totiž nastane v případě, že je odložena sedmá karta hříchu.

Ve chvíli, kdy už nemají hráči peníze nebo nechtějí dále táhnout, nastává fáze přeskupení. V té všichni získají příjmy za svoje hrdiny, budovy, ale také odměny za největší počet elixírů, postav, atd. Navíc se v této fázi dobírají zpět karty hříchů (opět do počtu tří) a některé balíčky karet se doplňují do plného počtu. Aby se hráči nemohli snadno vyhýbat kataklysmům, za každou kartu hříchů nevyužitou v průběhu fáze výpravy jim je při přeskupení odečten jeden bod síly. Také se mění pořadí hráčů pro další kolo, ovšem ne pravidelně, ale začíná vždy ten hráč, který má nejméně bodů síly na pomocné stupnici.

Hra může dospět k závěru hned třemi konci: pokud se hráčům podaří získat všech sedm kusů brnění a alespoň jeden z nich má sílu vyšší než třicet, pak porazili Bezejmenného a ten s nejvyšší silou se stává vítězem partie. Může se jim také podařit zavřít všechny portály. V takovém případě vítězí ten, který k jejich zavření přispěl nejvíce. Poslední variantou pak je prohra, která nastává ve chvíli odehrání poslední (čtrnácté) karty kataklysmu.

Zpracování jsme zatím zmiňovali pouze okrajově ve spojení s množstvím komponent. Co se nám ovšem na hře opravdu líbí, že téměř žádné karty se ve hře neopakují a téměř každá je originál. Platí to především pro kartičky hrdinů a spojenců, kterými mohou být draci, bardi, čínští válečníci a mnoho dalších roztodivných stvoření.

O kresby se postaral Tomasz Tworek a odvedl opravdu dobrou práci. Hrací plány působí skvělým dojmem, především hostinec a obchod s lektvary, jejichž prodavači vzbuzují smíšené pocity. Všech 36 postav na kartách zaujme a zasluhuje pozornost. Trochu škoda pak je karet úkolů, které obsahují pouze strohé konstatování symbolů dárků. V rámci tématu mohly být také dozdobeny nějakou ilustrací, která by hráči naznačila, co za úkol to vlastně plní.

Nad čím se pozastaví asi každý, jsou ilustrace na kartách hříchů. Ty totiž na sobě nesou kresby téměř odhalených ženských postav, které působí trochu samoúčelným dojmem. Pokud se zadíváte na kartu pozorněji, zjistíte, že záměrem ilustrátora bylo nejspíš ztvárnit smrtelné hříchy, čemuž obvykle odpovídají i akce na kartě.

Poslední zmínka o zpracování bude ovšem nejkritičtější. Všechny karty, které v krabici naleznete, jsou totiž velice náchylné povrchovému poškození. Už po první hře se na nich projevily otřepy na krajích a s dalšími hrami se problémy prohlubovaly. Má to na svědomí pravděpodobně levný materiál, který byl použit, aby se podařilo udržet nízkou cenu hry. Bohužel to má nepříjemně negativní dopad a poškozuje jinak výborný celkový dojem.

Hra Seven obsahuje zajímavě skloubené herní mechanismy. Hráči mají ve světě hry pocit obrovské volnosti, protože mohou dělat celkem dvanáct různých akcí a nikdo jim nenakazuje jejich pořadí ani cestu, kterou se mají ubírat za vítězstvím. Cestu jim zdárně kazí kataklysmy.

Jednotlivé tahy odsýpají poměrně rychle a všichni se cítí neustále zapojení do dění, většina akcí je opravdu rychlá, operování s velkým množstvím žetonů slávy a peněz řeší skvěle násobící kartičky. Nudit by se mohl hráč, který pasuje ve fázi dříve než ostatní, ale pokud chce, může se ještě znovu do fáze vrátit. Tempo a zábava ze hry trochu mizí směrem ke konci, protože začíná převládat taktika. Všichni hráči se snaží oddálit porážku Bezejmenného, aby se právě oni mohli stát vítězi celé hry.

Počet hráčů má na dojem ze hry Seven velký vliv. Zatímco ve dvou bude hra ubíhat bleskovým tempem, zjistíte, že vám v ní chybí větší výzvy. Interakce stále mají svoje kouzlo, ale o karty hrdinů svého praporu nemusíte svádět takové bitvy a především karty dárků nedojdou tak rychle. S přibývajícím počtem (do maximálních šesti) se zvyšuje obtížnost rozhodování a s ní také hratelnost. Najednou je všeho nedostatek a vy musíte pečlivě plánovat, kterou kartu si vzít. Je ovšem zřejmé, že nárůst počtu hráčů se podepíše také na době partie, která pak může lehce přesáhnout dvě hodiny.

Délka potřebná k dohrání hry se liší podle počtu hráčů a také podle cesty, kterou se hrdinové rozhodnou ubírat. Existují vždy kratší a delší cesty k poražení Bezejmenného, ale volbu ovlivňuje především chuť vyhrát a stát se nejsilnějším bojovníkem světa sedmi. Zatímco zavírání portálů bude jednoduché v méně hráčích, ve více budete muset zvolit náročnější cestu plnění úkolů.

V pravidlech jsou zmíněné také další možnosti hraní, které partii dále ztěžují. Hrdinové totiž mohou podlehnout hříchům a přidat se na stranu zla (= otočíte kartičku svého hrdiny na ohnivou stranu, který od té chvíle nehne pro dobro ani prstem) nebo dokonce mohou mezi své řady přijmout jednoho hráče, který bude od začátku partie hrát za Bezejmenného a škodit jejich snaze o záchranu světa.

Hra Seven je doporučena až od patnácti let a není to dáno ani tak vyzývavému grafickému obsahu některých karet, ale spíše opravdu velké šířce možností, kterými se může celá hra i akce jednotlivých hráčů ubírat. Považujeme toto doporučení za přiměřené.

Náš celkový dojem z deskové hry Seven je přes několik kritických zmínek v podstatě pozitivní. Hra slibuje opravdu variabilní zážitek z každé partie a hned několik cest k vítězství. Navíc si pohrává s kooperativním nádechem, protože může dojít i k porážce všech hráčů. Nejedná se o deskovou hru pro masy a asi se nebude líbit každému, ať to bude dané délkou partie, složitostí nebo grafikou. Partie ve dvou nejsou tak zábavné a mladší hráči deskovek si ji neužijí kvůli obrovské šířce možných akcí. Ale právě tento záběr je také největším pozitivem. Málokterá hra vám totiž poskytne takový pocit volnosti jako Seven.

Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam)
AutorMarcin Podsiadło
IlustraceTomasz Tworek
VydavatelWolf Fang P.H.
Rok vydání2009
Počet hráčů2 - 7
Herní doba120
Minimální věk15 and up
Jazyková závislostNo necessary in-game text
(4 voters)
KategorieFantasy
MechanismyHand Management, Set Collection
Alternativní názvySeven

Více o hře.

Recenze: Seven – sedm hříchů pro fanoušky fantasy
Klady:

+ ilustrace
+ velké množství komponent
+ široké možnosti
+ variabilita
+ různé možnosti ukončení partie
+ interakce
+ kombinace kooperativní hry a soupeření
+ cena
Zápory:

- zpracování karet
- nejasnosti v pravidlech
- dlouhé partie
- ve dvou to není ono
- sporná grafika karet hříchů
4
Prozkoumávejte dál
Recenze: Res Arcana – magie a artefakty