Nevíte, co koupit na Vánoce? Podívejte se do naší poradny!

Recenze: REXhry Poslední zpráva – svědectví tužky a papíru

Napětí u stolu by se dalo krájet. Na jedné straně sedí dva detektivové, další jeden netrpělivě přechází sem a tam. Na druhé straně je prázdná židle. Pak se otevřou dveře a konečně přijde svědek, ale na všechny otázky odpovídá jen kroucením hlavy. Úlekem ztratil hlas a jediný způsob, jak může předat svůj zážitek, popis děje a pachatele, je s pomocí tužky a papíru.

Stejně omezené možnosti nabízí všem zájemcům o detektivní výslechy i desková hra Poslední zpráva, kterou vytvořila autorská dvojice Juhwa Lee a Giung Kim pod hlavičkou společnosti IELLO. Spousta detailních ilustrací vyžaduje větší tým, takže se dočkáme jmen Vincent Dutrait, Stéphane Escapa, ale také Gus Morais a Nathan Hackett. Hru přináší v češtině společnost REXhry.

Jedná se o malou nenápadnou krabičku s detektivem a několika kreslíři, kteří do mapy převádí nápovědy. Všichni účastníci, kteří musí být minimálně čtyři, si mezi sebou rozdělí role. Jeden se musí stát pachatelem a druhý obětí, zatímco všichni ostatní budou bandou detektivů toužících po odhalení řešení. Podle toho se také usadí ke stolu, kde detektivovy a dvojici účastníků zločinu oddělí stůl a k tomu také kartonová zástěna.

Detektivové dostanou čtyři listy se zvoleným místem činu a rozloží je před sebe do čtverce. Stejný obrázek si vezmou také pachatel a oběť, ale na rozkládacím listu, který musí být ukrytý za zástěnou, aby na něj hledači pravdy neviděli. Důvod je zřejmý. S pomocí průhledného žetonu na mapce pachatel označí jednu postavu, fixu a přesýpací hodiny. To hráč v roli oběti bude napovídat a vezme si proto kreslicí podložky a druhou fixu.  

Vyšetřování má čtyři kola. A každé z nich začne stejně. Oběť se beze slov, pouze kresbou, slovy a s pomocí šachovnice 3×3 na desce, pokusí popsat pachatele i jeho okolí. Může si obrázek a okolí průhledného žetonu dobře prohlédnout, ale na samotnou nápovědu má pouhých třicet vteřin. Ty mu měří jeho hlavní protivník, ale také soused, v roli pachatele.

Jenže detektivové se na tabulku ještě nesmí podívat. Vyšetřování trestného činu nikdy nebývá jednoduché a stopy nejsou nikdy kompletní. Proto tabulku s nápovědou ještě před předáním dostane do ruky pachatel a dostane šanci smazat určitý počet z devíti polí. Jejich množství se snižuje s postupující partií (5-4-3-2).

Detektivové si výsledné částečné nápovědy dobře prohlédnou a sdělí pachateli s obětí svůj tip na jednu postavu na místě činu. Dostanou odpověď, jestli je jejich tip správný nebo ne, ale k tomu žádnou připojenou informaci jako bonus. Naopak začíná další kolo, ve kterém se všichni znovu pokusí napovídat a hádat.

Desky nápověd postupně před detektivy přibývají a s nimi také množství stop, které mají k dispozici k vypátrání pachatele. Čas se jim naprosto zřetelně krátí, protože pokud nedokáží ani po předání čtvrté desky tipnout správně pachatele, prohráli a vítězství slaví jen a pouze pachatel. Pokud v kterémkoliv kole dojde ke správnému tipu, slavit mohou všichni ostatní, tedy společně oběť a všichni detektivové.

Poslední zpráva je naprosto ukázkovou hitovkou a party hrou, která nabízí spoustu zapamatování hodných momentů. Je totiž až překvapivé, jak svým jednoduchým malovacím mechanismem umí bavit a při tom se dokonale odlišit od konkurence.

Ústřední hlavní roli získaly tentokrát obrázky napěchované informacemi, postavičkami a předměty ve stylu oblíbené hledací hříčky Kde je Waldo? Autorské dvojici se ale kolem tohoto obrázkového mišmaše podařilo poskládat chytrý princip se třemi rolemi. Při tom jsou ale pouze dvě strany – pachatel a všichni ostatní, kteří se ho snaží společnými silami dopadnout.

deskové hry - TLAMA games

Zběsilé množství obrázků, drobností a detailů a k tomu šest různých míst činu. To dohromady vám slibuje nekonečnou zábavu a nespočet partií, kde žádná nebude stejná jako ty předchozí. Obrázky jsou plné drobných detailů.

Obrovská tíha a zodpovědnost ale leží na oběti a na její schopnosti napovídání. Protože se role napříč celou partií nemění, je třeba do ní obsadit někoho kreativního. Jenže naladit se na jeho notu a najít ve změti podezřelých to správné místo, které odpovídá rychle načmáraným indiciím, chce také pořádnou porci dovedností a štěstí.

Jediný pachatel zdánlivě nemusí udělat nic a jen se tiše směje pod fousy a baví. Ale i tak je jeho role také zábavná a zajímavá. Má totiž v každém kole možnost překazit soupeřům část jejich vyšetřování a vymazat útržky pečlivě nakreslených nápověd. Právě tady se odehrává největší souboj celé hry – snaha oběti vymyslet chytrý způsob, jak předat detektivům co nejvíce informací i navzdory jejich zkomolení.

Při spěchu a snaze stihnout co nejvíce za třicet vteřin se do kreseb oběti může vkrást zmatek a nepřesnosti, což vyšetřování dále ztěžuje. Přesto je ten limit důležitý pro zážitek, protože nezdržuje hru a navíc vytváří právě to napětí a nejistotu. Hráč by si měl dopředu dobře rozmyslet, co bude kreslit a jak to chce vyjádřit, ale půl minuty je i tak pěkně těsný manévrovací prostor.

Detektivové musí mít dobré oči a smysl pro detail. Musí v obrázku být schopní nacházet souvislosti a chápat, co oběť chce svými nápovědami říct. Ale právě v té sehranosti obou stran, které spolupracují, je to kouzlo.

K tomu všemu si můžete jako další klad přičíst jednoznačně herní dobu, ve které se jednotlivá kola odehrávají na prostoru maximálně pěti minut. Závisí hodně na nerozhodnosti detektivů, kteří na svoje počínání nemají žádný časový limit, který ale doporučujeme stanovit. Hra při tom má dobře nastavené počty účastníků, kde detektivové jsou dva nebo tři, tedy celkem je správně počet čtyř nebo pěti hráčů na partii. Obojí funguje stejně dobře. Vyšší počet než pět bychom už nedoporučovali, protože hra spoléhá na to, že hráči mají všichni stejný přístup k obrázkům.

Zajímavé je, že z hlediska mechanismů lze hrát partii i ve třech, jen je ve hře pouze jeden detektiv. Odpadá zde ale zajímavá část v podobě komunikace detektivů a dohadování, které pak zabavuje oběť i pachatele při čekání na tip. Pokud nad místem činu sedí pouze jeden detektiv a upřeně kouká, není to ani zdaleka taková legrace pro ty na druhé straně stolu.

Každá ze tří rolí je tedy jedinečná a zajímavá. I střídání pozic v partii se tedy docela pěkně nabízí jako způsob, jak si zdůvodnit, že si chcete zahrát ještě jednou. To proto, že při zmiňované herní době vám nejspíš jedna hra stačit nebude.

Zpracování je parádní. Každé místo činu je opravdu zajímavé a odlišné od ostatních. A i v rámci samotných obrázků jsou jednotlivá místa naprosto jedinečná. Díky tomu je opravdu možné je popsat tak, aby je detektivové mohli najít. Poslední zpráva měla obrovský úspěch u každé herní skupiny, kterou jsme vyzkoušeli. Nakonec vlastně nejde tolik o to, kdo vyhraje, ale že se všichni skvěle pobaví hledáním titěrných obrázků, na které byste se měli vybavit nejspíš i lupou. Poslední zpráva je parádní hra plná titěrných detailů a velké zábavy.

Recenze: REXhry Poslední zpráva – svědectví tužky a papíru
Poslední zpráva je party hra plná detailů. Na jedné straně to jsou detaily, které hráč v roli oběti nakresli na šachovnici. Snaží se tím popsat titěrné detaily a okolí pachatele, aby jej mohli detektivové na místě činu objevit. Oběť je pod tlakem při podávání výpovědi stejně jako v reálu, pachatel může fakty překrucovat a zahlazovat stopy a na detektivech je, aby z toho zmatku vyzobali ty důležité informace. Všechno tohle je skvěle zábavné, pokud se rádi bavíte. Poslední zpráva je vynikající hra.
Klady:
+ smysl pro detail
+ tři zajímavé role pro hráče
+ šest jedinečných míst činu
+ napínavé hledání
+ odmazané nápovědy
+ tlak při kreslení na čas
Zápory:
= hráči v některých rolích musí čekat
= některé počty hráčů nejsou ideální
4.6
Prozkoumávejte dál
Recenze: Arcadia Quest Riders – s nadhledem jde všechno líp