Znáte časopis Win? Představení časopisu

Na trhu časopisů o deskových hrách neexistuje pouze Spielbox. I u našich jižních sousedů v Rakousku najdete bezpočet hravých lidí a ačkoliv nemají tak velký potenciál čtenářské základny, našla si zde prostor také jedna publikace: Win: The Games Journal.

Šéfredaktorkou tohoto 38stránkového časopisu je paní s francouzsky znějícím jménem: Dagmar de Cassan. Pro účely představení jsme si vzali trochu starší únorové číslo z roku 2011, které je už 420. v pořadí.

V úvodníku se dozvíme o tom, jak se neuvěřitelným způsobem liší chutě všech hráčů. Když se na hráčském setkání zeptáte „co si zahrajeme?“, každý s nadšením bude vyprávět o svém novém objevu nebo o hře, která mu již brzy má přijít poštou. A právě to skvěle charakterizuje svět deskových her a jeho hráčů – hraví a společenští.

Ale čím je Win specifický? Můžete jej totiž mít v angličtině v PDF verzi a všechna stará čísla jsou ke stažení zdarma, navíc pak i některá aktuální! Stačí se kouknout na http://www.gamesjournal.at a najdete zde anglické verze starších čísel zdarma ke stažení. Vydavatelé jsou zároveň také organizací hráčů v Rakousku. Pokud nechcete čekat několik týdnů, můžete si Win předplatit.

Celý časopis se sestává z hromady recenzí. Na začátku objevíte dlouhé dvoustránkové recenze na herní pecky. Jak se prokousáváte číslem dál, postupně se dostanete ke kratším představením, které se zabývají převážně rozšířeními nebo upozorňují na některé nové menší hry nejen pro děti.

V tomto čísle najdete kritiku (opravdu kritiku) vinného Grand Cru (3*/7*), dobře si nevedl ani dobrodružný DungeonQuest od Fantasy Flight Games, která oslňuje zpracováním. Naopak recenzenty okouzlily dvě F: Firenze od Andrease Stedinga, které přirovnávají třeba k Poštovnímu kurýrovi. Hráči se v ní stávají stavbyvedoucími věží. Druhým F je Florenza, která má opravdu krásné zpracování, složitější pravidla a na první pohled tak trochu připomene Notre Dame. Ovšem tento dojem vyvolává pouze rozložení herního plánu, samotná hra je o pokládání dělníků na hrací plochu.

Zrovna v čísle 420 navíc objevíte také přiloženou hru od Reinera Knizii, která vychází speciálně v tomto časopise. Nese název Clinch a je to velice zajímavá abstraktní hra, o které si povíme podrobněji zase někdy jindy. Teď stačí pouze krátká informace, že hráči pohybují po desce se svými šesti pěšci a snaží se umístit na hrací plochu stopy pohybu. Těch mají v zásobě dvanáct. Stopy se však překrývají těmi soupeřovými. Hru autor vytvořil ve spolupráci s rakouským herním muzeem a grafiku hrací desky si vzal na starost Andreas Resch.

Pokud se nám vše podaří, budeme vás o obsahu časopisu Win informovat také každý měsíc, podobně, jako je tomu u německého Spielboxu.


Znáte časopis Win? Představení časopisu
Klady:
Zápory:
  1. Dobrý den,

    obracím se na Vás s ponukou nové varianty japonských šachů s názvem CubicShogi. I když se shogi zatím nepovedlo prosadit se u větší komunity hráčů v západních krajinách, na východe je hraje víc než
    milión lidí. Svou úrovní se téměř vyrovná klasickým šachů, avšak za cenu některých hendikepů: pomalý průběh první poloviny partie, honba za dračímy figurami, které působí jako „terminátoři“ s náhlymi
    zvraty v hře, těžší orientace na hrací ploše pro názvy figur (připominajících hieroglyfy) na hracích kamenech na jednobarevné světlé hrací ploše, složitéjší povyšování figur a stráta povýšení po vyloučení
    z hrací plochy (klasické šachy se bez takových meditativních prvků zaobejdou). Hlaním krédem CubicShogi je simplifikace bez radikálních změn při udržení dobré hratelnosti. Devizou je kvalitní umělá
    inteligence, která se přinejmenším vyrovná shogi softwarům, kterých je na internetu málo – je snadnější naprogramovat šachy. Možnost zanamenávaní a vracení tahů je samozřejmostí.

    Domovská stránka: http://www.cubiccheckers.com

    S pozdravem
    Vladimir Pribylinec

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Final Score

Prozkoumávejte dál
Recenze: Dice´s Zoo – zvířátka a kostky