Recenze: Diary of a Wimpy Kid Cheese Touch Board Game

Diary of a Wimpy Kid - balení

Jaký je to asi pocit, být kreslenou postavičkou? Máte tenké nohy, pár vlasů a váš vzhled závisí pouze na fantazii ilustrátora. A když se zrovna rozhodnou, že máte chuť na sýr, začnou se vám najednou na jazyce sbíhat sliny. Nic s tím nenaděláte, je to prostě tak. Jenže tentokrát je sýr naopak zdrojem hrůzy. Všichni kolem vás se snaží schovat a jediné, co je může prozradit, je právě tenhle pekelně zralý sýr..

Tenhle pohled na svět se k nám řítí z Velké Británie a potažmo až z Ameriky, kde pod křídly vydavatelství Pressman Toy Corporation v New Yorku tahle hra vznikla v roce 2010. K nám ale dorazila zásluhou firmy Angličtina hry. Jedná se o hru, která vznikla v licenci seriálu Wimpy Kid, jehož hlavím hrdinou je postavička jménem Greg Heffley.

Že je něco trochu jinak poznáte už na víku krabice. Tahle hra má jinou grafiku, než na jakou jsme zvyklí. Žádné uhlazené křivky, rámečky a přehledné designy. Tady vede chaos, vlnky a ilustrátorská fantazie. Horní stranu krabice ozvláštňují obrázky nejrůznějších postav z Gregova světa. Utíkají do stran před sýrem. A kdo doběhne co nejdál od něj jako první, ten vyhraje. Ale současně musí doufat, že mu jej někdo nestrčil do kapsy a on neutíká zbytečně.

Diary of a Wimpy Kid - připravená hra

V balení s krabicí najdete v první řadě přiložená česká pravidla. Originální obsah pak začíná malým rozkládacím plánem, který je přeložený napůl. Má tedy formát do šířky a rozkládá se na něm trasa o patnácti políčkách plus dvě okrajová: START a FINISH. Celá stezka se vine tak trochu ve stylu šály a jednotlivá políčka jsou rozdělená podle barvy a ilustrací na pět různých částí. Každý druh je zastoupen třemi exempláři náhodně rozházenými po vaší cestě. Tahle políčka vám budou po cestě házet klacky pod nohy.

Ale co by byl herní plán bez ostatních součástí. Tím hlavním, co vás určitě potěší, jsou bílé plastové figurky. Jsou sice ploché, jako by byly z kartonu, ale černé linie na nich mají plastickou podobu. Díky tomu vypadají figurky opravdu pěkně a zajímavě. Nemůže chybět ani velký, gumový žeton žlutého děravého sýra.

Závěr výpisu nám zajistí malá kartonová krabička, která ve svém nitru ukrývá 180 herních karet s nejrůznějšími tématy. Těch je opět celkem pět, a když podělíme celkové číslo, dostaneme 36 lístků pro každé z témat. Na jeho zadní straně je vždy napsaná věta nebo slovní pokyn, kterým se hráči budou v partii řídit.

Diary of a Wimpy Kid - rozehraná hra

Na začátku si každý rozebere jednu figurku, kterou by chtěl zastupovat. Startovní hráč dostane také smradlavý sýr. Jeho úkolem bude se jej zbavit. Ale to nebude mít jednoduché a nemůže to tak docela ovlivnit, jak brzy uvidíte. Všichni postaví svoji figurku na políčko start a první hodí kostkou, aby určil svůj úvodní pohyb. Další tahy puntíky na kostce už ovlivňovat nebudou a veškerá cesta k cíli už bude záviset jen na vašich schopnostech.

Poté co hodí kostkou, musí se zařídit podle typu pole, na kterém se jeho figurka zastaví. Může to být jeden z pěti typů. Každý s sebou nese jiný úkol, ale většinou se týká nějakého hádání nebo předvádění pojmů.

Prvním z témat je Ano nebo Ne, které symbolizuje portrét dvou postaviček v živém rozhovoru. Hráč, který je na tahu, vezme horní kartu z této hromádky. To je snadné, protože karty mají na zadní straně stejný obrázek, jako je nakreslený na herním plánu. Přečte všem otázku, která je zde natištěná.

Diary of a Wimpy Kid - rozehraná hra

Ostatní hráči nyní vezmou každý do ruky tužku a papír a napíší na lístek odpověď ANO nebo NE. Úkolem hráče na tahu j, aby správně odhadnul všechny odpovědi protivníků. Za to je pak odměněný posunem své figurky vpřed právě o tolik polí. Stačí ale jediný špatný tip a nezíská nic, kromě smradlavého sýra do svého držení.

Podobně probíhá i druhý typ karet – Who said what, neboli Kdo co řekl? I zde všichni hráči odpovídají na otázku, jenže tentokrát mohou napsat libovolnou jednoslovní odpověď. Hráč na tahu opět hádá a snaží se odhadnout co nejvíc soupeřů. Za každý správný tip se tentokrát může posunout vpřed o jedno políčko. Pouze v situaci, že neodpoví správně ani jedenkrát, opět získá sýr.

Tento trest platí i pro další dvě mezihry. Je zde pantomima (Do It Like This), která zahrnuje vždy pouze dva hráče. Hádá hráč na tahu, zatímco ten po jeho levici mu předvádí slovo napsané na kartičce. Správná odpověď posune obě figurky vpřed, špatná pak dává šanci na pantomimu dalšímu v pořadí. Hádající hráč má celkem maximálně pět pokusů.

Diary of a Wimpy Kid - karty

Odměna na oba účastníky čeká i v případě poslední herní položky. V úkolu s názvem Velké hlavy myslí stejně (Great minds think alike) si ale hráč přečte otázku a vybere si jednoho ze soupeřů. Pak oba napíšou tajně svoji odpověď na tuto otázku a musí ji mít totožnou. Díky tomu pak mohou oba soupeři postoupit vpřed. Poslední kartičkou je náhoda (radomness). Zde hráči prostě jen poslouchají, co jim text na kartě poručí. Není to žádný úkol, ale převážně pohyb na desce.

Smradlavý sýr hraje důležitou roli až na úplném konci. Ve chvíli, kdy hráč dorazí do cíle, může vyhrát. Ale nesmí mít právě v držení sýr, jinak musí vybrat jednu kategorii a uspět v jejím úkole. Teprve pokud se mu to podaří, může se prohlásit za vítěze. Jinak mají šanci ostatní a on to může zkusit znovu, až na něj přijde řada.

Diary of a Wimpy Kid: Cheese Touch je nenáročná párty hra, která zaujme na první pohled svojí grafikou. Kromě toho ale potěší také novým přístupem k principům, jež v těchto hrách známe. Hráči odpovídají písemně a snaží se odhadnout odpovědi.

Diary of a Wimpy Kid - rozehraná hra

Díky tomuto psychologickému principu není v partii příliš mnoho náhody. Ta rozhoduje jen na začátku, a pak také v situaci, kdy vstoupíte na políčko s otazníky. Tady za vás text na kartě rozhodne, co se s vaší figurkou na chvilku bude dít a vy to nemůžete nijak ovlivnit.

Samozřejmě, stejně jako podobné hry, i Wimpy Kid vyžaduje k dobré zábavě alespoň trojici hráčů. Většina témat prostě jinak není hratelná. Ale to nevadí, protože takováto hra by v menším počtu lidí ani neměla příliš smysl. Jejím základním úspěchem je právě to, že lidi rozesmívá.

Bohužel, i když se 180 karet může zdát jako dost, jejich rozdělením na pět hromádek už situace tak veselá není. V jednotlivých tématech je pak pouze 36 karet a hrozí, že se pojmy a otázky začnou brzy opakovat. A pokud budete hrát se stejnými lidmi, bude to mít výrazný vliv na zábavnost. Lidé by měli odpovídat pravdivě a vy už ty jejich odpovědi budete znát.

Diary of a Wimpy Kid - rozehraná hra

V pravidlech je drobná nejasnost u pantomimy. Návod zde jasně neříká, že se posune za odměnu i hráč, který předvádí. Je to ale zřejmé, protože jinak by neměl motivaci ukazovat pojem dobře a mohl by protivníka jen mást se záměrem, aby slovo neuhádnul a neposunul se vpřed.

A jako většina licencovaných her vytvořených na motivy seriálů (například The Big Bang Theory – recenze nebo Hobbit karetní hra – recenze), i Diary of a Wimpy Kid nepřichází s žádnou velkou a hlubokou myšlenkou. Za svoje vzory si bere oblíbené a velice populární party hry, jako jsou u nás třeba Aktivity (recenze) nebo Kufr (recenze). Ale naštěstí nabízí alespoň trochu jinou zábavu a nápady, které vás přinutí nejen mít štěstí, ale také trochu dokázat odhadnout svoje spoluhráče.

Hra je kompletně v angličtině. Díky tomu si ji nezahrají lidé, kteří tento jazyk neovládají. Většinu karet vám sice někdo může přeložit, ale u tématu Velké mozky myslí podobně to může trochu vadit. Ovšem na druhou stranu může hra velice dobře plnit úlohu výukové pomůcky, pokud hráči budou muset komunikovat a odpovídat v angličtině.

Diary of a Wimpy Kid - rozehraná hra

K dobrému dojmu přispívá především pěkné zpracování. Krabička na karty je jen takový příjemný bonus, ale především pěkné plastické figurky jednotlivých postav hráče určitě potěší. Samotné otázky jsou pak zajímavé a vtipné, všechno ale stejně závisí především na odpovědích.

Diary of a Wimpy Kid: Cheese Touch je dalším pokusem o dobytí trhu party her. Tentokrát zde máme originální grafické zpracování a především zajímavé dedukční principy, kdy musíte vidět do hlavy ostatním a dobře odhadovat jejich odpovědi. Musíte se tak alespoň trochu znát, jinak budete vyloženě tipovat. A pozor na zdánlivý dostatek karet, které se ale zanedlouho začnou opakovat. Nakonec jsme ale rádi, že ačkoliv je hra postavená kolem licence a seriálu, pobaví a rozesměje všechny, kdo ji zkusí..

Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam)
Autor(Uncredited)
IlustraceJeff Kinney
VydavatelCrown & Andrews Ltd., Devir, KOSMOS, Lisciani Giochi, Pressman Toy Corp.
Rok vydání2010
Počet hráčů3 - 6
Herní doba40
Minimální věk8 and up
Jazyková závislostExtensive use of text - massive conversion needed to be playable
(1 voters)
KategorieBluffing, Children's Game, Dice, Humor, Novel-based, Party Game
MechanismyBetting and Bluffing, Dice Rolling, Roll / Spin and Move
RodinaBooks: Diary of a Wimpy Kid
Alternativní názvyDiário de um Banana: Toque de Queijo, Diario di una Schiappa: Il grande gioco, Gregs Tagebuch: Stinkekäse

Více o hře.

Recenze: Diary of a Wimpy Kid Cheese Touch Board Game
Diary of a Wimpy Kid je párty hra pro menší i větší publikum, která těží z popularity kresleného seriálu. Minimalistické, ale vtipné ilustrace, vás budou provázet po celou dobu partie na všech kartách zadání. A že jich je opravdu hodně. Hra funguje na principu otázek a odpovědí v několika různých kategoriích a stylech. Jsou zde odpovědi ANO/NE, nebo volné jednoslovní odpovědi na různé otázky ze života. Ale jsou zde i chvíle, kdy si vyberete soupeře a společně musíte napsat stejnou odpověď na otázku. Za všechny tyto správné tipy se hráči na tahu posunují vpřed ve snaze dorazit do cíle jako první. Hra je zajímavá tím, že hráči svoje odpovědi píšou a snaží se trefit do myšlenek ostatních. Teprve za to mohou postoupit vpřed a to obvykle podle počtu uhodnutých karet. Není zde tedy žádná náhoda. Jediným výrazným nedostatkem tak je fakt, že na každé kartě najdete pouze jeden úkol. Pokud budete hrát stále se stejnými hráči, brzy se začnou karty opakovat a hra ztratí svoje kouzlo. Diary of a Wimpy Kid je přesto příjemnou party hrou, která navíc může plnit i roli výukové pomůcky.
Klady:

+ minimalistické ilustrace
+ variabilní úkoly
+ jednoduchá angličtina
+ plastové figurky
+ krabička na karty
+ cheese touch
+ hráči nepostupují vpřed na základě kostky
+ odpovídáte písemně
Zápory:

- menší počet úkolů (pouze jeden na kartu)
- drobná nejasnost v pravidlech
2
Prozkoumávejte dál
Recenze: Mistr Slova Exclusive – slova v kostce