Recenze: Malí světoběžníci – letem světem k malým dětem

Svět je náš. Každý ho chceme pro sebe. Toužíme z něj vidět co nejvíc, ochutnat jeho chutě, vdechnout jeho vůně a dotknout se jeho nespočetného množství povrchů. Krůček po krůčku, hranici po hranici, kontinent po kontinentu.

A když už musíme sedět doma a koukat z okna, můžeme o tom cestování a ochutnávání jiných zemí alespoň přemýšlet. A při té příležitosti vzbudit objevitelské choutky i v dětech. Právě pro ně je hlavně určená hra Malí světoběžníci, kterou vydala v původním znění firma Tactic. Do češtiny ji přináší ADC Blackfire.

Na víku vidíme děti ze všech světadílů, které spojuje jedna věc. Touha vidět svět. Uvnitř na malé hráče čeká rozkládací plán, který položí do středu stolu. Na něm je místo pro tři vyložené karty fotografií, které náhodně vylosují hráči ze zamíchaného balíčku. Zbytek položí hned vedle plánu, společně s deskou pasu, kam budou hráči sbírat razítka.

Na mapu světa ale rozloží také jízdenky, které mají v levém dolním rohu na Atlantiku své místo. Do obsaženého pytlíku vhodí všech čtyřicet cestovních žetonů. Samotní hráči si každý vyberou jednu figurku a v plastovém stojánku ji postaví na libovolné políčko plánu dle svého přání.

Plán je pro hráče způsobem, jak se dostat blíž ke všem těm zajímavým místům na planetě. A všichni poutníci se střídají na tahu, který vždy začne hodem kostkou. Právě ta rozhodne o tom, jak daleko a jestli vůbec se posune figurka hráče po cestách, jež se přes kontinenty vinou.

Nemusí využít všechny body, nemusí se vůbec hýbat, ale hlavně se snaží dojít na kontinent, ke kterému patří jedna ze tří karet ležících na plánu. Jenže na kartě je pouze obrázek a není zde napsaný světadíl (nebo více), ke kterému karta patří.

Pokud se hráči s figurkou podaří dorazit na jeho vytoužený kontinent, tak si vybere kartu a jeden z jeho sousedů ji vezme a zkontroluje, jestli zadáním patří k tomuto světadílu. V případě, že ano, pak musí splnit úkol nebo odpovědět na otázku, aby získal pro všechny účastníky jedno nové razítko do společného pasu. Pokud ne, pak odpovídat nemůže.

Na konci kola musí ale hráč zjistit, jestli za ním nepřišel revizor a nechce po něm jízdenku. Vylosuje z pytlíku dva žetony, a pokud oba ukážou obrázek průvodčího, je třeba se prokázat jízdním dokladem. Ty leží ve společné zásobě na herním plánu a hráč musí jeden z žetonů odevzdat.  

Společným úkolem hráčů je zaplnit pas všemi potřebnými razítky. Pokud se jim to podaří včas, mohou dobrodruhové slavit vítězství. Stejně tak dobře může ale celý tým cestovatelů prohrát ve své snaze procestovat svět a to, pokud jim dojde zásoba jízdenek. Jakmile odevzdají průvodčímu i poslední, tak ihned prohráli.

Malí světoběžníci jsou jednoduchou hrou o světě, která u dětí otestuje jejich základní přehled a potom i hlubší znalosti ve hře, která má nádherně jednoduchá a plynulá pravidla. A ve hře, ve které všichni spolupracují na tom, aby procestovali a poznali svět.

Cestování je ústředním motivem. V první řadě ale musí každý z účastníků podle obrázku poznat, kterému kontinentu se otázka bude věnovat. Bez toho, že dorazí na to správné místo nemohou ani odpovídat. Zjistí to ale jejich spoluhráči, kteří současně každou kartu po tom prvním pokusu odtajní. Tým toto snažení ale může snadno stát čas, protože figurka na kontinent musí nejdříve doputovat.

Na výběr jsou vždy hned tři otázky, tři obrázky, které by hráči společnými silami měli poznat. Pokud k nim přistoupíte jako k rodinné zábavě, je dobré nechat odpovídání na dětech nebo je alespoň vést a pomáhat, pokud neví.

Správná odpověď znamená, že si mohou do svého pasu přidat nové razítko. A to přináší dětem radost, že mají za každou správnou odpověď okamžitou odměnu. Jenže pak je to špatný odhad. Někdy mají hráči na výběr možnosti, jindy musí vycházet z obrázku nebo zadání. Mohou třeba určovat místo, kde něco najdou.

A pak je tu rozhodující konec každého kola, který odpočítává čas do konce partie. Hráči vylosují náhodně dva žetony z pytlíku a doufají, že to nebudou dva průvodčí. Tomu totiž okamžitě musí ukázat jednu ze svých jízdenek, dostanou na ni razítko (otočí ji na druhou stranu) a s každým takovým momentem se krátí doba na procestování světa.

Nemohou ale nějak výrazně spílat na smůlu, protože žetony se do pytlíku nevrací, takže jedna návštěva průvodčího znamená současně to, že je na losování o dva tyto obrázky méně. I tak se ale štěstí významně znovupodílí na šancích hráčů, protože jde i o hody kostkou. Ta na jedné straně má dokonce číslo nula, které zcela znemožní cestovateli se posunout.

Protože partie je jasně orámovaná losováním žetonů, nemusí se nikdo bát toho, že by trvala zbytečně dlouho. Doba dvaceti minut je krásnou zprávou a skvěle odpovídá ladění a cílovému publiku. Pokud by navíc hráči chtěli začít prozkoumávat svět už dříve, mohou vynechat otázky a jen sbírat razítka. Právě proto může být box doporučen už od pěti let věku, ale plně si ji hráči užijí až kolem sedmého roku.

Jelikož se jedná o kooperativní hru, tak na počtu hráčů příliš nezáleží. Na délku partie to nemá vliv vůbec, jen se pak hra liší v tom, že víc hlav víc ví. Ale na otázku by měl stejně odpovídat vždy pouze dotazovaný, takže tato výhoda se nijak neprojeví.

Zpracování je dobré. Potěší hlavně překládací kartonový pas, do kterého hráči mohou vkládat žetony razítek. Pytlík je také moc pěkný. Figurky jsou barevné, kartonové a líbivé, snaží se při tom zůstat vyvážené napříč všemi rasami a kontinenty. Bohužel totéž už nemůžeme říct o kartách, které jsou hodně tenké a velmi náchylné k poškození.

Malí světoběžníci jsou hra, která je určená pro začínající školáky. Prověří především ty jednodušší a základní znalosti. A právě takových her je na trhu nedostatek. Navíc nabízí hned dvoufázový test vědomostí, kde samotné otázce musí předcházet ještě rozpoznání tématu karty. Malí světoběžníci tak rozdávají dětem radost.

Recenze: Malí světoběžníci – letem světem k malým dětem
Malí světoběžníci jsou hrou, kterou se naučíte během minutky, za další dvě ji vysvětlíte dětem a už můžete hrát. Záludné je, že z nabídky tří karet musí hráči správně rozpoznat kontinenty, ke kterým se váží. Některé mohou patřit i k více světadílům. Poté se už rozprchnou figurky po mapě ve snaze co nejrychleji s pomocí kostky dojít na tento kontinent. A pak už zbývá jen správně odpovědět. Čas odpočítává hráčům losování žetonů a tematicky skvělé odevzdávání jízdenek. Škoda tenkých karet a významné náhody, která ale u hry pro menší děti tak nevadí. Malí světoběžníci jsou i navzdory drobným výtkám výbornou dětskou hrou.
Klady:
+ putování po mapě je jednoduché
+ hráči musí podle obrázku trefit kontinent
+ dostatečný počet karet
+ kartonový pas
+ rychlost partie
+ odevzdávání jízdenek průvodčímu
Zápory:
= tenké karty
= náhoda zásadně ovlivní jednotlivé tahy
4
Prozkoumávejte dál
Recenze: Rollecate – stavba kolejí