Hra Fief není ve skutečnosti žádnou novinkou. Philippe Mouchebeuf – autor hry, vydal první verzi již v roce 1981 aby ji o 8 let později přepracoval. Ale ani to nebyla poslední verze. Roku 2011 následovala další a tak tedy aktuální verze od Academy Games s datem vydání 2015 je ve skutečnosti již čtvrtým vydáním. Na serveru Kickstarter bylo na její podporu vybráno téměř půl milionu dolarů a i díky této kampani přichází poslední edice hry v doprovodu hnedle několika rozšíření, možnosti plastových modelů a mnoha dalšího. Jedná se tedy bezkonkurenčně o doposud nejluxusnější provedení této hry, ale cena tomu odpovídá a tak se nabízí otázka. Zda za to hra skutečně stojí.
Ocitáme se ve Francii roku 1429. Šlechtické rody bojují o moc a nadvládu nejen pomocí rozšiřování svého územního vlivu, ale také pomocí neviditelných nitek uvnitř církve. Každý hráč ovládá jeden rod, do kterého se mu může narodit udatný rytíř, který si v nelítostných bitvách vybojuje své vlastní léno či jemný politik, který tu vhodnou přímluvou či tu přitakáním správné osobě najde cestu do nejvyšších pozic církve a z kardinála na biskupa to dotáhne dříve, než by papež vyjmenoval desatero.
Cílem hráčů je získání královského či papežského titulu. Obojí garantuje jeden vítězný bod. Další mohou získat za každé léno, neboli herní oblast, které kontrolují. Hráči stačí pouhé tři body k tomu, aby se stal vítězem hry. Tedy za předpokladu, že s nějakým jiným hráčem neuzavřel alianci pomocí sňatku. V takovém případě potřebují oba hráči dohromady body čtyři. Jsou na to sice dva, ale o to delší je to cesta.
Každé herní kolo, ve kterém se 2 až 4 hráči snaží dosáhnout svého, se skládá z několika fází, které jsou pro přehlednost vyznačeny i na samotném herním plánu. Vždy se začíná oznámením sňatků. Jak už jsme nastínili, hráči mohou mezi sebou uzavřít aliance a bojovat bok po boku. K tomu ale jeden musí mít vhodnou nevěstu a druhý vhodného ženicha. Jakmile si vymění prsteny, stávají se partnery ve všem dobrém i zlém. Tedy alespoň navenek. Ve skutečnosti nic nemusí trvat věčně a svazek může být anulován papežem či dokonce může zasáhnout “nešťastná náhoda”.
Další fází v herním kole jsou volby. Hráči mají rozdílný počet hlasů, podle toho, jak vysoce postavené šlechtice mají ve svém rodu. Vzájemně pak vybírají z vhodných kandidátů biskupy, papeže či dokonce krále. Ti musí splňovat náročné podmínky ale zase na oplátku přinášejí nemálo herních výhod včetně případného vítězného bodu.
Jádro hry je ale ukryto v následujích fázích. Nejprve si hráči doberou herní karty, které jim umožní, kromě narození dalšího zástupce rodu, škodolibě dráždit soupeře, protože spouštějí události jako neúroda, těžké deště či morové rány. Naopak dobré události mohou hráči využít ve svůj prospěch a pokud se nebojí, mohou i vybírat desátky či odírat obyvatele na daních. Tím se zvyšuje příjem do rodiné kasy, která se obvykle plní jen z vesnic a přilehlých mlýnů, které hráči na herní mapě kontrolují.
Za peníze se nakupují udatní muži ve zbrani, staví další mlýny, budují pevnosti či, pokud máte v daném uzemí dostatek moci, si můžete za mrzké zlaťáky koupit celé léno či kardinálský titul.
Fief je hra konfliktní, vždyť jaký by mělo smysl mít oplechované rytíře a nevyrazit s nimi do souboje. Vaši šlechtici mohou pod sebou shromáždit vojenskou sílu a vyrazit na válečnou stezku. Samotný souboj je v jádru kostkový a tak pokud doposud byla náhoda jen v tažených kartách, připočtěte i nevlídnost osudu ve vržených kostkách.
Ve hře se toho může stát ještě mnoho a mnoho. Například lze zajmout šlechtice a držet ho v poutech. Můžete někoho úkladně zavraždit, obléhat hrady a utíkat z bitvy tajnými chodbami. Vše je velmi tématické.
Ostatné právě důraz na téma a atmosféru je nejsilnějším argumentem této hry. Není nic uspokojivějšího, než vtrhnout do sousedního panství, které bylo náhle zdecimováno morem a neúrodou. Vitězství přináší sladké ovoce, ale porážka chutná zatraceně trpce. Musíte proto zvážit, nakolik jste vnitřně vyrovnaní. Hra dokáže pěkně zabrnkat na nervy. Vliv náhody je opravu veliký a nejednou se k vám hra zachová – vyloženě nefér. O soupeřích ani nemluvě.
Hodně hráčů si stěžuje na nesrozumitelnost pravidel a neusále vznikající otázky. Tady se musíme přiznat, že tento pohled úplně nesdílíme. Asi nám prošly redakcí výrazně težší kalibry, ale Fief je podle nás nepochopitelný jen do té doby, než ho poprvé zahrajete. Pak náhle zjistíte, že skoro dvacet stran pravidel a oboustranná hustě popsaná přehledová tabulka, v podstatě ani nebyla nutná. Hra je, co se týče čistě vnitřních mechanismů, dobře fungující a vše do sebe zapadá.
Už v základní krabici najdete možnosti, jak si hru rozšířit a obměnit. A pokud následně Fiefu propadnete, neni nic snažšího, než si pořídit další rozšíření či alespoň plastové modely na herní plán. Aby se trochu zlepšil vizuální vjem.
Ten je takový rozporuplný. Na jedné straně dokáže navodit přislušnou atmosféru a straně druhé vám nejednou přijdou rytíři v podprsenkách a s kastroly na hlavách směšní. Kresby hradů pak mají poněkud zvláštní perspektivu a ilustrace na kartách tomu také přiliš nepomohou. Ale na druhou stranu se hře nedá upřít určitý vlastní výraz, díky kterému ji v zástupu bezpečně rozpoznáte.
<br><br>
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Počet hráčů | |
| Herní doba | |
| Minimální věk | |
Více o hře.
+ důraz na příběh
+ atmosféra drsného středověku
+ jednoduchý soubojový systém
+ vysoká znovuhratelnost
+ malá rozšíření kořenící hru
- na první pohled složitější pravidla
- velký vliv náhody
