Líbí se Vám naše práce? Chcete nás podpořit? Chcete s námi soutěžit o hry? Podpořte nás na Hero Hero a získejte exkluzivní obsah!

Recenze: Catch the Moon – měsíc na dosah

catch-the-moon-24

Vždycky jsem věřil, že stačí jen dost vysoký žebřík a budu se moci dotknout Měsíce. Rodiče mě den za dnem od mého snu zrazovali, až jsem jim uvěřil. Jenže moje myšlenky a přání slyšel ještě někdo. Člověk, který si nemyslel, že jsou jen zasněným blouzněním malého kluka. Do nebes se teď tyčí jeden žebřík vedle druhého v bláznivém závodě za lunou. Ne proto, aby si ji pohladili, jak jsem to měl v úmyslu já. Každý ji chce pro sebe!

Tak trochu snílkové musí být i Fabien Riffaud a Juan Rodriguez, kteří vytvořili deskovou hru Catch the Moon. O zasněné ilustrace se postaral Emmanuel Malin a kompletní balíček zaštítila společnost Bombyx (Asmodée). Hra vyšla původně v roce 2017 pod názvem Décrocher la Lune, ale pod tím anglickým ji na evropském trhu dostaneme zásluhou distribuce Esdevium Games.

Menší čtvercová krabice ukazuje srpek měsíce, oblaka a z nich vystupující žebřík. Zvědavá postava natahuje ruce a věří, že dokáže měsíc chytit jen pro sebe. Možná jej chce spoutat a přivézt zpět na zem. A my dostaneme všechny potřebné součástky k tomu, abychom to dokázali lépe a rychleji. V krabici totiž na všechny zájemce o krádež Měsíce čeká sada třiceti žebříků (většina zahnutých a jen tři rovné). Modré slzičky patří samotné Luně, která nechce opustit své místo na obloze.

catch-the-moon-05

Na začátku partie ale hráči vezmou plastovou bílou základnu v podobě mráčku a do některých otvorů v něm účastníci zapíchnou dva rovné žebříky. Tím vytvoří pevnou základnu pro další stavbu. Zbytek žebříků vytvoří zásobu. Poblíž hráči položí také dřevěné slzy a jednu šestistěnnou kostku.

Postupně se pak hráči střídají a pokládají jeden žebřík na druhý ve snaze postavit stavbu co nejvýše. Předtím ale musí ještě hodit kostkou, která mu poskytne přesnější zadání. Hráči tak budou pokládat žebříky tak, aby se dotýkaly jednoho nebo dvou jiných žebříků. Mnohem zajímavější situaci ale naznačí hozený srpek. V tu chvíli hráč musí přidat nový žebřík tak, aby se stal nejvyšším bodem celé stavby.

catch-the-moon-07

Hráč opatrně přidává nový stavební prvek a snaží se při tom splnit zadání kostky. Pokud se mu to nepodaří, musí si za trest vzít jednu slzu. Tu dostane i ve chvíli, pokud se některá část stavby v důsledku jeho tahu zřítí nebo se dotkne bílé základny. Všechny spadené žebříky jsou odloženy stranou a už nebudou znovu použity.

 

Snažení všech hráčů pokračuje, dokud dojde jedna ze dvou zásob. Hráči tedy mohou vyčerpat nejen stavební žebříky, ale také se může stát, že si dříve rozeberou všechny dostupné slzy (v tomto případě je hráč, který způsobil konec partie vyřazen bez šance na vítězství). Vyhrává ten z účastníků, kdo má nejméně slz. V případě remízy pokračuje stavba náhlou smrtí.

Catch the Moon je hra, která prověří v první a poslední řadě šikovnost všech zúčastněných. Jednotliví hráči ale kromě přesných a klidných prstů potřebují také trochu štěstí. To proto, že hod kostkou dává na začátku každého tahu pokyny. A někdy prostě jeho požadavky nelze splnit. To se týká především úkolu postavit žebřík jako nejvyšší bod stavby.

catch-the-moon-19

Partie je samozřejmě velmi jednoduchá náplní, ale především napínavá, jak u takovýchto her bývá zvykem. Slz je sedm. A to znamená, že celý souboj nebude nějak extrémně dlouhý. Hráči budou vítěze znát během čtvrthodinky. Ve dvou je střídání až příliš časté a o vítězství se rozhodne pouze sbíráním slz. To ve více hráčích je hra mnohem napínavější, protože mezi hráči jsou výkonnostní rozdíly. Jen se s těmi nejvyššími počty (pět a šest) vytrácí pocit zapojení do hry, protože tahy mezi sebou mají až příliš velký rozestup.

A zatímco popis samotných pravidel vlastně zabírá jen nějaké dvě strany textu, na hráče čeká ještě jedna velmi zábavná dvoustrana popisující jednotlivé formace žebříků. Každá nese své vlastní jméno a setkáme se tak třeba s houpačkou, svíčkou nebo šílenou diagonálou. Mnohé z nich umožňuje nepravidelný tvar žebříku. Právě ten je důvodem, proč je Catch the Moon tak zajímavé. Jinak široké části totiž umožňují skládat žebříky opravdu bláznivě.

catch-the-moon-22

Velkou pochvalu si zaslouží zpracování. Dřevěné žebříky fungují skvěle, jsou různě velké a někdy dokonce nekompletní s ulomenými příčkami. Nic nezůstalo pozadu, takže i samotná základna není jen nudná plocha, ale bílý mráček. Téma je tentokrát krásně propojeno s hrou a to přesto, že se jedná vlastně jen o hru šikovnosti.

Catch the Moon je parádním dárkem pro všechny milovníky her zaměřených na šikovnost. Lze namítat, že u těchto krabic se prostě mohou bavit jen děti, ale opak je pravdou. Měsíc s námi chytali i dospělí a to nejen doma, ale i různě na cestách a vždy se skvěle bavili. Kde je totiž Catch the Moon, tam je smích.

Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam)
AutorFabien Riffaud, Juan Rodriguez
IlustraceEmmanuel Malin
VydavatelBombyx, Asmodee, Asterion Press, Hobby Japan, KOSMOS
Rok vydání2017
Počet hráčů1 - 6
Herní doba20
Minimální věk6 and up
Jazyková závislostNo necessary in-game text
(5 voters)
KategorieAction / Dexterity, Puzzle
MechanismyDice Rolling, Stacking and Balancing
RodinaSpace: Earth's Moon
Alternativní názvyConquista la luna, Décrocher la Lune, キャッチ・ザ・ムーン

Více o hře.

Recenze: Catch the Moon – měsíc na dosah
Catch the Moon je hra, která nám udělala radost. Z krabičky, která se zaměřuje jen a pouze na šikovnost prstů, se stala příjemná oddychová zábava i pro ty, kteří jinak těmto hrám neholdují. To proto, že jednotlivé žebříky nabízí spoustu možností propojení a všechny mají pevnou základnu. K omylu tedy dojde opravdu jen chybou uložení žebříků ve vzduchu. Hra je příjemně rychlá a napínavá, ale ani omyl ještě neznamená konec. Hráči se musí ve svém tahu zařídit podle výsledku kostky a někdy na ně čeká těžký úkol. Catch the Moon je ale i právě proto super lehkou zábavou.
Klady:

+ parádní dřevěné zpracování
+ rychlá partie
+ zábava jen tak
+ dvě podmínky konce
+ jeden omyl neprohrává partii
Zápory:

- náhoda s kostkou
- hry na šikovné prsty nejsou pro každého
4
Prozkoumávejte dál
Recenze: Nidavellir Thingvellir – z taverny pro artefakty