Recenze: Exit Úniková kniha – Zápisník 29

Každý den jeden popsaný sešit. Každý den ale jen plno čmáranic a nezajímavých poznámek, které nikam nevedou. Jejich hromádka leží stranou. Při našem pátrání jsme je našli a postupně přečetli. Ale až ten devětadvacátý zdá se obsahuje nějaké vodítko k tomu, co se s týmem archeologů stalo. Jenže jako by někdo nechtěl, abychom tajemství objevili, vše vypadá důmyslně zašifrované.

Po úspěchu krabicových únikových her přichází společnost Kosmos také s knihami, které patří do stejné série Exit, tentokrát ale s podtitulem Úniková kniha. Vytvořil ji Dimitris Chassapakis v roce 2017, ale na pulty českých knihkupectví a hráčských obchodů se dostává až letos zásluhou společnosti Albi.

Kniha sice nemá pevnou vazbu, ale to vlastně ani není potřeba. Na otázku, jestli i po hraní zůstane v původní podobě totiž odpovíme, že ne. Hráči do ní musí při svojí snaze psát a mohou dojít i do situace, kdy budou některé stránky stříhat či jinak ničit.

Celkem na řešitele čeká více než šedesát záludných hádanek, jejichž mechanismus představí hned ta první, tréninková. Každá otázka zabírá dvě stránky. Nalevo je obvykle pouze odkaz (včetně QR kódu) a místo, kam si zapsat výsledný kód. Napravo je pak samotná hádanka, ke které není žádného popisu nebo komentáře. Hráč si musí sám přijít na tom, co se vlastně po něm chce a jak to vyřešit.

Na řešení nemusí přijít hned. Žádný čas nikde netiká. Ani jej nemusí odhadnout napoprvé, protože ke kontrole je potřeba Internet. Každá otázka má svoji vlastní stránku s jedním políčkem, kam řešitel zkusí vypsat svoji odpověď. Dozví se buď jednoduché slůvko Ne nebo zjistí klíč, který je výsledkem hádanky.

Úkoly jsou očíslované a totéž platí i pro samotná řešení, protože klíče z nich získané budou potřebovat v pozdějších úkolech. Tím je zajištěno, že luštitelé nemohou přeskakovat, ale knihu musí řešit v pořadí, v jakém autor zamýšlel.

Obecně ale nemáme z úkolů pocit, že by chtěly vyprávět nějaký příběh, ačkoliv se snaží zůstat spojené s tématem archeologie.

Hádanky se postupně stávají stále náročnějšími. Hráči mají na webu k dispozici kromě políčka také tři karty, které pokouší luštitele s dvěma nápovědami, a pak dokonce s řešením. Každý takový útěk k pomoci by si měl ale hráč poctivě zaznamenat, protože podle toho bude vyhodnocený jeho úspěch.

Celé pojetí knihy je chytré a nám se líbí. Zadání si vystačí s černobílým zpracováním, navíc stránky opravdu působí jako záznamník se spoustou ručních kreseb.

Úkoly se povedly. Jsou variabilní a hráče přinutí přemýšlet jinak. Nikdy nevíte, co si pro vás autor připravil, a jak k zadání přistupovat. Postupně krok za krokem objevujete hádanky, jejich povahu a další a další strany deníku, až se dočkáte završení příběhu.

Zápisník 29 je velmi dobře zpracovaným setem hádanek, který nepřipomíná úplně únikovou hru, ale spíš na sebe navazující úkoly. Ačkoliv se snaží úvodní příběh o něco jiného. Ale to nijak neubírá knize a zážitku na kvalitě. Doba řešení závisí hodně na schopnostech hráče, ale můžete být v klidu, dřív nebo později se zaseknete. Pokud nebudete okamžitě utíkat k nápovědám a řešením, pak si užijete hádanky na několik hodin. A to je úspěch Zápisníku 29.

Prozkoumávejte dál
Recenze: Space Bastards – hanební vesmírní parchanti