Recenze: Pix Box – vzory na obzoru

pix-box-01

Na obzoru se blýská a světlo ozařuje stavby, které kolem nás leží. Cítím se trochu nejistý mezi ostatními umělci, protože se všichni snažíme zachytit mizivou krásu a hru světla a temnoty. A jedinou možností, jak si výsledek své kresby zkontrolovat, je když blikne blesk. V tu chvíli stačí držet arch s kresbou proti horizontu a nechat si papír světlem prosvítit.

A něco podobného budou provádět i hráči v karetní hře Pix Box. Jejím autorem je Klaus Altenburger, který svoje dílo představil přísným pánům v kanceláři firmy Piatnik. A přesvědčil je, že hra stojí za vydání, což se také v roce 2017 stalo.

Hra se tváří velmi nenápadně v malé modré krabici bez jakékoliv směrodatné grafiky. A uvnitř krabice nebudeme v prvních okamžicích o nic moudřejší, protože v kartonové výplni leží zdánlivě pouze jeden balíček karet. Ve skutečnosti jsou dva. Ten horní (a obyčejnější) představují karty s úkoly. Jsou jich dva tucty a ukazují tvary poskládané z několika červených čtverců. Pod nimi se ale ukrývá mnohem větší hromádka – šedesát karet pix, které jsou průhledné a znovu ukazují pokaždé nějaký tvar ze čtverečků. Ty mají tentokrát modrou barvu.

pix-box-07

Oba balíčky je třeba zamíchat samostatně a položit do středu stolu vedle sebe. Navíc je třeba pix karty překrýt jednou kartou úkolu tak, aby průhlednost nepokazila překvapení z toho, co balíček obsahuje.

Na začátku každého kola hráči rozloží šest průhledných pix karet na stůl tak, aby je všichni dobře viděli. Pak už stačí jen otočit horní kartu se zadáním z balíčku úkolů. Od té chvíle se budou hráči snažit najít očima a představivostí správnou kombinaci pix karet tak, aby dosáhli kýžený tvar. Jakmile si někdo myslí, že se mu to podařilo, výkřikem zastaví ostatní. Poté musí ihned svůj úspěch demonstrovat a poskládat pix karty na sebe tak, aby ukázaly cílovou sestavu čtverečků.

Za úspěch hráč nedostane kartu se zadáním, ale místo toho pix karty, které ke složení tvaru použil. Naopak jestliže se zmýlil a nedokáže poskládat sestavu z úkolu, pak musí jednu ze svých karet vrátit a odhodit do krabice. Jestliže se hráči shodnou, že není možné úkol vyřešit se stávajícími kartami, pak je možné přiložit na stůl novou. To dělají tak dlouho, dokud někdo řešení nenajde. Po každém úspěšném kole jsou pix karty jsou doplněné do šesti a partie pokračuje až do momentu, kdy dojde zásoba pix karet. Vítězem se stává ten, kdo má nejvíce pix karet.

pix-box-05

Pix Box je vlastně klasickou postřehovou kartou se zvratem v podobě průhledných karet. Ty se nám líbily už u hry Monstars. Tentokrát jsou využité jednodušším způsobem ke skládání kostiček a tvarů. Hráči musí v průběhu kola vždy využívat svoji představivost. Na karty sahat nesmějí.

A poskládat tvary z více karet není často vůbec snadné. Navíc hráč se snaží využít co nejvíce průhledných karet, protože tím získá vyšší počet bodů. Kostičky se ale na kartách nesmí překrývat, pouze doplňovat. Proto je třeba karty různě rotovat. Nemusí být nutně v zákrytu a je možné je libovolně posouvat a natáčet při snaze dosáhnout kýžený výsledek.

Všechna kola jsou od odkrytí úkolu velmi rychlá. Někdo z hráčů totiž obvykle najde řešení během několika vteřin. Samotné zopakování postupu a tedy vyhodnocení trvá o kapku déle. Ale i tak je průběh neustále rychlý a kola se posouvají kupředu. Situace se zasekne pouze v případě, že není možné sestavit cílový tvar. Než na to hráči přijdou a shodnou se na této možnosti, chvíli to trvá a celý zážitek to výrazně zbrzdí. I tak ale dokáže Pix Box udržet potřebný čas v mezích čtvrt hodiny.

pix-box-11

Protože se jedná o párty hru, není důležité, kolik hráčů se bitvy zúčastní. Pokaždé budou soupeřit jeden s druhým a je jedno, kolik protivníků sedí kolem stolu. A děti tato nová krabička zaujme především tou možností vršit jednu kartu na druhou. A ani se nenadějí a hraním se naučí i nějaké nové věci. Osm let při tom zůstává dobře zvolená hranice, kdy je hra rozumně přístupná schopnostem dětí.

Pix Box zaujme především svým zpracováním, které využívá průhledné karty. Jejich skládání jedné na druhou je zajímavé a hráčům dává solidní možnosti, jak úkoly řešit. Někdy jich je i více. A protože hráči mají možnost získat více bodů v každém kole, je třeba u toho trochu přemýšlet. Celkově je tedy Pix Box pěknou úpravou klasických postřehových/párty her.

Recenze: Pix Box – vzory na obzoru
Pix Box dá hráčům v každém kole jasné zadání a také několik průhledných karet, se kterými může stejný tvar vzniknout. Stačí jen správně položit karty na sebe tak, aby se modré čtverečky nepřekrývaly, ale při pohledu shora vytvořily kýženou sestavu. Hra je to rychlá a originální pouze použitými komponentami. Pix Box se ale dětem právě proto líbí a zasluhuje tak vaši pozornost.
Klady:

+ průhledné karty
+ čtvrthodinová partie
+ pro libovolné počty hráčů
+ prověří představivost
+ z kola lze získat více bodů
Zápory:

- jen postřehovka (další z mnoha)
- když není možné řešení, hra ztratí na chvíli tempo
3
Prozkoumávejte dál
Recenze: City Alarm – policajti a zloději LEGO