Recenze: Bizzarie – za příšerkami na návštěvu

Za horama tak vysokýma, že každý, kdo na ně vyšplhá, se může dotknout hrubého povrchu měsíce, se nachází tajemná země Bizzarie. Spoustu let o ní lidé vůbec nevěděli a mysleli si, že za skálou leží konec světa tak, jak ho znají. Jednou se však našel odvážlivec Kryštof Kolumbík, který přes veškerá nebezpečí a hrůzu ze špičatých vrcholků hory překonal a ocitnul se v naprosto jiném světě.

Bizzarie je zemí zelených luk a šumících lesů, kde žijí roztodivná stvoření v klidu a míru. Objevitel s sebou přinesl zpět několik kreseb, které jsou přílohou tohoto dokumentu. A protože byl Kryštof Kolumbík kromě hrdiny také reportérem na svém místě, nezapomněl posbírat ze světa za horami také několik příběhů.

Nyní se mezi obyvateli celé Polokoule, jak se jmenuje sešikmená plocha, na které místní obyvatelé žijí, koná soutěž o účastníky expedice, která se do Bizzarie navrátí. Protože však chtějí lidé navázat s příšerami z druhé strany co nejlepší vztahy, mají v úmyslu poslat na výpravu pouze ty nejzkušenější. Takové dobrodruhy, kteří se dokážou nejlépe vcítit do kůže stvoření, jakmile jej spatří.

A právě proto držíte dnes v ruce tento dokument s názvem Bizzarie. Už samotný název je tak tajemný, že z něj běhá mráz po zádech i mně, když pro vás píši tyto řádky. Nebojte se objevit tajemství věčně zelené země za horami. Třeba se právě na vás usměje štěstí a budete mít možnost stát se členem expedice Bizzaris, kterou pořádá Koulivé ministerstvo pro zahraniční rozvoj.

Přeji vám hodně štěstí a úspěchů při komunikaci s nejrůznějšími formami života.

V zastoupení Kryštofa Kolumbíka, Artur Mlamoj.

To, že je svět pro nás bizarní, neznamená ještě, že je zajímavý. Ačkoliv lidská zvědavost je často nucena prozkoumat každou anomálii, na kterou narazí. Přesto jsme zatím nedokázali zcela prozkoumat ani svoji vlastní planetu, o čemž svědčí neustálé nové objevy živočišných druhů, nebo nedávný objev života na bázi arzenu, který ohlásila NASA.

Bizzarie je velmi netrpělivě očekávanou deskovou hrou českého nezávislého tvůrce Jiřího Mikoláše a je obývána hromadou takových bizarních stvoření. O trápení se vznikem hry i o důvodech, proč vlastně vznikla, jste se mohli dozvědět v našem nedávném rozhovoru s autorem Bizzarie.

Ke hře si kromě svých tradičně originálních nápadů přizval také ilustrátorku Anetu Kýrovou, která má na svědomí oživení světa jedné z jeho předchozích her – Fantastátu.

Krabička, ve které se celý svět Bizzarie skrývá, na sebe opět vzala klasický formát jiných autorových her. Výjimkou tak, kromě papírových edicí Robomaso a Bürokros zůstává pouze nedávná polosběratelská karetní hra Goal! Game.

Po nadzvednutí víka krabice naleznete nahoře dvě vylupovací plata s předtištěnými tvary očí a úst. O patro níž v krabičce se schovávají dva balíčky karet a desetistěnná kostka. Výčet pak doplňují pravidla a dva černé fixy, které budete potřebovat při každé návštěvě toho bláznivého světa.

Na první pohled si asi všimnete dvojjazyčnosti celého balení, které se asi nejvíce podepisuje na vzhledu kartiček. Ty jsou totiž na jedné straně anglicky a na druhé česky a nelze tak rychle na první pohled rozlišit jejich rubová strana. Rub představuje jazyk, ve kterém nehrajete, v našem případě tedy angličtina.

Nejrůznější formy života jsou předlohou mnoha románů, filmů a samozřejmě i deskových her. V této společenské hře však nejste závislí na fantazii autora ani ilustrátorky, většinu „práce“ totiž autor nechal čistě a jen na hráčích. Na začátku tak musíte do středu stolu rozložit (bez ohledu na počet hráčů) trojici prázdných papírů formátu A4. Tyto listy budou tvořit hrací plán pro následující partii.

Podle pokynů autora si nyní každý z účastníků musí vybrat jednu kartičku očí a jednu úst, které položí před sebe na papír. Pak je pouze na hráčích, jaký dají této příšerce vzhled – vezmou totiž do ruky jednu z dodaných fix a domalují obludku tak, jak si ji představují.

V kreslení se vystřídají všichni soupeři. Ten, kterého kreslení nejvíc baví, pak doplní na papír zbylé příšerky tak, aby jich bylo celkem šest (v případě sedmi či osmi hráčů pak stejný počet jako je hráčů). Samozřejmě se o kreslení mohou hráči podělit i jiným způsobem, třeba rovným dílem. Na závěr každý musí své příšerce dát také nějaké pěkné jméno, které ji bude charakterizovat (v pokročilé hře se tato činnost vynechává).

Před první hrou můžete zamíchat obě hromádky karet, jedny s otázkami a jedny s příběhy. Při dalších partiích však doporučujeme kartičky nemíchat, aby se vám často neopakovaly.

Každý z hráčů si teď připraví (= nakreslí na další papír) bodovací tabulku s osmi řádky, které určují počet kol, a pěti sloupci pro hlasování. Doporučujeme zvýraznit čísla tahů tři a pět, protože na jejich konci dostane vždy nejhůře bodově postavený hráč šanci dokreslit na papír jednu novou postavu. V průběhu celé hry se tedy seznámíte celkem s osmičkou roztodivných stvoření, která žijí v bájné Bizzarii.

A slovo „seznámíte“ jsme nepoužili jen tak nadarmo. Hráči v průběhu partie totiž mají za úkol co nejlépe se vcítit do kůže příšer, budou jim dodávat osobnost, ale také se budou snažit odhadnout jejich vlastnosti.

Na začátku každého kola stojí příběh, který určí směr, jímž se bude celé soupeření ubírat. Na výběr je celkem šedesát kartiček s nejrůznějšími pohádkovými náměty, které jsou vždy trochu poupravené oproti známým verzím, nebo zcela nové, ale vždy mírně legrační. Text přečte předem zvolený hráč takovým tónem, jako by o zprávě informovalo nějaké zpravodajské médium.

Ostatní hráči mají za úkol poslouchat zprávu tak, jako by byli v kůži některé z nakreslených postav. Nesmí si však zvolit žádnou příšerku dvakrát, takže na konci hry vystřídají všechny, které na papíře budou namalované.

Po skončení příběhu musí všichni (včetně vypravěče) napsat, stále v roli příšerky, do bubliny na papír její reakci na otázku, kterou je vyprávění zakončené. Její obsah i délka je pouze na hráčích. Tím se postupně u všech příšerek vytváří jejich charakter a odpovědi o nich často leccos napoví.

Právě na základě těchto odpovědí totiž probíhá druhá část kola, kterou zahájí hod kostkou. V závislosti na hozené hodnotě zvolí vypravěč odpovídající číslo na druhé kartičce. U každé číslice od jedné do osmi je odlišná otázka. Vždy po dvojicích jsou otázky určeny pro některé věkové skupiny, ale nic vám nebrání hrát se všemi zároveň. Vybranou otázku přečte nahlas.

Úkolem hráčů je teď napsat jména trojice příšer, které nejvíce odpovídají charakteristice v otázce. Důležité je také pořadí, protože na první místo patří to stvoření, které odpovídá charakteristice podle hráče nejvíc, na druhé trochu méně a na třetí ještě méně. Pro představu uvádíme několik otázek ze hry:

Kdo z nich byl ve vězení?
Kdo z nich je největší rebel?
Kdo z nich si nejraději hraje s autíčky?
Kdo z nich je komunista?

Při odpovídání však nesmíte myslet pouze na svůj odhad, ale také na to, jak budou přemýšlet vaši soupeři. V závěrečném bodování, které je na konci každého herního kola, totiž dostanete body pouze za ty příšerky, které napsal i některý z protivníků. Čím výše jste ho umístili na své stupnici, tím více bodů dostanete. Pokud jste napsali postavu, kterou nikdo jiný nemá, budete se muset s některými body rozloučit.

V průběhu následujících kol na papíře přibývá charakteristik, které postupně doplňují představu hráčů o jednotlivých nakreslených postavách. Na konci partie pak má každá příšerka kolem sebe tolik bublin, kolik je hráčů. Na konci partie je pak zvolen největší znalec bizzarijských stvoření, který získal nejvíce bodů v průběhu osmi kol a dokázal tak nejlépe odhadnout náturu těchto bytostí.

Doteď jsme ovšem popisovali pouze základní verzi hry pro začátečníky. Pokročilí hráči si obludy nestřídají, ale zůstávají po celou dobu v roli jedné příšery, což má za následek ještě větší zážitek ze hry. Vítězové jednotlivých kol mohou svým svěřencům přikreslovat klobouk, mazlíčka nebo třeba oblečení podle symbolu na kartě otázky.

Tím se ji snaží přiblížit co nejvíce odpovědi na bonusovou otázku, která bude vyhodnocena až na konci celé partie a je za ni připravena tučná bodová odměna. Další rozšíření celé hry představuje možnost vybrat právě jedno kolo ze všech, kdy se vaše obluda neobjeví v odpovědích protivníků a tento tip si tajně zapsat.

Bizzarie je už napoprvé naprosto unikátním zážitkem, protože hru musíte doslova prožít. S narůstajícími zkušenostmi pak přibývá také možností, jak se ve hře utkávat, a tak rozhodně nezačne jen tak nudit.

Systém bodování je jednoduchý a nemusíte se na něj nijak soustředit a s naprostou samozřejmostí doplňuje hru tak, aby na konci byl znám pouze jeden vítěz. Samotná podstata celé partie však není ve vítězství, ale v zážitku z poznávání světa fantazie.

Nadšené jsou z ní také děti, které mohou do hry přinést svoji tvořivost. Také proto je hra doporučena již od sedmi let. Otázky jsou totiž chytře rozděleny pro děti, teenagery, dospělé a intelektuály podle čísel, a pokud se budete tímto doporučením řídit, pak si užijete zábavu napříč všemi věkovými kategoriemi. Karet s otázkami je celkem dvacet, což nabízí dohromady 160 otázek různého druhu, ačkoliv pokud budete hrát s dětmi, budete se muset spokojit se čtyřicítkou.

Nejslabší místo celé partie je její začátek. Teď nemáme na mysli samotné kreslení příšerek, které je naopak obrovská zábava a každého z hráčů baví tvořit a zároveň pokukovat, co se urodilo v hlavách soupeřů. Problémem jsou při setkání méně hráčů první kola, kdy většina příšerek nemá co nabídnout kromě svého jména. V takovém případě se jedná pouze o dojem vyplývající z vzhledu. Výsledek úvodních kol je pak více o náhodě.

S počtem hráčů také souvisí délka partie, protože čím víc budete muset po každém kole přečíst bublin, tím více času to zabírá. V osmi hráčích může pak být i šest kol hodně, ale zase je to tím větší zábava. Doporučujeme využít nápad z Blábolu, kde si hráči čtou své věty navzájem. Je to nejrychlejší způsob a určitě i zábavnější, než když si každý čte všechny popisky sám. Vyprávění příšery pak lze obohatit o různé tóny hlasu, zvuky a podobně, které dodají hře další úroveň navíc.

To, že si v podstatě při každé hře tvoříte svůj vlastní herní plán a svá vlastní stvoření je však zároveň požehnáním i prokletím této hry. Lidé, kteří nemají nedostatek fantazie, budou neustále vymýšlet nové a nové příšerky, které jsou občas tak povedené, že byste si je nejraději pověsili někam na zeď. Oproti tomu serióznější hráči zaměření na analytické myšlení ustrnou u několika oválných tvarů či napodobenin filmových hrdinů. Právě tento rozpor rozdělí hráče ohledně Bizzarie na dva tábory.

Podle slov samotného autora se to potvrdilo i v německém Essenu, kde hru ocenily spíše hravé národy, jako jsou Francouzové nebo Italové. Naopak Němci hře pod pokličku nakouknuli většinou pouze zběžně a styl jejího humoru a zábavy jim byl cizí.

Autor jako vždy slibuje rozšíření a rady na oficiálních stránkách, kde zatím nalezneme pouze popis hry. Držíme palce, ať se povede rozvinout svět Bizzarie ještě do bizarnějších a větších rozměrů.

Samozřejmě mnoho lidí bude Bizzarii srovnávat s Dixitem, protože obsahuje také vyhledávání podobnosti a nutnost vcítit se do ostatních hráčů. Přidává však do banku novou nepoznanou veličinu, kterou je vliv představivosti a kreslení a tím se výrazně od herního hitu odlišuje.

Bizzarie je hrou, která na herní scéně rozhodně chyběla a spojuje kreativitu se skvělým herním zážitkem. Tvoří výbornou zábavu do rodinného kruhu i na párty a ačkoliv má trochu pomalejší rozjezd, závěrečná kola stojí za to. Bohužel spousta lidí ji nedocení právě díky jejím nárokům na fantazii, ostatním se bude nejspíš velice líbit. A do kterého tábora se zařadíte vy?

Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam)
AutorJiri Mikolas
IlustraceAneta Kýrová
VydavatelJira's Games
Rok vydání2010
Počet hráčů2 - 8
Herní doba30
Minimální věk7 and up
Jazyková závislostExtensive use of text - massive conversion needed to be playable
(1 voters)
KategorieFantasy, Humor, Party Game
MechanismyLine Drawing, Paper-and-Pencil
RodinaCreatures: Monsters

Více o hře.

Recenze: Bizzarie – za příšerkami na návštěvu
Klady:

+ kvalitní provedení
+ cena
+ kreativní hra
+ vžijete se do kůže různých stvoření
+ pro všechny generace
+ hra do rodiny i na párty
+ více variant hraní
+ jednoduchý systém bodování
Zápory:

- v méně hráčích slabší začátek
- v maximálním počtu dlouhá hra
- nezabaví lidi s malou dávkou fantazie
- kromě hry potřebujete ještě tužky a papíry
4
Prozkoumávejte dál
Recenze: Doomworks – pekelné stroje ničení