Recenze: Duplik – kdo kreslí, vyhrává

duplik-01

Být ředitelem umělecké galerie se zdá být jednoduchá role. Jenže když se vám ze zdi ztratí pětice děl, začnete panikařit. Času není nazbyt. Nikdo kromě vás neví, jak obrazy vypadají. Nezbývá tedy než je popsat nejlepším padělatelům, které znáte a doufat, že nikdo nepozná rozdíl.

A kreslení, ať už umělecké nebo ne, bude náplní hráčského snažení všech, kdo si pořídí hru Duplik. Jedná se o dílko dvojice William P. Jacobson a Amanda A. Kohout. Pro lokalizaci si vybrala krabici společnost Albi.

Na víku vidíme řadu obrázků nakreslených tužkou. K fungování bude potřeba balíček zamíchaných karet se zadáním, přesýpací hodiny, jedna osmistěnná kostka, ale především zápisníkový bloček a jedna tužka pro každého. Hráči společnými silami zapíšou do jednoho listu svá jména. Vylosují mezi sebou jednoho účastníka, který zahájí partii v roli ředitele galerie a vezme si bodovací listinu. Všichni ostatní si vezmou jeden volný list na kreslení.

duplik-05

Vypravěč hodí kostkou a určí tak jednu vlastnost, která bude na obrázku mít vyšší hodnotu. Nikdo ale zatím neví přesně, jaká je. Následně si vezme jednu náhodnou kartu tak, aby ji ostatní neviděl. Aniž by se příliš rozmýšlel, spustí časomíru. Současně se může pustit do popisování obrázku všem svým protivníkům, kteří se ihned mohou na základě jeho informací pustit do kresby podle svých možností a schopností.

Obě strany mají stejný a společný limit v podobě devadesáti vteřin. Jakmile se písek přesype, musí skončit jak popis, tak i kreslení. Kreslíři svoje díla podají svému protivníkovi po pravé nebo levé ruce (o směru rozhoduje vypravěč), čímž se ze všech stávají kritikové.

Zadání má kromě obrázku totiž i druhou část, která obsahuje jasně specifikované hodnoticí prvky. Text není ale na první pohled čitelný, je k tomu třeba použít červenou folii, která odfiltruje čmáranice. Od té chvíle umělecký ředitel začne jednu odrážku za druhou číst svým soupeřům, kteří se snaží dle svého nejlepšího vědomí a svědomí vyhodnotit jednotlivé otázky. Odpovídají na ně ANO a NE a podle toho dávají (nebo naopak upírají) body svým protivníkům.

duplik-06

Tady už se současně začínají zhmotňovat pro hráče první bodíky. Každý dostane tolik bodů, kolik tajných odrážek dokázal dle popisu vypravěče splnit. Je třeba tedy věnovat pozornost nejmenším detailům. A to platí nejen pro kreslíře, ale především pro hráče, který obrázek popisuje. I ten nejmenší detail a prvek může mít nakonec význam, ať už se jedná o poměry velikostí, počty některých prvků, jejich vzájemnou polohu, nebo počet.

Umělecký ředitel dostane body za každý prvek, který splnil alespoň jeden z kreslířů. Všechny body je třeba zanést do tabulky. Poté se vymění role popisovače obrázku a všechno dál pokračuje až do momentu, kdy se všichni vystřídají v roli ředitele galerie. Poté už jen stačí posčítat body z jednotlivých kol a o vítězi pak není pochyb.

Duplik je opravdu originální kreslící hrou, ve které hráči musí poslouchat popis. Už tady je jasné, že je celý úspěch a šance na vítězství závislá na fantazii. Naprosto zásadní je také paměť, protože nikdo není schopný kreslit tak rychle, jako vypravěč obrázek popisuje. Hráči sami musí vyhodnocovat, co jim na obrázku připadá důležité a co ne.

duplik-10

Ale právě to je dvojsečný moment. Většina drobných detailů je právě to, na co bude váš obrázek nakonec testovaný. Současně jsou tu i záludnější podmínky, jako třeba poměry velikostí, které řadě kreslířů udělají pořádné vrásky na čele. Obecně je těžko reálné dosáhnout správnosti ve všech deseti vlastnostech. Nakonec je ale i toto bodování na subjektivním hodnocením kritika.

Samozřejmě reálně hrozí, že při opětovném popisu obrázků za několik partií si hráči mohou pamatovat některé otázky a tomu své snažení přizpůsobit. S přihlédnutím k oboustranným kartám, kterých je celkem šedesát, je zadání dostatek. V jednotlivých hrách využijete jen tolik obrázků, kolik je v partii účastníků. I při maximálním doporučeném počtu sedmi hráčů tak vydrží zásoba na téměř dvacet her. A to je dost na to, abyste si už dávno zadání nepamatovali.

duplik-12

Právě ty parametry ale současně způsobují, že hra působí náhodně. Nikdo totiž dopředu nemůže vědět, co je na obrázku důležité. A časový limit je tak šibeniční, že prostě všechno vyhodnotit nejde. Nakonec vše závisí i na štěstí, jestli jste zrovna nakreslili ty správné části obrázku. Jediný, kdo má svůj bodový zisk pod kontrolou je vypravěč.

Partie skvěle fungují s vyššími počty hráčů. Ale bez ohledu na množství účastníků sedících u stolů po každém kole následuje ještě jedna neherní fáze. Tou je odhalení obrázků a jejich porovnání se zadáním. Tady na hráče čeká většinou spousta důvodů k smíchu, což výrazně zlepšuje atmosféru. Díky tomu je Duplik výtečnou hrou na párty. Jen počítejte, že celá kreslicí snaha může trvat klidně i hodinu, hlavně v těch nejvyšších počtech. Ale hra je dobrá i ve třech či čtyřech.

duplik-14

Na rozdíl od většiny kreslicích her tentokrát nejde o schopnosti, ale o pečlivost v následování pokynů. Nikdo podle vašeho výtvoru nebude snažit něco vysvětlit nebo uhodnout. Tím se hra odlišuje od jiné vynikající hry s obrázky – Pictomanie, která se dočkala v minulých měsících druhé edice. Právě na tom celý box zakládá svoji reklamu a slogan říká pravdu. Jedná se opravdu o hru o kreslení i pro lidi, kteří kreslit neumí.

Duplik není žádnou horkou novinkou. Už v roce 2005 vyšla poprvé pod jménem Portrayal. Ale na letopočtu nezáleží, hlavní je, že nakonec některého ze skautů vydavatelství hra zaujala. I když se to stalo až v roce 2018. Na jaře 2019 se tak můžeme radovat z nového kreslířského počinu.

duplik-16

A chce to trochu odvahy. Ony totiž obecně kreslicí hry nemají na stolech na růžích ustláno. Hráči jsou nároční a třeba nedávný Looney Quest zcela nezaslouženě zapadl i přes skvělý nápad a hratelnost. Proč? Možná jde o asociaci s Aktivitami, kterých je řada zájemců přejedená. Možná prostě není dostatek hráčů, kteří by rádi kreslili.

Doufejme ale, že Duplik nedopadne stejně. Takový konec by si nezasloužil, protože umí nabídnout pořádnou dávku smíchu a zábavy. A přesně takové by party hry měly být, obzvlášť když dokáží zabavit i svoje nejnižší povolené počty účastníků. Duplik je super zábava, která je sice náhodná, ale máme obavu, že to nebude ten hlavní problém. I když nám se hodně líbí.

Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam)
AutorWilliam Jacobson, Amanda Kohout
IlustraceWilliam Jacobson, Amanda Kohout
VydavatelBraincog, Inc., Asmodee, Asterion Press, Korea Boardgames Co., Ltd., Rebel Sp. z o.o.
Rok vydání2005
Počet hráčů3 - 10
Herní doba45
Minimální věk12 and up
Jazyková závislostExtensive use of text - massive conversion needed to be playable
(8 voters)
KategorieHumor, Party Game
MechanismyLine Drawing
RozšířeníIdentik "Pizza Hut"- mini-expansion, Identik Extension Bleu, Identik Extension Rouge
RodinaMechanism: Drawing
Alternativní názvyIdentik, Meisterwerke, Portrayal, 듀플릭

Více o hře.

Recenze: Duplik – kdo kreslí, vyhrává
Duplik je se správným osazenstvem skvělá zábava, u které se budete neustále smát. Když se dobře bavíte na party, čas utíká strašně rychle. A to je případ hry Duplik. Sice je náhodná a je to „jen“ party hra, což jí v některých očích ubírá na důležitosti, ale hratelností přetéká. Časem mohou nastat drobné problémy se znovuhratelností a brzy vám dojde zásoba papírů v zápisníku (pokud nebudete kreslit na volné listy). Obecně je Duplik výbornou zábavou!
Klady:

+ zábava
+ legrační obrázky
+ hráči sami vyhodnocují obrázky soupeřům
+ baví ve všech počtech
Zápory:

- znovuhratelnost
- kreslení je vždy tak trochu na náhodu
4
Prozkoumávejte dál
Recenze: Star Wars Geonosis Arena – Hvězdné války pro děti