Recenze: Burano – jak zbohatnout v Benátkách

Když jsem se narodil do rodiny chudého krejčího, bylo mi to jedno. Mohl jsem si hrát, kde jsem chtěl, a celé vodní město Benátek bylo mým světem. Jenže jak jsem stárnul, pomalu jsem se dozvídal, kde je moje místo. Mezi spodinou města, čekající na drobty, jež spadnou od stolu bohatých. Jenže já se postavil a řekl ne!

A právě my, jako hráči, se pokusíme vytáhnout své hrdiny z chudoby v deskové hře Burano. Tu si pro všechny deskoherně pozitivní připravila autorská dvojice Yu-Chen Tseng a Eros Lin. Jedná se o hru, která vznikla v Asii pod záštitou společnosti EmperorS4 a v produkci firmy Quick Simple Fun. O distribuci pro Evropu se starají šikovní lidé v Esdevium Games. Autorem ilustrací pak je Huan-Lung Lo.

Na víku klasicky velké čtvercové krabice na nás čeká výhled na barevné domy titulní čtvrti Benátek, nemůže tedy chybět ani pohled na lagunu a několik gondol houpajících se na hladině. Celá krabice a partie je o pyramidách a snaze vystoupat na její vrchol, jak naznačí první otevření boxu. Do středu stolu hráči rozloží velký herní plán, který ukazuje vodní kanály točící se kolem čtvrti a vznikají tak ostrovy. Šest na obvodu tvoří domy přístavů, jejichž žetony sem hráči umístí. Na menším z dvojice ostrovů hráči vytvoří z destiček různých tvarů sestavu krajkových dílen a k jeho přístavu položí dvě lodě obchodníků.

Příprava společné mapy skončí vyložením velké děrované desky na středový ostrov, zatímco vedle ní hned umístí hráči plán akcí. Rozloží sem destičky střech, sezón a také akční žetony různých barev. Na plánu je také místo na počítadlo kol. Poblíž vznikne nabídka budov a ryb, ale také mincí a sto dvaceti kostiček domů (šesti barev). Samotní hráči si vezmou svoji vlastní desku s otvorem. Ten zaplní čtyřmi výsečemi, které spojí v náhodném pořadí. K plánu dostanou třináct žetonů dělníků, osmnáct domů (po třech od každé barvy), vezmou si střechu, startovní mince a jednu loď. Tu budou potřebovat na společném plánu k transportu, a tam ji také položí.

Celá partie se skládá ze čtyř ročních období, která slouží jako kola. Každé z nich začne společným snažením hráčů, kteří ze svých čtrnácti kostiček vytvoří pyramidu se základnou devíti kostiček, na nich čtyři a úplně nahoře jedna. Tím si přístup k některým zamknou. A zatímco tuto fázi provádí všichni současně, od té chvíle už zbytek kola bude probíhat na tahy.

V této části totiž hráči dostanou celkem čtyři tahy a v každém z nich mají čtyři příležitosti něco provést. Jak už to tak ale bývá, výběr je zajímavý a tím také docela těžký. Na své vlastní desce mají všichni hráči tři volná políčka, která slouží k přípravě stavby. Sem mohou za jednu akci přesunout volnou kostičku z pyramidy – tedy takovou, která je přístupná a neleží na ní žádná jiná.

Teprve takové kostičky může přesunout na společný herní plán a to na hlavní ostrov. Položit kostičku může zpočátku pouze do jednoho z řady otvorů. Ale ani tady není možné volit pozici libovolně, ale kostička vždy musí sousedit rohem s jinou už postavenou budovou.

Kostičky lze pokládat i do pater, ale mezi nimi musí ležet střecha. Tu mohou hráči postavit za třetí dostupnou základní akci. Za to získají určité bonusy, ať už v podobě karty budovy nebo volby dvou vítězných bodů (privilegií). Každá střecha navíc svému staviteli přinese body, pokud splní některé z podmínek předepsaných typem střechy.

To všechno ale hráči nakonec jsou ochotní udělat pouze proto, aby si zpřístupnili opravdovou akci, která má šanci je posunout směrem k vítězství. Ty jsou celkem ve hře čtyři a jejich volba závisí na barvě kostičky. Ty jsou přiřazené pro každé kolo náhodně na přídavném plánu, kde leží barevné žetony.

Tyto akce jsou rybaření, vyslání dělníků, šití krajka a výdělek. To je ale hodně zjednodušené, protože každá tato činnost má svoje vlastní podrobná pravidla. V tomto snažení bude hlavní roli hrát plánovací kolo na hráčských plánech. Jeho rozmístění barev bude rozhodovat o úspěšnosti akce, protože se většinou musí v některé z výsečí barva shodovat. A tak mohou hráči například přesouvat svoji loď, nachytat karty ryb, vysílat dělníky do továrny krajek nebo do přístavů.

Tak jak prodávají nachytané ryby v přístavech za vítězné body nebo získávají v různých situacích mince, postupně rozvíjí svoje obchodní impérium. Po skončení čtvrtého kola si hráči posčítají vítězné body, přičtou odměny za karty, mince a poté určí jako vítěze toho, kdo má těchto bodů na kontě nejvíce.

V boxu s hrou Burano dostanou svůj vymazlený dárek všichni, kdo touží po pořádné přemýšlivé výzvě. Hra se řadí mezi ty složitější na trhu euro her, které v sobě nenabízí na první pohled žádné vlivy náhody, ale pouze čisté ničím nerušené plánování.

A přesto tam štěstí je a dokáže všechno změnit! Především losování karet ryb a odhalování destiček střech. Tolik náhody by ve hře s ambicemi Burana být nemělo. Na tento prvek hratelnosti si tedy dejte pozor, pokud se chcete spoléhat pouze na sebe.

Pravidla jsou opravdu složitá. Může za to rozdělení na dvě části. Načtení a pochopení celé provázanosti chvilku zabere. Každá výuková partie se tak výrazně protáhne, protože hráči stále kontrolují pravidla, aby na něco nezapomněli. Na svých deskách mají všichni přehled možností v podobě ilustrací a to je neocenitelný pomocník, dokud vám vše nepřejde dostatečně do krve.

Mohlo by Vás zajímat

3

logickárecenzerodinná

Recenze: Cubulus – kostka plná kuliček

Jenže kromě pyramidy tu jsou ještě další zajímavé myšlenky. Už samotné vrstvení domů do pater s pomocí střech (položených vždy na dvě kostičky stejných barev) je zajímavé, ale ještě důmyslnější je kolo času zabudované do plánu každého hráče. Je otočné a vždy pouze barvy, na které ukazují domečky, jsou k dispozici. Současně ale právě tady jsou umístění také dělníci.

Bohužel ve snaze udělat všechno zajímavé je Burano až příliš překombinované. A obzvlášť na hru, která je ve výsledku pouze o rybaření a pletení krajek. To jsou ty hlavní činnosti, které hráčům vydělávají peníze. A přesto nakonec právě téma je tím, co ze hry vystrkuje růžky na euro překvapivě výrazně.

Hra obsahuje velmi unikátní a zajímavé mechanismy. Na začátku je kostičková pyramida a její postupné rozebírání. Hráči si tak už před kolem mohou sami naplánovat přibližnou strukturu svého snažení. Kromě prvního tahu ale není závazné, protože pokaždé pak budou mít na výběr dostatek kostiček různých barev. Ty jsou v každém kole propojené s jinými akcemi, takže je třeba dávat dobrý pozor, abyste se nezmýlili.

V důsledku toho všeho je partie opravdu dlouhá a konce se často nedočkáte ani po dvou hodinách času. Opět je to způsobeno hlavně spoustou činností v tahu, ale může za to i zbytečně dlouhá příprava. Naše nejdelší partie trvala přes tři hodiny, což už je prostě příliš.

Hráči mají v duelu dostatek volnosti a nemají pocit, že by jim někdo ukradl jejich přiležitosti. Proto si každý jde svojí zvolenou cestou a hra působí hodně vyrovnaně. Teprve ve více hráčích ale začne být vše zajímavější.

Burano nabízí několik vrstev plánování, jako byste sloupávali cibuli. O to větší radost pak budete mít, pokud všechno zaklapne na svá místa. Jenže bohužel celý zážitek je srážený přílišnou délkou dění. Burano budou mít rádi hlavně ti, kdo hledají pořádnou výzvu. Navíc se dočkají zajímavého nového mechanismu pyramidy. Rozhodně se na trhu neztratí, ale rozhodně nebude hitem pro každého.

Recenze: Burano – jak zbohatnout v Benátkách

Burano je hrou plnou rozporů. Na jedné straně nabízí opravdu zajímavé myšlenky v čele se skvělým budováním a rozebíráním pyramidy. Všechno by se zdálo krásně taktické, ale pak vás podrazí trocha smůly v balíčcích. Především ale partie může trvat až neúnosně dlouho a to pak nezachrání ani dobře zvolené téma pro tento průběh. Burano je opravdu obtížná hra a tím určitě bude imponovat těm nejnáročnějším. Pro ostatní ale má příliš problémů.

Klady:

+ chytrý mechanismus pyramidy
+ měnící se situace (barvy akcí)
+ originální nápady
+ snaha o propojení tématu
+ solidní zpracování
+ akce jsou propojeny s otočným kotoučem na hráčském plánu

Zápory:

- náhoda v rybách a střechách
- ve dvou bez napětí
- opravdu dlouhé

4