Recenze: Zaklínač – polský hrdina úřaduje

Je to tři roky, co firma CD Projekt vypustila do světa svoji PC hru The Witcher (Wiedzmin), neboli v češtině Zaklínač. Jedná se o RPG adaptaci velice populární postavy z pera Andrzeje Sapkowského Zaklínač, která se rozkládá hned napříč několika knihami. Oblíbená kladno-záporná postava Geralta z Rivie (právě on je titulním Zaklínačem) v knižní sáze.

Firma Kuznia Gier se rozhodla využít licence na počítačovou hru a zpracovat z ní karetní dobrodružství pro fanoušky stolních her. Mnozí z vás jistě velmi netrpělivě očekávají, jak se tato karetní variace podařila a do jaké míry vás ponoří do Sapkowskiho světa.

Hru The Witcher má na svědomí tým polských autorů Magdalena Madej-Reputakowska, Maciej Reputakowski, Michał Stachyra a Maciej Zasowski a v distribuci našich severních sousedů se objevila již v roce 2007. Co je na ní naprosto neobvyklé je, že na místě autora grafické podoby je zmíněna firma CD Projekt. Znalým poměrů v počítačovém herním průmyslu už začíná svítat, Kuznia Gier totiž nepřevzali z licence k PC hře pouze jméno nebo zápletku, ale především kompletní ilustrace karet a komponentů. S tím se snad v deskovém světě setkáváme poprvé, tak se pojďme konečně podívat, jak tento pokus dopadl.

Krabička černá jako uhel na svém obalu vyobrazuje děsivý znak stříbrné obludy s otevřenou tlamou. Pokud seberete odvahu a odklopíte víko, narazíte nejdříve na pravidla a plátěný sáček. Pod ním se skrývá jedno vycvakávací plato s žetony mincí a především úctyhodná hromádka karet různých druhů. Nesmíme zapomenout ani na kartonovou postavu samotného Geralta Zaklínače, která má možná zbytečně velké rozměry (přibližně 17 centimetrů na výšku). Samotná krabička obsahuje výlisky na umístění tří hromádek karet, do nichž se balíčky vejdou na sebe i pokud si je „rozgumičkujete“ podle typu. Poslední přihrádka patří žetonům, které můžete srovnat do úhledného komínku.

Při chystání hry se vám pravděpodobně vybaví česká karetní hra Esians, se kterou má Zaklínač několik drobných společných prvků. Je dokonce možné, že v něm autoři originálního Esians hledali trochu inspirace. Podoba leží v kartách lokalit, které vyložíte na stůl celkem tři a do každé umístíte náhodně dvě příšery – jednu nad a jednu pod kartu místa. Protože Geralt je ochráncem lidu, je zřejmé, že právě tyto příšery budou ohrožovat obyvatele těchto míst. Bezprostřední nebezpečí však znamenají pouze ty ve spodní části, zatímco horní monstra pouze čekají na svoji příležitost. Právě díky tomu si však hráči mohou lépe rozplánovat svoje útoky, protože ví dopředu, který nepřítel je čeká dále.

Do blízkosti hráčů je třeba umístit pětici charakterů a čtyři karty Geraltových schopností. Do začátku otočíte také čtyři útočné karty, z nichž je vytvořena nabídka pro hráče. Všechny mince umístíte do plátěného pytlíku poblíž a na závěr zamícháte hromádku události a otočíte horní z nich. Začínající hráč (ten, který jako poslední četl ságu Zaklínače nebo hrál PC Witchera) dostane obří kartonovou figurku Geralta, kterou po ukončení kola předá svému sousedovi po levici.

V celé hře se všechno točí kolem zlata, ale k vítězství potřebujete body slávy, které můžete získat pouze za poražení některých nebezpečných monster. Partie končí ve chvíli, kdy některý z hráčů porazí svoji čtvrtou nestvůru.

K soubojům můžete využívat čtyři způsoby boje – útoky Ocelovým mečem, Stříbrným mečem, Elixíry a Znamení, přičemž mohou mít sílu jedna nebo dva (záleží na počtu znaků v pravém horním rohu). Právě s jejich pomocí budete moci porazit nepřátele ohrožující obyčejné obyvatele. A jak tyto útoky získáte? Hned několika způsoby, ale pěkně popořádku.

Na začátku každého tahu si hráči rozdělí Osobnosti, tedy postavy z nabídky (celkem jich je pět) postupně od začínajícího hráče. V druhé části kola mohou všichni využívat jejich speciální dovednosti, které můžete využít pro samotný souboj. Právě v tuto chvíli však máte možnost dobrat karty útoků (ať již z nabídky nebo horní kartu z balíčku), nebo vylosovat jeden žeton zlata z pytlíku.

Jakmile mají všichni využité své dobírací akce, přichází na řadu dražba Zaklínače, ve které všichni soupeři přihazují žetony zlata, dokud se všichni kromě jednoho nevzdají tahu. O zlato přichází všichni, ale pomoc Geralta získává pouze ten, který nabídnul nejvíce. Nyní si může vybrat jednu vlastnost Zaklínače (na výběr jsou čtyři karty s vlastnostmi) a při boji bude fungovat jako dodatkový útok na příšeru. Druhý hráč v pořadí aukce bude moci také využít Geraltovy pomoci, ale pouze s tou kartou, kterou si zvolil vítěz, protože hrdina již nestihne přezbrojit.

Teď konečně nastává chvíle souboje, ve kterém musí útočník (= vítěz aukce) sestavit útočnou kombinaci odpovídající symbolům na kartě nestvůry. Pokud se mu to za pomoci Geralta, útočných karet či karet událostí podaří, dokázal příšeru porazit a získává za ni body slávy. Navíc mu může daná nestvůra přinést sladkou odměnu.

Závěr kola je zakončený dražbou karty události, která byla odkryta na začátku tahu. Tentokrát ji získá pouze hráč s nejvyšší nabídkou a může ji v dalších kolech využít k boji nebo škodění svým soupeřům.

V případě, že je nestvůra poražena, sestoupí do města ta, která dosud čekala na svoji pozici nad kartou lokality. Všechny ostatní karty příšer, u kterých hráči v soubojích neuspěli jsou otočeny o 90 stupňů a dále terorizují obyvatelstvo daného místa. Pokud se nepodaří takovéto monstrum porazit ani napotřetí, pak hrdinové ztratili nad lokalitou kontrolu a ta je umístěna na odkládací balíček spolu se všemi příšerami. Hráči z toho však nevyváznou bez trestu, protože v tuto chvíli je proveden trest, který je napsán na kartě příslušného místa. Z nabídky je tažena nová lokalita a dvě nová monstra, která pak působí jako nové terče pro útoky v příštích kolech.

Jakmile některý ze soupeřů získá čtvrtý skalp nepřítele, hra končí a ten bojovník, který ukořistil nejvíce bodů slávy za své bojové šrámy, vyhrává celou partii.

Herní princip je opravdu zajímavý a opravdu vás přenese do autorova světa a budete se ze všech sil snažit zachránit lidi trpící pod nadvládou nepředstavitelných hrůz a monster. Velmi zajímavým prvkem jsou aukce a to jak o Geraltovu pomoc, tak o karty událostí, které mohou výrazně ovlivnit výsledky bitvy, ačkoliv obě herní varianty, stejně jako najímání pomocníků jsme již viděli v jiných hrách.

Často některý hráč bude trpět na nepřející štěstí nebo na špatně zamíchaný balíček útoků, protože pokud vám dlouho nepřijde některý typ, nemusíte mít vůbec příležitost zaútočit a zneškodnit nepřítele, ale můžete zase hromadit mince. Ty vám pak pomohou v pozdějších fázích hry.

Hra nejvíce trpí na zpracování karet. Jak již jsme zmínili na začátku recenze, ilustrace jsou v podstatě obrázky zachycené z průběhu počítačové hry. Na některých typech karet je tento fakt více znatelný než na jiných, například karty monster nebo lokalit jsou poměrně povedené, ale některé zobrazující geraltovy schopnosti nebo druhy útoků působí nepříliš estetickým dojmem. Bohužel na dojem z celé partie má tento fakt hodně negativní dopad a kazí zážitek z celé ochrany světa.

Mohlo by Vás zajímat

0

dětskárecenze

Recenze: MaCar – postav mi velké auto

Přestože je Zaklínač původně vystavěný jako soupeřivý, při pohledu na jeho styl se přímo nabízí snažení zahrnující spolupráci všech hráčů. Ve své společné snaze se můžete snažit neztratit žádnou z lokalit (ty se mohou doplňovat nebo nemusí), přičemž ve chvíli, kdy ztratíte dvě ze tří, tak jste jako kolektiv hrdinů prohráli. Laťkou množství poražených monster, nebo časem na stopkách si nastavíte dopředu obtížnost partie.

Jako výborná se nám osvědčila naše vlastní kooperativní varianta, kterou jsme nazvali pracovně Vyhnání monster. Vaším úkolem pro vítězství je porazit všechny tři příšery, které útočí na lokality v rámci jednoho kola. V této změně pravidel musíte kromě komunikace s ostatními zapojit i taktiku, protože někdy se vám vyplatí nechat slabší monstrum takzvaně „zabydlet“ v některé lokalitě a porazit jej třeba až o kolo nebo dvě později. Pokud neuspějete v souboji, přicházíte o tuto postavu pro celý zbytek partie a prohrajete, pokud již nemáte k dispozici ani jednoho hrdinu.

Kooperativním úpravám stojí v cestě pravidla, která jasně stanovují, že o Geraltovy karty se na začátku každého kola koná aukce. Ta v tuto chvíli pochopitelně postrádá smysl a hráči se v případě spolupráce v její volbě pravidelně střídají (s figurkou Geralta), stejně jako v získávání karet událostí. Tím je zajištěn vyrovnaný příspěvek do partie mezi všechny spoluhráče.

Hra zabírá na karetní hru překvapivě hodně prostoru, takže pokud k ní zasedne více než dva hráči, budete potřebovat hodně velký stůl. Různých hromádek a nabídek je totiž v Zaklínačovi přehršel, až by se nově příchozí hráč mohl zaleknout, že se bude jednat o složitou hru. To naštěstí nehrozí.

Poměrně velkým problémem může být angličtina na všech kartách. U popisu útoků nebo jména příšer to až tolik nevadí, ale mnoho událostí, speciálních karet nebo lokací má na sobě popsané anglicky různé efekty, které jsou pro hru nezbytné. Zde se hráč neznalý cizího jazyku bude hůře orientovat, ačkoliv je ke hře dodáván překlad pravidel včetně překladu textu na kartách samotných.

Navíc pokud se hry zúčastní vyšší počet hráčů, naroste také doba potřebná k jejímu dohrání. Kdy jste naposledy hráli čistě karetní hru, která trvá více než hodinu? V pozdějších fázích tak ztrácí partie na dynamice a může začít trochu nudit.

Zaklínač má zajímavý námět i herní principy kombinující aukce a souboje s nepřáteli. Škoda, že si autoři nedali práci se samostatnými ilustracemi, které by celkový dojem vyšvihly mnohem výš. Fanouškům PC hry pravděpodobně tato grafická úprava nebude vadit, ale my ostatní se musíme dokázat přes tuto nepříjemnost přenést. A to není jednoduché, ačkoliv je Zaklínač ve skutečnosti poměrně povedená hra s několika drobnými nedostatky.

Recenze: Zaklínač – polský hrdina úřaduje

Klady:

+ skloubení aukce a akce
+ předloha
+ pěkný systém ohrožujících příšer

Zápory:

- náhoda tažení útočných karet
- zpracování převzaté z počítačové hry
- popisky karet v angličtině
- rozložená se nevejde na každý stůl
- dlouhé partie

3