Recenze: Istanbul – obchodníkem v Turecku

Istanbul - balení

Každý den, když zazní výzva k modlitbě, všechny oči se otočí k Mekce. Zatracení je jen malým trestem za to, že budeme nejúspěšnější. Já a moji služebníci pospícháme uličkami plnými modlících se lidí. Tak, jak je čas a slunce zastihli, klečí na svých kobercích a pronáší slova plná zbožnosti. Já uctívám pouze peníze a tuším, že tentokrát budou všechny moje. Určitě to bylo dobré rozhodnutí.

Co by obchodníci neudělali pro to, aby byli nejlepší? Uvidíte sami, protože se jedním stanete. V deskové hře Istanbul od Rüdigera Dorna (Las Vegas – recenze, Jambo – recenze, Faulpelz – recenze) je právě hromadění hotovosti vaším hlavním úkolem. Celý svět se tentokrát řídí pravidly nakreslenými Andreasem Reschem. V zahraničí hru vydal v roce 2014 Pegasus Spiele, zatímco u nás ji v kompletní lokalizaci přináší Albi v překladu Otmara Onderka.

Celé největší turecké město ležící na pomezí dvou kontinentů se vejde do poměrně velké, podlouhlé krabice. Její prostor zabírají kartonové archy. Najdeme zde především šestnáct lokalit, ze kterých se celé město bude skládat. Každá obsahuje obrázek, číslice pro rozložení vlevo nahoře a také nějaká speciální políčka podle dovedností daného místa.

Istanbul - připravená hra

Pro hráče jsou zde připraveny také trakaře ve stejné velikosti, jako lokace. Je na nich místo pro kostičky, rubíny i vylepšující destičky. Právě tyto rozšíření spolu s kartičkami mešit a poptávky a také kulatými mincemi lir jsou dalšími kartonovými prvky, které budete při hře potřebovat. Zbytek komponent je vyroben ze dřeva – velké žetony pomocníků i kupce čeká, až je ozdobíte samolepkami. Další dílky jsou žeton rodiny a kostičky označující stav zboží v hráčově skladu. Nechybí ani červené zářící kameny rubínů. A abyste nebyli smutní, že ve hře nejsou vůbec žádné karty, dočkáte se alespoň bonusových karet a ještě dalších s nápovědou.

Na začátku partie hráči připraví město podle jednoho z připravených rozestavení (seřadí jej tedy podle některého z trojice číslic v levém horním rohu). Mohou ale také lokace zamíchat zcela náhodně při dodržení několika rad na konci pravidel. Každý z protivníků si vezme svoje žetony kupce a pomocníků a kupce s pomocníky (kromě jednoho) postaví na fontánu. Člen rodiny označený válečkem začíná partii na policejní stanici. Hráči ve své barvě dostanou také trakař, kostičkami označí výchozí pozici surovin (nulu). Na jednotlivé lokace pak rozloží destičky (mešity), rubíny, bonusové karty, poptávku či dílky vylepšení.

A pak už je na řadě samotná hra. Ta probíhá velice jednoduše a na první pohled na ní vůbec nic není. Hráč nejdříve vezme celou svoji skupinku kupec plus jeho pomocníci a přesune je až o dva kroky libovolným směrem. Důležitá je pouze pozice, na které konvoj zastaví. V tu chvíli mohou nastat dvě varianty – buď zde již hráč měl pomocníka, kterého tak může znovu přibrat do pyramidy nebo jej zde musí teď zanechat a v příštím kole opustit.

Istanbul - rozehraná hra

Odměnou za obě činnosti je možnost provést o chvíli později akci svázanou s daným místem. Hráč ale může také odmítnout svého služebníka na místě nechat. V takovém případě na něj žádná akce nečeká, ale jeho tah okamžitě končí. To ale určitě není náš případ právě v tuto chvíli. Místo toho s radostí použijeme akci místa a poté už můžeme spokojeně předat slovo dalšímu hráči na řadě.

Pokud bychom to brali hodně hopem, mohli bychom v tuto chvíli říct, že už umíte hrát Istanbul. Jenže to samozřejmě není tak docela pravda. Už samotný tah jsme v předchozím popisu ochudili o dvě důležité fáze, které nastanou pouze v případě, že se na jednom políčku setkají dvě rozdílné rodiny. Setkání s jiným kupcem znamená, že aktivní hráč musí zaplatit drobnou částku (jinak jeho tah končí ještě před provedením akce). To setkání s rodinným příslušníkem vede k zisku a přesun figurky zpět na policejní stanici.

Už je vám ale určitě jasné, že tím tažným koněm a motorem hratelnosti jsou lokace. Ty se od sebe velmi odlišují a umožňují hráčům získávat různé věci od surovin (sklady, poštovní úřad, černý trh), přes vylepšení vlastního vozíku až po rubíny. Tyto šance si ale nejsou zdaleka vyrovnané a hlavně většinou vyžadují nějakou platbu na oplátku. Po nějaké splněné úrovni může teprve hráč sebrat jeden z rubínů a položit jej na svůj plán.

Istanbul - rozehraná hra

Suroviny je samozřejmě třeba také prodávat a získávat za ně liry. Ty jsou ve hře potřeba pořád a hlavně ve velkém množství. Mešity zase poskytují hráčům destičky, které slibují vylepšení platná až do konce partie. Nejsou náhodné, ale čtyři různé druhy, které jsou od začátku dostupné každému, kdo si na ně našetří.

Ze všech míst, která lze v Istanbulu navštívit, se nám nejvíc líbí Karavanseraj se svojí proměnlivou nabídkou (kostičky posouvané nahoru a dolů a v důsledku toho odhalené jiné ikony příjmu) a Sultánův palác se svými neustále zdražujícími rubíny (cenu určují odhalená políčka po již zakoupených rubínech). Pro hráče je ale podstatná také Kolárna, která jim umožní zvýšit nosnost jejich trakaře.

Partie pokračuje dál posouváním se po plánu, zanecháváním a vyzvedáváním pomocníků až do chvíle, než některý ze soupeřů získá cílový počet rubínů. V tu chvíli zbývá pouze dohrát kolo, čehož mohou někteří hráči ještě využít, aby se na vítěze dotáhli. V takovém případě rozhodne počet peněz nebo zboží. Vítěz se může radovat z titulu nejlepšího obchodníka.

Istanbul - rozehraná hra

Nejlepší složité hry jsou ty, které jsou vlastně uvnitř strašně jednoduché. No a není důvod to dál zastírat, Istanbul je jednou z nich. Při pohledu zvenku jde pouze o chození sem tam a využívání schopností lokací. Jenže tu je tolik možností, jak postupovat dál, že budete zpočátku překvapeni a možná i zahlceni.

To Istanbul umí hodně dobře. Ale spolu s touto utajenou komplexitou jde ruku v ruce také skvělá zábava, protože jednotlivé lokace fungují každá jinak a vás baví je navštěvovat a využívat. Při tom je ale třeba také optimalizovat pohyb kupce, abyste se nikdy neocitli bez pomocníků. To by mohlo mít fatální následky a ztráta každého kola znamená významné zhoršení šancí na vítězství.

Hra je to striktně strategická, myslíte si? Ale kdepak. V průběhu budou občas o vašem úspěchu rozhodovat i kostky. Třeba na černém trhu nebo v čajovně. Druhá v pořadí umožňuje dokonce hazard, kdy hráč řekne číslo a pokusí se hodit stejnou nebo vyšší hodnotu. Pokud se mu to podaří, získá toto číslo v lirách. Ale ve všech ostatních případech vám náhoda nebude házet klacky pod nohy a všechno, co si naplánujete, to také dostanete. Kostky jsou zde jen na obohacení a daří se jim to.

Istanbul - lokace

V první řadě se jedná o přemýšlivou hru a tomu také odpovídá doba potřebná k dohrání pohybující se kolem hodin. Partie ve dvou se shoduje délkou s tou ve třech (odlišný počet cílových rubínů) a hodiny se mohou zastavit na čísle 45. Ale v pěti už je souboj výrazně pomalejší a pauzy mezi tahy delší. Přesto i tak všechno je snesitelné, ačkoliv se neustále vyhodnocují setkání. Nemusíme vám ale asi vysvětlovat, že problém nastane především s hráči, kteří se snaží vše spočítat a najít tu nejlepší cestu k vítězství. Ti budou tok času dost zdržovat. Celkový dojem je ale pozitivní i v tomto maximálním počtu, ačkoliv hra je nejlepší ve třech či čtyřech.

Samozřejmě jsme vám nepopsali do detailu všechno, s čím se v Istanbulu můžete setkat. Po herním plánu se například kromě hráčů pohybují také figurky guvernéra a pašeráka, kteří hráčům umožňují se dále obohacovat. Stejně tak samotný autor zahrnul do pravidel hned dvě úpravy, z nichž především ta s neutrálními pomocníky je velmi zajímavá a stojí za vyzkoušení. Hráči v ní mohou využívat i námezdní sílu v podobě speciálních neutrálních žetonů, které ale může na lokaci zvednout kdokoliv. Do partie to přidává další úroveň taktizování a díky tomu je vhodná především pro již zkušenější hráče, kteří za sebou mají už nějaké ty souboje.

Istanbul - dílky

Hráči se navzájem ovlivňují a nechodí na plánu jen osamoceně. Pravidla pro setkání mají významný vliv na průběh partie a to je dobře, protože jejich zásluhou nemáte z Istanbulu pocit, jako byste se za svým vítězstvím hnali každý jen sami za sebe, ve své vlastní dráze. Sice to není úplně kontaktní strategie a zažijete solitérní momenty, ale celkově hráči mají pocit, že jsou součástí jednoho města.

Istanbul vypadá na první pohled obyčejně a nudně. Jenže to není vůbec pravda, protože na rozloženém plánu lokací se odehrává v každé partii drama od začátku do konce. Je to pořádně výživná přemýšlecí zábava nahuštěná do minimálního počtu minut. Istanbul je vynikající strategickou hrou, na které se těžko hledají nějaké zápory. Jedná se rozhodně o jednu z nejlepších strategických her roku 2014.

Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam)
AutorRüdiger Dorn
IlustraceAndreas Resch, Hans-Georg Schneider
VydavatelPegasus Spiele, 2 Pionki, Albi, Alderac Entertainment Group, Asterion Press, Devir, Grow Jogos e Brinquedos, Hobby Japan, Hobby World, Lex Games, Matagot, Piatnik, Portal Games, Swan Panasia Co., Ltd., White Goblin Games
Rok vydání2014
Počet hráčů2 - 5
Herní doba60
Minimální věk10 and up
Jazyková závislostNo necessary in-game text
(67 voters)
KategorieEconomic
MechanismyContracts, Dice Rolling, Grid Movement, Modular Board, Network and Route Building, Pick-up and Deliver, Race, Variable Set-up, Worker Placement
RozšířeníBrettspiel Adventskalender 2016, Camel Up: The Referee Camel & Istanbul – Caravan Leader Mini Expansion, Istanbul: Caravan Leader Mini Expansion, Istanbul: Kebab Shop Mini Expansion, Istanbul: Letters & Seals, Istanbul: Mocha & Baksheesh, Istanbul: Pegasus Depot Mini Expansion, Super Power
RodinaCities: Istanbul (Turkey), Components: Gems/Crystals, Components: Wooden pieces & boards, Country: Ottoman Empire, Country: Turkey, Game: Istanbul (AEG), Misc: LongPack Games
Alternativní názvyСтамбул, イスタンブール, 伊斯坦堡

Více o hře.

Recenze: Istanbul – obchodníkem v Turecku
Istanbul je opravdu parádní strategickou hrou. Rozhodně se zařadí vysoko na žebříčku mnoha hráčů, protože nabízí vyváženou strategickou zábavu, která netrvá nijak ukrutně dlouho. Při tom nabízí opravdu široké možnosti a složité volby, které vám dají zabrat. Díky náhodnému rozložení lokací budou jednotlivé partie naprosto jiné, protože všechno závisí na cestách vašeho kupce. Vysílání pomocníků a jejich sběr je šikovným mechanismem, jak zkrotit hráčův rozlet a při tom nechat hráče, ať se mezi sebou také trochu poperou. Istanbul je jednoduše vynikající hrou, která nás nepustila ani po více partiích. Zkuste ji, nejspíš to bude podobné i ve vašem případě. Vzhledem k absenci jakýchkoliv nedostatků a herní době musíme Istanbulu udělit nečekaně vysokou známku.
Klady:

+ vynikající vyvážená strategie
+ hromada možností
+ odlišnost lokací
+ náročná hra s jednoduchými pravidly
+ parádní provedení a grafika
+ funguje ve všech počtech
+ dohratelné za 45 minut
+ vyvážené
+ excelentní znovuhratelnost
+ varianta s neutrálními pomocníky
+ výborné nápady
Zápory:

- nic
5
Prozkoumávejte dál
Recenze: Zafari – zatoulané údolí