Recenze: Kočičí klub – vrnění ze všech stran

Byla jsem bezdomovkyní. Chodila jsem od domu k domu, občas mi dali kousek masa, jindy alespoň piškot nebo misku mléka.  Ale pak jsem konečně dorazila ke dveřím, kde jsem našla svůj domov. Ten den pršelo. Co pršelo. Přímo lilo jako z konve. Chvilku jsem postávala na zápraží, když se dveře otevřely. Čekala jsem, že vyletí bota. Lidé po mně házeli už mnoho různých věcí. Ale místo toho zůstaly dveře otevřené a já se krok za krokem odvážila vstoupit. A od té doby už jsem nechtěla pryč.

Naše malá chlupatá hrdinka se stala hrdou členkou Kočičího klubu. Právě tak se totiž jmenuje karetní hra, kterou si pro nás připravila firma AEG (Alderac Entertainment Group) a především designér Josh Wood. Jeho nápad doprovází na cestě do obchodů jedinečné ilustrace Joshe Wooda. A tuto novinku si vyhlédli pro svoji stáj plnou zvířat ve firmě MindOK.

Krabička je krásně růžová a hned na víku vidíme kočičku s jejími hračkami – kuličkou příze a šedivou plátěnou myšičkou. Uvnitř na hráče čeká nejen sada karet, která vytvoří základní sestavu karet o rozměrech tři krát tři (zbytek vytvoří dobírací balíček), ale také sada dřevěných komponent. Ty představují žetony jídla a také jednu figurku kočky. Jenže při přípravě karet hráčům ještě zbyla třináctka zatoulaných koček, které mají jinou zadní stranu. Poslední hráč pak má závěrečný úkol – postavit figurku kočky k jedné ze tří řad nebo sloupců karet na stole.

Ve svém tahu si hráč zvolí vždy jeden sloupec nebo řadu a z něj si vezme všechny karty. Má vždy zcela volný výběr, jedinou výjimkou je linie tří karet, u kterých sedí kočka. Tyto tři karty prostě v daném kole musí zůstat na svém místě. Po zaplnění volných míst se pak mňoukající figurka posune právě k tomu sloupci nebo řádku, který byl zvolen v aktuálním tahu. Tak je zajištěno, že nikdy nebude zvolena stejná pozice dvakrát za sebou.

Podle získaných karet se pak dělí následující aktivita. A tak zatímco jídlo ihned přetransformují v kostičky, kočky si vyloží na stůl do svého útulku a karty kostýmů, hraček a šanty (na tu jsou kočky opravdu náchylné) si ponechají v ruce. To proto, aby ostatní jejich majetek neviděli. Karty ztracených koček pak lze vyměnit za jednu ze zatoulaných kočiček v nabídce, kterou si hráč okamžitě vezme před sebe. Společná nabídka těchto mazlíků je omezená a žádné se nedoplňují.

Partie pokračuje až do momentu, kdy dojde zásoba karet. V tuto chvíli musí hráči nakrmit všechny své kočky. Každá má na kartě předepsané svoje oblíbené krmivo. Každý hráč dostane navíc body za kostýmy, šanty a sady hraček. Stejně tak ale hráči mohou ztratit body, pokud některé z předepsaných vybavení nemají na konci partie v držení. Nechybí ani odměny za sady karet, až se to nakonec všechno posčítá a hráči zjistí vítěze.

Kočičí klub je chlupatým a bohatým zážitkem, ve kterém jde nakonec stejně jen o sbírání bodů. Hráči k tomu ale musí neustále vybírat ty správné karty. Pokaždé se jim sejdou v ruce tři nové, ať už si vyberou sloupec nebo řadu jakou chtějí. Některé na sebe vezmou formu kostiček jídla, jiné prostě zůstanou jako karty.

Nejdůležitější v celé hře zůstávají kočky. Jejich krmení by mělo být středobodem celé partie a opravdu tomu tak je. Každá taková číča, které její oblíbené papání do konce hry neseženete, vám nepřispěje žádným vítězným bodem a ještě vás nějaký bude stát.

Při starání se o kočky ale hráči nesmí zapomenout ani na ostatní výbavu, protože většina karet má stanovený minimální limit. Pokud jej hráč nedosáhne, dostane penalizaci. To není samoúčelné pravidlo, ale nutí hráče mnohem víc přemýšlet a zvažovat hodnotu jednotlivých řad. To současně ale může znamenat, že někteří hráči si s výběrem dají na čas.

I přesto je hra velmi rychlá a partie je odehraná maximální v rámci třiceti minut. A to už je opravdu extrém, spíš můžete s klidem počítat s dvaceti minutami. A nezdrží vás ani to, že mezi sebou máte nováčka. Všechno je jasné, intuitivní a snad jen textové schopnosti některých karet mohou nezkušené hráče zaskočit. Na chvíli.

Mohlo by Vás zajímat

5

recenze

Recenze: Exit Úniková hra – Potopený poklad

Hra ale navíc překvapivě nabízí i možnost s pomocí rozprašovače ztížit snažení ostatním. Při tom je ale zábava funkční ve dvou, třech i čtyřech. Obecně právě textové schopnosti jednotlivých zatoulaných koček jsou také zajímavé.

Nabídka karet znamená, že každá partie je jiná a hráči musí vždy sbírat sady jinak. Musí se přizpůsobovat. Partie jsou napínavé, a protože řada karet je držená stranou v ruce, nikdy není možné mít jasný přehled o tom, jak se hra vyvine v rámci závěrečného bodování.

Funguje skvěle jako vstupní hra nebo jako zábava na uvolnění atmosféry.  Základem celého zážitku jsou nádherně ilustrované karty, které vám vykouzlí úsměv na tváři. Jsou totiž opravdu věrné kočičímu světu. Při tom zůstávají ale karty současně i přehledné a snadno čitelné. Přesto je škoda, že v krabici nenajdete nějaký bloček na sčítání bodů, abyste na žádnou položku nezapomněli.

Kočičí klub je vlastně konkurencí pro náš oblíbený Sushi Go. A je až překvapivé, že jej překonává v řadě prvků. Především samozřejmě v kontrole celkového výsledku, protože hráč má vždy na výběr z pěti možností karet, které pro sebe získá. A je pouze na něm, kterým směrem se jeho sbírka bude ubírat. Kočičí klub je vynikající karetní hrou, která netrvá dlouho a umí okouzlit.

Recenze: Kočičí klub – vrnění ze všech stran

Kočičí klub vypadá nenápadně a dětsky. Jenže místo toho se jedná o lahůdku pro všechny milovníky jednoduchých karet. Nádherné zpracování už je jen tím drobným detailem, který všechno uzavře a přiláká první hráče. Uvnitř se ale ukrývá především napínavá hra plná zajímavých voleb, náhody a bodů. Ty sbíráte za sady i karty, při tom jde o nalezení co nejlepšího vyváženého poměru. Hra je navíc opravdu rychlá. Kočičí klub nás neomrzel ani po desítkách partií a budeme jej rádi hrát dál, stejně jako byste měli i vy.

Klady:

+ dostatek rozhodování
+ při zachování jednoduchosti
+ přístupná začátečníkům
+ bodování je napínavé
+ krásné ilustrace
+ herní doba
+ šance škodit soupeřům (nepovinná)

Zápory:

- chybí bodovací bloček
- nic extrémně originálního

4