Recenze: Like: The social game – vše se točí okolo „lajků“

Sociální sítě nás dokázaly polapit takovým způsobem, že pro mnohé je to jejich druhý život. Na podobné existence si zahrajeme i v této karetní hře jménem Like: the social game.

Však to znáte, hlavní je mít co nejvíc “kamarádů” aby naše statusy mohlo vidět více lidí. A to je přesně také cílem hráčů v této hře, i když tady nám k vítězství stačí pouze čtyři přátelé (možná je hra počítá v řádu stovek, či tisíc, kdo ví). Italští autoři Marco Almini a Mischele Pierangeli a vydavatel Cranio creations, podpoření ilustrátorem Francesco Trivellou, slibovali vtipnou párty hru. Podařilo se jim to?

like_the_social_game-5

Už po rozbalení je vidět, že přinejmenším se všichni výše zmínění snažily o patřičný humor. Najdeme zde řádku herních karet akcí, které hráči zahrávají z ruky k zisku jejich efektů, dále pak profilů, což jsou postavy se speciálními vlastnostmi a nakonec přátel, kteří jsou naším cílem. Krom karet jsou k dispozici v krabici i speciální žetony s palcem nahoru (like) na jedné straně a s červeným smajlíkem “lůzra” na druhé. No a nakonec jsou zde dvě destičky, jedna pro trolla a druhá pro “napadeného”. Popravdě ty jsou zbytečné a zvedají cenu hry, stačily by nějaké karty nebo žetonky.

Poté co každý hráč dostane na ruku určitý počet akčních karet a vyloží si před sebe svůj profil, tak už zbývá aby si každý hodil pěti like žetony a následně si ponechal všechny s palcem nahoru. Zbytek se odhodí. Určí se troll, což je začínající hráč a hra může začít.

like_the_social_game-19

Jako první se v každém kole doberou karty a poté nastává hlavní fáze celého kola, tak zvaná diskuze.Troll si v ní může vyberat jednoho z hráčů, který má alespoň jeden like žeto a toho vyzvat na souboj. Důvodem mu může třeba být že nosí ošklivou kšiltovku, co já vím. Oba dva zainteresovaní do souboje, se snaží získat na svou stranu pokud možno co nejvíce spoluhráčů, tak aby získali do počáteční sázky více žetonů s palci, o které v souboji půjde. Mohou dělat nabídky jak mimoherní, tak i v rámci hry, jako například slib, že na něj nezahraje tu a tu kartu, nebo že mu dá po vítězství jeden like žeton z výhry atd.. A právě o like žetony jde. Oba dva soupeřící a případní spojenci si na jednou vyberou, kolik do souboje vloží žetonů like a následně jimi hodí.

Komu padlo více zelených žetonů, které do bitvy vsadil, tak vyhrává i všechny vsazené žetony protivníka. Tedy, takto by to mohlo fungovat, ale celá hra se hraje v reálném čase, takže kdykoliv můžete zkusit své štěstí dodatečně vsadit pár svých žetonů navíc. To samé může udělat i váš spojenec, nehledě na to, že se k vám může přidat někdo nový. Kdokoliv může také zahrávat karty ze své ruky, není zde žádný limit. Nejdříve se vyhodnocuje vždy ta karta, která byla jako první zahlášena (no ehm, zakřičena). Krom akčních karet zde ještě máme speciální schopnosti profilů, což je vcelku zajímavý tématický prvek.

like_the_social_game-3

Akční karty také občas působí vtipně, obzvláště tehdy, když si k tomu hráči přidávají průpovídky. Problém ale spočívá v tom, že někdo může mít spoustu výborných karet a někdo jiný třeba má samé plívy. To ale do karetních a obzvláště do párty her asi patří.

Celou dobu jde vlastně o lajky, ostatně jako na normální sociální síti. Když je mte tři, tak je můžete proměnit za jednu kartu přítele. Kdo má jako první čtyři přátele, vítězí.

Na první pohled to možná tak špatně nevypadá a popravdě i když se sejde parta co se prostě hodlá bavit za každou cenu, tak to ani špatné není… ale to bychom mohli říci o každé hře, včetně Člověče.

Sice samotný koncept sázení, kdy riskujete své drahocenné lajky navíc ještě okořeněný o princip push your luck, kdy můžete dělat dodatečné sázky, je hezký a i vcelku zábavný, ale vše ostatní kolem je naprostý nesmysl, který je občas až zbytečně moc složitý. Záměrně jsem, nezacházel do detailů, jelikož jsem vás toho chtěl ušetřit, ale vězte, že takto párty hra nemá vypadat. Nehledě na špatně napsaná pravidla, která jsem musel číst snad dvacekrát, abych hru hrál správně.  

like_the_social_game-6

Největší problém však vidíme v sociálním aspektu hry. Proč mám někoho vyzývat, nebo proč mám někomu pomáhat, když k tomu nemám patřičný herní důvod? Ano je zde počet lajků, ale to by pak byla hra primitivní a řídila by vaše kroky. Prostě nemáte žádnou motivaci někomu pomáhat nebo škodit, vše tak zůstává na hráčích a tak by to být nemělo. To jsme nemuseli tedy hrát hru, ale třeba si povídat, když se chceme bavit, tak se prostě bavit budeme.

Na závěr dodám, že herní délka i počet hráčů je dodržen, jen ve třech je hra vcelku strohá, ale to se dá očekávat.

 

Recenze: Like: The social game – vše se točí okolo „lajků“

Like: the social game je vlastně sociální aktivita, jak sám název napovídá, která na sebe naprosto zbytečně nabalila “hru”. Hra vás nijak nemotivuje k daným činům, takže třeba někoho vyzvete na souboj, protože se vám prostě nelíbí nebo já nevím proč. I když je zde hezký prvek pokoušení svého štěstí, raději se tomuto počinu vyhněte.
Klady:

+Mechanika sázení žetonů
+Občasný humor
Zápory:

-Hra vás nemotivuje k daným činům
-Na párty hru příliš složité
-Nudné
-Chaotické
-O štěstí
-Špatně napsaná pravidla
1.5
Prozkoumávejte dál
Recenze: Forceball – hokej budoucnosti