Recenze: Kosmodraci – s hvězdami na křídlech

Už od malička jsem vzhlížel k obloze a kdykoliv se část svítící noční oblohy ukryla za nějaký černý stín, zatajil jsem dech. Představoval jsem si, jak musí být obrovská ta křídla, aby zakryly takový kus oblohy. Nikdo by mě nepřesvědčil, že je to třeba jen mrak, který hvězdy na chvíli zastínil. Vždy jsem věděl, že tam někde jsou a teď se mi moje přání konečně vyplnilo.

I na hráče čekají stvoření, která se pohybují mezi hvězdami. A mají dokonce svoje jméno, Kosmodraci, přesně jako nová karetní hra od designéra Richiho Haarhoffa. Jeho tvůrčí nápady doplnil ilustracemi Florian Biege. Hra vyšla v původním znění s logem Edition Spielwiese v Německu, ale pro českou lokalizaci si ji nyní vyhlédla firma Tlama Games.

Na víku malé tmavé protáhlé krabice vidíme jednoho z titulních kosmodraků, kteří jsou ale tak nebezpeční, že se na ně pořádají hony. A do jednoho z nich se mohou připojit také hráči, jakmile vybalí z boxu spoustu karet. Nejdříve si vezmou stranou tu největší hromádku s kartami posádky, zamíchají ji a rozdají každému účastníkovi devět z nich. Zbytek vytvoří dobírací balíček.  

Dalšími kartami jsou dvojice kosmodraků a vesmírných plavidel, z nichž náhodně vyberou sedm exemplářů, které vytvoří kosmodračí doupě. Ze zbývajících karet pak každý z účastníků dostane po jedné kartě a udělá z ní otočením svoji kosmickou loď (kterou vybaví žetony štítů). A ty karty, které ještě zůstanou nerozdané, odloží bez koukání stranou. Uprostřed stolu by mělo zůstat místo pro tři bodovací karty a vrchní otočenou kartu z kosmodračího doupěte.

Celá partie se skládá ze sedmi kol, tedy stejného počtu, jako je kosmodraků k ulovení. Ale aby se vůbec mohli hráči pustit do honu, musí nejdříve na začátku každého kola naverbovat posádku. Ze své ruky si hráč vybere jednu kartu a všechny ostatní pošle svému sousedovi. Od druhého protivníka vedle sebe dostane také sadu karet. Nyní už z osmi karet si každý vybere dalšího člena na palubu lodi, a tak výběr pokračuje až do chvíle, kdy má každý hráč kompletní sadu devíti členů.

Právě s jejich pomocí se pustí do druhé fáze, kterou je samotný hon. Jednotliví účastníci každý zvolí jednu kartu z ruky a položí ji postupně jeden po druhém před sebe na stůl. Případné efekty karty se vyhodnotí okamžitě a mohou znamenat poškození lodi (hráč odstraní štít) nebo naopak její opravdu. Především je ale v každém kole důležité vyhodnotit vítěze, a to je ten z hráčů, který vyložil nejvyšší hodnotu karty. Ten uloví kosmodraka a může se radovat z pořádné sady bodů.

Hráči si tak pokládají jednu kartu na druhou a sestavují posádku tak, aby byla vidět vždy horní část vyložené karty. Ty přijdou na řadu na konci celé partie po odehrání sedmi (z devíti) karet, kdy hráči vyhodnotí bodovací karty. Podle bodů výzkumu, zločinu a morálky zobrazeného na svých posádkách získají hráči body navíc.

Účastníci na sebe útočí s pomocí karet a jejich akcí. Kromě již zmíněných přímých útoků mají ve svých možnostech také použití zaměřovače, který se jako jediný nevyhodnocuje okamžitě, ale až na konci kola a štíty ubere tomu, kdo štych vyhraje a uloví kosmodraka. Právě za ztracené štíty lze přijít i o nějaké body z celkové sumy a teprve ten, kdo má po jejich odečtení nejvyšší skóre, se stává vítězem.

Kosmodraci pokračují v útoku štychových her na naše peněženky. Na rozdíl od lišáků se tentokrát vydáváme do vesmíru na lov bájných stvoření. Hráčů může být tentokrát více a všichni se snaží hrát vysoké hodnoty v tu správnou chvíli. Není tedy důležité vysoká čísla vystřílet hned, ale umění je právě v tom umět je na soupeře vytáhnout včas.

Ale když se řekne slovo štych, asi očekáváte, že v jednotlivých kolech budou k dispozici také barvy, které hráči musí ctít. Jenže tentokrát jsou si všechny karty barvou rovny, takže jde jen o číslo. To určuje, kdo štych vyhraje, jenže ne vždy se vyplatí využít kartu tímto způsobem. Proto jsou na nich také speciální efekty, které umožňují útočit na soupeře.

Právě tato docela výrazná konfliktnost je dalším prvkem, který odlišuje hru od ostatních. Hráči nemusí jen slepě sledovat čísla, ale mohou hrát i na jinou taktiku a snažit se protivníkům uškodit a připravit jejich plavidla o body štítů.

Celá partie má jen sedm kol plus úvodní draft, ve kterém si hráči podávají karty a berou si jednu po druhé. I tato předehra je velmi důležitá, aby si lovci draků připravili správnou sestavu karet, která se bude dohromady doplňovat.

Zábava je to nejlépe až od čtyř, protože ve třech popisované zaměřovače nemají takovou sílu a není možné tak pěkně rozdělovat zásahy protivníkům. Ale i ve třech si vše užijete. Navíc partie těžko bude trvat déle než dvacet minut a spíš můžete počítat ještě s kratší potřebnou dobou.

Kosmodraci jsou fajn karetní zábavou, která nabídne trochu jiné štychy, bez barev, ale s pěkným a přemýšlivým přesahem. Hráči nemohou jen tak hrát vyšší karty a věřit, že vyhrají. Místo toho musí vždy každou kartu a její hodnotu pro další kola zvažovat. Kosmodraky doporučujeme všem, kdo se chtějí vydat na lov draků ve společnosti karet, jednoduchých pravidel a pořádné porce konfliktů.

Recenze: Kosmodraci – s hvězdami na křídlech
Kosmodraci jsou chytrou zábavou, ve které nebudete obvykle lovit stejná stvoření. Jejich sestava je totiž vybírána náhodně a každé stvoření má jinou hodnotu. Někdy se tak vyplatí vystřílet na jeho hon i více paliva a munice, jindy stačí se držet při zdi a raději škodit protivníkům. Tohle rozhodování je tím hlavním prvkem, který dělá z Kosmodraků moc povedenou karetní partii.
Klady:
+ variabilita draků
+ efekty hraných karet
+ štychy bez barev
+ rychlost partie
+ příjemně konfliktní
+ bodovací karty přináší i jiné zisky než jen za draky
Zápory:
= ve třech méně konfliktní
4.5
Prozkoumávejte dál
Recenze: Home Sweet Home – doma i se všemi věcmi