Je to ryba? Je to rak? Tvar, který je nakreslený jedním tahem, není snadné na první pohled často rozeznat a správně zařadit. Někdy je potřeba nějakou nápovědu, jindy se stačí zaměřit na pár drobných detailů. Důležité ale je hlavně to, že se při celém snažení nesmí zvednout špička tužky z podložky.
Komunikace s pomocí takového kreslení čeká na hráče v deskové hře Jedním tahem, kterou si pro nás připravila autorská dvojice Jay Cormier a Chase Disher. Hra vyšla nejdříve v produkci Synapses Games a odsud si našla cestu k nám do Čech, kde se dočkala lokalizace v ve stáji ADC Blackfire.
Hra je to na první pohled nenápadná a už na víku se tváří jasně jako pořádná party. Uvnitř najdou všichni zájemci osmičku poznámkových bloků v kroužkové vazbě, které se umí pěkně stabilně postavit na svoji vestavěnou nohu. Všichni účastníci se rozdělí do týmů po dvou účastnících, kde si jednotliví spoluhráči rozdělí roli hádače a napovídače (a podle rolí si posedají vždy na stejnou stranu stolu). Rozeberou si každý jeden skicák a napíšou na něj dohodnuté jméno týmu. K tomu dostanou také fixu a ve středu zůstane stát krabička s kartami.
Partie se dělí na kola a každé začíná fází přípravy. V tu chvíli napovídači musí být jediní, kdo vidí na kartu se zadáním, která ukazuje tajné slovo. Tito napovídači pak všichni současně do svých bločků nakreslí obrázek, který co nejlépe vystihuje dané slovo. Při tom mohou používat více čar, ale mohou používat pouze body ve skicáku, kde jsou ikony. Jejich propojováním vznikne obrázek. Postupně ale musí také očíslovat všechny obrázky, kterými kresba prochází.
Napovídači pak budou hádačům předávat všechny informace, to právě s využitím jednotlivých ikon. Nebudou tedy vysvětlovat cílové slovo, ale jednotlivé body kresby, a to s pomocí pantomimy, kreslení nebo vydávání zvuků. Každou snahu doprovodí také číslicí, kterou si k místu hádač má napsat. Právě podle toho bude pak vědět, v jakém pořadí obrázek má číst.
Hádat lze kdykoliv, i když ještě není vysvětlena kompletní sada bodů. Je třeba ale mít na mysli, že na to tým má pouze tři pokusy. Pouze ten tým, který odpoví správně jako první, vyhrává kolo. Pro tým, který už jednou uhodnul správně, se další partie odehrává na straně číslo dvě, kde jsou jiné ikony. Současně tím také počítají svá vítězství. A ten tým, který vyhraje jako první tři kola, se stává vítězem celého kreslení.
Jedním tahem je hra, ve které je překvapivě kreslení až na druhé nebo dokonce třetí koleji. Spojuje totiž zajímavé prvky a základem je hledání jednoduchého tvaru, který lze poskládat z co nejmenšího počtu čar. Nečekejte tedy žádné propracované kresby. Naopak napovídačům trvá nejvíce času, než si dobře zvolí tvar i pozici pro něj, protože sestava ikon je téměř stejně důležitá, jako samotný obrázek.
Hra je to týmová nebo lépe řečeno párová. Skvělé je, že hra vlastně nenápadně nutí všechny napovídače, aby se snažili přicházet s co nejjednoduššími obrázky. Čím méně bodů, tím méně vysvětlování a tím rychlejší předání informací.
Náplň partie je zajímavá, jen hádači musí čekat po celou dobu přípravy nápovědy a nemají v tu chvíli žádnou náplň. Tohle čekání je snad jedinou výraznější tečkou na jinak zajímavém principu.
Trochu omezující jsou samozřejmě minimální počty hráčů. Přímo na krabici i v pravidlech najdete, že vyžaduje hra čtyři účastníky, tedy dva plnohodnotné týmy. Bez toho si opravdu žádnou kreslicí zábavu neužijete, a to je prostě minimální hodnota pro někoho dost vysoká. Partie jsou rychlé a zvládnete je za dvacet minut.
Pocit ze hry Jedním tahem je opravdu velmi dobrý. Je pěkné vidět, že i nadále je ve světě party her možné vymyslet něco opravdu originálního a zábavného. Jakmile začne napovídací fáze, je to chaos a blázinec, který při pohledu zvenčí může pobavit svoji nekontrolovatelností. Ve skutečnosti se jedná ale o precizně naplánovaný tanec, jehož cílem je vítězství. Běžte si s tužkami zatančit i vy.
+ není o kreslení
+ musíte u hraní přemýšlet
+ chytré počítání vítězných kol
