Recenze: Kroniky Avelu – úsvit temného měsíce

Jednou za šedesát čtyři let přijde do naší země temný Měsíc a jak úplněk dorůstá, po zemi se objevuje spousta zdánlivě nenápadných a spolu nesouvisejících útoků. Ale kronikáři už dopředu varovali a po království se rozběhla řada hrdinů, aby ochránili obyčejný lid. Jenže měsíc se zvětšuje a s ním roste i odvaha příšer. Historie mluví i o příchodu strašlivé bestie v poslední noc tohoto měsíce. Ale na jedné straně jsou goblini a blázniví čarodějové a něco úplně jiného je nadpřirozené obrovské stvoření. T přece musí být jen povídačka. Nebo ne?

Dobrodružné vyprávění si pro nás připravila hra Kroniky Avelu, ve které se budou muset všichni hráči spojit, aby ubránili svoje město a zemi. Hru vytvořil Przemek Wojtkowiak a pod ilustracemi je podepsaný Bartlomiej Kordowski. Hra vyšla pod křídly vydavatelství Rebel a do češtiny se dostává zásluhou společnosti ADC Blackfire.

Hře rozhodně pro její cestu a spánek nestačí malá krabice, ale ukrývá se ve velkém boxu. Na jeho víku vidíme právě tu bájnou Bestii a v dáli zatím neporušený hrad. A pak už hráči začnou ve středu připravovat prostředí, po kterém se bude na ně bude řítit hrozba. Mapa se skládá z řady šestistranných dílků, náhodně rozmístěných a otočených terénem dolů. Pouze dole je hrad a jeho nejbližší okolí, obklopené počítadlem měsíce, a tedy i kol do příchodu bestie. Stranou připraví hromádky malých i velkých příšer, mince a ostatní žetony.

Pouze vybavení pro hrdiny je třeba vložit do pytlíku, odkud jej budou později losovat. Tady začíná také moment, kdy se musí vybavit jednotliví dobrodruhové. Hráči si každý jednoho vyberou, vezmou si jeho dvouvrstvou desku, do které vloží list s ilustrací postavy. Po tom je možné kreslit, takže si hráči svého hrdinu pojmenují a mohou jej i vybarvit. Dostanou do vínku také pět žetonů houževnatosti, které umístí do připravených otvorů. Náhodně z dříve připraveného pytlíku vylosují jedno vybavení a položí jej na svého hrdinu, ať už se jedná o zbraň, přilbu nebo štít. V batohu bude zatím prostor zabírat jen jedna mince. Hráč si vezme figurku ve své barvě a položí ji na hrad.

Partie se skládá z kol, ve kterých se postupně dostanou k akci všichni hrdinové a mají možnost provést dvě akce. Na výběr mají z přesunu na sousední dílek. Ten tím mohou objevit a odhalit tak nového nepřítele (někdy malého, někdy velkého, vždy má své statistiky natištěné přímo na destičce), se kterým ale nemusí nutně bojovat. Souboji se lze jednoduše vyhnout, proplížit se kolem a vrátit se později.

Ale právě souboj tvoří hlavní a stěžejní způsob, jak musí hráči odrážet hrozbu, která se řítí na jejich společný domov. Hráči mají svoje kostky, základní a ty další, které jim přinese jejich vybavení. K dispozici jsou různé barvy, které jsou různě silné a jinak zaměřené. Samotné příšery pak mají své vlastní kostky, kterými hází soused aktivního hráče, ale dokáží ovlivnit i šance hrdiny tím, že jim třeba nějaké kostky odeberou. Výsledkem hodů mohou být zásahy a štíty, které se navzájem vyruší, a hráč i příšera dostanou zranění. Obludě její šrámy zůstávají do příštích kol, takže toho může využít třeba i další hráč. Za poražení přichází odměna v podobě vylosovaného žetonu vybavení.

Když už hrdina ztratí nějaké to srdíčko, může si jako jednu ze svých akcí šrámy vyléčit. Řada políček a lokací nabízí také svoje specifické akce, za které se obvykle platí mincemi a umožní hráčům nejen pečetit některá doupata, kde už se žádná příšera nevylíhne. Nebo si v kamenolomu postavit jednu ze tří hradeb, které ochrání zase o trošku víc hrad.

Jakmile odehrají svůj tah všichni hráči, posune se ukazatel měsíce zase o krůček dál k temnému úplňku a zjevení bestie. Navíc na některých pozicích ukazatele jsou předepsané efekty, pozitivní i negativní. Někdy se hrdinové vyléčí, jindy se na všech odhalených volných doupatech objeví nové náhodně vylosované příšery.

Když dojde ukazatel na konec a vyjde černý měsíc, objeví se bestie, kterou musí hráči porazit. Toto monstrum se společně se všemi svými posluhovači, tedy menšími příšerami, pohybují směrem k hradu a hrdinové musí být nyní natolik silní, aby jim v tom dokázali zabránit. Jakmile pronikne jakékoliv monstrum do hradu, je partie u konce a hrad padl. Jestliže hrdinové společnými silami dokáží porazit všechny obludy, mohou slavit vítězství.

Kroniky Avelu jsou ukázkovou kooperativní hrou, která dostává do vínku tu potřebnou špetku napětí, dobrodružství a vývoje postavy. Hráči mají jasně daný časový limit, ve kterém se musí připravit na příchod velkého nebezpečí. Do té doby jim sice tak moc nehrozí, ale i z některých obyčejných soubojů si odnesou pár šrámů.

Bitvy s příšerami se totiž odehrávají na základě hodů kostkami, a tedy čistě náhodně. Ale hráči jsou tu jako tým, a právě tak se musí nepřízni osudu postavit a dokázat se společně připravit na nadcházející nebezpečí. Navíc občas mohou kostky přehazovat a jít štěstí naproti. A kostky mají za následek, že každý souboj je zajímavý a napínavý, ačkoliv hrdinové mají docela dost srdíček. Ve hře je kladen velký důraz na boj, protože kromě něj toho moc vlastně ani dělat nemůžete. Jen si stavíte opevnění nebo se léčíte.

S tím vím vlastně úzce souvisí také fakt, že hra není nijak náročná z hlediska pravidel, naučení, mechanik a rozhodování. Díky tomu je parádním adeptem pro hraní s dětmi, ať už v rodinách nebo třeba v družině. Počítejte pak s tím, že už pětiletí ji v klidu zvládnou. Ale určitě udělá radost i skupinám méně zkušených starších hráčů.

V první části hráči především vylepšují své postavy, objevují své okolí a plní malé úkoly pro království – odstraňování nebezpečných stvoření, která obtěžují obyvatele. Kromě toho ale Nabízí ale i zajímavé momenty, kdy za poražení nepřítele si mohou hráči vylosovat vybavení, které měl v kapsách. Mají pět vteřin na to, aby v pytlíku s pomocí hmatu našli tvar, který se jim hodí. Zbraně, helmy a lektvary jsou od sebe jasně rozeznatelné.

Jenže i veškeré vybavení má hned dvě úrovně a postupně v partii si lze toto vybavení vylepšovat a konečně tak přijdou využití i našetřené mince. No a všechny předměty, včetně mincí a lektvarů, si musí hráči skládat do batohu, ale fyzicky tak, aby se tam opravdu vešly. Je to takový nenápadný hlavolam uvnitř hry.

Kde je ale hra jednoduchá na naučení, rozhodně je docela výzvou na získání výhry. A pokud by to nebyl váš případ, tak si můžete s klidem zvolit těžší variantu, protože v krabici najdete hned tři úrovně obtížnosti. Jednotlivé části mapy jsou náhodně rozmístěné, což zaručuje, že boje i příšery budou hrozit na jiných místech a každá partie tak vypadá a hraje se trochu jinak.

Mezi další zajímavé prvky patří to, že hrdina je reprezentovaný listem vloženým do dvouvrstvého plánu. Díky tomu si hráči ještě před samotnou partií mohou svoji postavu vybarvit a dodat jí více života a osobnosti. Je to opět moment, který ocení hlavně děti, ale i kreativní dospěláci.

Herní doba je snad jediným momentem, kdy musíme trochu přimhouřit oko, protože k dohrání v závislosti na počtu hráčů budete potřebovat rozumně tak padesát až sedmdesát minut, což může být pro věkovou kategorii malých školáků docela dost. Jelikož se pak jedná o čistě kooperativní hru, tak počet hráčů má vliv na pokrytí mapy a trochu i na obtížnost. Čím více hráčů, tím o špetku jednodušší je vítězství. Hra navíc podporuje sólovou variantu, která je také velice dobrá.

Zpracování je parádní a grafika se opravdu podařila, navíc dvouvrstvé plány a všechno precizní. Jediným problémem bylo u nás počítadlo bodů, protože při jeho sestavování nám měkký plast na spodní části cvočku při provlékání povolil a museli jsme při skládání trochu improvizovat. Ještě jsme to nevyslovili nahlas, ale ano. Kroniky Avelu poráží svojí přímou konkurenci, Karak, ve všech parametrech. Hra má zajímavější náplň a jedinou výhodou Karaku snad zůstává průzkum jeskyní. Ale na trůnu dobrodružné hry pro rodiny, děti a všechny milovníky lehkých dobrodružství je nyní nový vládce. Kroniky Avelu jsou jednou z nejlepších her, které si můžete se svými dětmi zahrát!

Recenze: Kroniky Avelu – úsvit temného měsíce
Kroniky Avelu jsou hrou, která rozdává radost na všechny strany. Tedy za předpokladu, že od ní budete očekávat to správné – lehkou kooperativní zábavu, která je skvělá do rodin s dětmi nebo na partičku se začátečníky. Hra září řadou skvělých nápadů, hromadou bojů, vylepšováním předmětů a jejich vybavení a finálním napínavým soubojem. Není nikdo, kdo by si Kroniky Avelu na první zahrání nezamiloval, a proto si zaslouží to nejvyšší uznání.
Klady:
+ inventář jako puzzle
+ postavám lze upravit vzhled
+ losování vybavení
+ děti jsou nadšené a chtějí hrát znovu
+ hlavně boj
+ vylepšování hrdiny
+ skvělé zpracování
Zápory:
= chybí boty a o špetku větší variabilita
= náhoda s kostkami v boji
= pro některé děti dlouhé
5
Prozkoumávejte dál
Recenze: Rapa Nui – červené kamenné čepičky