Recenze: HABA Labyrint – bloudění a přemýšlení

Někde tam daleko v temných uličkách se nachází nevídané poklady. Jenže nikdo neví, kde. Krok za krokem, zatáčka za zatáčkou, stále mám naději, že si naplním kapsy. Jenže místo toho zatím nacházím jen další tmu a prázdnotu. Těch pár útržků mapy mi k ničemu není, budu se muset řídit jedině svým instinktem.

Bloudit budou po chodbách jeskyně i hráči v mrňavé karetní hře Labyrint. Vytvořila ji autorská dvojice Joyce Johnson a Karen Hanke, kterým pomohl svými kresbami Thies Schwarz. Žlutými barvami a zázemím přispěla společnost HABA, která hru opět cílí na menší děti. O dostupnost na našem trhu se postarala firma playatelier.eu (Facebook, Instagram).

Na začátku každého hledání pokladů stojí malá krabička s obrázkem džina, který poklad ukryl. Hráči k jeho odhalení použijí tři balíčky karet – základem jsou karty s cestičkami, které je třeba zamíchat a položit do středu stolu. Do začátku ale nedostane nikdo nic. Místo toho v nabídce přistanou zadání, a i tyto čtvercové karty je třeba zamíchat. Zbývá připravit už jen karty trofejí, jejichž počet je určený množstvím účastníků.

Hráči se na tahu střídají a vždy nejdříve hodí kostkou. Pokud na ní padne číslo, každý z účastníků si vezme tolik karet, jako je hodnota na kostce. Zatím se ale nikdo na svoje exempláře nekouká. Jakmile jsou všichni připraveni, všichni současně zkusí své karty poskládat do trasy, která na sebe navazuje. Cesty se musí napojovat přesně jedna na druhou, a to v případě všech karet, které tak mohou vytvořit libovolnou formaci. Hráči tím našli část cesty k pokladu.

Jakmile hráč úspěšně cestu poskládá, může si z nabídky vzít kartu trofeje s nejvyšší hodnotou. To postupně mohou udělat všichni, kdo se partie účastní, jen ta nabídka pohárů a diamantů se tenčí. Ponechat svoji odměnu si mohou ale pouze ti hráči, kteří cestu z karet poskládali správně a podle pravidel.

Jenže ačkoliv to tak nevypadá, na modré kostce je kromě čísel také postava džina. To proto, aby mohl hráčům dát sám zadání, které si vylosují jako horní kartu z nabídky úkolů. Hráči si pak doberou tolik karet, kolik je uvedeno na kartě, ale jejich úkol i jeho vyhodnocení je pak stejné, jako u kol s číslem na kostce.

Pokud nějaká karta trofeje zbyla, protože ji vrátil ten, kdo udělal při stavbě chybu, může si ji vzít ten nejpomalejší stavitel. Poté všechny karty znovu vytvoří balíčky a partie pokračuje dalším kolem. A to až do konce čtvrtého kola, které je zároveň posledním. Hráči si posčítají své karty pokladů a trofejí na nich a vítězí ten, kdo jich má nejvíc.

Labyrint je malá karetní hra o rychlosti. Oproti zvyklostem u postřehových her tentokrát ale hráči nehledají na kartách obrázky, ale musí je skládat do správných sestav. A pokaždé je správně něco jiného, odlišné uspořádání.

Ačkoliv její princip je opravdu jednoduchý, u dětí má úspěch. Možná právě proto. Jde jen o to si vzít pár karet a poté je umět natočit správně a najít mezi nimi vzorec, který je umožní propojit. Děti si točí kartami a jsou spokojené.

Čas od času samozřejmě nastane i situace, kdy sada karet spojit nejde. To proto, že cesty jsou v několika vzdálenostech od okraje a někdy na sebe jednoduše navázat nejdou. V tu chvíli naštěstí ale nikdo nepřichází smůlou o svoji šanci na trofej v kole. Jakmile hráč toto zjistí, může své karty odložit a vzít si z balíčku nové. Sice tím přijde o čas, ale pořád si zachová šanci, i když to nejspíš nebude na tu nejcennější trofej.

Průběh jednotlivých kol a celé hry je možná až příliš bleskový. Čtyři kola, ve kterých se skládá několik karet, to vše je otázkou několika málo minut. I pět je až moc. To ale z ní dělá skvělého adepta na místa, kde budete muset s dětmi čekat. Protože jde jen o balíček karet a jednu kostku, vždy si ji vezmete snadno s sebou a při tom není ani zbytečně náročná na místo.

Hře v celkovém dojmu pomáhají hodně také roztomilé ilustrace na kartách. Celkově zpracování se opravdu povedlo a dodává krabičce ještě jeden bonus a důvod, proč si ji zahrát.

Ačkoliv je Labyrint extrémně možná až příliš jednoduchý a náhodný, jeho rychlost a důraz na malé školáky funguje na výbornou. Děti si ji snadno oblíbí a budou ji chtít brát s sebou. Právě proto je nakonec Logic Labyrinth dobrou volbou pro rodiče, kteří chtějí zabavit své potomky při krátkých čekáních, kterých je dnes všude spousta.

Prozkoumávejte dál
Recenze: Chickwood Forest – kuře Robin