Recenze: Faulpelz – zábava pro lenochy

Faulpelz - balení

Jen tak si visím za ruce na větvi a koukám dolů. Nechce se mi vůbec hýbat, ale nudím se. A vidím, že podobně na tom je i panda ležící u nedalekého křoví a had vyhřívající se na kameni. Všichni lenošíme a nudíme se. Čekáme na tu ruku, která nás pošťouchne a posune třeba o kousek dál, aniž bychom sami museli vynakládat nějakou energii.

Ta ruka může patřit i vám, hráčům deskové hry Faulpelz. Jejím autorem je oblíbený Rüdiger Dorn a pro německý trh ji vydává společnost KOSMOS. Hravé a lenošivé ilustrace ke hře vytvořil Michael Menzel a všechno to vyšlo v roce 2014 jako novinka pod vánoční stromeček.

Proč pro německý trh? Protože uvnitř krabice jiná pravidla nenajdete. Naštěstí celá hra je tak jednoduchá, že se ji naučíme společně teď a tady. Stačí jen vzít do ruky černou krabici, podívat se lenochodovi na víku do očí a otevřít box. Uvnitř na nás čeká hromada archů, které všechny do jednoho obsahují jen a jen čtvercové kartičky se zvířátky.

Faulpelz - připravená hra

Jsou tu různé druhy od papouška, přes lva až po zmiňovanou pandu. Celkově zvířecích druhů zase tolik není (devět a z nich tři v menším počtu), ale dílky se odlišují jinak. V pravém horním rohu mají natištěnou bodovou hodnotu, zatímco v levém oznamují hráčům siluety jinou informaci. Jak velkou rodinku potřebují, aby mohli začít slavit a na konci hry za skupinku ohrožených zvířat dostali body.

Kromě těchto dílků jsou z kartonu vyrobené už pouze dlouhé vodící lišty, které omezí ze dvou stran herní plochu. Mají na sobě písmenka, aby bylo jasné, jak je třeba je poskládat. Úplně na dně, zarovnaný tou spoustou dílků, leží balíček karet. I na něm jsou zmiňovaná zvířátka, tentokrát ale mají různé barvy zadní strany a jsou seřazeny v sadách po šesti.

Na začátku partie je třeba všechny dílky řádně promíchat (například v krabici s nakloněným dnem). Ještě než je ale hráči začnou skládat, vytvoří ze čtyř částí hradbu, která nahoře a vpravo bude omezovat cestu za zvířátky. Teprve pak mohou všichni společně náhodně rozložit destičky do rozměrů patnáct sloupců krát sedm řad. Každý z hráčů si vybere barvu a dostane sadu karet, čímž je příprava partie u konce.

Faulpelz - rozehraná hra

Poté už se budou hráči střídat na tahu, ve kterém vždy nejdříve zahrají jednu kartu z ruky. Ta odpovídá jednomu druhu zvířete. Právě jeho dílek si mohou okamžitě vzít k sobě. Ale přístupné jsou pouze takové destičky, které mají alespoň jednu stranu volnou a sousedí tedy přímo maximálně se třemi dalšími zvířátky (diagonály nepočítáme).

Hráč poté má ale možnost získat ještě jedno další zvíře a to naprosto libovolného druhu. Toto zvířátko ale musí být přímým sousedem toho prvního. Zahraná karta jde na hráčův vlastní odhazovací balíček, který si může vzít do ruky až později. Na konci svého tahu si ale vždy může dobrat jednu kartu tak, aby znovu držel tři různé tvory. Poté dostane šanci navštívit zvířátka v jejich ohrádce další z účastníků.

Všem hráčům jde o totéž – sestavit co nejrychleji kompletní rodinku. Její požadovanou velikost zastupuje číslo v pravém horním rohu. Počet zvířátek, která se pod kartičkou ukrývají, ale zjistíme podle siluety nalevo. Teprve poté, když má hráč v součtu na svých destičkách alespoň stejně siluet, jak mu nakazuje číslo, může tuto sadu odložit stranou. I poté lze začít sbírat stejná zvířátka znovu, do nové rodinky. Hráči ale po většinu času sbírají hned několik rodin, které se jim postupně zaplňují.

Faulpelz - rozehraná hra

Destičky s ptáky slouží tentokrát jako žolíky a mohou se stát cennou součástí kterékoliv zvířecí rodinky. Partie končí ve chvíli, když hráči podruhé odehráli všech svých sedm karet. Mají tedy celkem čtrnáct tahů na to, aby sestavili co nejlepší rodinku. Poté už zbývá pouze obodovat všechny zkompletované rodinky hráče a ten, kdo má nejvíce bodů po součtu čísel v pravém horním rohu, se stává vítězem.

Faulpelz je povedenou rodinnou hrou, kterou ocení především děti. Její nenáročnost ji k tomu doslova předurčuje. Protože ale neobsahuje žádnou náhodu (kromě počátečního rozložení destiček), ocení ji i takticky založení hráči, kteří si chtějí odpočinout od náročnějších her. Faulpelz na ně nebude klást přehnané nároky, ale přesto ocení chytrou hru a plánování.

Vzhledem k tomu, že se hráči na tahu střídají a postupně odebírají dílky, není možné plánovat nějak daleko dopředu. Přesto alespoň na příští kolo lze mít určitou představu o tom, jaké máte šance. K tomu poslouží určitě paměť, protože všichni hráči mají stejnou sadu karet, které odehrávají veřejně. Stejně tak jsou na očích i sbírky zvířat, které hráči před sebou nesmí nijak skrývat. Proto s blížícím se sedmým či čtrnáctým kolem je stále více jasné, kterým směrem se bude kdo ubírat.

Faulpelz - dílky

Konec hry je jasně daný dopředu. Díky tomu mohou hráči lépe plánovat a nechystají se na ně žádná překvapení. Největší souboj o zvířátka tak budou svádět mezi sebou. Pevně daný počet kol s sebou nese také jasné nastavení délky hry. V tahu není příliš nad čím přemýšlet a hráči jsou obvykle rozhodnutí už předtím, než se skutečně dostanou k tahu. Partie tak trvají do půl hodiny ve třech i čtyřech, ve dvou hráčích jsou pak ještě kratší. Společný plán zůstane tak plný až to mrzí, proto není špatné si ve dvou soupeřích zvýšit počet průchodů na tři.

Jak už jsme zmínili, Faulpelz je výbornou volbou pro děti. Ty hru zvládnou bez problémů už od chvíle, kdy umí počítat do deseti. Osm let natištěných na krabici tak lze ještě o jeden rok snížit, pokud máte šikovného prcka.

Hře tak můžeme vyčítat pouze její zdlouhavou přípravu. Než hráči společnými silami rozloží více než stovku kartiček, trvá to takových pět minut. Nelze je totiž pouze do řady naházet, ale je třeba, aby alespoň trochu dodržovaly nějaké uspořádání. A to znesnadňuje i opakované hraní, které je jinak příjemně variabilní, protože zvířátka jsou vždy rozložena jinak.

Faulpelz - karty

Faulpelz je další hrou, ve které se hráči snaží nasbírat sady. Tentokrát se jedná o destičky a jejich počet, který vynese body, je od začátku znám. Stejně tak i všechny pozice zvířátek na plánu. Hráči tak mají plnou kontrolu a musí se poprat pouze s ostatními, kteří budou chtít vyhrát také. Faulpelz vypráví o líných zvířátkách pro nenáročné hráče.

Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam)
AutorRüdiger Dorn
IlustraceMichael Menzel
VydavatelKOSMOS
Rok vydání2014
Počet hráčů2 - 4
Herní doba30
Minimální věk8 and up
Jazyková závislostNo necessary in-game text
(2 voters)
KategorieAnimals, Card Game
MechanismySet Collection
RodinaAnimals: Hippopotamuses, Animals: Lions, Animals: Pandas

Více o hře.

Recenze: Faulpelz – zábava pro lenochy
Faulpelz je desková hra, ve které hrají hlavní roli unavená zvířátka. Možná jsou opravdu líná a možná ne. V každém případě je ale na hráčích, aby je navštívil a nasbíral do svého týmu. K tomu je třeba zahrát odpovídající kartu, která umožní návštěvu u jednoho z druhů a také u jeho souseda. Tyto dvě získané destičky vytvoří spolu s dalšími rodinu, která přinese body za kompletní sady. Hra je celá o veřejných informacích a neobsahuje žádnou náhodu. Nejedná se o žádnou těžkou či náročnou hru, ale spíš lehké přemýšlení pro všechny. Ale na cestě za zvířátky musíte překousnout delší přípravu. Teprve pak vás Faulpelz zabaví a to ne jednou, ale pokaždé, když se k němu vrátíte. Nebojte se, je líný, nikam neuteče.
Klady:

+ jednoduchá hra pro všechny
+ pevná délka hry
+ paměťový prvek
+ absence náhody
+ zajímavé ve všech počtech
+ hráči se o zvířátka přetahují
+ pěkná grafika
Zápory:

- delší příprava
3
Prozkoumávejte dál
Recenze: Star Trek Catan – spojení dvou legend