Recenze: Faith: the SCI-FI RPG game – V nekonečném vesmíru

 

faith-4

Představte si, že se vám otevře vesmír a všechny jeho záhadná zákoutí i obrovské galaxie budete moci prozkoumat díky síti červích děr, v jejichž soustavě je vzdálenost pojmem čistě relativním. Sice ne vždy víte, kam vás jednotlivé “brány” zavedou, ale o to větší tajemství a dobrodružství vás při vašem objevování čeká…

Ne, nemusíte se nechat zmrazit v jednom z kryonických center, abyste se těchto možností dočkali. Stačí se pustit do hraní vyprávěcího RPG Faith: The sci-fi RPG game, za nímž stojí společnost Burning games a trojice autorů Carlos Gómez, Heliode Grado a Mauricio Gómez. Skvělou práci dále odvedlo trio ilustrátorů: Milan Nikolic, Aleksandra Bilic a Aleksa Bracic.

Tento vyčerpávající seznam má na svědomí vcelku unikátní projekt ve světě her na hrdiny, a to ani ne tak z důvodu výše zmíněného tématického zasazení, ale spíše proto, že nám na naše herní stoly přináší nejen RPG systém, kterým se budeme při hraní řídit, ale také pěknou řádku herních komponent, žetony počínaje a kartami konče. A právě karty mají zaručit i hlavní motor celé hry, jelikož jsou použity na vyhodnocování některých akcí, a to vše za užití mechanismu, který dost připomíná klasické deskovky.

Navíc, krom karet určených k dovednostním testům, jsou v krabici přítomny i karty NPC a vybavení, které jsou výbornou pomůckou vypravěče hry, jenž si nemusí pamatovat všechny údaje, nebo je lovit v pravidlech. Všechny komponenty nesou známku vysoké kvality a předvádí doslova úžasnou podívanou.

faith-11

Ta se bude odehrávat v daleké budoucnosti, kdy říše Corvo (humanoidé podobní hmyzu), která vyznává individualitu a je řízena demokratickým kapitalismem, zápasí ve studené válce s Iz’kalskou rasou, jež je pravým opakem Corvoranů, poněvadž žije pro kolektiv, se kterým se jednotlivci dokáží telepaticky spojit. Navzájem soupeří o nadvládu nad tak zvaným labyrintem, což je síť červích děr, která umožňuje téměř nekonečnou expanzi oběma rasám. V pozadí, avšak s neméně důležitou rolí, zde vystupují lidé a Raagové. No a hlavním nepřítelem všech jsou Ravageové, kteří neznají nic jiného než ničení všeho za účelem zisku dat do jejich genetické databanky.

To je ve zkratce situace, do které nás tvůrci hry posílají. V některých momentech příběhové pozadí působí až trochu moc idealisticky a zjednodušeně, ale to jsou jen drobné výtky v jinak dobře fungujícím univerzu, které nabízí dostatek zajímavých detailů, jako například zaniklou vyspělou civilizaci nebo třeba národní Corvoranský sport, které lze použít na obohacení vyprávění nebo dokonce na nich jednotlivá dobrodružství stavět. Celkově je příběhové pozadí spíše naznačeno a jen místy detailněji popsáno.

faith-8

Obdobně jsou na tom i samotná pravidla. Ta jsou lehce čitelná, dobře graficky zpracovaná a s mnoha pěknými ilustracemi. Vše stačí přečíst párkrát doma a už je ani nebudete otevírat při hraní, a to nejen díky přítomnosti karet vybavení a příšer (potažmo neutrálních postav), které si za vás jejich specifika pamatují, ale také, a to hlavně, kvůli tomu, že mnoho pravidel je zde popsáno obšírně a s trochou nadsázky řečeno, velice volně. Záměr autorů je zřejmý: vytvořit hru, u které nemusíte řešit tolik pravidla, ale spíše si užívat samotné vyprávění. K tomu dopomáhají i již zmíněné komponenty, jako jsou například žetony munice, zdraví a nebo dokonce žetonky s čísly na zaznamenávání aktuálních hodnot vlastností a dovedností.

Faith je zásluhou výše zmíněného vcelku dobrým kandidátem na RPG pro začátečníky, a to hlavně pro ty, co nebudou vyprávět. Právě vypravěč musí mnohá pravidla nepatrně dotvářet a domýšlet si jejich znění, což vytváří výhodu v podobě již zmíněné dostupnosti, ale konzervativnější hráči, co rádi následují psaná pravidla si zde asi na své nepřijdou.

faith-5

Ve stejném duchu určité vágnosti se nese i samotná hratelnost, která se točí okolo karet.

Každý hráč, včetně vypravěče, má svůj balíček, který má stejné složení jako klasické francouzské karty s 52 listy. Akorát v tomto případě zde máme překrásné ilustrace z universa, ve kterém se Faith odehrává.

Kdykoliv nastane nějaká situace, kde je potřeba zjistit, jak nějaká vypjatá situace dopadla, jako například přestřelka, průlet rojem asteroidů, šplhání po mrakodrapu atd., tak dochází ke karetnímu souboji hráče, co provádí danou akci a vypravěče, který buď ovládá nějakou NPC (v tomto případě pravděpodobně nepřítele) nebo prostě jen symbolizuje osud, potažmo náhodu. Podle určitých pravidel se účastníci pomyslného souboje střídají na tazích, ve kterých mohou buď zahrát jednu kartu z ruky nebo nahlásit pass. Dle použité vlastnosti má hráč určitý limit, kolik může zahrát karet. Výsledek hodnot na kartách se připočte k hodnotě dovednosti, která je využívána a kdo má vyšší hodnotu, ten uspěl. Také zde záleží, o kolik má vítěz vyšší číslo, což je elegantní řešení kritických úspěchů a neúspěchů hráče.

faith-23

Důležitou roli hraje také fakt, že hráč má na ruce jen sedm karet na celou jednu scénu, což je doba, kterou určí vypravěč, takže například může trvat tři karetní souboje. To mnohdy přivádí hráče k zajímavým rozhodnutím, zda jít na jistotu a zahrát vysoké číslo z ruky, nebo to risknout a nechat si lepší karty na později. Jak vypravěč tak i hráči mohou přímo a aktivně určovat chod příběhu tím, zda uspějí či ne a v jaké míře.

Toto osobně vidím poprvé ve hrách na hrdiny a přináší to s sebou hlavně již zmíněnou vágnost. Hráč se totiž tak trochu může cítit, že je hra řízená vypravěčem a jím samotným, což jej staví spíše do role herce, nežli do postavy samotné. Zatímco kostka prostě něco určí a je to tak, zde občas můžete nabýt dojmu, že někdo vás řídí. Těžko se to vysvětluje, ale hned několik hráčů, se kterými jsem hru zkoušel si právě na nejednoznačnost vyhodnocení stěžovali. Nechápejte mě však zle. Mě se tento mechanismus líbí, jen k němu prostě musíte přistupovat oním hereckým způsobem, kdy společně všichni utváříte napínavý film.

faith-17

Právě samotné rozkouskování hry díky karetním konfrontacím vytváří filmový zážitek, kterému napomáhají i další pravidla, jako například udělování výhod a nevýhod daným účastníkům konfrontace, které hráč získává nejen díky vybavením a svými vylepšeními, ale také za pomocí vyprávění. Takže hráči a vypravěč kladou důraz na detaily jednotlivých scén. Navíc tento mechanismus vyhodnocování nabízí i prostor pro vypravěče tak, aby mohl vytvořit napínavé momenty.

Asi nejzajímavějším aspektem každé hry na hrdiny je její levelovací systém. Faith není výjimkou a dle mého skromného názoru nabízí zajímavý způsob, jak jej vyřešit. Poté, co vypravěč oznámí, že je čas přejít na vyšší úroveň, všichni dostanou jeden bod zkušenosti (nebo i více, pokud se o to nějak zasloužili). Tyto body zkušenosti hráči mohou utrácet na vylepšení svých vlastností, jako jsou inteligence, propojení s technologiemi nebo třeba obratnost, nebo je mohou použít na zisk nějakých technologických či biologických vylepšení, které ale musí získat během samotné hry, například díky přítomnosti osoby, která danou operaci zvládá. Krom toho hráč také může získat nějaká božská vylepšení, pokud následoval jeho víry. Toto jsou všechno běžné postupy u RPG her, tou zajímavou částí levelingu postavy je vylepšování jejích dovedností (skillů).

faith-25

Těch je zde rovných dvanáct, mezi něž patří například hackování, medicínské znalosti nebo třeba schopnost řídit vozidla. Hráči si nejdříve mezi sebou řeknou, kdo jaké měl nejlepší momenty za uplynulé sezení a posléze vypravěč vybere u každého hráče vždy jeden skill, který se vztahuje k jeho nejlepšímu momentu a jež se zvýší o jedna. To je popravdě velmi hezký prvek, který nepřímo nutí hráče žít s hrou i mimo ní.

V odstavci výše jsem nakousl bohy a myslím si, že by byla škoda dle mého názoru asi nejchytřejší část tohoto RPG systému nepopsat trochu blíže.

Každá postava může vyznávat právě jednoho boha. Bůh je v této hře popsán Pratchetovským způsobem, neboli jako něco, co vzniká díky následování určitých ideologií, nikoliv jako nějaká věčná entita, co stvořila lidstvo. Je zde pět bohů (životních cest), ze kterých si hráč může vybrat. Každý bůh má své zásady, které by měl hráč, který jej vyznává dodržovat. Pokud tak bude činit, bůh se mu odmění sesláním nějaké speciální schopnosti, kterých je ve hře celá řádka a jež si hráč musí zaplatit za své body zkušenosti. Pokud však hráč nebude ctít zásad svého boha, tak o tato silná vylepšení může nenávratně přijít nebo proti sobě dokonce boha poštvat. Právě tento mechanismus nutí hráče velmi chytrou a nenápadnou formou hrát v rolích postav a chovat se dle jejich vyznání, což utváří zajímavé momenty ve hře a nabízí vypravěči mnoho možností, jak vystavit hráče/postavu před morální rozhodnutí, zda následovat svou víru i na úkor páchání něčeho neetického či dokonce zlého nebo krutého. Hráči jsou totiž motivování vylepšeními, které mohou být doopravdy zajímavé, takže o ně nechtějí jen tak snadno přijít.

faith-20

Faith jako celek funguje velmi dobře. A to hlavně díky tomu, že ke hraní nepotřebujete tuny papírů, psacích potřeb a gum. Vše za vás obstarají žetony. Celé to působí značně elegantně a je snadné do tohoto světa plného počítačových technologií a fantastických zákoutí vesmíru naskočit bez nutnosti si načíst pravidla předem. Tedy, pokud nejste vypravěč samozřejmě. Pravidla a i samotné mechanismy celé hry občas mohou působit trochu nejasně a vytvářet pocit přílišné kontroly nad průběhem hry, ale to je na úkor inovátorského mechanismu v podobě karetních konfrontací, které nabízejí utváření zajímavých, až filmových situací a dělají prostor napínavému vyhodnocování jednotlivých akcí.

Recenze: Faith: the SCI-FI RPG game – V nekonečném vesmíru

Faith: The sci-fi RPG game je hrou na hrdiny, jež se odehrává ve vzdálené budoucnosti, v níž je vesmír mnohem přístupnější, než je tomu dnes. Hra příjemně míchá deskoherní komponenty s dobře zpracovaným, leč mírně vágním RPG systémem. Nabízí elegantní a snadné hraní, díky přítomnosti karet vybavení a NPC a také díky žetonům, které poslouží na zaznamenávání aktuálních hodnot. Jedná se o RPG, které je přístupné i nováčkům, ale zkušení zase dokáží díky mechanismu karetních konfrontací vytvořit zajímavý průběh a téměř až filmový zážitek. Mohu jej tedy s klidným svědomím doporučit.
Klady:

+ Dobré i pro začátečníky
+ Zajímavosti nabízející příběhové pozadí
+ Filmový zážitek
+ Funkční a kvalitní komponenty
+ Bohové
Zápory:

- Občasná vágnost pravidel
- Karetní vyhodnocování nemusí sednout každému
4
Prozkoumávejte dál
Recenze: Food Fight – co bude dneska na večeři?